Chemap Agro s.r.o.

Možnosti regulace jednoděložných plevelů a výdrolu v řepce ozimé

01. 09. 2021 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Praha-Ruzyně Plevele Zobrazeno 174x

Zastoupení jednotlivých druhů plevelů na orné půdě se neustále mění vlivem vývoje technologií pěstování plodin. Porušení základního pravidla střídání plodin přispívá k přemnožení celé řady plevelů. Podobně působí na rostoucí výskyt plevelů ústup od tradičního zpracování půdy a příklon k technologiím minimálního zpracování půdy.

Dlouhodobé aplikace herbicidů též přispěly k porušení rovnováhy v plevelových společenstvech na polích. Na tyto dlouhodobě působící faktory reagují jednotlivé druhy plevelů různě. Jednoleté i vytrvalé trávovité plevele však oplývají velkou přizpůsobivostí a poměrně vysokou konkurencí. Nastupují zpravidla tam, kde došlo k oslabení konkurence ze strany dvouděložných plevelů.

Aby regulace plevelů splnila svůj význam, musí být soustavná a promyšlená s cílem postupného snižování zásoby generativních a vegetativních diaspor v půdě. Smyslem fungujícího systému regulace na jednotlivých pozemcích a celých farmách je harmonické spojení zpracování půdy, agrotechniky, využití herbicidů a celé řady dalších faktorů.

Ozimá řepka vzhledem k časnému setí umožňuje rychlý rozvoj ozimých jednoletých trav (chundelka metlice, lipnice roční, psárka polní i jílek anglický). Jednoleté trávy jarní, jako například oves hluchýježatka kuří noha, nebezpečí nepředstavují. Výdrol obilnin je významným konkurentem právě v ozimé řepce. Z vytrvalých trávovitých plevelů je nejvýznamnější pýr plazivý.

Dobře založený a ošetřený porost řepky je zárukou vysokých výnosů
Dobře založený a ošetřený porost řepky je zárukou vysokých výnosů

Regulace ozimých jednoděložných plevelů

Mezi nejvýznamnější plevele z této skupiny patří chundelka metlice (Apera spica-venti). Chundelka metlice je po celém území hojně rozšířena. Jejímu šíření napomáhá časté střídání ozimů po sobě a technologie minimálního zpracování půdy. Sortiment herbicidů pro její hubení je poměrně široký. O jejich úspěšnosti však kromě volby druhu rozhoduje termín aplikace ve vztahu k její růstové fázi a průběh povětrnostních podmínek při a po aplikaci. V ozimé řepce patří mezi méně významné plevele, ale při silném výskytu je její konkurenční schopnost vysoká. Chundelka je citlivá k běžně používaným graminicidům.

Psárka polní (Alopecurus myosuroides) je významná pouze v některých oblastech (Budějovicko) a pro její regulaci platí podobná pravidla jako pro chundelku metlici.

Lipnice roční (Poa annua) se vyskytuje pouze v nejnižším patře porostu. Možnost regulace herbicidy je omezená, jelikož vykazuje vysokou toleranci k herbicidům, a navíc vzchází téměř po celý rok. Vyrovnaný, dobře živený a zdravý porost se s konkurencí lipnice snadno vyrovná.

Lokálně se též v ozimech vyskytuje i jílek (Lolium). Používané graminicidy však vykazují na tento plevel velmi dobrý účinek.

Problémem v současné době je i rostoucí výskyt mrvky myšího ocásku (Vulpia myuros), která v posledních letech významně expanduje.

Nejvíce mrvka myší ocásek zapleveluje souvratě
Nejvíce mrvka myší ocásek zapleveluje souvratě

Výdrol obilnin se velmi často vyskytuje lokálně, kde vykazuje vysokou konkurenční schopnost
Výdrol obilnin se velmi často vyskytuje lokálně, kde vykazuje vysokou konkurenční schopnost

Po pozdní aplikaci graminicidů na výdrol vznikají prázdná místa
Po pozdní aplikaci graminicidů na výdrol vznikají prázdná místa

Regulace výdrolu obilnin v ozimé řepce

Kromě plevelných druhů působí velké problémy i zaplevelující plodiny. Význam regulace výdrolu v řepce stoupá s rostoucími plochami pěstování v České republice. Nejvíce je ozimá řepka pěstována po ječmenu, ale i po ozimé pšenici. Používané technologie sklizně způsobují relativně vysoké ztráty zrna při sklizni. Vlivem trendu používání minimálního zpracování půdy dochází ke kumulaci jednotlivých agrotechnických opatření. To má za následek rozvrstvení zrna obilnin v povrchové vrstvě ornice (5–7 cm). Obilky mají v těchto podmínkách optimální podmínky pro vzcházení. Při dostatku srážek vzcházejí masově již za několik dní po setí ozimé řepky. Rostliny ozimé řepky jsou v počátečním období konkurenčně velmi slabé. Vzešlý výdrol obilnin je během několika dní výrazně oslabí, dochází i k vymizení rostlin řepky. Za sucha výdrol vzchází postupně a po dlouhou dobu. Jeho konkurenční schopnost je však stejně nebezpečná. Vzhledem k vysoké konkurenční schopnosti je nutné vzešlý výdrol odstranit co nejdříve, aby nedošlo k poškození porostu ozimé řepky. Takový porost špatně přezimuje. Velmi důležité je vytvoření podmínek, aby ke ztrátám při sklizni nedocházelo, nebo aby byly minimální. To zajistí pouze moderní, dobře seřízené sklízecí mlátičky. Nebezpečí výdrolu je významně sníženo časnou podmítkou a následnou orbou. Klasické zpracování je však časově i finančně velmi náročné, proto jsou v posledních letech upřednostňovány technologie minimálního zpracování půdy. Rozhodující je též kvalita setí. Dobře založený porost se lépe vyrovnává s konkurencí plevelů.

Důležitým opatřením je proto použití herbicidů. Dnes mají zemědělci celou řadu vysoce účinných herbicidů. Řada z nich vykazuje kromě účinku na výdrol i vynikající účinek na pýr plazivý. Ošetření herbicidy je třeba provést včas ve fázi do počátku odnožování výdrolu. Při časnější aplikaci ve fázi 2–3 listů hrozí nebezpečí dalšího vzcházení výdrolu. Opožděné aplikace na přerostlý výdrol jsou již méně účinné, rostliny řepky jsou konkurencí výdrolu výrazně oslabeny. Herbicidní efekt na výdrol se tedy dostaví příliš pozdě. Nutné je též respektovat, že výdrol ozimé pšenice je odolnější vůči herbicidům než výdrol ječmene. Při výsevu ozimé řepky po jarním ječmenu je velkým omylem spoléhat na vymrznutí rostlin ječmene. Poškození řepky způsobené výdrolem jarního ječmene na podzim na porostu řepky jsou zpravidla nevratná. Uvolněný prostor po rostlinách ječmene v průběhu zimy a na jaře rychle osídlí plevele.

Důležité je správně načasovat aplikace graminicidů proti výdrolu. Ošetření porostu ozimé řepky je nutné načasovat tak, aby byl již vzešlý všechen výdrol. Na méně vyvinuté rostliny výdrolu je možné použít dolní hranici dávek doporučovaných výrobci. Vyšší dávky používáme na výdrol ozimé pšenice a vzrostlý výdrol ječmene.

V podzimních měsících existuje celá řada rizik aplikací způsobených poměrně výraznou proměnlivostí povětrnostních podmínek. Jádrem úspěšné aplikace postemergentních graminicidů je správně seřízené aplikační zařízení, které zajistí dodržení optimální dávky herbicidu a vody na hektar.

Rizikem jsou dešťové srážky po aplikaci. Postemergentní graminicidy však poměrně rychle pronikají do listů a jsou rychle následně rozváděny po celé rostlině. U pozdě setých porostů ozimé řepky vzniká riziko posunutí aplikací proti výdrolu do období nižších denních i nočních teplot. Při nižších teplotách je účinek většiny postemergentních graminicidů výrazně omezen. V některých případech dochází i k selhání účinku graminicidů. Rostliny jsou již fyziologicky méně aktivní a herbicid nepřijmou. Za vlhka a při nižších denních teplotách zůstává na podzim na listech rosa někdy i po celý den. Při aplikacích herbicidů v tomto období dochází k stékání postřiku spolu s rosou z listů na povrch půdy. Efekt aplikace herbicidů je výrazně snížen.

Pýr plazivý se zpravidla vyskytuje v ohniscích
Pýr plazivý se zpravidla vyskytuje v ohniscích

Oddenky pýru zasahuji do hloubky 20 cm
Oddenky pýru zasahuji do hloubky 20 cm

Pýr je schopen regenerovat i z malých částí oddenků
Pýr je schopen regenerovat i z malých částí oddenků

Tři měsíce stará rostlina pýru vytvořená ze segmentu oddenku
Tři měsíce stará rostlina pýru vytvořená ze segmentu oddenku

Regulace pýru plazivého v ozimé řepce

Pýr plazivý (Elytrigia repens) patří již řadu let mezi nejrozšířenější vytrvalé plevele na orné půdě. Jeho reprodukce a šíření do okolí je podporováno hlavně nekvalitním zpracováním půdy, posunem k technologiím minimálního zpracování půdy, nevhodným střídáním kulturních rostlin v osevním postupu i chybami při používání herbicidů. Rostliny pýru plazivého jsou konkurenčně silné vůči kulturním rostlinám, ale i vůči ostatním plevelům. Kořenový systém je rozložen na rozdíl od pcháče rolního převážně do hloubky 20–25 cm, tedy ve vrstvě rozrušované zpracováním půdy. Při využívání technologií minimálního zpracování půdy zasahuje převážně kořenový systém (kořenové výběžky) do 10–15 cm, maximálně 20 cm. Na orné půdě se rostliny pýru plazivého rozmnožují především vegetativně - kořenovými výběžky. Důležité je nepodceňovat rozmnožování generativní (obilkami). Obilky mají po dozrání vysokou klíčivost. Vzešlé semenáče unikají pozornosti a bývají často zdrojem zaplevelení pýrem plazivým. Používáním špatně vyčištěného osiva převážně z vlastní produkce mohou být semena šířena i na pozemky, kde se pýr dosud nevyskytuje.

Regenerační schopnost kořenových výběžků je velmi vysoká, zvláště ve vlhčích periodách. Právě průběh loňského roku významně přispěl k šíření pýru plazivého na polích. Chladný a srážkově bohatý červen, červenec a částečně i srpen podpořily růst vytrvalých plevelů. Především pýr plazivý, ale i pcháč rolní byly schopny vytvořit v takovýchto podmínkách obrovské množství kořenových výběžků s pupeny. Podobně reagují vytrvalé plevele za vlhkého podzimu. Jsou-li však kořenové výběžky po rozrušení zpracováním půdy vystaveny suchu, rychle odumírají.

Kořenový systém pýru plazivého vylučuje do půdy látky, které působí na ostatní rostliny (plodiny i plevele) silně fytotoxicky. Jsou alelopaticky vysoce aktivní. Především brukvovité rostliny, zvláště řepka a hořčice, jsou vůči těmto látkám vysoce citlivé. Tyto látky jsou vylučovány jak živými rostlinami, tak i odumírajícími rostlinami (kořeny) pýru plazivého. Po aplikacích účinných herbicidů na pýr plazivý a při následném odumírání dochází k silnému uvolňování těchto látek do půdy. Právě alelopatické působení pýru způsobuje v řadě případů špatný stav porostů ozimé řepky na pozemcích silně zaplevelených pýrem plazivým i po úspěšných aplikacích herbicidů.

K regulaci pýru plazivého je vhodné přistupovat komplexně a konkrétně analyzovat příčiny vzniku silného výskytu pýru na daném pozemku. Základem je omezení jednostranného upřednostnění ozimů a ozimé řepky a zařazení do sledu plodiny umožňující cílený zásah herbicidů. Rostlinám pýru plazivého nevyhovuje hluboké zpracování půdy. Rozrušené a hluboko zaklopené kořenové výběžky obtížně regenerují. Nedostatky ve struktuře osevních sledů, zpracování půdy i agrotechnice jsou pak kompenzovány herbicidními přípravky.

Zemědělci mohou využít poměrně široký sortiment herbicidů do celé řady plodin. Pro zajištění účinné regulace plevelů je však nutné, aby aplikace herbicidů navazovaly na předcházející agrotechnická opatření. Poměrně známá je přímá závislost účinku herbicidů na délce kořenových výběžků. Rostliny, které nebyly dostatečně rozrušeny předcházejícím zpracováním půdy, po aplikaci herbicidů poměrně rychle regenerují. Rostliny vyrašené z dokonale rozřezaných kořenových výběžků nepřesahujících délku 10–15 cm nejsou schopny po aplikaci herbicidů regenerovat. Správně načasovaná aplikace významně potlačí pýr plazivý. Dokonale rozrušené kořenové výběžky při suchu rychle zavadají a postupně odumírají. Ve vlhku však vykazují vysokou regenerační schopnost a raší velmi vyrovnaně. To umožňuje účinně využít účinku postemergentních graminicidů při podzimních aplikacích. Vlivem nedostatku zásobních látek rostliny pýru plazivého rychle odumírají.

U cílených aplikací graminicidů je nutné respektovat, že se vhodný termín aplikace proti výdrolu obilninpýru plazivému v řadě případů nekryje. Pouze za vlhka dochází ke vzcházení výdrolu i rašení pýru ve stejném termínu. Za sucha zpravidla výdrol vzchází dříve, něž rostliny pýru plazivého regenerují. Tomu je nutné přizpůsobit i termíny aplikací.

Optimální termín aplikace na pýr plazivý je, když rostliny pýru vytvoří 2–3 listy, což odpovídá výšce 15–20 cm. Časnější aplikace jsou rizikové, jelikož bývá zpravidla zasažena pouze část vyrašených výhonů, velmi často podstatné části rostlin raší až po aplikaci a nebývá herbicidem zasažena. Opožděné aplikace herbicidů jsou též rizikové, a to především z důvodu postřiků až na samém konci vegetační doby pýru plazivého, kdy je translokace účinné látky herbicidů do kořenů již nedostatečná. Po pozdních aplikacích na podzim zpravidla rostliny pýru plazivého velmi silně regenerují na jaře. Sortiment herbicidů pro použití na podzim v řepce je poměrně široký. Základem pro dosažení spolehlivého účinku je však schopnost rychlé translokace do kořenů. Celkově je účinek spolehlivější za předpokladu předcházejícího důkladného rozrušení kořenového systému pýru plazivého při zpracování půdy a předseťové přípravě před setím řepky ozimé. Tím omezíme riziko následné regenerace pýru plazivého po aplikaci.

Dobře zapojený porost řepky
Dobře zapojený porost řepky

Tab. 1: Přehled vhodných graminicidů účinných na jednoděložné plevele v ozimé řepce

Účinná látka

Přípravek

Jednoděložné plevele

Propaquizafop

Agil 100 EC, Garland Forte, Zetrola

výdrol, jednoleté trávy, pýr

Fluazifop-P-butyl

Fusilade Forte 150 EC, Privium Forte

výdrol, pýr

Haloxyfop-P

Gallant Super

výdrol, jednoleté trávy

Quizalofop-P-ethyl

Gramin, Pilot, Targa Super 5 EC, Targa 10 EC, Vidrolin

výdrol, jednoleté trávy, pýr

Quizalofop-P-tefuryl

Pantera QT, Rango Super

výdrol, jednoleté trávy, pýr

Clethodim

Select Super

výdrol, jednoleté trávy

Cycloxydim

Stratos Ultra + Dash HC

jednoleté trávy, pýr (podzim)

Pozn.: Dávku je nutné volit dle druhů plevelů, růstové fáze a intenzity jejich výskytu dle údajů na etiketě jednotlivých přípravků.

Související články

Regulace plevelů v semenných porostech trav (2): Obecná doporučení a ochrana ostatních druhů

18. 10. 2021 Ing. Radek Macháč, Ph.D.; OSEVA vývoj a výzkum s.r.o., Zubří Plevele Zobrazeno 174x

Hustota porostu řepky ozimé a regulace zaplevelení

15. 10. 2021 Ing. Radek Punčochář; Mendelova univerzita v Brně Plevele Zobrazeno 379x

Vliv počasí na účinnost herbicidů v ozimých obilninách a porovnání účinnosti na dvou odlišných lokalitách v předchozím pěstitelském roce

13. 10. 2021 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Ing. Dita Hiřmanová, Ing. Luděk Procházka; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 363x

Ošetření semenných porostů jetelovin a dalších pícnin: Čičorka pestrá

12. 10. 2021 Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 156x

Škodlivost plevelů v porostech ozimé pšenice

05. 10. 2021 Ing. Jan Winkler, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 321x

Další články v kategorii Plevele

detail