Morava v ohrožení hrabošů - bude se opakovat kalamita z let 2019–2020?

05. 04. 2023 Ing. Štěpánka Radová Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Škůdci Zobrazeno 1345x

Od nástupu poslední gradace hraboše polního uplynuly čtyři roky a je velice pravděpodobné, že by se mohla situace na většině moravských polích v tomto roce velice podobat roku 2019 respektive roku 2020. Scénáři kalamitního roku nahrává průběh počasí, a to nejen zimy, ale i nadprůměrně teplému průběhu roku předešlého. Podmínky podporovaly růst populací hraboše, které do zimy vstupovaly ve vysokých počtech v řadě okresů Jihomoravského, Olomouckého a Zlínského kraje.

Poškození vojtěšky hrabošem (Borkovany, okr. Břeclav, únor 2023, foto: B. Richter)

Klid před bouří

Ohlédneme-li se do let předchozích, kdy nepolevoval ani plošný monitoring ÚKZÚZ, dalo by se říci, že k poklesu populací na úroveň odpovídající periodám bez gradace odpovídalo pouze období od druhé poloviny roku 2021 do poloviny roku 2022, tedy jeden rok. Období let 2019 a 2020 byly ve znamení gradace na Moravě, roky 2020 a 2021 byly roky gradace hraboše v Čechách. Rok 2022 byl od svého počátku relativně klidným, co do četnosti populací hraboše. Celorepublikový průměr aktivních východů z nor v lednu dosáhl hodnoty 342 AVN/ha a jednalo se tak 1,7násobek prahu škodlivosti. Hodnoty ledna 2023 se pohybovaly na dvojnásobku této hodnoty (viz graf 1), což odpovídá letům, kdy následně propukla gradace (případně se jednalo o pregradační rok).

Graf 1: Průměrný počet aktivních východů z nor na 1 ha v letech 2019–2023 (zdroj ÚKZÚZ)

To, že bude rok 2023 z pohledu hraboše polního problematický, a to především na Moravě, ukazovala už hlášení zemědělců o aplikaci rodenticidů v závěru roku 2022. V období od září do konce listopadu byla na celém území ČR nahlášena aplikace na více než 35 tisíc ha, z čehož 44 % ploch spadalo pod Jihomoravský kraj. Druhé místo na pomyslném žebříčku krajů s počtem ohlášených aplikací zaujal právě kraj Olomoucký (viz graf 2).

Graf 2: Hlášená aplikace rodenticidů v jednotlivých krajích v porovnání s průměrným počtem AVN/ha od 1. 9. do 30. 11. 2022

Z grafu 2 je zároveň patrné, že zemědělci v krajích s vysokou četností hraboše po zasetí ozimů zodpovědně bojovali, a proto škody v závěru sezony nebyly tak vysoké, jako v jiných letech s podceněnou ochranou na podzim. Při zvažování ochrany porostů před hrabošem je vždy dobré si uvědomit, nakolik se včasnou aplikací ovlivní „boom“ populace na jaře.

Nicméně hodnoty roku 2022 nenaznačovaly, že by se měla situace nijak dramaticky měnit. Jediné, co hrabošům na jihu Moravy hrálo do karet, byl průběh počasí a dostatek potravy. Počty AVN/ha se od 2. poloviny jara až do října pohybovaly pod prahem škodlivosti. Ani pravidelný nárůst populací koncem léta (zpravidla v červenci) nebyl zaznamenán. Extrémní výskyty se začaly objevovat až koncem října, hlavně v porostech krmných plodin a v trvalých travních porostech. V listopadu pak stoupaly v okresech Blansko, Brno-venkov, Břeclav a Znojmo, kde v extrémních případech dosahovaly hodnoty ve vojtěškách, mezi 11 a 14 tis. AVN/ha. V Olomouckém a Zlínském kraji se ty nejvyšší hodnoty v listopadu pohybovaly na polovině těch kraje Jihomoravského. Každopádně už v té době podle počtu hlášených aplikací se dalo tušit, že ve všech zmíněných krajích dochází ke škodám.

Situace se po Novém roce 2023 nijak nezlepšila, naopak. Stavy hraboše se, jak ukázal monitoring ÚKZÚZ, rozrostly. Lokálně hodnoty v postižených okresech dosahovaly 8–10 tis. AVN/ha, a to především v porostech vojtěšky a TTP, což představuje vážné riziko škod na hlavních krmných plodinách a ohrožení krmné základny pro sezonu 2023. Porosty s přemnoženými hraboši navíc slouží jako rezervoár pro sousední porosty a v jarním období se dá očekávat invaze do porostů ozimých kultur.

V době psaní článku (polovina února) se nedalo spolehlivě říci, jakým směrem se situace s hraboši na polích bude vyvíjet. Do populační exploze může ještě vstoupit některý z klimatických prvků, který by mohl stavy hrabošů utlumit (ale spíše počítejme, že ne). Klíčový bude stav populací v březnu a dubnu.

Mapa 1: Extrémní výskyty hraboše polního v roce 2019 - leden až březen (zdroj ÚKZÚZ)

Mapa 2: Extrémní výskyt hraboše polního v roce 2023 - leden (zdroj ÚKZÚZ)

Malé resumé let s hrabošem

V roce 2019 se začaly objevovat první významné škody v květnu na Kroměřížsku. V té době nebylo možné v porostu vegetujících ozimů sledovat východy z nor, ale jen masivní poškození rostlin, které v extrémních případech dosahovalo až 80 %. Následný růst populací byl raketový a ničivější o to, o co dříve se v porostech objevil. Průměrné hodnoty AVN/ha tehdy neklesaly v průběhu sezony pod 1 000 s výjimkou září a října, kdy byly populace mírně potlačeny předseťovými manipulacemi, aby záhy opět dosáhly svého maxima, které trvalo až do ledna následujícího roku. Koncem roku 2019 se škody na rostlinné produkci odhadovaly na 0,5 miliardy korun.

V průběhu roku 2020 se hraboší kalamita s dozvuky přesunula z Moravy na severozápad Čech, kde zavládlo zděšení v době sklizně. Na mnoha místech nebylo co sklízet. To už se škody způsobené hrabošem vyšplhaly na 1,7 miliardy korun, neoficiálně se však mluvilo až o 2 miliardách korun. Populace setrvávaly na úrovni 5násobku prahu škodlivosti až do září. Podzimní manipulace na polích opět mírně potlačila aktivitu hrabošů, ale již v listopadu se hodnoty dostávaly nad úroveň silného výskytu a jen velmi pozvolně klesaly.

V jarním období roku 2021 se stavy hraboše ustálily na nějakou dobu na hodnotě okolo 400 AVN/ha, ale díky změně prahu škodlivosti, který v jarním období představuje hodnotu 50 AVN/ha byly porosty ve vysokém riziku ohrožení. Změna prahu škodlivosti je navázána na bionomické vlastnosti hraboše, které jsou reprezentovány zvýšenou množivostí a vysokou škodlivostí v jarních měsících. Z těchto důvodů je pro období března až května stanoven nižší práh škodlivosti v porovnání se zbytkem roku.

V dubnu 2021 bylo vydáno nařízení o výjimečném použití rodenticidních přípravků Stutox II a Ratron GW. Přípravek Ratron GW mohl být výjimečně použit ve vyšší dávce při aplikaci pouze do nor hrabošů, zatímco Stutox II mohl být ve vyšší dávce výjimečně použit jak při aplikaci do nor, tak při aplikaci na povrch pozemků. Povrchová aplikace byla možná pouze na pozemcích, kde byl po předchozím posouzení inspektorem ÚKZÚZ potvrzen kalamitní výskyt. Tyto výjimky se vztahovaly na období od 9. dubna do 6. srpna 2021. Dodržování podmínek opatření bylo ÚKZÚZ ověřováno na základě cílených kontrol. Platilo i to, že povolení k aplikaci v místech s výskytem zvláště chráněných druhů bylo podmíněno výjimkou ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Tyto výjimky vydávaly krajské úřady, popř. Agentura ochrany přírody a krajiny. Ačkoliv bylo možno využít aplikaci na povrch, většina zemědělců používala aplikaci v základní dávce 2 kg/ha do nor. Desetina aplikací byla ve zvýšené dávce do 10 kg/ha do nor a sedmina aplikací byla aplikována rozhozem na povrch půdy. Za uvedené období nebyly hlášeny žádné úhyny necílových organizmů a při kontrolách aplikace rodenticidů nebylo zjištěno žádné porušení podmínek

Monitoring výskytu hraboše probíhal i během celého léta a až do října se průměrné hodnoty držely pod úrovní 100 AVN/ha. Na přelomu zimy se hodnoty výskytu zvýšily, ale nijak významně nepřekračovaly hranici prahu škodlivosti, což odpovídalo hodnotám mimo roky gradace.

Rok 2022 přinesl mírné zvýšení hodnot, což vzbuzovalo obavy, ty se však během jara ani časného léta neproměnily v opodstatněnou hrozbu. Hodnoty se od ledna pohybovaly na úrovni naznačující retrogradaci populací na celém území ČR s lokálními výjimkami. Ani v klíčovém období dubna a května hodnoty AVN/ha nepřekračovaly významně práh škodlivosti. K mírnému vzestupu začalo docházet od června, kdy se celorepublikový průměr pohyboval na hodnotě 91 AVN/ha, což odpovídá 0,5 % prahu škodlivosti. Až do září se průměrné hodnoty pohybovaly pod prahem škodlivosti, ale první problémy s rostoucími populacemi se začaly objevovat v katastrech na Kroměřížsku a Olomoucku, což je patrné právě z hlášení o aplikací rodenticidů od zemědělců.

Bude rok 2023 předzvěstí další gradace hraboše?

Hraboší kalamity jsou „běžnou“ součástí naší krajiny. Kvůli klimatickým změnám je možné očekávat častější a delší lokální masové výskyty hrabošů na území ČR, případně i zkrácení jejich gradačního cyklu. Značný vliv může mít i podpora systémů hospodaření založených na trvalém pokryvu půdy, což vytváří ideální podmínky pro udržení vysokých populací hrabošů v krajině a zkracování gradačních cyklů, jako je tomu např. ve Španělsku.

Z pohledu bionomie hraboše a na ní navázanou ochranu je rozhodujícím obdobím časné jaro. Někdy již na konci února, ale téměř vždy v březnu začíná jeho rozmnožování. Pokud se podaří úspěšně vyvést první jarní vrhy, bývá to úspěšný nástup rozhodující pro nový vegetační rok. Jak bylo uvedeno výše, včasnou reakcí na zvyšující se četnost hrabošů na pozemku lze zabránit populačnímu boomu, který v extrémním případě představuje potenciál až několik miliónů jedinců na konci sezóny.

Z lednových dat ÚKZÚZ vyplynulo, že by letošní rok mohl být pro řadu okresů Jihomoravského, Olomouckého a Zlínského kraje rokem počínající gradace, stejně jako tomu bylo v sezoně 2018/19. Poučení z let nedávných by tak zemědělce mělo vést k zodpovědnému přístupu řešení ochrany proti tomuto škůdci. Aktuální situaci výskytu hraboše polního na celém území ČR je možné sledovat na stránkách Rostlinolékařského portálu, kde najdete i stručné shrnutí, které bývá zveřejněno formou Aktuality.