BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Nově se šířící plevele v porostech ozimé řepky

08. 09. 2023 Ing. Josef Holec, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 1180x

Porosty ozimé řepky se vyznačují poměrně bohatým spektrem plevelných druhů, které se v nich vyskytují. V řadě případů se jedná o drobnější plevele spodního patra, které se významněji uplatňují především v řidších porostech a na okrajích polí.

Proseeds

Kromě nich je zde ale také mnoho vzrůstných a konkurenceschopných druhů, které už při nižší intenzitě výskytu mohou snižovat výnos. Jedná se většinou o klasické ozimé plevele, které nacházíme i v porostech ostatních ozimých plodin. Především v nižších a středních polohách se k nim ale přidávají i druhy, které jsou charakteristické jen pro porosty řepky a v ostatních ozimých plodinách se s nimi prakticky nesetkáme. V posledních letech sledujeme jejich šíření na orné půdě. Některé z nich se v minulosti na polích téměř nevyskytovaly, jiné byly typické pro jiné plodiny. Častější pěstování řepky v nížinách a současně i mírnější zimy přispěly k tomu, že se pěstitelé na mnoha pozemcích musejí potýkat s nově se šířícími druhy, které mohou komplikovat herbicidní ochranu.

Mléče

Jednoleté mléče (mléč drsný - Sonchus asper, mléč zelinný - S. oleraceus) jsou tradičně řazeny mezi plevele pozdní jarní, které v našich podmínkách obvykle nejsou schopné přečkat zimu. Teplé zimy bez delšího mrazového období, se kterými jsme se v průběhu posledních let mohli setkat, však umožňují přezimovat i těm druhům, které jinak spolehlivě vymrzají. Následně se již brzy na jaře v porostech ozimých plodin uplatňují netradiční plevelné druhy, na které není systém regulace zaplevelení v těchto plodinách primárně zaměřen, a které mohou kulturním rostlinám silně konkurovat. A přesně to se v případě jednoletých mléčů v poslední době děje v porostech ozimé řepky. Až donedávna se jednalo o výskyty jednotlivých rostlin, které se v řepce příliš neuplatnily.

V roce 2020 jsme ale poprvé zaznamenali porosty, ve kterých byl výskyt mléčů až do sklizně nápadný a hojný, mléče přerůstaly řepku a dokázaly jí poměrně úspěšně konkurovat. Silně dužnaté rostliny mléčů se také u nedesikovaných porostů mohly podílet na vyšší vlhkosti sklízeného semene. Jednoleté mléče jsou především plevely okopanin a zeleniny, kde obvykle dorůstají výšky kolem 80–100 cm. V porostech řepky se ale setkáváme s rostlinami mléčů vyššími, než je řepka, tedy o výšce kolem 160–180 cm. Nejedná se pouze o vliv vyššího porostu a konkurence řepky - tyto populace dorůstají podobné výšky i mimo porost řepky. Postupně tedy došlo k vyselektování jedinců, kteří jsou výskytu v řepce výborně přizpůsobeni.

Mléč drsný i letos v porostech řepky bez problémů přezimoval
Mléč drsný i letos v porostech řepky bez problémů přezimoval

Ostropes trubil

K dalším lokálně významným druhům plevelů řepky patří ostropes trubil (Onopordum acanthium) Ostropes je snadno rozpoznatelný díky sivému zbarvení rostlin, velkým, v mládí pavučinatě plstnatým listům, které jsou na okrajích hrubě zubaté a ostnité, a výrazně křídlaté lodyze. Úbory jsou poměrně velké, fialové, s ostnitým zákrovem. Na podzim vytváří ostropes mohutné listové růžice, ze kterých na jaře vyrůstá lodyha vysoká kolem 1,5 m. Stejně jako předchozí druh, i ostropes trubil se na pozemky šíří především z okolních ploch, které v případě, že nejsou řádně udržovány, poskytují bohatý zdroj nažek.

V ozimé řepce může vytvářet silné, rozvětvené rostliny, ale v ostatních plodinách se uplatňuje výrazně méně. Nejhojnější je na okrajích pozemků, odkud postupně proniká i do vnitřních částí. Zvláště v posledních letech je ostropes čím dál častější jak kolem komunikací, tak i na polích a zaznamenáváme i porosty řepky, které jsou tímto druhem zapleveleny silně a prakticky celoplošně. Účinným preventivním opatřením výskytu tohoto druhu na polích je údržba vegetace v okolí polí, a tím zabránění šíření nažek tohoto druhu do porostů polních plodin.

Ostropes trubil - silný výskyt v řepce
Ostropes trubil - silný výskyt v řepce

Hulevník Loeselův

Hulevník Loeselův (Sisymbrium loeselii) byl dlouhou dobu na našem území především ruderálním druhem. Typicky rostl uvnitř lidských sídel podél komunikací, na opuštěných místech, na staveništích apod. Na orné půdě se prakticky nevyskytoval. V jednoletých plodinách nebyl schopen dozrát. Ještě začátkem tohoto století jsme jej nejčastěji (ale i přesto velmi zřídka) nalézali v prořídlých porostech víceletých pícnin v teplejších oblastech.

V roce 2011 jsme zaznamenali první pole řepky se silnějším výskytem hulevníku ve středních Čechách, od té doby pak můžeme sledovat jeho rychlé pronikání na ornou půdu. Velký posun byl zaznamenán především v posledních 5 letech, kdy se na řadě polí stal hulevník Loeselův významnějším plevelem než úhorník a v řadě oblastí je jím dnes již většina porostů řepky zaplevelena, i když ne vždy silně.

Hulevník Loeselův patří mezi jednoleté ozimé plevele, vzchází především na podzim, zimu přečkává ve fázi listové růžice. Na jaře přechází do generativní fáze o něco později než řepka, brzy ji ale dorůstá a nakonec rostliny hulevníku porost řepky výrazně převyšují, což spolu s dlouhou dobou kvetení umožňuje poměrně snadnou identifikaci rostlin hulevníku v porostu. Hulevník začíná kvést přibližně v době, kdy řepka pomalu dokvétá a kvete kontinuálně ještě dlouho po odkvětu řepky, téměř až do sklizně. Rostliny mají dlouhou vegetační dobu, v době, kdy je již řepka dozrálá, stále vegetují a v případě, že porost není desikován, zvyšují vlhkost sklízeného produktu.

Hulevník Loeselův na okraji pole
Hulevník Loeselův na okraji pole

Hulevník lékařský

Podobně jako u předchozího druhu i v případě hulevníku lékařského (Sisymbrium officinale) až donedávna prakticky neexistoval významnější výskyt na orné půdě. Rostl často podél cest, na dvorech zemědělských podniků, na neudržovaných místech.

První silněji zaplevelený porost řepky jsme nalezli v roce 2016. V následujících letech jsme se s ním již setkávali čím dál častěji a můžeme předpokládat, že se postupně stane stejně významným, jako hulevník Loeselův. V současné době se nejhojněji vyskytuje ve středních Čechách a na střední Moravě.

Jedná se o jednoletý, ozimý plevel, který na podzim vytváří růžici kracovitě laločnatých až peřenodílných listů. Lodyha je přímá, bohatě větvená, chlupatá, jednotlivé větve odstupují od lodyhy téměř kolmo, později jsou vystoupavé. Květy jsou poměrně drobné, žluté. Plodem je šešule kuželovitého tvaru, která je charakteristicky přitisklá k lodyze. Rostliny jsou již od mládí často nafialovělé, především na lodyhách a řapících. V době dozrávání se zabarvují do tmavé, fialovo hnědé barvy, v porostu řepky jsou pak velmi nápadné.

Hulevník lékařský v době dozrávání
Hulevník lékařský v době dozrávání

Barborka obecná

Dvouletou až vytrvalou rostlinou je barborka obecná (Barbarea vulgaris), která dokáže regenerovat i z částí kořenového systému. Je to poměrně běžný druh na vlhčích místech příkopů, luk, okrajů komunikací i podél vodních toků. Vyhovují jí především kyselejší půdy. Na orné půdě roste především jako obtížný plevel ve víceletých pícninách. V posledních letech je ale čím dál častější i v porostech ozimé řepky. Zde roste především podél okrajů polí, často vytváří bohaté porosty.

Barborka obecná dorůstá výšky 30–60 cm. Vytváří přímou, větvenou, nejčastěji lysou lodyhu, která je výrazně hranatá. Listy jsou peřenolaločné až peřenoklané, s koncovým úkrojkem okrouhle vejčitým. Barborka bohatě kvete, postupně rozkvétající květy jsou zlatožluté, uspořádané do dlouhých hroznů. Plodem je čtyřhranná šešule.

Barborka porost řepky nepřerůstá, je ale konkurenčně zdatná. Zatím se s ní na polích setkáváme především podél okrajů, její výskyt je ale čím dál častější. V jiných plodinách se prakticky neuplatňuje, s jednotlivými rostlinami se můžeme setkat v řidších porostech víceletých pícnin.

Barborka obecná je oproti řepce výrazně nižší
Barborka obecná je oproti řepce výrazně nižší

Řepice

Řepice (Brassica rapa) byla dříve využívána jako obsev porostů řepky. Vzhledem k jejímu časnějšímu kvetení se počítalo s omezováním výskytu škůdců na řepce. Na řadě pozemků se stále udržuje, i když cílené pěstování už se řadu let neprovádí. Vzhledem k tomu, že se na polích samostatně rozmnožuje, vytváří půdní zásobu a konkuruje plodině, můžeme ji považovat za plevel. Od řepky se liší výraznějším oděním spodních listů, rostliny bývají méně sivozelené, květy jsou drobnější a ve vrcholu květenství přesahují výšku poupat. V porostu řepky jsou rostliny řepice nápadné především časnějším kvetením - dostávají se do plného květu v době, kdy řepka ještě ani nezačne kvést. V případě, kdy se na pozemku vyskytuje jen pár rostlin, nedochází prakticky k žádným škodám. Řepice však může vzcházet ve značných počtech, v ohniscích převyšuje počet rostlin řepice několikanásobně počty rostlin řepky a jejich konkurence je značná. Řepice také dříve než řepka dozrává (až o 14 dní), značná část semen může ještě před sklizní či během ní vypadávat na pozemku a je zapravena do půdy. Na pozemku, kde se řepice vyskytuje, je rizikovým faktorem především četnost zařazení ozimé řepky - v jiných plodinách se nemůže příliš uplatnit.

V případě výskytu řepice na pozemku je třeba především zabránit vzniku půdní zásoby, pomocí mělkého zpracování půdy udržet semena ve svrchní vrstvě půdy, kde jednak vzcházejí a jednak také rychleji odumírají vlivem abiotických i biotických faktorů. Selektivní chemická regulace vzešlých rostlin řepice není v porostech řepky možná z důvodu blízké příbuznosti obou rostlin (brukev řepice je jedním z rodičovských druhů brukve řepky).

Řepice rozkvétá dříve než řepka
Řepice rozkvétá dříve než řepka

Související články

Kokoška pastuší tobolka – významný plevel, ale též slovutná léčivá rostlina

11. 07. 2024 Ing. Luděk Tyšer, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 187x

Herbicidní ochrana brambor

27. 06. 2024 Ing. Pavel Kasal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Plevele Zobrazeno 283x

Musketeer® plus Nikita®: Nové kompletní odplevelení kukuřice

13. 06. 2024 Ing. Jiří Vašek; Adama Plevele Zobrazeno 193x

Účinná a selektivní ochrana kukuřice proti nežádoucímu zaplevelení

08. 06. 2024 Ing. Antonín Vaculík, Ph.D.; Corteva Agriscience Plevele Zobrazeno 189x

Kagura - osvědčené odplevelení kukuřice

06. 06. 2024 Ing. Dušan Sem; Sumi Agro Czech, s.r.o. Plevele Zobrazeno 210x

Další články v kategorii Plevele

detail