BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Jak se u nás pěstují rajčata bez zbytků pesticidů

26. 05. 2023 Ing. Václav Psota, Ph.D.; Farma Bezdínek s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 987x

Za zbytky, či chcete-li rezidua, pesticidů považujeme množství pesticidů nebo jejich metabolitů, které zůstane v zemědělské produkci po sklizni. Tyto látky se mohou nacházet také ve zpracovaných zemědělských výrobcích. Výrazně na nebezpečí z nich plynoucí upozornila v roce 1962 americká bioložka Rachel Carson. Ta ve své knize „Tiché jaro“ (v originále „Silent Spring“) poukázala na negativa některých pesticidních látek, což následně mimo jiné vyústilo k zákazu DDT ve většině zemí.

Proseeds

Rachel Carson autorka knihy Tiché jaro (www.britannica.com)
Rachel Carson autorka knihy Tiché jaro (www.britannica.com)

Proč bez zbytků pesticidů?

Negativní vlivy pesticidů nejen na lidské zdraví, ale celý ekosystém, byly prokázány nespočtem vědeckých studí a vesměs se o nich nepochybuje. Ku příkladu dvě poměrně nedávné studie provedené na Harvard T. H. Chan School of Public Health potvrdily nižší plodnost u žen i mužů, kteří konzumovali ovoce a zeleninu s vyšším obsahem reziduí pesticidů (Y. H. Chiu a kol., 2015 a 2018).

V Evropské unii jsou legislativně stanoveny maximální limity reziduí (MRL) pro jednotlivé pesticidní látky a zemědělské produkty. Pokud není tento limit překročen, neměla by rezidua představovat akutní riziko pro lidské zdraví. Evropští pěstitelé až na jednotlivé výjimky tyto limity plní. Toho lze dosáhnout především tím, že se při aplikaci pesticidu dodrží dávka a ochranná lhůta, která je vyznačena na etiketě přípravku.

V odborných a profesionálních kruzích se často setkáváme s termínem nízkoreziduální produkce. V takovém případě se vesměs na základě požadavků obchodních řetězců dodává především čerstvá zelenina a ovoce s maximálním limitem reziduí pesticidů, které jsou definovány na 50% či 30% úrovni legislativních limitů atp. Díky tomu je bohužel tato kategorie spíše součástí marketingu a její definice není jednotná.

Problematika reziduí pesticidů a jejich negativního vlivu na zdraví lidské populace je nesmírně komplexní model zahrnující obrovské množství faktorů. Už jen na úrovni lidského jednice najdeme desítky rozdílů (věk, hmotnost, zdravotní kondice, pohlaví, jídelníček atd.), které mají vliv na citlivost organizmu k cizorodým látkám, mezi které pesticidy patří. V souvislosti s rezidui pesticidů se často hovoří také o akceptovatelném denním příjmu (ADI = Acceptable Daily Intake). Jde o množství specifické látky v potravině, které lze konzumovat denně v průběhu života bez patrného rizika pro zdraví. Avšak hodnota ADI se obvykle lišší od hodnoty MRL.

Dalším fenoménem, jenž je v současnosti také hodně zkoumán jsou mixtury neboli koktejly pesticidů. Jedná se o produkty s výskytem reziduí více pesticidů, které však jednotlivě nepřekračují stanovená MRL. Koktejlový efekt může nastat také tím, že spotřebitel zkonzumuje naráz několik druhů čerstvého ovoce a zeleniny, z nichž každý obsahuje rezidua jiného pesticidu. Je třeba konstatovat, že kvůli možným kombinacím mohou takových koktejlů pravděpodobně vznikat tisíce a jde o složitou problematiku. Nicméně i navzdory tomu jsou dnes k dispozici studie (Rizzati a kol., 2016; PAN, 2019), jež potvrzují, že vlivem synergického efektu má výsledný koktejl pesticidů negativní vliv na lidské zdraví. Především kvůli potenciálním rizikům mixtur pesticidů se domnívám, že je jedním z nejzásadnějších důvodů pro pěstování s cílem nulových reziduí pesticidů předběžná opatrnost.

Na rozdíl od nízkoreziduální je bezreziduální produkce definována na základě technické nulové tolerance, která je stanovena jako 0,01 mg/kg podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005. Je tak mnohem více srozumitelná i komunikovatelná směrem ke spotřebiteli, než jsou řetězci či jinými organizacemi různě definované parametry pro nízkoreziduální produkci.

Bezreziduální produkce v Evropě

V řadě zemí, zejména jižní a západní Evropy, se můžeme s deklarací bezreziduální produkce na obalech ovoce a zeleniny setkat často. Běžně je k dispozici například ve Francii, kde tímto způsobem pěstují široké spektrum ovoce a zeleniny farmáři sdružení v několika silných odbytových organizacích. Tyto organizace platí za bezreziduální kvalitu svým pěstitelům bonus v řádu jednotek procent oproti běžné produkci.

Velmi zajímavý je příklad portugalského řetězce Continente, který spolupracuje s farmáři formou takzvaného „klubu producentů“. V rámci tohoto klubu inicioval řetězce Continente škálu ovoce a zeleniny vypěstované a certifikované dle bezreziduálního standardu ZERYA.

Je potřeba podoktnout, že drtivá většina takto deklarované bezreziduální produkce nepochází z ekologického zemědělství, ale od konvenčních farmářů, kteří uplatňují principy integrované ochrany rostlin. Z hlediska objemu obchodu je podíl bezreziduální produkce na evropském trhu s čerstvým ovocem a zeleninou prozatím zřejmě minoritní. Na druhou stranu je to i příležitost pro inovativní pěstitele zviditelnit své produkty díky přidané hodnotě spočívající v nulovém obsahu zbytků pesticidů. S ohledem na tlak směřující ke snižování spotřeby pesticidů je možné, že se bude bezreziduální produkce v blízké budoucnosti více rozšiřovat. Stejně tak nelze vyloučit, že bude podmínkou pro udělení některé ze zemědělských dotací.

Balení rajčat z řetězce Auchan v pravém rohu s deklarací bez pesticidů - Sin residuos de pesticidas - Španělsko, 2018
Balení rajčat z řetězce Auchan v pravém rohu s deklarací bez pesticidů - Sin residuos de pesticidas - Španělsko, 2018

Logo označující sortiment bezreziduální produkce v portugalské řetězci Continente a meloun označený touto deklarací
Logo označující sortiment bezreziduální produkce v portugalské řetězci Continente a meloun označený touto deklarací

Chorvatské borůvky s deklarací bez zbytků pesticidů  (ČR, 2022)
Chorvatské borůvky s deklarací bez zbytků pesticidů (ČR, 2022)

Rajčata bez zbytků pesticidů v České republice

V České republice se v systému bezreziduální produkce pěstuje menší objem ovoce (převážně jablek) na výrobu dětské výživy. Ten je však určen pro průmyslové zpracování a na pultech obchodů ho nenajdeme. Naopak pro lokální trh je určena druhá komodita. Jedná se o rajčata v bezreziduální kvalitě, která pocházejí z moderních skleníků Farmy Bezdínek a Zemědělského družstva Haňovice o celkové rozloze 14 hektarů. Oba tyto subjekty se rozhodly pěstovat v souladu se španělským dobrovolným standardem ZERYA, obdobně jako portugalští farmáři pro řetězec Continente. Jeho hlavní podmínkou je to, aby rajčata v době sklizně neobsahovala rezidua pesticidů v souladu s nařízením ES 396/2015. Jde o srovnatelný požadavek jako pro ekologické zemědělství.

Rajčata z české bezreziduální produkce na pultech tuzemských řetězců
Rajčata z české bezreziduální produkce na pultech tuzemských řetězců

Preventivní opatření

Bezreziduální produkci bychom mohli z pohledu zemědělské praxe chápat jako nejvyšší stupeň integrované produkce ovoce a zeleniny (popřípadě i dalších plodin). Při skleníkovém pěstování je základním pilířem soubor propracovaných preventivních opatření.

Vše začíná už od sazenic, proto je nutné spolupracovat se spolehlivým dodavatelem sadbového materiálu. Jde především o to, aby spolu se sadbou nebyli do skleníku zavlečeni potenciální škůdci nebo choroby. O porost se zde starají desítky zaměstnanců a jsou tak rizikem, které spočívá v zanesení virových či bakteriální patogenů. Mimo to mohou zaměstnanci na pracovním oděvu přenášet drobné škůdce, mezi něž patří například svilušky nebo vlnovníci. K prevenci se tak logicky řadí také soubor přísných hygienických pravidel, která se musí dodržovat. Každý den začínají pracovní směnu v čistém vypraném pracovním oděvu.

Další opatření jsou obecná a platná pro zemědělské pěstební systémy, mezi ně řadíme optimální hustotu porostu, precizní dávkování živin, ale i dobře odvedené zelené práce.

Následujícím krokem po prevenci je soubor fyzikálních opatření. Ve skleníku je běžnou metodou zapojení žlutých lepových pásů. Ty jsou rozvinuty těsně nad vrcholy rostlin a slouží k masovému vychytávání škůdců, a to především molic. Na základě zkušeností se v rámci bezreziduální produkce používá větší množství těchto žlutých lepových pásů oproti standardní integrované produkci. Tímto způsobem lze jednak snížit množství spotřebované biologické ochrany a zároveň oddálit nutnost doplňkových postřiků.

Různé formy pastí (feromonové, vodní, světelné) se používají k monitoringu výskytu škůdců, ale při jejich vyšší hustotě je možné jejich pomocí dosáhnout i dílčího regulačního vlivu. To se potvrdilo třeba v případě vodních pastí. Pokud se tyto pasti opatří příslušným feromonem a rozmístí se v množství 5 ks/ha, mohou relativně dobře snížit počet dospělců škodlivého motýla druhu kovolesklec jižní.

Ke snížení tlaku některých chorob zejména padlí se používají odparníky síry, které by měly být v provozu jen omezený čas, protože vyšší koncentrace síry může mít negativní vliv na účinnost bioagens.

V současnosti se začíná v ochraně rostlin proti chorobám uplatňovat technologie UV-C záření. Ve skleníku se pro tento účel používá ruční nebo elektrický vozík, který je opatřen rámem osazeným UV-C lampami. Vozík projíždí řádkem a UV-C zařízení usmrcuje spory a mycelia chorob na povrchu rostlin.

Mezi fyzikální opatření, která přímo účinkují proti škůdcům, můžeme zařadit postřiky na bázi přírodních olejů. Zejména mimopěstební části skleníků, k nimž patří manipulační a skladovací prostory, lze ošetřovat ozonizátory. Tím dochází k usmrcení patogenů, které by mohly poškodit rostliny ve skleníku. Veškerá fyzikální opatření musí být prováděna uvážlivě s ohledem na možný negativní vliv vůči bioagens.

Příklady prostředků fyzikální ochrany: a) žluté lepové pásy, b) UV-C ošetření, c) delta lapač, d) vodní past, e) světelný lapač
Příklady prostředků fyzikální ochrany: a) žluté lepové pásy, b) UV-C ošetření, c) delta lapač, d) vodní past, e) světelný lapač

Biologická ochrana

Použití biologické ochrany je páteří systému integrované ochrany rostlin v bezreziduální produkci. Je třeba si uvědomit, že ve skleníku probíhá kontinuální sklizeň rajčat několik měsíců. Jakékoliv použití chemického postřiku představuje problém s ohledem na délku ochranné lhůty a je naprosto limitující pro dosažení kvality bez zbytků pesticidů. O to více je nutné klást důraz na správné použití bioagens.

Smyslem biologické ochrany není absolutní vyhubení škůdců, ale zejména to, aby se jejich hustota ve skleníku držela na minimální úrovni a nedocházelo k ekonomickým škodám. Proto je někdy nezbytné přistoupit k aplikacím biologické ochrany v nízkých preventivních dávkách, kdy ještě není výskyt škůdce zaznamenán. To platí především pro škůdce, kteří se vyskytují pravidelně, například molice. Nepravidelně se vyskytující druhy škůdců (mšice, svilušky, třásněnky) je nutné zachytit v počátcích vývoje a v tuto dobu nasadit také vhodnou biologickou ochranu.

K tomu je klíčový dobře propracovaný systém monitoringu. Velký význam má školení všech zaměstnanců na rozpoznání škůdců. Díky tomu jsou standardní metody monitoringu posíleny o desítky očí, které se denně ve skleníkovém porostu vyskytují. Často se tak stává, že rané stadium žíru housenek nebo první kolonie mšic odhalí zaměstnanec, který provádí sklizeň.

V bezreziduální produkci by vrchol pyramidy ochrany rostlin měl končit biologickou ochranou. Ideální je, když se tento stav udrží po celou dobu sklizňového období.

Využití chemických přípravků dává relativně dobrý smysl jako součást přípravy na další pěstební cyklus. Po poslední sklizni je možné aplikovat na porost chemické přípravky s vysokou razancí. Je to vhodné zejména, pokud byl závěr sezóny zatížen vyšším tlakem některých obtížnějších škůdců. O ošetření přípravky zanechávajících rezidua lze uvažovat také v době krátce po výsadbě. To má opět smysl, pokud je zjištěn výskyt škůdců a je opodstatněné jej před aplikací bioagens potlačit. V tomto období je však nutné přípravek volit tak, aby se případná rezidua do doby první sklizně odbourala.

Schéma integrované ochrany rostlin
Schéma integrované ochrany rostlin

Certifikovaná kvalita a značení bezreziduální produkce

Hlavním smyslem bezreziduální produkce rajčat je nabídnout spotřebiteli zeleninu, která není zatížena rezidui pesticidů. Občas se můžeme setkat s výroky některých pěstitelů, že chemické pesticidy nepoužívají nebo že jejich produkce je bez chemie. Zpravidla však toto svoje tvrzení nemají jak jednoznačně prokázat a spotřebitel jim může věřit anebo nemusí.

Na druhou stranu bezreziduální produkce rajčat ve sklenících Farmy Bezdínek a Zemědělského družstva Haňovice probíhá podle standardu ZERYA. Tento standard vyžaduje provedení komplexní analýzy na rezidua pesticidů před zahájením sklizně. Zároveň odběr vzorků pro analýzu i následné zpracování musí být provedeny nezávisle akreditovanou laboratoří. Další požadavky standardu směřují zejména do oblasti ochrany rostlin, logistiky, balení produktu a průběžného vzdělávání zaměstnanců. Nechybí zde ani požadavky na přístup farmy k životnímu prostředí. Jde tedy o propracovaný standard, který by měl zemědělce vést k udržitelné a šetrné zemědělské praxi. Dodržování samotného standardu podléhá dvěma auditům ročně. Jeden je pravidelný výročný a další je pak neohlášený kdykoliv v průběhu sezony. Tyto audity provádí mezinárodní auditorské společnosti a výsledkem je vždy certifikát s plaností jednoho roku. Ten je vyžadován ze strany obchodních řetězců jako podmínka pro uvádění rajčat s deklarací bez zbytků pesticidů na obalu.

Loga používána pro označení pro značení českých rajčat pocházející z certifikované bezreziduální produkce
Loga používána pro označení pro značení českých rajčat pocházející z certifikované bezreziduální produkce

ZERYA standard připouští také možnost, že při kalamitním výskytu škůdců bude použit chemický přípravek. O tomto zásahu však musí být informováni zástupci ZERYA a také auditorská společnost. Produkce z takto ošetřeného porostu je pak deklarována jako konvenční. Podmínkou návratu do bezreziduální produkce je opět nezávislé vzorkování a analýza, která potvrdí kompletní degradaci použitého pesticidu v ošetřeném porostu.

V současnosti se daří produkovat rajčata ve zmíněných sklenících v bezreziduální kvalitě téměř po celou dobu sezony. K přechodu na konvenční produkci dochází zřídka, a to většinou krátce před ukončením pěstebního cyklu. Roční objem rajčat vyprodukovaný u nás v bezreziduální kvalitě dosahuje odhadem asi 4 000 tun ročně. To je výrazně více, než veškerý objem zeleniny vypěstovaný v režimu ekologického zemědělství na pozemcích českých farem.

V některých obchodních řetězcích se může zákazník dozvědět, že jde o rajčata z bezreziduální produkce pomocí loga nebo samolepky, která je opatřena informací 0 % reziduí pesticidů. Bohužel jde pouze o zlomek celkového objemu takto vyprodukovaných rajčat, drtivá většina končí na pultech řetězců bez tohoto označení. Spotřebitel se tak vůbec nedozví, že si kupuje rajčata s touto přidanou kvalitou. Skleníkové farmy prodávají svá rajčata také ze dvora, což je možnost pro zákazníky ve spádové oblasti.

Automat na rajčata bez zbytků pesticidů v areálů Zemědělského družstva Haňovice
Automat na rajčata bez zbytků pesticidů v areálů Zemědělského družstva Haňovice

Spolupráce s Francií

Čeští pěstitelé rajčat zapojení do bezreziduální produkce navázali spolupráci s francouzskými farmáři. Pojítkem je především právě vztah k omezování používání pesticidů a jejich zbytků v produkci. Zpočátku šlo jen o volnou komunikaci, která nakonec vyústila v návštěvu české skupiny ve Francii, konkrétně v oblasti Bretaně v září 2022. Během 3 dnů otevřelo dveře svých skleníků českým kolegům 8 francouzských farmářů. Šlo o skleníky spadající pod odbytové organizace Solarenn a Oceane. Rajčata, která vyprodukují v kvalitě bez zbytků pesticidů, označují logem „Cultivées sans pesticides“ a „Zéro résidu de pesticides“. Pro české agronomy to byla skvělá příležitost, jak vidět některé postupy v oblasti ochrany rostlin, logistiky, balení, ale i samotného obchodu přímo v provozech tamějších farem.

Loga pro značení bezreziduální produkce ve Francii
Loga pro značení bezreziduální produkce ve Francii

Obdobně jako u nás je veškerá bezreziduální produkce kontrolována a certifikována. Rozdíly v této certifikaci se lišily v rámci odbytových organizací, ale konečný cíl byl stejný: žádná rezidua ve sklizené produkci. V případě organizace Solarenn měli přípravky rozděleny do skupin dle toxicity a perzistence. Pokud pěstitel použil přípravek z černého seznamu, byl jeho porost vyřazen z bezreziduální produkce na celý zbytek sezony.

Návštěva českých pěstitelů u kolegů ve Francii patřících pod odbytovou organizaci Solarenn
Návštěva českých pěstitelů u kolegů ve Francii patřících pod odbytovou organizaci Solarenn

Francouzská koktejlová rajčata v kvalitě bez zbytků pesticidů
Francouzská koktejlová rajčata v kvalitě bez zbytků pesticidů

V druhé polovině února 2023 skupina pěstitelů z odbytové organizace Solarenn navštívili provoz Farmy Bezdínek a další tuzemské skleníkové farmy. Byla to opět ideální příležitost pro výměnu know-how v oblasti bezreziduální produkce a prohloubení vzájemné spolupráce.

Pěstitelé francouzské odbytové organizace Solarenn na návštěvě Farmy Bezdínek
Pěstitelé francouzské odbytové organizace Solarenn na návštěvě Farmy Bezdínek

Budoucnost bezreziduální produkce

Jak jsem předeslal na začátku článku, domnívám se, že pokud to jde, zemědělská produkce by zbytky pesticidů měla obsahovat v co nejnižší míře nebo nejlépe vůbec. Samozřejmě jsou plodiny, kde i při dobře zvládnuté ochraně je prozatím dosažení bezreziduální produkce obtížné. Na druhou stranu lze již dnes vypěstovat poměrně pestrou škálu zeleniny a ovoce tak, aby nebyly pesticidy při sklizni zatíženy. Právě uzavřené pěstební prostory skleníků nebo jiných vnitřních řešení jsou pro tento typ produkce vhodné.

Bezreziduální produkci jde naproti i výzkum. Napříč Evropou se dnes řeší stovky projektů na mezinárodní a národní bázi, které směřují ke snižování spotřeby pesticidů a hledání jejich šetrných, ale zároveň účinných alternativ. Velkou naději v tomto smyslu hrají také genetické metody a šlechtěni, které přinášejí na trh nové rezistentní odrůdy. Jejich pěstování je mnohem méně náročné na aplikaci pesticidů. Kromě toho je tu pak samotný tlak na vyřazování pesticidních účinných látek, které nesplňují aktuální legislativou stanovené ekotoxikologické požadavky.

Postupně tak vznikají podmínky včetně potřebných znalostí, aby v rámci integrované zemědělské produkce farmáři pěstovali významný objem plodin v bezrezdiuální kvalitě. Věřím, že i příklad Farmy Bezdínek a Zemědělského družstva Haňovice by mohl být inspirací, která bude motivovat ostatní pěstitele k tomu, aby se do bezreziduální produkce zapojily.

Související články

Medax® Max - flexibilní morforegulátor obilnin do každého počasí

02. 03. 2024 Ing. Pavel Šácha; BASF spol. s r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 226x

Novinky v meziplodinách pro rok 2024

01. 03. 2024 Ing. Petr Robotka; PRO SEEDS s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 295x

Rok 2023 v ochraně brambor

16. 02. 2024 Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 544x

Jak efektivně snížit spotřebu pesticidů

24. 01. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Ochrana obecně Zobrazeno 549x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail