Výskyt chorob obilnin v odrůdových pokusech ve vegetačním roce 2021/22

16. 02. 2023 Ing. Pavel Kraus, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Choroby Zobrazeno 909x

Výskyt škodlivých organizmů a průběh vegetace jsou zásadním způsobem ovlivněny průběhem počasí na dané lokalitě. Ve vegetačním roce 2021/22 mělo největší význam nejprve velmi teplé počasí doprovázené minimem srážek během září a října a následně chladné a suché jaro vystřídané vysokými, později až extrémními teplotami a srážkami v závěru vegetace. Takto neobvyklý průběh ročníku výrazným způsobem ovlivnil jak růst a vývoj rostlin, tak výskyt jednotlivých škodlivých organizmů.

Průběh počasí

Začátek vegetace a založení porostů ozimých obilnin byly do značné míry ovlivněny průběhem počasí, zejména úhrny srážek již během srpna a následně v září a říjnu. Měsíc srpen byl charakterizován podprůměrnými teplotami doprovázenými vysokými úhrny srážek, které se na většině lokalit pohybovaly v rozmezí 100–200 % dlouhodobého průměru.

V prvních dvou dekádách září pak panovalo velmi teplé a většinou slunečné počasí, maximální teploty v polovině měsíce dosahovaly hodnot až kolem 28^oC. V posledních dnech září se mírně ochladilo, objevily se i přízemní mrazíky, přesto se však odpolední teploty stále pohybovaly kolem 20 °C. Srážkově byl měsíc velmi chudý, celkové úhrny na většině míst nepřesáhly hodnotu 50 % dlouhodobého průměru.

Podobná situace pokračovala i v prvních dvou dekádách října. Převládalo většinou slunečné počasí, maximální teploty stále přesahovaly 20 °C a srážky se vyskytovaly pouze ojediněle zpravidla ve formě přeháněk. K citelnému ochlazení došlo až v závěru měsíce. Minimální teploty se již pohybovaly jen kolem bodu mrazu, maxima poklesla na 8–14 °C, došlo k přibývání oblačnosti a objevily se přeháňky, které byly na horách sněhové, srážkové úhrny však byly většinou velmi nízké.

Začátek listopadu byl již ve znamení dušičkového počasí. Převládalo oblačno až zataženo s přeháňkami nebo deštěm, srážky byly koncem první dekády i trvalejší a vydatné a v nadmořských výškách nad 1000 m smíšené nebo sněhové. V Krkonoších a Krušných horách dosahovaly úhrny až 50 mm a místy napadlo kolem 10 cm mokrého sněhu. Ranní minima se pohybovala mezi -1 až +4 °C, při zmenšené oblačnosti až -4 °C, maxima pak vystoupila na 7–11 °C, při déletrvající nízké oblačnost jen na 2 °C. Podobný ráz počasí přetrval celé první dvě listopadové dekády. Na začátku poslední dekády došlo k citelnému ochlazení. Ranní minima postupně poklesla na -4 až 0 °C, maxima dosahovala jen 2–6 °C. Bylo převážně oblačno až zataženo s přeháňkami nebo mrholením, dešťové srážky postupně přecházely ve smíšené a sněhové i v nižších polohách a v závěru měsíce bylo sněžení intenzivnější zejména na Moravě, kde například v okolí Brna napadlo až kolem 10 cm mokrého sněhu.

Podobné počasí přetrvávalo i začátkem prosince, na horách místy napadlo 10–20 cm nového sněhu. Postupně se však začalo mírně oteplovat a hranice sněžení se posunula na 600–1000 m n. m. a v nižších polohách došlo k postupnému odtátí sněhové pokrývky. V polovině měsíce pak došlo k návratu zimního počasí, nejchladněji bylo 26. 12., kdy teplotní minima poklesla na -5 až -10 °C, na severu území až na -15 °C, na Jizerce bylo naměřeno dokonce -27 °C, maxima pak vystoupila jen na -6 až -1 °C. Chladné počasí vydrželo ještě v posledním prosincovém týdnu, na přelomu roku však došlo k přílivu velmi teplého vzduchu od západu a razantnímu oteplení. Ranní minima na Silvestra dosahovala 6–11 °C, maxima pak 11–15 °C a na 80 % stanic byly zaznamenány teplotní rekordy, na Nový rok bylo v Kopistech na Mostecku naměřeno dokonce 15,7 °C, což je zatím absolutní maximum pro tento den.

První lednový týden byl ještě velmi teplý, převládalo oblačno nebo zataženo s přeháňkami nebo deštěm, sněhové srážky se vyskytovaly jen v nejvyšších horských polohách. Srážky byly intenzivní zejména na jihozápadě území a na Šumavě místy dosáhly hodnot kolem 50 mm. Koncem prvního lednového týdne se začalo opět ochlazovat a došlo k návratu zimního počasí. Ranní minima postupně poklesla na +1 až -5 °C, začátkem druhé dekády na -8 až -12 °C, na Šumavě při vyjasnění na -20 až -25 °C, denní maxima se pohybovala okolo bodu mrazu. Po celé období se střídalo polojasno se zvětšenou oblačností a občasnými sněhovými srážkami, v nižších polohách docházelo i ke krátkodobému oteplení, odtátí sněhové pokrývky a srážky byly spíše smíšené a namrzající. Ve třetí lednové dekádě převládalo zimní počasí s velkou oblačností a srážkami, které byly postupně sněhové i v nižších polohách a byly intenzivnější zejména v západní polovině republiky. Poslední lednový týden byl ve znamení mírného oteplení a srážky byly v nižších polohách převážně dešťové, podobné počasí pokračovalo i v první únorové dekádě.

Začátkem druhé únorové dekády se začalo citelně oteplovat. Typické byly velké rozdíly mezi minimálními a maximálními teplotami. Zatímco ranní minima poklesla na -3 až + 1 °C, maxima vystoupala na 3–7 °C a postupně až na 9–13 °C. Celé období bylo rovněž charakterizováno velmi proměnlivým počasím, kdy docházelo k rychlému střídání slunečné oblohy s velkou oblačností a občasnými srážkami, které byly sněhové jen v nejvyšších horských polohách. Podobný ráz počasí vydržel až do konce měsíce, celkově tak lze únor charakterizovat jako velmi teplý, kdy se průměrné teploty pohybovaly 3,8–4,7 °C nad dlouhodobým průměrem, zatímco celkové srážky byly na většině lokalit pod dlouhodobým průměrem (graf 1, 2).

Začátkem března převládalo slunečné počasí a minimální teploty tak opět poklesly pod bod mrazu na -2 až -7 °C, v údolích až -11 °C. Na přelomu první a druhé dekády pak došlo k přibývání oblačnosti a návratu zimního počasí se srážkami které byly nad 300 m sněhové, celkové úhrny však byly velmi nízké. Třetí březnová dekáda byla naopak ve znamení slunečného počasí a postupného oteplování, maximální teploty se tak v závěru měsíce vyšplhaly až na hodnoty kolem 20 °C. Jarní počasí však bylo po celý měsíc doprovázeno minimem srážek, takže se na přelomu března a dubna začínaly objevovat první projevy sucha.

Začátkem dubna opět došlo k prudkému ochlazení a návratu zimního počasí. Minimální teploty poklesly pod bod mrazu a denní maxima se pohybovala jen kolem 5 °C. Ochlazení bylo doprovázeno zvětšenou oblačností a srážkami, které však měly většinou charakter přeháněk a nijak zásadně neovlivnily nedostatek vláhy z předchozích měsíců. Na přelomu první a druhé dekády se začalo postupně oteplovat a došlo k návratu jarního počasí. Minimální teploty ještě zpočátku zůstávaly pod bodem mrazu, ale postupně vystoupily na 2–6 °C, maxima v závěru měsíce na 14–19 °C. Celý měsíc byl charakterizován střídáním slunečného počasí a zvětšené oblačnosti se srážkami, celkové úhrny však až na výjimky stále nebyly vysoké.

Podobné počasí panovalo i začátkem května, v závěru prvního týdne došlo k přibývání oblačnosti a zejména v jižní polovině území se objevily četné bouřky, které byly ojediněle i silné. Začátkem druhé dekády se pak prudce oteplilo a došlo nástupu spíše letního počasí. Ranní minima postupně vystoupala na 11–15 °C a maxima na 22–29 °C, v závěru období se však opět objevily četné bouřky. Následovala perioda velmi proměnlivého počasí, kdy docházelo k výraznému kolísání teplot a vyskytovaly se časté přeháňky nebo bouřky. Ranní minima se pohybovala od 3 do 16 °C, ojediněle byly zaznamenány i přízemní mrazíky, maxima pak 18–27 °C, na přelomu druhé a třetí dekády bylo na jižní Moravě naměřeno dokonce tropických 31,1 °C. V posledních květnových dnech pak přes naše území přecházela studená fronta a došlo k citelnému ochlazení. Ranní minima poklesla na 10–14 °C, postupně jen na 4–8 °C, maxima na 16–20 °C, převládalo oblačno až zataženo se srážkami, které byly zejména na jihovýchodě území vydatné a místy byly zaznamenány úhrny i kolem 40 mm.

Celé první dvě dekády června byly charakteristické proměnlivým teplým a vlhkým počasím. Převládalo většinou oblačno až zataženo s přeháňkami nebo deštěm, často se objevovaly lokální bouřky, které byly místy intenzivní doprovázené přívalovými srážkami a kroupami. Vydatnější srážky se vyskytly zejména ve druhém červnovém týdnu v jižní části republiky, lokálně byly naměřeny úhrny až kolem 50 mm. Ranní minima se pohybovala mezi 8–13 °C, maxima 19–27 °C, lokálně až 30 °C. Koncem druhé dekády pak došlo k dalšímu oteplení, a to zejména v okolí Prahy a Ústeckém kraji. V tomto období byla zaznamenána první tropická noc a na řadě míst maxima přesáhla 35 °C, v Řeži u Prahy bylo dokonce naměřeno maximum 39 °C, což je historicky nejvyšší červnová teplota. V závěru měsíce pokračovalo velmi teplé počasí s tropickými teplotami, objevily se však četné bouřky, které byly místy velmi silné, doprovázené přívalovými dešti a kroupami, srážkové úhrny v bouřkách se na řadě míst pohybovaly kolem 50 mm, v okolí Prahy lokálně i přes 100 mm.

Teplé a deštivé počasí s četnými bouřkami pak pokračovalo v průběhu celého července a výrazně ovlivnilo závěr vegetačního období.

Graf 1: Průběh teplot na lokalitách ÚKZÚZ během vegetace 2021/22

Graf 2: Rozdělení srážek na lokalitách ÚKZÚZ během vegetace 2021/22

Výskyt chorob, škůdců a abiotických poškození

Ozimé obilniny

Založení porostů ozimých obilnin bylo na většině lokalit výrazně ovlivněno vysokými úhrny srážek během měsíce srpna.

Vysoká vlhkost půdy na řadě míst oddálila základní zpracování a následně i předseťovou přípravu půdy, což bylo problematické zejména u ozimého ječmene. Vlhká perioda pak byla naopak vystřídána velmi suchým průběhem září a října. Ozimý ječmen tak byl zaset do půdy, která byla sice mírně vlhká, často ale hrudovitá. Přesto většina porostů vzešla rovnoměrně, a i další vývoj byl až do listopadu poměrně rychlý.

Složitější byla situace u ozimé pšenice, kdy již došlo k silnému proschnutí půdního profilu. Předseťová příprava byla komplikovaná, půda zůstávala hrudovitá a problémy při setí někdy dělalo i větší množství rostlinných zbytků. Vlivem sucha bylo na většině lokalit vzcházení zdlouhavé a etapovité, některé pokusy byly mezerovité a k zapojení porostů pak došlo až v průběhu listopadu. Přesto však rostliny většinou stačily odnožit a do zimy vstupovaly v dobré kondici.

Během října a listopadu byly na některých lokalitách zjištěny škodlivé výskyty přenašečů viróz, zejména kříska polního (Psammotettix alienus) a i přes insekticidní ošetřený byly na jaře pozorovány příznaky virové zakrslosti pšenice (Wheat dwarf virus, WDV), většinou se slabou intenzitou poškození porostů. Výskyt houbových patogenů byl na podzim minimální, pouze na několika lokalitách byl v průběhu listopadu a prosince pozorován výskyt padlí pšenice a ječmene (Blumeria graminis), k dalšímu rozvoji však došlo až v jarním období.

Během zimy se rychle střídaly periody s nízkými a vysokými teplotami, přesto však nedošlo k poškození porostů vyzimováním.

V průběhu jarní vegetace se však na některých lokalitách stal problémem nedostatek srážek, který se projevil redukcí odnoží, podesycháním rostlin a žloutnutím spodních listů (obr. 1). Vydatné srážky a teplé počasí v závěru května a během června měly naopak na další vývoj porostů pozitivní vliv.

V průběhu května a června byl na řadě lokalit zaznamenán škodlivý výskyt mšic (Aphidoidea) a kohoutků (Oulema spp.), proti kterým bylo nutné někdy i opakovaně zasáhnout insekticidy. Vysoké teploty koncem června a v červenci urychlily dozrávání a závěr vegetace.

Teplé počasí však bylo doprovázeno častými bouřkami s přívalovými dešti, silným větrem a kroupami. U některých porostů se projevilo poléhání (obr. 2), přímé poškození kroupami nebo zejména u ozimého ječmene lámavost stébla (obr. 3). Vysoká vlhkost pak v řadě případů zkomplikovala sklizeň.

Obr. 1: Podesychání pšenice

Obr. 2: Poléhání ječmene

Obr. 3: Lámavost stébla ječmene

Pšenice ozimá

Minimum srážek v jarním období a poměrně chladný průběh března a dubna oddálily nástup a rozvoj houbových onemocnění. První symptomy se v porostech většinou objevily poměrně pozdě a k rozvoji chorob došlo až po intenzivních srážkách na konci května a v průběhu června. Nástup velmi vysokých teplot na konci června však další průběh infekce zastavil, takže intenzita výskytu byla ve většině případů poměrně nízká. Dominantním onemocněním byly zejména listové skvrnitosti a po několika letech se opět ve vyšší míře objevila i žlutá rzivost pšenice.

První ojedinělé výskyty padlí pšenice (Blumeria graminis; obr. 4) byly v teplejších oblastech pozorovány již v průběhu listopadu a prosince, na většině lokalit se však objevilo až v průběhu dubna a začátkem května. Další rozvoj pak nebyl příliš silný a intenzita poškození listové plochy dosahovala nejvýše středních hodnot. V několika případech bylo v průběhu června padlí zaznamenáno i v klasech, ale vzhledem k nepříznivým podmínkám další rozvoj infekce nepokračoval.

Nejvýznamnějším onemocněním byly v uplynulém vegetačním období listové skvrnitosti (feosferiová skvrnitost pšenice - Stagonospora nodorum, septoriová skvrnitost pšenice - Septoria tritici, pyrenoforová skvrnitost pšenice - Drechslera tritici-repentis; obr 5). První symptomy byly v ojedinělých případech pozorovány již v březnu, na většině lokalit však až v průběhu dubna a května. Následné vlhké období mělo na rozvoj infekce pozitivní vliv a intenzita napadení náchylnějších odrůd v řadě případů dosahovala hodnot až kolem 50 % poškozené listové plochy.

Dalším významným onemocněním uplynulého roku byla žlutá rzivost pšenice (Puccinia striiformis; obr. 6). První příznaky na listech se většinou objevily v průběhu května nebo na začátku června a další rozvoj byl velmi rychlý. Infekce byla na řadě lokalit velmi silná a u nejvíce náchylných odrůd došlo i k totální likvidaci listové plochy, takže další listové choroby nemohly být hodnoceny. V několika případech bylo pozorováno i napadení klasů, nástup velmi vysokých teplot však další vývoj zastavil.

Naproti tomu chladný průběh jara nebyl příznivý pro rozvoj dalšího v minulých letech významného onemocnění, hnědé rzivosti pšenice (Puccinia recondita). První kupky urediospor byly na listech pozorovány až v průběhu června a napadení mělo charakter spíše slabé infekce, poškození kolem 2 5% listové plochy na nejvíce náchylných odrůdách bylo zaznamenáno jen na několika teplejších lokalitách.

Výskyt klasových chorob - feosferiové skvrnitosti pšenice (Stagonospora nodorum) i růžovění klasů pšenice (Fusarium spp.; obr. 7) byl i přes příznivé vlhkostní podmínky v červnu velmi nízký. Zásadní roli zde sehrál nástup velmi vysokých teplot v průběhu června, který rozvoj infekce zabrzdil. První symptomy byly v pokusech pozorovány až ve druhé polovině června, ale intenzita poškození klasů jen ojediněle přesáhla 5 %.

Obr. 4: Padlí pšenice

Obr. 5: Septoriová skvrnitost pšenice

Obr. 6: Žlutá rzivost pšenice

Obr. 7: Růžovění klasu pšenice

Ječmen ozimý

První příznaky padlí ječmene (Blumeria graminis) se v nejteplejších oblastech objevily v porostu již v během listopadu ve fázi odnožování, většinou však byly první kupky mycelia pozorovány až v průběhu dubna nebo začátkem května. V důsledku nízkých teplot byl další rozvoj poměrně pomalý a intenzita poškození byla zpravidla nízká nebo střední, jen v několika případech bylo zaznamenáno poškození až 50 % listové plochy na několika odrůdách.

Naopak jedním z nejvýznamnějších onemocnění byla v uplynulém roce hnědá rzivost ječmene (Puccinia hordei; obr. 8). První kupky urediospor byly na listech pozorovány během května, ojediněle již v dubnu a další rozvoj byl poměrně intenzivní, na většině lokalit bylo zaznamenáno poškození 25–50 % listové plochy často s velkými rozdíly mezi odrůdami.

Dalším významným onemocněním byla síťovitá skvrnitost ječmene (Drechslera teres; obr. 9). První skvrny se na listech objevily v dlouhém časovém úseku od konce dubna do začátku června. Intenzita napadení byla velmi rozdílná v závislosti na lokalitě a pohybovala se od slabé až po silnou infekci, v několika pokusech nebyla choroba zaznamenána vůbec.

Naproti tomu výskyt další, v dřívějších letech významné choroby, spály ječmene (Rhynchosporium secalis) byl na většině lokalit ojedinělý nebo se nevyskytla vůbec. Výjimkou bylo až střední napadení několika odrůd v oblastech s vyššími úhrny srážek v jarním období, kde bylo zaznamenáno poškození listové plochy až kolem 15 %.

Výskyt růžovění klasů ječmene (Fusarium spp.) byl podobně jako u ozimé pšenice velmi slabý a zpravidla nepřesáhl hodnotu 5 % napadených klasů na parcele.

Obr. 8: Hnědá rzivost ječmene

Obr. 9: Síťovitá skvrnitost ječmene

Žito ozimé, tritikale ozimé

První kupky mycelia padlí žita/tritikale (Blumeria graminis) se v porostech začaly objevovat během dubna až začátkem května. Jeho další rozvoj pak nebyl příliš rychlý a intenzita napadení zpravidla nepřesahovala 30 % poškozené listové plochy, na žitě nebylo na řadě lokalit padlí zjištěno vůbec. Výjimkou byl silný výskyt padlí tritikale na stanici Lípa, kde byly rovněž zaznamenány velké rozdíly mezi odrůdami. Zcela výjimečně se koncem června padlí objevilo i v klasech ale k dalšímu rozvoji infekce již nedošlo.

Větší význam měly v uplynulém roce podobně jako u ozimé pšenice listové skvrnitosti žita/tritikale (septoriová listová skvrnitost žita/tritikale - Septoria secalis, S. tritici, feosferiová skvrnitost žita/tritikale - Stagonospora nodorum, spála žita/tritikale - Rhynchosporium secalis; obr. 10). První skvrny byly v porostech pozorovány v průběhu května, zcela výjimečně již v dubnu a na většině lokalit mělo napadení charakter střední až silné infekce, v řadě případů bylo zaznamenáno poškození 25–50 % listové plochy.

Hnědá rzivost žita/tritikale (Puccinia recondita) se v porostech objevila až v průběhu června, intenzita napadení však byla většinou slabá až střední, poškození kolem 50 % listové plochy bylo pozorováno jen na jednom pokusu na ozimém žitu.

Na přelomu května a června se na třech lokalitách na náchylných odrůdách tritikale objevily ojedinělé symptomy žluté rzivosti tritikale (Puccinia striiformis), k dalšímu rozvoji infekce však již nedošlo.

Zcela výjimečný byl v první polovině července výskyt černé rzivosti trav (Puccinia graminis) na lokalitě Lípa na žitu i tritikale a zejména u žita bylo zjištěno i silné napadení s velkými rozdíly mezi odrůdami.

Výskyt klasových chorob - feosferiová skvrnitost žita/tritikale (Stagonospora nodorum), růžovění klasů žita/tritikale (Fusarium spp.) byl velmi nízký. První příznaky se v porostech objevily v průběhu června, intenzita však nepřesáhla 5 % napadených klasů a v řadě pokusů nebyly klasové choroby zjištěny vůbec.

Obr. 10: Spála tritikale

Jarní obilniny

Založení porostů jarních obilnin bylo i přes vláhový deficit v prvních měsících roku bez problémů. Setí proběhlo do přiměřeně vlhké půdy a porosty vzešly většinou rovnoměrně. Vlivem velmi nízkých srážkových úhrnů od března do konce května se však postupně začaly objevovat projevy sucha. Porosty slabě odnožovaly nebo docházelo k zasychání odnoží, byly řidší a na některých lokalitách začaly ve druhé polovině května rostliny zavadat, žloutnout a podesychat, místy se vlivem sucha projevily i půdní nevyrovnanosti. Situace se zlepšila až po vydatných srážkách na konci května a během června, přesto však zůstaly na některých lokalitách porosty nízké a řídké.

Tlak škůdců nebyl u jarních obilnin většinou příliš vysoký, škodlivé výskytu kohoutků (Oulema spp.) a mšic (Aphidoidea) byly účinně tlumeny aplikací insekticidů. Vysoké teploty v závěru června a v červenci pak výrazně urychlily dozrávání, na některých lokalitách docházelo i k předčasnému zasychání listové plochy. Negativní vliv měly podobně jako u ozimých obilnin četné bouřky v závěru vegetace, které v několika případech zkomplikovaly sklizeň.

Pšenice jarní

První příznaky padlí pšenice (Blumeria graminis) se v porostech začaly objevovat až v polovině května, rozvoj však nebyl příliš intenzivní a napadení mělo charakter slabého až středního výskytu. Na přelomu června a července se na dvou lokalitách objevilo padlí ojediněle i v klasech, k dalšímu rozvoji však již nedošlo.

Stejně jako u ozimé pšenice byly nejvýznamnějším onemocněním v porostech jarních pšenic listové skvrnitosti - (feosferiová skvrnitost pšenice - Stagonospora nodorum, septoriová skvrnitost pšenice - Septoria tritici, pyrenoforová skvrnitost pšenice - Drechslera tritici-repentis). První skvrny byly pozorovány v závislosti na lokalitě v průběhu května až v první polovině června a postupně docházelo ke střednímu až silnému výskytu s poškozením 25–50 % listové plochy na nejvíce napadených odrůdách.

Naproti tomu další významné onemocnění hnědá rzivost pšenice (Puccinia recondita) bylo v uplynulém roce spíše okrajovou záležitostí. První kupky urediospor se objevily až v závěru června nebo na začátku července a celková intenzita napadení byla slabá, v řadě případů se hnědá rzivost nevyskytla vůbec.

Podobně tomu bylo i v případě žluté rzivosti pšenice (Puccinia striiformis). V průběhu června byla zaznamenána jen v několika pokusech a jednalo se jen o slabé napadení několika odrůd v sortimentu.

Klasové choroby - feosferiová skvrnitost pšenice (Stagonospora nodorum) a růžovění klasů pšenice (Fusarium spp.) byly na přelomu června a července pozorovány jen na několika lokalitách se slabou intenzitou, poškození více než 5 % klasů bylo zaznamenáno jen výjimečně.

Ječmen jarní

Padlí ječmene (Blumeria graminis) se v porostech objevilo až v průběhu května, pouze výjimečně již v dubnu. Intenzita napadení byla většinou slabá, pouze na některých teplejších lokalitách byl zaznamenán až silný výskyt padlí na několika náchylných odrůdách v sortimentu.

Nejvýznamnějším onemocněním jarního ječmene byla v uplynulé sezoně síťovitá skvrnitost ječmene (Drechslera teres). První skvrny byly v porostech pozorovány v průběhu května a na většině lokalit měla infekce charakter středního výskytu. V několika pokusech však bylo zjištěno i poškození kolem 50 % listové plochy na nejvíce napadených odrůdách.

Ve srovnání s ozimým ječmenem byl výskyt hnědé rzivosti ječmene (Puccinia hordei) na jarních ječmenech výrazně nižší. Kupky urediospor se v porostech objevily většinou až v průběhu června a intenzita napadení byla většinou nízká, poškození více než 10 % listové plochy bylo pozorováno jen ojediněle.

Spála ječmene (Rhynchosporium secalis) byla zaznamenána pouze v několika pokusech a zpravidla se jednalo pouze o slabé napadení, podobně jako v případě hnědé rzivosti bylo poškození více než 10 % listové plochy zaznamenáno jen v ojedinělých případech.

Výskyt růžovění klasů ječmene (Fusarium spp.) byl velmi rozdílný v závislosti na lokalitě. Zatímco ve většině případů byla intenzita napadení slabá nebo nebyly symptomy pozorovány vůbec, ve dvou pokusech bylo zaznamenáno poškození i více než 30 % klasů na parcele.

Oves setý

První výskyt padlí ovsa (Blumeria graminis) byl v porostech zjištěn až poměrně pozdě, koncem května až v první polovině června. Intenzita napadení byla většinou slabá, pouze v několika případech střední.

Dominantním onemocněním ovsa byly v uplynulém roce listové skvrnitosti (feosferiová skvrnitost ovsa - Stagonospora avenae, hnědá skvrnitost ovsa - Drechslera avenae). První příznaky byly v závislosti na lokalitě pozorovány od začátku května do první poloviny června. Většinou bylo zaznamenáno střední poškození listové plochy u náchylnějších odrůd, další rozvoj onemocnění však byl zastaven nástupem velmi vysokých teplot v závěru června a rychlým zasycháním listů.

Rzivost ovsa (Puccinia coronata) se koncem června objevila jen ve dvou pokusech s intenzitou maximálně 5% poškozené listové plochy, černá rzivost trav (Puccinia graminis) nebyla v uplynulém roce zjištěna vůbec.

Závěr

Výskyt houbových chorob obilnin byl v uplynulé vegetační sezoně poměrně nízký.

Významnou roli zde na většině lokalit sehrál velmi nízký úhrn srážek od března do konce května a zároveň podprůměrně chladný průběh března a dubna. Podmínky vhodné pro rozvoj většiny houbových onemocnění tak nastaly až po oteplení doprovázeném intenzivními srážkami na konci května a během června. Příznivé podmínky však byly rychle ukončeny příchodem extrémních teplot ve druhé polovině června a k dalšímu rozvoji infekce tak až na výjimečné případy nedošlo.

Dominantními chorobami tak byly u všech obilnin zejména listové skvrnitosti, v případě ječmene se ve vyšší míře rovněž vyskytla hnědá rzivost ječmene. Po několika letech byl opět zaznamenán silný infekční tlak žluté rzivosti pšenice, která zásadně ovlivnila zejména některé náchylné odrůdy v sortimentu.

Tlak škůdců nebyl ve většině případů příliš vysoký a škodlivé výskyty byly včas účinně řešeny aplikací insekticidů.

Závěr vegetace byl kromě vysokých teplot ovlivněn i četnými bouřkami doprovázenými extrémními srážkami, větrem a kroupami a s tím souvisejícím abiotickými poškozeními porostů a komplikacemi při sklizni.

Podrobné výsledky zkoušek užitné hodnoty odrůd jsou dostupné na internetovém portálu eagri.cz.