BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Fungicidní ochrana a stimulace sóji v roce 2022

05. 07. 2023 Ing. Přemysl Štranc, Ph.D., Ing. Pavel Procházka, Ph.D., Daniel Štranc Choroby Zobrazeno 835x

Výměra sóji na území bývalého Československa činí téměř 100 tis. ha. Přestože se nejedná o zásadní plochu, nemůžeme na druhou stranu hovořit o minoritní plodině. Při vzrůstající ploše sóji se však můžeme stále častěji setkávat s výskytem různých patogenů. Přestože sója na našem území silným tlakem houbových chorob zatím netrpí, je spíše otázkou, kdy k jejich silnějšímu výskytu začne docházet, a to nejen z již zmíněného důvodu zvyšování jejích ploch, ale také v souvislosti s globální změnou klimatu.

Limagrain

Choroby sóji a fungicidy

V loňském roce jsme na některých lokalitách zaznamenávali jen mírné symptomy již tradičně se vyskytující peronospory (Peronospora manshurica) a hlízenky (Sclerotinia sclerotiorum). Zajímavostí bylo, že jsme v roce 2022 zaznamenali i slabý výskyt diaportové stonkové nekrózy sóji (Diaporthe phaseolorum), a to v podstatě v rámci celé ČR.

Z výše uvedených důvodu testujeme i vybrané fungicidy, které by bylo možné v ČR registrovat. Pozitivní zprávou je, že například přípravek Amistar Gold, který řeší dokonce všechny tři zmíněné houbové choroby je v ČR do sóje nově zaregistrován, i když jen pro minoritní použití. Rostliny ošetřené testovanými fungicidy (Amistar Gold a Belanty) působily zdravějším dojmem a lépe odolávaly primárnímu i sekundárnímu napadení houbovými chorobami. Pro přirozenou ochranu rostlin současně hovoří i dobrý zdravotní a s ním související výživný stav, který byl současně dosažen aplikací kvalitních stimulačních látek, které udržovaly lepší vitalitu, čímž zároveň podporovaly i přirozenou obranyschopnost rostlin.

Plíseň sojová - peronospora (Peronospora manshurica)
Plíseň sojová - peronospora (Peronospora manshurica)

Bílá plísňovitost sóje - hlízenka (Sclerotinia sclerotiorum)
Bílá plísňovitost sóje - hlízenka (Sclerotinia sclerotiorum)

Diaportová stonková nekróza sóji (Diaporthe phaseolorum)
Diaportová stonková nekróza sóji (Diaporthe phaseolorum)

Stimulační látky

Nedílnou součástí našich pokusů je i testování stimulačních látek, neboť při plném respektování základních agrotechnických zásad a využívání nových výkonných odrůd, nelze v žádném odvětví rostlinné produkce v podstatě očekávat výraznější vzestup výnosů bez využití těchto antistresových látek. Tyto látky využíváme nejen k eliminaci všudypřítomného stresu, ale také ke zlepšování kvalitativních prvků a zejména výnosu u sóji.

V roce 2022 jsme ověřovali kvalitní, prověřené a námi již testované přípravky Lignohumát Max, Aminátor, Lexin, LEXenzym, Litofol Active, TalismanExelGrow. Dále jsme v loňském roce testovali přípravek AgriLexin, který je podle všeho obdobou přípravku Lexin, o čemž svědčí i jeho analogické výsledky. Kontrolní varianta byla ošetřena pouze herbicidem Wing P (4,0 l/ha). Uvedený herbicid jsme použili záměrně jako základní herbicidní ochranu u všech variant ošetřených stimulačními látkami z důvodu jeho silnější fytotoxicity k rostlinám sóji a lepšímu vyniknutí účinku těchto látek.

Jednoduše měřitelný účinek stimulačních látek, ale i fungicidních přípravků na rostliny sóji prokazují mimo jiné i výsledky měření přístrojem Yara N-tester (viz graf 1 a 2), který zaznamenává obsah chlorofylu v listech.

Měření prokázalo, že rostliny sóji po aplikaci všech výše zmíněných látek (cca po 10 dnech) zvyšovaly obsah chlorofylu v listech. Nejvyšší obsah chlorofylu v listech sóji jsme zjistili po aplikaci přípravků Litofol Active, LEXenzym, Lexin, a AgriLexin (graf 1).

Při druhém termínu měření přístrojem Yara N-tester (cca 39 resp. 29 dní po aplikaci stimulačních resp. fungicidních látek) jsme sledovali rychlost a dobu trvání účinku použitých přípravků (graf 2). Z porovnání údajů v grafech 1 a 2 je patrné, že zejména přípravky Talisman a LEXenzym se v rostlinách rychleji metabolizují, proto je vhodné jejich aplikaci častěji opakovat. Právě po použití těchto dvou uvedených přípravků jsme sledovali i nejrychlejší nástup stimulačního efektu.

Nejvyšší obsah chlorofylu v listech sóji při druhém měření jsme pozorovali u přípravků Litofol Active, AgriLexin, Lexin a Talisman (1.–3. trojlístek) + Exel Grow (květ) (graf 2). Vyšší obsah chlorofylu v listech se projevil i po aplikaci fungicidů (Amistar Gold a Belanty).

Graf 1: Obsah chlorofylu v listech sóji cca 10 dní po aplikaci stimulátorů (rel. v %)
Graf 1: Obsah chlorofylu v listech sóji cca 10 dní po aplikaci stimulátorů (rel. v %)

Graf 2: Obsah chlorofylu v listech sóji 39 (29) dní po aplikaci stimulátorů (fungicidů) (rel. v %)
Graf 2: Obsah chlorofylu v listech sóji 39 (29) dní po aplikaci stimulátorů (fungicidů) (rel. v %)

Hodnocení sóji za vegetace po aplikaci fungicidů a stimulátorů

Z dosažených výsledků vegetačního pozorování (viz tab. 1) je zřejmé, že aplikované stimulační látky a fungicidy ve většině případů přispěly k udržení nejen výrazně vyššího počtu jedinců na ploše (zejména Lexin, AgriLexin a Litofol Active), ale současně i zvýšily zejména výšku nasazení apikálního konce nejspodnějšího lusku od povrchu půdy (avšak v pořadí AgriLexin, Lexin a Litofol Active).

Hustota porostu byla oproti kontrole např. u přípravku Lexin o neuvěřitelných 19 rostlin na 1 m2 vyšší (tab. 1).

Z důvodu jednodušší sklizně hodnotíme výšku apikálního konce nejspodnějšího lusku od povrchu půdy, která významně ovlivňuje sklizňové ztráty. Uvádíme, že všechny použité stimulační látky a fungicidy zvýšily výšku nasazení nejspodnějšího lusku od povrchu půdy. Nejvíce tuto výšku v porovnání s kontrolou zvýšily přípravky AgriLexin (o 6,53 cm), Lexin (o 6,13 cm) a Litofol Active (o 5,93 cm).

Největší větvení rostlin jsme zjistili po aplikaci přípravku Litofol Active, dále pak po fungicidu Belanty a u neošetřené kontroly. V případě zejména kontroly, a také trochu u fungicidu Belanty jde o částečnou kompenzaci nižší hustoty porostu.

Největší délku nadzemní části rostlin jsme pozorovali u fungicidní varianty s přípravkem Belanty, ale i u neošetřené (kontrolní) varianty a přípravku AgriLexin.

Do určité míry výnosovým parametrem je počet lusků na rostlině, který je vždy třeba dávat do souvislosti s hustotou porostu. Z hlediska počtu lusků na rostlině nejlépe vycházely porosty po ošetření přípravky Litofol Active, AgriLexin a LEXenzym.

Závěrem lze konstatovat, že všechny testované stimulační a fungicidní přípravky měly příznivý efekt na utváření výnosových prvků porostu sóji.

Tab. 1: Přehled pokusných variant a hodnocení sóji za vegetace po aplikaci fungicidů a stimulátorů

Var. Přípravek Termín ošetření Dávka Orientační cena Hodnocení rostlin po aplikaci fungicidů a stimulátorů
Výška nasazení* prvních lusků (cm) Počet větví (ks/rostlinu) Délka rostlin (cm) Počet lusků (ks/rostlinu) Počet rostlin (ks/m2)
1. Kontrola - - - 7,17 0,73 100,0 23,07 30,1
2. Amistar Gold fáze kvetení 1,0 l/ha 1595 Kč/ha 7,63 0,4 95,53 24,8 31,2
3. Belanty fáze kvetení 1,3 l/ha 780 Kč/ha 9,5 0,8 100,87 23,33 34,13
4. Lignohumát Max 1.–3. trojlístek 0,4 l/ha 160 Kč/ha 11,1 0,67 96,33 22,47 40,27
5. Aminátor 1.–3. trojlístek 100 g/ha 200 Kč/ha 10,67 0,53 89,93 22,93 40,27
6. Lexin 1.–3. trojlístek 0,25 l/ha 460 Kč/ha 13,3 0,4 98,8 26,87 49,07
7. AgriLexin 1.–3. trojlístek 0,25 l/ha ? 13,7 0,33 99,93 27 46,67
8. LEXenzym 1.–3. trojlístek 0,25 l/ha ? 12,87 0,67 96,73 27 41,87
9. Litofol Active 1.–3. trojlístek 12,0 l/ha ? 13,1 0,93 93,2 29,67 44
10. Talisman 1.–3. trojlístek 3,0 l/ha 680 Kč/ha 10,4 0,53 98,93 23 37,87
11. Talisman + Exel Grow 1.–3. trojlístek + poč. květu 3,0 + 0,5 l/ha 1105 Kč/ha 9,17 0,6 97,27 25,13 36,8

Pozn.: * - výška nasazení apikálního konce nejspodnějšího lusku od povrchu půdy
Všechny varianty byly preemergentně ošetřeny herbicidem Wing P v dávce 4,0 l/ha

Autoři děkují za spolupráci zemědělským podnikům - Skalagro a.s., Zemědělská společnost Sloveč, a.s. a ASTUR Straškov a.s., zejména agronomům a jednatelům uvedených podniků - Ing. Václavu Vozákovi, Ing. Rostislavu Dvorskému, Ing. Jiřímu Plachému, Ing. Jiřímu Sobotovi, Ing. Petru Novákovi, p. Zdeňku Veselému a dalším.

Ing. Přemysl Štranc, Ph.D.1, Ing. Pavel Procházka, Ph.D.2, Daniel Štranc1
1
ZEPOR+ - zemědělské poradenství a soudní znalectví Žatec
2Česká zemědělská univerzita v Praze

Související články

Inovace v ochraně řepky olejky

23. 04. 2024 Ing. Dušan Sem; Sumi Agro Czech, s.r.o. Choroby Zobrazeno 128x

Nový závažný patogen na kořenech řepky Fusarium avenaceum (Fr.) Sacc.

03. 04. 2024 Doc. Ing. Jan Kazda, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Choroby Zobrazeno 825x

„Revyluce“ v ochraně řepky a slunečnice

02. 04. 2024 Ing. Marek Šmíka; BASF spol. s r.o. Choroby Zobrazeno 713x

Priaxor® EC - dopřejte vašim obilninám to nejlepší v ochraně před houbovými chorobami

01. 04. 2024 Ing. Václav Nedvěd, Ph.D.; BASF spol. s r.o. Choroby Zobrazeno 282x

Choroby olejnin: Listové skvrnitosti světlice barvířské

25. 03. 2024 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 311x

Další články v kategorii Choroby

detail