Chemap Agro s.r.o.

Expanze vlhkomilných plevelů na orné půdě

13. 05. 2020 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., Ing. Jan Štrobach, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Praha-Ruzyně Plevele Zobrazeno 426x

Druhové spektrum plevelů na zemědělské půdě je ovlivňováno mnoha faktory, které je v krátkodobých i dlouhodobých obdobích mohou výrazně ovlivnit. Plevelné rostliny doprovázejí plodiny od počátku zemědělství a patří mezi nejproblematičtější škodlivé činitele.

Proseeds

Vliv způsobů pěstování plodin

V dávných dobách byla plevelná společenstva co do druhového spektra velmi bohatá. Na polích v jednotlivých plodinách bylo zastoupeno mnoho desítek plevelných druhů, které konkurovaly plodinám i samy sobě navzájem. Plevelné druhy se postupně přizpůsobovaly změnám přírodních podmínek, později technologiím pěstování jednotlivých plodin. Plevelné druhy s nízkou adaptabilitou nebyly schopné postupně se přizpůsobovat obdělávání půdy a pěstování plodin, a proto z polí postupně mizely. Mnoho druhů vymizelo již v dávné minulosti, jiné v době nedávné, v závislosti na rozvoji technologií pěstování plodin. Plevelné rostliny svázané s technologiemi pěstování některých plodin se po změně technologií nebyly schopny v nových podmínkách reprodukovat a vymizely, jako např. koukol polní. Snahou vytvořit co nejvhodnější podmínky pro pěstované plodiny jsou ovlivňována původní rostlinná společenstva. Vývoj druhového spektra plevelových společenstev byl a stále bude ovlivňován celou řadou faktorů.

Zpracování půdy stále patří mezi základní a nejvýraznější opatření v systému regulace plevelů na orné půdě. V minulosti bylo v podstatě jediným účinným opatřením.

Z hlediska regulace plevelů je velmi významná podmítka, která umožňuje zaklopení vypadlých semen a poškození vytrvalých plevelů (pýr plazivý, pcháč rolní). Současně zabraňuje ztrátám na vlhkosti a umožní klíčení plevelů z povrchových vrstev.

Hluboká orba dokonale zaklopí posklizňové zbytky rostlin, kořeny či kořenové výběžky vytrvalých plevelů, které v těchto podmínkách nejsou schopny reprodukce.

Snahy o minimalizaci zpracování půdy vedou k podstatnému snížení nákladů, ale po zavedení minimalizace dochází zpravidla již v druhém roce a dalších letech k velkému nárůstu zaplevelení. Plevelná společenstva v těchto systémech jsou sice v řadě případů druhově chudší, přesto nárůst počtu plevelů na polích má stoupající tendenci. Rychle se šíří například vytrvalé plevelné druhy (pcháč rolní, pýr plazivý, pelyněk černobýl, mléč rolní, rukev obecná, čistec bahenní, kamyšník polní a kamyšník širokoplodý), ale na ornou půdu se šíří i takové plevele, které se za normálních podmínek na ní nevyskytují.

Vliv změny klimatu

Na Zemi dochází neustále k periodickým změnám klimatu. Jedná se o změny krátkodobé a dlouhodobé. Tyto změny probíhají poměrně pomalu, přesto se projevují i na změnách ve vegetaci a tedy i v druhovém zastoupení plevelných rostlin na jednotlivých stanovištích. V posledních letech je velmi často diskutován problém globálního oteplování. V důsledku globálního oteplování se zvyšuje teplota na celé zemi. Rostliny žijící původně v teplých krajích tak dostávají možnost expandovat do dalších lokalit a postupují směrem na sever, na místa pro ně v minulosti nevhodná. V posledních dvaceti letech můžeme pozorovat poměrně rychlé šíření některých teplomilných plevelů z nížin až do podhorských oblastí.

Z pohledu vývoje plevelových společenství hrají kromě střídání plodin, struktury plodin a zpracování půdy významnou roli především vodní srážky a průběh teplot ve vegetačním období.

V poslední době jsme svědky střídání suchých a vlhkých period, což se významně projevuje jak na výnosech plodin, tak i na vývoji plevelových společenstev. Vodní režim našich půd je významně narušen. Vlivem způsobu hospodaření, absencí statkových hnojiv, víceletých i jednoletých pícnin, používání těžké mechanizace, významně stoupá utuženost půd, což se projevuje mimo jiné tím, že na polích vznikají i po krátkodobých dešťových srážkách podmáčené lokality, kde většinou pěstované plodiny postupně odumírají. Tato ohniska jsou pak postupně osidlována vlhkomilnými plevelnými rostlinami, které na těchto lokalitách dominují a postupně se pak na polích šíří. Jedná se většinou o plevele vytrvalé, ale i některé jednoleté druhy.

Graf 1: Vliv vodního režimu na tvorbu kořenových výběžků čistce bahenního
Graf 1: Vliv vodního režimu na tvorbu kořenových výběžků čistce bahenního

Graf 2: Vliv vodního režimu na tvorbu kořenových výběžků kamyšníku širokoplodého
Graf 2: Vliv vodního režimu na tvorbu kořenových výběžků kamyšníku širokoplodého

Graf 3: Vliv vodního režimu na tvorbu kořenových výběžků rdesna obojživelného
Graf 3: Vliv vodního režimu na tvorbu kořenových výběžků rdesna obojživelného

Podmáčená místa umožňují expanze vlhkomilných plevelů
Podmáčená místa umožňují expanze vlhkomilných plevelů

Rdesno blešník

Persicaria lapathifolia - Je rozšířen po celém území od nížin až do horských oblastí. Vyskytuje se podél vodních toků, komunikací, na rumištích, příkopech a navážkách. Největší škody působí v bramborách, řepě cukrové a zelenině. V některých oblastech je nejčastějším plevelem v kukuřici. Škodí i v prořídlých obilninách.

Hlavním problémem regulace je etapovité vcházení v průběhu vegetačního období. Rostliny se významně podílejí na tzv. pozdním zaplevelení. Přesto je možné vhodně volenými herbicidními přípravky tento plevelný druh úspěšně regulovat v polních plodinách. V zeleninách vzhledem k omezené možnosti užití herbicidů zbývá pouze mechanická regulace. V posledních letech vlivem vysoké přizpůsobivosti k podmínkám jeho výskyt rychle vzrostl.

Rdesno blešník
Rdesno blešník

Rdesno červivec

Persicaria maculata - Dříve byl zařazován mezi významné plevelné druhy, dnes jeho význam klesá. Při větším rozšíření velmi obtížný plevel. Rostliny vzhledem k mohutnému vzrůstu odebírají z půdy velké množství živin a vláhy. Byl využíván jako léčivá rostlina. Roste po celém území od nížin až do horských poloh. Daří se mu v lehčí a středně těžké zemině, bohaté na dusík. Zapleveluje všechny plodiny, zejména okopaniny, zeleniny, zvláště na vlhčích pozemcích. Často se vyskytuje na obnažených dnech rybníků, podél vodních toků, příkopů, komunikací, na rumištích, navážkách a v okolí sídlišť.

Rdesno červivec
Rdesno červivec

Rdesno obojživelné

Persicaria amphibia - Vyskytuje se ohniskově, avšak patří mezi významné plevele. Konkurenční schopnost je vysoká, má vysoké nároky na vodu a živiny. Vytvářejí se dva morfologicky odlišné biotypy, suchozemský a vodní. Vyskytuje se po celé republice od nížin po podhorské oblasti především na vlhčích stanovištích ve všech plodinách, včetně hustě setých obilnin. Na pole proniká z okrajů vodních toků, zavlažovacích či odvodňovacích kanálů, při povodních a zátopách. Roste hojně na vysušených či zavezených rybnících, kde je vysoká zásoba generativních orgánů v půdě. Šíření podporuje pokles úrovně zpracování půdy a utuženost pozemků, což způsobuje podmáčení polí. Vzhledem k vysoké adaptibilitě tohoto plevele lze předpokládat vzestup jeho výskytu. Vytrvalá rostlina s oddenky. Rostliny tvoří tzv. hnízda, ze kterých se šíří po pozemku zpracováním půdy. Má vystoupavé, hustě olistěné, až 60 cm i více vysoké lodyhy. Listy jsou dlouze řapíkaté a kopinaté. Květy vytváří typ vodní, typ suchozemský pouze při dostatku vláhy a živin. Jsou narůžovělé a tvoří lichoklas.

Regulace je vysoce problematická. Zpracování půdy nemá na rdesno téměř žádný vliv, naopak spíše napomáhá jeho šíření. K herbicidům je tolerantní a i po poškození herbicidy rychle regeneruje. Nejúčinnější opatření spočívá ve změnách vodního režimu, odstranění zdrojů podmáčení a odvodnění pozemku.

Kvetoucí rdesno obojživelné
Kvetoucí rdesno obojživelné

Oddenek rdesna obojživelného
Oddenek rdesna obojživelného

Rukev obecná

Rorippa sylvestris - Vyskytuje se na celém území především na vlhkých stanovištích, v pobřežní vegetaci a na okrajích lužních lesů. V poslední době se hojně vyskytuje i na orné půdě na vlhčích stanovištích. Rychle se šíří na podmáčených pozemcích. V obilninách se škodlivost významně neprojevuje, pouze v řidších porostech může škodit. Problematickým plevelem se stává v ozimé řepce, kukuřici, cukrové řepě a bramborách. V půdě má uložen plazivý, výběžkatý oddenek. Má vystoupavou nebo přímou, hranatě větvenou lodyhu. Listy jsou krátce řapíkaté, peřenodílné až peřenosečné, úkrojky zubaté až peřenoklané. Květy vytvářejí hrozen, jsou světle žluté. Kvete od června do srpna. Semena jsou drobná, po dozrání mají dobrou klíčivost. Rozmnožuje se generativním a vegetativním způsobem. Na orné půdě se snadno šíří oddenky, které mají po rozrušení vysokou regenerační schopnost.

Regulace je poměrně složitá, technologie minimálního zpracování půdy napomáhají jejímu šíření. Vzhledem k přizpůsobivosti tohoto plevelného druhu, kterému vyhovuje časté střídání obilnin a ozimé řepky, lze předpokládat rostoucí význam tohoto plevele.

Kvetoucí rostlina rukve obecné
Kvetoucí rostlina rukve obecné

Rukev obecná
Rukev obecná

Přeslička rolní

Equisetum arvense - Patří mezi velmi významné plevele úporně setrvávající na stanovišti. Konkurenční schopnost přesličky je vysoká, má vysoké nároky na vláhu, kterou je schopna čerpat z velkých hloubek. Je využívána i jako léčivá rostlina. Vyskytuje se po celém území od nížin až po horské oblasti. Je vázána na vlhčí stanoviště a vyhledává lokality s utuženou podorniční vrstvou. V případě vhodných podmínek se vyskytuje ve všech plodinách. V posledních letech je pozorován vzestupný trend výskytu a tento trend vzhledem k přizpůsobivosti a odolnosti bude pravděpodobně pokračovat. Vytrvalá rostlina hlouběji kořenící s oddenky. Vytváří dva druhy lodyh. Časně na jaře se objevují nezelené plodné lodyhy, až 30 cm vysoké, zakončené výtrusnicovým klasem. Po vyprášení výtrusů lodyhy odumírají. Poté se vytvářejí zelené, větvené a článkované lodyhy, vysoké až 60 cm. Rozmnožuje se generativním i vegetativním způsobem. Vegetativně se rozmnožuje z kořenů, kde základem je horizontální oddenek, tvořící řadu bočních oddenků. Na kořenech se tvoří též hlízky o velikosti 1 cm. Šíří se především vegetativní cestou. Šíření výtrusy není dosud podrobně prozkoumáno a uniká běžnému pozorování.

Regulace je složitá. Vzhledem k hluboko uloženému kořenovému systému jsou rostliny schopny rychle regenerovat jak po mechanických (hluboké zpracování půdy), tak po použitých herbicidech.

Kvetoucí přeslička
Kvetoucí přeslička

Přeslička v kukuřici
Přeslička v kukuřici

Kamyšník polní

Bolboschoenus planiculmis - Vyskytuje se v Eurasii a na Dálném Východě. V České republice roste převážně v teplých oblastech. Na orné půdě preferuje vlhčí lokality, dočasně podmáčená či zaplavovaná stanoviště, ale naopak dobře roste i na vysychavých lokalitách. Nejvíce je rozšířen v oblasti Polabí a jižní Moravy, roztroušeně se vyskytuje v polních podmínkách po celé republice. Významný polní plevel. Konkurenčně méně schopný, avšak při dostatečných světelných a teplotních podmínkách velmi bohatě rostoucí a plodící. Rychle obsazuje volné plochy. Jeho šíření pravděpodobně napomáhá i rozsáhlé využívání technologií minimálního zpracování půdy a vysoká utuženost půd, kdy velmi často dochází k četnému lokálnímu podmáčení na polích, kde pěstované plodiny rychle odumírají a rostliny kamyšníku se naopak rychle množí.

V současné době není ještě regulace vyřešena. Zpracování půdy rostliny nejenže nepotlačí, ale často i podpoří další šíření. Orba hlízky sice zaklopí do půdy, avšak při dalším přemístění ornice jsou schopny opět vegetovat. Nejlépe hlízky raší pod povrchem půdy. Navíc minimální zpracování půdy zřejmě také napomáhá jeho dalšímu rozšiřování. Při prokypření půdy se hlízky z půdy dostávají na její povrch a při následných srážkách tyto jsou schopny dále růst. Herbicidní ochrana je také málo účinná, zpravidla je poškozena pouze nadzemní část, rostlina poté obrůstá. Problémem zůstává kořenový systém, který po vytvoření nové hlízy přerušuje spojení s mateřskou rostlinou, tudíž při aplikaci herbicidu nejsou zasaženy všechny hlízy. Problémem jsou i dormantní hlízy, které nepřijímají herbicidní látky. Z toho důvodu je důležité zabránit zanášení rostlin, či jejich částí (diaspor) na ornou půdu.

Květenství kamyšníku polního
Květenství kamyšníku polního

Regenerační schopnost kamyšníku polního
Regenerační schopnost kamyšníku polního

Rozmístění kořenového systému kamyšníku polního
Rozmístění kořenového systému kamyšníku polního

Kamyšníky se rychle šíří v mezerách v porostech
Kamyšníky se rychle šíří v mezerách v porostech

Kamyšník polní v porostu mrkve
Kamyšník polní v porostu mrkve

Rostliny kamyšníku osidlují podmáčené lokality
Rostliny kamyšníku osidlují podmáčené lokality

Submerzně rostoucí kamyšník polní
Submerzně rostoucí kamyšník polní

Kamyšník širokoplodý

Bolboschoenus laticarpus - Významný polní plevel. Velmi podobný předešlému druhu. Vyskytuje se převážně v Evropě, zvláště ve středu kontinentu v okolí velkých řek. Osidluje široké spektrum stanovišť. V České republice roste převážně v teplých oblastech. Často se vyskytuje na stanovišti s kamyšníkem polním. Na orné půdě preferuje vlhčí lokality, dočasně podmáčená či zaplavovaná stanoviště (kolejové řádky apod.). Nejvíce je rozšířen v oblasti Polabí a jižní Moravy, roztroušeně se vyskytuje v polních podmínkách po celé republice. Zapleveluje stejné plodiny a stejným způsobem jako kamyšník polní. Má předpoklady se dále šířit, je vysoce přizpůsobivý novým stanovištním podmínkám, vytváří velké množství hlízek během vegetace, které jsou schopny přečkat nepříznivé podmínky i několik let. Velmi dobře reaguje na přihnojení N, který snadno a rychle přijímá, zvláště po odstranění ostatních plevelů. Vytrvalá rostlina vytvářející hlízy. Rostlina velmi podobná předešlému druhu, od kterého se liší pouze v některých znacích. Je mohutnější než kamyšník polní, vytváří silnější lodyhy, je vyšší, avšak vytváří menší počet lodyh. V půdě vytváří menší počet hlízek, které jsou ovšem větší.

Květenství kamyšníku širokoplodého
Květenství kamyšníku širokoplodého

Hloubka prokořenění kamyšníku širokoplodého
Hloubka prokořenění kamyšníku širokoplodého

Hloubka kořenění kamyšníku širokoplodého
Hloubka kořenění kamyšníku širokoplodého

Regenerační schopnost kymyšníku širokoplodého je obrovská
Regenerační schopnost kymyšníku širokoplodého je obrovská

Odběry vzorků kamyšníku z půdního profilu
Odběry vzorků kamyšníku z půdního profilu

Rákos obecný

Phragmites australis - Patří mezi velmi významné plevele. Jeho konkurenční schopnost je vysoká, má vysoké nároky na vodu a živiny. Dříve se využíval ve stavebnictví. Zhotovují se z něj rohože i ozdoby. Vyskytuje se roztroušeně po celém území, převážně na vlhkých stanovištích. Zapleveluje všechny pěstované plodiny. Šíří se z břehu vodních ploch, zavlažovacích a odvodňovacích kanálů, prorůstá meliorační drenáže. Vzhledem k poměrně vysoké utuženosti půd a velkému množství neudržovaných ploch lze předpokládat, že šíření tohoto plevele bude dále pokračovat. Vytrvalá rostlina hlouběji kořenící s oddenky. Vytváří stébla vysoká až 2 m. Listy s dlouhými pochvami jsou rozestavěny ve dvou řadách. Stébla jsou zakončena bohatou latou. Na orné půdě vytváří pouze sterilní stébla, fertilní stébla vytváří na neobdělávané půdě. Rostlina se rozmnožuje generativní a vegetativní cestou. Na orné půdě převládá vegetativní způsob rozmnožování. Článkované oddenky jsou uloženy ve značné hloubce až 2 m. Z těchto horizontálních oddenků raší nové výhony. Regenerace oddenků je vysoká. Vzhledem k hloubce zakořenění nejsou poškozovány orbou.

Zpracování půdy neovlivní jeho výskyt a k herbicidům je poměrně tolerantní. Úspěch regulace spočívá především v odstranění ohnisek zaplevelení. Podmáčené lokality je vhodnější neobdělávat a vytvořit z nich přirozené mokřady. V minulosti byly tyto pozemky odvodňovány, což velmi často vedlo k narušení ekologické stability ekosystémů.

Porost rákosu obecného
Porost rákosu obecného

Rostlina rákosu 4 měsíce stará
Rostlina rákosu 4 měsíce stará

Kořenový systém rákosu
Kořenový systém rákosu

Čistec bahenní

Stachys palustris - Vyskytuje se roztroušeně na celém území od nížin do podhorských oblastí. Vyhovují mu lehké, vlhké až mokré, výživné, humózní půdy. Nalezneme jej podél vodních toků, v příkopech, lužních lesích, křovinách, na vlhkých loukách, mezích, pastvinách, zahradách a na orné půdě. Zapleveluje všechny plodiny, zvláště řepu cukrovou, brambory a kukuřici. V posledních letech jeho výskyt vzrostl, zvláště v důsledku nedodržování osevních sledů a poklesu úrovně zpracování půdy. Přežívá různé nepříznivé podmínky - zaplavení, vyschnutí stanoviště, což spolu s vysokou reprodukční schopností (převážně vegetativní) mu umožňuje setrvávání na stanovišti a jeho další šíření. Vytrvalá rostlina s oddenky. V půdě vytváří bílé článkované oddenky, které nepravidelně tloustnou a rostliny si v nich uchovávají velké množství zásobních látek. Rozmnožuje se jak semeny, tak i oddenky. Článkované oddenky jsou schopny velmi rychle růst a rozšiřovat se, mohou dosáhnout délky přes 100 cm. Například čtyřměsíční rostlina dokáže vytvořit oddenky dlouhé až 18 m.

Regulace je problematická, protože čistec je velmi úporná rostlina. Jeho rozšiřování napomáhá ústup od klasického zpracovávání půdy a příklon k minimalizaci. Pokud se provádí hluboká orba, je kořenový systém zaklopen hluboko do půdy, odkud již obtížně regeneruje. Regulace čistce pomocí herbicidů není zpravidla účinná.

Květenství čistce bahenního
Květenství čistce bahenního

Oddenky čistce bahenního
Oddenky čistce bahenního

Příčiny expanze vlhkomilných plevelů

Hlavní příčiny expanze vlhkomilných plevelů spočívají především ve vodním režimu půd a zpracování půdy. Obzvláště na okrajích polí je půda utužená a špatně propustná. Po značnou část roku, právě v těchto podmáčených lokalitách, se vytvářejí optimální podmínky pro růst a reprodukci vlhkomilných vytrvalých plevelů. Šíření napomáhají i nefunkční odvodňovací drenáže, které vyvolávají lokální podmáčení. Zpracováním půdy se kořenový systém následně velmi rychle roznáší do středu polí.

all foto©J. Mikulka

Související články

Vliv technologií pěstování plodin na změny ve společenstvech plevelů

01. 06. 2020 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., Ing. Jan Štrobach, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Plevele Zobrazeno 106x

Regulace trávovitých plevelů v kukuřici

23. 05. 2020 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Ing. Josef Holec, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 362x

Změny druhového spektra plevelů v jarním ječmeni

18. 05. 2020 Ing. Jan Winkler, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Plevele Zobrazeno 455x

První zkušenosti s Conviso Smart cukrovou řepou v ČR

17. 05. 2020 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc., Prof. Ing. Josef Pulkrábek, CSc; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 377x

Další články v kategorii Plevele

detail