Chemap Agro s.r.o.

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - únor a březen 2019

18. 02. 2019 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 1077x

Kadeřavost listů broskvoně způsobuje houba Taphrina deformans. Je nejčastější a hospodářsky nejvýznamnější onemocnění broskvoní, nektarinek, ale i broskvomandloní a mandloní, které se pravidelně objevuje v jarním období. O jeho intenzitě rozhoduje především průběh počasí od vyrašení do počátku květu. Chemické ošetření je možné provést (podle průběhu počasí) již v lednu – únoru před rašením - nejpozději však do stadia zvětšování (nalévání) terminálních pupenů. Na základě posledních zkušeností v případě výskytu teplých period v zimním období se doporučuje ošetřovat, pokud teplota vzduchu dosáhne po několik dnů nad 7 °C.

Agronutrition

Ovocné dřeviny

Kadeřavost listů broskvoně

Kadeřavost listů broskvoně způsobuje houba Taphrina deformans. Je nejčastější a hospodářsky nejvýznamnější onemocnění broskvoní, nektarinek, ale i broskvomandloní a mandloní, které se pravidelně objevuje v jarním období. O jeho intenzitě rozhoduje především průběh počasí od vyrašení do počátku květu.

Na napadených listech v pokročilejším stádiu vývinu kadeřavosti broskvoní (asi od začátku června) se na líci napadených listů vytváří stříbřitě sametový povlak s askospórami, houba končí svůj parazitický cyklus a napadené listy postupně zasychají a opadnou. Zralé askospóry se uvolňují a vítr je přenáší na okolní stromy. Zachovávají si schopnost infekce i po několik let!¨

Kromě odrůdové odolnosti hrají rozhodující úlohu zejména povětrnostní podmínky ve fenofázi rašení až kvetení broskvoní. Za deštivého a vlhkého počasí s dlouhotrvajícími mlhami a teplotami pod 10 °C je vývoj zpomalen a infekční období může trvat 5–6 týdnů. Naopak při teplém počasí po vyrašení je vývoj hostitele rychlý a infekční období je jen velmi krátké. Tuto skutečnost musíme zohlednit i v systému ochranných opatření (počet ošetření). Některý rok nastane optimální termín ošetření již koncem ledna a jindy až v dubnu.

Chemické ošetření je možné provést (podle průběhu počasí) již v lednu – únoru před rašením - nejpozději však do stadia zvětšování (nalévání) terminálních pupenů. Na základě posledních zkušeností v případě výskytu teplých period v zimním období se doporučuje ošetřovat, pokud teplota vzduchu dosáhne po několik dnů nad 7 °C. Toto období se přibližně shoduje s dobře patrnou fenofází květu lísky obecné, tj. když se na lískových keřích začnou prodlužovat a „prášit“ jehnědy. Kdo máte domácí meteostanici můžete signalizaci upřesnit sčítáním aktivních teplot (suma aktivních teplot) nad 7 °C od 1. ledna daného roku. Tento způsob je velmi praktický a jednoduchý. Např. 1 den (na základě zjištěných hodinových hodnot sečteme sumu průměrných hodinových teplot) 7 °C, 12 °C, 8 °C, 7 °C, 5 °C = 7 + 12 + 8 + 7 = 34 °C = suma aktivní teplot (5 °C nesčítáme - je to pod 7 °C). Například při denním stahování dat meteostanice do PC si tak pohodlně můžete kontrolovat sumu stupňů od 1. ledna, a tak velmi důležité preventivní ošetření broskvoní proti kadeřavosti provést včas. Rozvoj choroby začíná v době, kdy součet stupňů C nad 7 °C od ledna daného roku přesáhne počet 1000 °C. Tyto teploty se neustále sčítají, a nerozhoduje ani to, že mezi tím jsou dny, které nesplňují tyto teplotní limity (tj. např. mrazivé dny). Jinými slovy, pokud je splněna tato suma teplot nad 7 °C v hodnotě 1000 st. C, je nutné začít s ošetřováním. Pokud však máte broskve vysázené na jižní straně domu a meteostanici (teplotní čidlo) na volném nechráněném místě, tak výsledky měření se nemusí vždy shodovat s vývojovou fází broskvoní! Někteří pěstitelé doporučují i tři postřiky po cca 7–10 dnech až do doby rašení, zejména v případech, kdy při rašení a po vyrašení převládá deštivé počasí.

Fungicidní ošetření se provádí každý rok bez ohledu na výskyt choroby v předcházejícím vegetačním období! Postřik provedeme pokud možno za příznivých povětrnostních podmínek - za suchého bezvětrného počasí s teplotami alespoň 7–9 °C. Použitím účinného fungicidu a kvalitní aplikací můžeme broskvoně před chorobou ochránit už jedním ošetřením. K tomuto základnímu ošetření lze doporučit měďnaté fungicidy: Airone SC, Flowbrix, Grifon SC, Champion 50 WG, Kuprikol 50 aj. pro jejich desinfekční účinek na mrazové poškození, jako i dobrou účinnost proti bakteriální rakovině a strupovitosti peckovin, dále organické fungicidy: Dithane DG Neotec, Novozir MN 80 NEW, Thiram Granuflo. Používané účinné látky působí převážně kontaktně, takže fungicidem musí být dokonale ošetřeny celé koruny stromů. Pro lepší pokryvnost je vhodné přidat do postřikové jíchy k těmto kontaktním přípravkům ještě smáčedlo např. Silwet Star aj. Také můžeme před rašením použít proti kadeřavosti 4–5% přípravek: Síra SK 520, Sulka extra, Sulka-K (náhrada Sulky), který účinkuje i proti padlí a roztočům. Fungicidní ošetření až po vyrašení broskvoní nebo po objevení příznaků choroby je již prakticky neúčinné! V případech, kdy při rašení a po vyrašení převládá deštivé počasí, je nutno ošetření ještě podle potřeby v intervalu 7–10 dní některým z organických fungicidů zopakovat.

Kadeřavost listů broskvoně
Kadeřavost listů broskvoně

Květ lísky obecné signalizuje fenologicky potřebu ošetření broskvoní
Květ lísky obecné signalizuje fenologicky potřebu ošetření broskvoní

Puchrovitost švestek

Při vlhčím a chladnějším průběhu jara v rizikových lokalitách (zvláště ve vyšších polohách) nelze vyloučit poškození plodů švestek puchrovitostí švestek (Taphrina pruni). Na jaře roku 2016 bylo na Střední Moravě v některých lokalitách touto chorobou napadeno až 90 % švestek, mirabolánu a dalších peckovin. Houba přezimuje myceliem ve větvích nebo blastosporami (kvasinkovité mycelium) na šupinách pupenů. K infekci dochází na jaře v období kvetení stromů. Z infikovaných květů se tvoří deformované plody, které rostou rychleji než zdravé. Napadené plody jsou světlejší, abnormálně se prodlužují (dorůstají až 5–7 cm), nakonec jsou protáhlé, mírně zakřivené, mají houbovou vůni, jejich povrch je pokrytý bílým povlakem vřecek. Plody bývají uvnitř duté a jsou bez pecky. Deformované plody (puchry, bouchoře) postupně hnědnou, zasychají a opadávají. Silnější výskyty obecně bývají zejména ve výše položených podhorských oblastech, ale při příznivých podmínkách pro infekci byly významné výskyty zaznamenávány i v nižších polohách. Výrazné rozdíly jsou v náchylnosti odrůd. Jako velmi náchylná je uváděna švestka Domácí velkoplodá. Škodlivost choroby je značná, může být napadeno až 70 % plodů.

Základem ochrany je důsledná likvidace napadených plodů. Plody musí být odstraněny včas, než dojde k šíření askospor. Důležitá je rovněž správná výživa, především dostatek vápníku. Napadení touto chorobou lze zabránit podobně jako u kadeřavosti listů broskvoní preventivním ošetřením fungicidy: Airone SC, Flowbrix, Funguran Progress, Champion 50 WP, Kuprikol 50 v období počátku rašení. Za chladného a deštivého počasí je vhodné až do stadia bílého poupěte ošetření opakovat.

Puchrovitost švestek
Puchrovitost švestek

Moniliniová spála meruněk

U meruněk je třeba dát pozor na moniliniovou spálu, a také na ochranu květů před mrazem. Moniliniová spála (Monilinia laxa, M. fructicola) je podmíněna chladným a deštivým počasím v době kvetení a přítomnosti zdrojů infekce z mumifikovaných plodů a větévek. Na nich se na jaře intenzivně tvoří konidie, které jsou roznášeny větrem a hmyzem do květů. Konidie se zachycují na bliznách, prorůstají postupně do semeníku a dále stopkou až do dřeva. Jednotlivé květy, plodné větévky vadnou, hnědnou a zasychají, jsou jakoby spálené a při silnější infekci je na větvích později pozorován i silný výron jantarově zbarvené hmoty (klejotok).

Fungicidní ošetření je účinné v době začátku kvetení (cca 15–20 % rozkvetlých květů). V případě chladného a deštivého počasí se ošetření 1–2 x opakuje (plný květ, dokvétání). K ošetření možno použít přípravky: Teldor 500 SC, Prolectus, Moon Privilege, Talent, Signum, Zdravá meruňka Abilis Ultra, Horizon 250 EW, Lynx, Ornament 250 EW, Zato 50 WG aj.

Moniliniová spála meruněk
Moniliniová spála meruněk

Klejotok při moniliniové spále meruněk
Klejotok při moniliniové spále meruněk

Ošetření proti přezimujícím chorobám a škůdcům na začátku vegetace

Při odpočtech přezimujících stadií škůdců (únor, březen) zjišťujeme, že se jejich výskyty liší podle lokality a intenzity pěstování daného sadu. Mohou být lokálně ovlivněny různými mikropodmínkami prostředí, druhovou a odrůdovou odolností, a také celkovou ochranou v předchozím roce. Proto před ošetřením je vhodné provést kontrolu napadení (viz Agromanuál 1/2019).

Ošetření proti přezimujícím škůdcům proveďte (podle potřeby) spolu s fungicidním ošetřením proti padlí a strupovitosti, když jsou stromy dostatečně vyrašeny. Podle použitého přípravku do fáze zeleného až růžového poupěte (BBCH 56–57), nejpozději do počátku květu, na líhnoucí se nebo vylíhlé škůdce, přípravky: Calypso 480 SC, Gazelle, Mospilan 20 SP, Movento 100 SC aj., případně: Reldan 22, tank-mix s Ekolem, Istroekolem. V případě většího výskytu vajíček svilušek (nad 1 000 ks) použijte i vhodný akaricid Masai, Milbeknock, Nissorun 10 WP, Ortus 5 SC, Voliam Targo. V zimním období do konce února můžete rovněž aplikovat (vyvazování textilních pásů na větve stromů a keřů) dravého roztoče Typhlodromus pyri (Biolaagens-TP, Typhlodromus pyri). Také můžete aplikovat přípravek na přírodní bázi NeemAzal-T/S, Neudosan, Rock Effect. Použít je možno i samotné přípravky na bázi řepkového oleje (Ekol, Biool).

Účinnost zoocidů, zvláště u přípravů obsahujících olej, stoupá s intenzitou dýchání daných škůdců a jeho efektivní využití předpokládá odpovídající průběh teplot - optimálně nad 10 °C. Čím později (do počátku květu!) přípravek použijeme, tím lepší bude i jeho dusivý efekt a celková účinnost.

Neaplikovat za mrazu ani v době očekávaných mrazů, zvláště u přípravků obsahujících olej, které nebezpečí poškození mrazem zvyšují.

Lokality s pravidelným výskytem štítenky zhoubné doporučujeme chemicky ošetřit až na začátku fáze růžového poupěte (a později), kdy již dochází k rozlézání nymf první generace přípravkem: Mospilan 20 SP, Movento 100 SC nebo i přípravkem vykazujícím vedlejší účinky proti štítence: Calypso 480 SC tank-mix s Ekolem, Istroekolem.

Zásah v ostatních ovocných dřevinách se provádí v průběhu rašení podle signalizace. Předpokladem dobré účinnosti je dokonalé pokrytí stromů postřikovou jíchou. Při postřiku bychom neměli zapomenout ani na drobné ovoce a opadavé okrasné dřeviny, které mohou být také hostiteli škůdců.Pokud v průběhu jara nedojde k účinné regulaci padlí a přezimujících stadií škůdců, dochází později k jejich rychlé populační expanzi, která se jen obtížně zvládá.

Aktuální informace o vývoji situace a stavu výskytu chorob a škůdců lze získat na eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/skodlive-organismy

Fáze růžového poupěte
Fáze růžového poupěte

Preventivní opatření v sadu

Nejpozději během předjarního řezu musíme ze stromů odstranit i mumifikované zbytky plodů jádrovin a peckovin napadených moniliniovou hnilobou plodů, dále odstranit letorosty, případně konce letorostů u jabloní a angreštu napadených padlím. Již samotný kvalitní předjarní řez slouží nejen k regulaci růstu a násady plodů, ale i k omezení výskytu a šíření houbových chorob. Je to dáno tím, že řezem zajistíme dostatečnou vzdušnost a prosvětlení korun stromů, a tím podstatně omezíme příznivé podmínky pro vznik a šíření infekce.

Mumifikované plody na stromech se musí odstranit
Mumifikované plody na stromech se musí odstranit

Hnědé padlí angreštu

Hnědé padlí angreštu (americké padlí angreštové; Podosphaera mors-uvae) způsobuje na angreštech silná poškození až odumírání letorostů i plodů. Napadeny však mohou být také rybízy, především rybíz černý, ale i rybíz červený a bílý a kříženci angreštu a rybízu. Hostitelskými rostlinami jsou i další rybízy, a to meruzalka zlatá, meruzalka alpská a další. Padlí americké bývá zaměňováno s evropským padlím angreštu (Microsphaera grossulariae). To se ale vyskytuje již poměrně málo a více ve starších zanedbaných a zahuštěných výsadbách. Také oslabuje rostliny, ale napadá především jen listy angreštu a plody angreštu většinou zůstávají nenapadené. Hnědé padlí e více vyskytuje tam, kde byl podceněn správný výběr stanoviště, volba odolné odrůdy a řez. Ale ani „rezistentní“ odrůdy nejsou proti napadení padlím plně odolné.

Napadené plody jsou pokryty zpočátku bílým, později hnědým podhoubím patogena, jsou nevzhledné, často zdeformované a mají nepříjemnou houbovou chuť. Silně napadené mladé plody zasychají. Obrůstající stromky nebo keře po napadení mají nižší odolnost vůči zimním mrazům. Houba přezimuje hnědým sekundárním myceliem (podhoubím) spolu s drobnými kulovitými plodničkami (kleistotheciemi), které jsou zdrojem askospor na napadených větvičkách (houba prorůstá až do dřeva) a v pupenech. Kleistothecia jsou velmi odolná vůči zimním mrazům; přezimující mycelium je naopak dosti citlivé. Na kleistotheciích se na jaře vytvářejí na konidioforech konidie a ve vřeckách v kleistoteciích vyzrávají askospory. Konidie i askospory infikují mladé letorosty a plody. Během roku se padlí šíří zejména konidiemi. Chorobu podporují vhodné teploty (optimálně 18–22 °C), dešťové přeháňky, rosy a mlhy, které zajišťují potřebnou vyšší nebo střídavá vlhkost vzduchu. Výskyty omezuje trvale deštivé počasí, nízké nebo příliš vysoké teploty a nízká vzdušná vlhkost (dlouhodobě suché počasí). Větší napadení bývá na půdách s přebytkem dusíku a nedostatkem draslíku.

Výskyt onemocnění můžete omezit vhodnou agrotechnikou - otevřená poloha, menší vzdušná vlhkost, střední půdy, vyrovnaná výživa (nepřehnojovat dusíkem) a „hlubším“ řezem, tj. vzdušnou korunkou stromků či keřů. Řez je vhodné provést již po sklizni plodů. Důsledně odstraňovat a likvidovat napadené části keřů. Na rizikových lokalitách by se neměly vysazovat náchylné odrůdy angreštu a rybízů, ale upřednostnit odrůdy odolné této chorobě. Odolné jsou: Bílý nádherný, Darek, Invicta, Kaptivator, Karát, Karmen, Marlet, Neguš, Nesluchowski, Pax, Prima, Remarka, Rixanta, Reverta, Rokula, Rolanda, Zlatý fík aj., případně středně odolné: Astrid, Britania, Česká koruna, Final, Roman, Skvost, Terno, Viking aj. Tyto odrůdy angreštu jsou proti padlí americkému odolnější, ale to neznamená, že je choroba vůbec nepostihne. Ze všech odrůd nejvíce odolává jen Rolanda. Doporučuje se vyzkoušet na dané lokalitě více odrůd a zaměřit se potom na tu, která se osvědčila.

Rezistentní odrůdy se musí ošetřit alespoň preventivně, nejlépe na počátku kvetení. Ohrožené porosty ošetříme při rašení (před květem) a opakovaně 2–3× po odkvětu v intervalech 5 až 10 dní (dodržet ochranou lhůtu) přípravky: Collis, Discus, Topas100 EC, Zato a sirnatými přípravky: Kumulus WG, Sulfolac 80 WG, Sulfurus, Thiovit Jet nebo bio přípravky: Kumar, Rock Effect, Serenade ASO, VitiSan aj. podle návodu. K přípravkům se doporučuje přidat i vhodné smáčedlo. A nezapomeňte také na účinný postřik po sklizni! Ohrožené výsadby černého a bílého rybízu se ošetřují výjimečně 1× před sklizní (dodržet ochrannou lhůtu) a po sklizni.

Hnědé padlí angreštu na letorostech
Hnědé padlí angreštu na letorostech

Vlnovník rybízový

Závažnějším škůdcem rybízu a angreštu, který se pravidelně vyskytuje již začátkem jara, je vlnovník rybízový. Příznaky výskytu vlnovníka rybízového se projevují na pupenech rybízu, kde způsobuje tvorbu hálek (nápadné zduření pupenů). Uvnitř hálek jsou tisíce mikroskopických roztočů. Kromě přímých škod způsobuje i přenos závažného virového onemocnění - virového zvratu rybízu (Black currant reversion virus - BCRV), kdy dochází rovněž k charakteristickým změnám habitu listů (tzv. kopřivový list) i celkového vzhledu. Silněji napadené keře nekvetou a přestávají plodit. Vlnovník rybízový je jedním z nejvýznamnějších škůdců rybízu.

Vlnovníci se šíří aktivně přelézáním a pasivně napadenou sadbou. Roznáší je též vítr, hmyz, ptáci apod. Na zahradách se doporučuje provádět brzy z jara, ještě před rašením, mechanické odstraňování zduřelých pupenů, při větším napadení i celých napadených větví.

Pro chemickou ochranu není v současné době povolen žádný chemický přípravek. Případně možno dle návodu aplikovat přípravky s bioagens - dravého roztoče Typhlodromus pyri (Typhlodromus pyri).

Hálky (zduřelé pupeny) s vlnovníkem rybízovým
Hálky (zduřelé pupeny) s vlnovníkem rybízovým

Antraknóza rybízu

V rizikových (vlhčích, zastíněných) polohách také věnujeme pozornost antraknóze rybízu (Drepanopeziza ribis). Na listových čepelí náchylných odrůd rybízů, angreštů, meruzalky a kříženců rybízu a angreštu vznikají od června žlutozelené, ostře ohraničené, 1 až 3 mm velké skvrny se světlezeleným okrajem, které od středů postupně nekrotizují (odumírají). Počet skvrn se zvětšuje a skvrny splývají. Silněji napadené listy žloutnou, hnědnou a opadávají. Často dochází i k úplnému předčasnému opadu listů a to ještě před uzráním bobulí. Napadené rostliny jsou oslabovány, bobule na nich špatně vyzrávají a keře či stromky snadněji namrzají. Novější odrůdy jsou již proti této chorobě většinou odolné. Choroba se šíří především za vlhkého deštivého počasí. Na teplotu nemá vyhraněné nároky. Je vhodnější pěstovat odrůdy odolné houbovým chorobám - černý rybíz: Ben Conan, Ben Hope, Ben Graim, Ceres, Fertödi I, Fokus, Tiben, Tisel, Titania, Triton, Vebus, Viola, Foxendown, Farleight aj., bílý rybíz: Blanka, Olin, Primus, Viktoria aj. a červený rybíz: Hron, Kozolupský raný, Losan, Rovada, Tatran aj.

První ošetření se doporučuje již před květem, další jedno až dvě ošetření (podle nebezpečí šíření a zejména při vlhkém průběhu počasí) a pak po odkvětu v intervalech 1 až 2 týdny. Přípravky: Dithane NeoTec, Novozir MN 80 NEW a Signum. Ošetření prováděné proti antraknóze omezují i výskyty septoriové skvrnitosti rybízu (Mycosphaerella ribis).

Jahodník

Na jaře v době rašení, zejména starší porosty očistíme od zaschlých a nemocných listů, jahodník přihnojíme a podle potřeby (dle stupně napadení v minulém roce) ošetříme proti roztočíku jahodníkovému, bílé či fialové skvrnitosti listů a případně i proti antraknóze jahodníku.

Roztočík jahodníkový

Hostitelskými rostlinami jsou jahodníky a některé druhy okrasných rostlin. Tento mikroskopický (pouhým okem neviditelný) roztoč způsobuje (larvy i dospělci) kadeření a pomalý růst mladých (srdéčkových) listů. Při silnějším napadení listy hnědnou a zasychají. Rostliny krní, mají malý výnos a plody jsou drobné, nekvalitní. Přezimují samičky v srdéčkových listech. Množit se začínají v dubnu a nejvyšší napadení bývá v srpnu. Má během roku až 7 překrývajících se generací. V porostu se šíří aktivně, pasivně se nejvíce rozšiřuje sadbou. Vyžaduje vysokou vlhkost vzduchu, proto častěji napadá přehoustlé porosty.

Používat jen zdravou, uznanou sadbu. Napadené (zakrslé, pokroucené) rostliny ihned na jaře odstranit z porostu.

Ošetření se provádí brzy zjara v době rašení (březen) a je vhodné ho znovu opakovat i po sklizni (nejlépe po posečení natě). Ošetřujeme pod vysokým tlakem větším objemem postřikové jíchy hlavně srdéčka (středy) rostlin přípravky: Vertimec 1.8 EC, Movento. Eventuálně možno na rostliny dle návodu aplikovat rozhozem substrát s bioagens - dravým roztočem Typhlodromus pyri (Biolaagens-TP, Typhlodromus pyri), případně také Amblyseius californicus (Spical).

Příznaky napadení jahodníku roztočíkem jahodníkovým
Příznaky napadení jahodníku roztočíkem jahodníkovým

Skvrnitosti listů jahodníku

I když se ve skutečnosti jedná o dvě odlišné choroby bílou a fialovou skvrnitost listů (Mycosphaerella fragariae a Diplocarpon earliana), příznaky jsou velmi podobné a ochrana je shodná. V obou případech se jedná o okrouhlé skvrny, které jsou výrazně červenofialově lemovány a uvnitř zasychají. U tzv. bílé skvrnitosti listů jsou skvrny drobnější (maximálně 3 až 4 milimetry), se světlým nekrotickým pletivem uvnitř, u tzv. fialové skvrnitosti listů jsou skvrny větší, s hnědými středy. Počet skvrn se postupně zvětšuje, jednotlivé skvrny se spojují a listy zasychají. Napadány mohou být i listové řapíky nebo květní stonky, kde skvrny mají protáhlý tvar.

Ošetření se provádí po očistění porostu od starých zaschlých, napadených listů v polovině dubna, a také ihned po sklizni plodů (nejlépe po posečení natě) měďnatými přípravky: Flowbrix, Funguran Progress, Champion 50WP/WG, Kuprikol 50. V případě potřeby se ošetření 1–2× opakuje a to v intervalech 10 až 14 dnů. Eventuálně lze ošetřit i přípravky: Amistar, Ortiva, Score, Zato 50 WG, které účinkují na většinu významných chorob jahodníku.

Bílá skvrnitost listů jahodníku
Bílá skvrnitost listů jahodníku

Fialová skvrnitost listů jahodníku
Fialová skvrnitost listů jahodníku

Česnek

Houbomilka česneková

Houbomilka česneková (Suillia univittata, S. lurida) lokálně způsobuje, především u malopěstitelů větší škody na česneku (místně i na cibuli za sazečky a póru). Přezimuje jako moucha (podobná mouše domácí) v nejrůznějších úkrytech. Za rok se vyvine pouze jedna generace. V březnu a v dubnu pak klade vajíčka na listové pochvy vzcházejícího česneku, nejčastěji těsně nad zemí. Odrůdy jarního typu česneku vysazované na jaře nejsou většinou tímto škůdcem napadány, neboť v době kladení vajíček nejsou ještě vzešlé. Vylíhlé larvy jsou bělavé, přibližně 10 mm dlouhé. Larvy vnikají mezi složené listy a vyžírají jejich báze v krčku. V jedné rostlině bývá vždy jen jedna larva. Často pronikají až k vegetačnímu vrcholu. Následkem toho se nadzemní části rostlin česneku kroutí, deformují a žloutnou. Pletiva poškozená larvami houbomilky jsou velmi často druhotně napadána bakteriemi nebo houbami a rostliny pak podléhají hnilobám a hynou. Slaběji poškozené rostliny mají podstatně menší a nekvalitní cibule. Kuklí se v půdě, v blízkosti napadených rostlin. Mouchy se líhnou v květnu a v červnu.

Preventivní ochrana spočívá ve střídání plodin, nesázet česnek po česneku ani po póru, v oblastech častějších výskytů sázet jarní česnek. Vzhledem k tomu, že houbomilka česneková je špatný letec, doporučuje se česnek vysazovat v co největší vzdálenosti od loňské výsadby hostitelských rostlin. Na zahrádce lze doporučit pokrytí celého záhonu česneku již v únoru bílou netkanou textilií, která se odstraní až v dubnu. Na lokalitách s pravidelnými škodlivými výskyty pěstovat pouze jarní odrůdy česneku, které nejsou napadány.

Na lokalitách pravidelného výskytu škůdce se česnek chemicky ošetří okamžitě, jakmile odpolední teploty za slunečného počasí dosáhnou 3–4 po sobě následující dny 10 °C, bez ohledu na stadium vzcházení česneku. Většinou je to již v březnu (někdy i koncem února). Ošetření se za 14 dní opakuje. Místo postřiku je možno použít (na menších plochách) i ošetření zálivkou. K ošetření česneku nejsou povoleny žádné pesticidy. Do cibulovin (cibule, pór) jsou proti některým škůdcům povoleny insekticidy: Calypso, Decis Mega, Decis Al, Scatto aj.

Abyste se při aplikaci přípravků vyvarovali rizik pro člověka a životní prostředí, vždy si před použitím přečtěte (etiketu) pokyny k použití přípravku a důsledně dodržujte tato doporučení a omezení.

Česnek napadený houbomilkou česnekovou
Česnek napadený houbomilkou česnekovou

Uváděné informace by měly posloužit jako vodítko ke sledování porostů a pro práci v terénu.

Související články

Kukurica + Galleko® = spokojný pestovateľ

18. 05. 2019 Mgr. Martin Šotik; Galleko Ochrana obecně Zobrazeno 71x

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - květen a červen 2019

16. 05. 2019 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 333x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - květen a červen 2019

15. 05. 2019 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 368x

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - duben a květen 2019

16. 04. 2019 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 1311x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - duben a květen 2019

15. 04. 2019 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 972x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail