BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Uplatňování systému integrované ochrany rostlin v souvislosti se změnou legislativy (52): Regulace reziduí pesticidů v zelenině a v ovoci VI. - Ovoce: jablka a hrušky

18. 05. 2023 Ing. Tereza Horská, Ph.D. a kol. Ochrana obecně Zobrazeno 804x

V tomto příspěvku je představena dynamika degradace reziduí účinných látek fungicidů a insekticidů v jádrovinách. Průběh degradace reziduí byl hodnocen u 20 přípravků v jablkách a u 20 přípravků v hruškách. Účinné látky pesticidů zařazených do hodnocení jsou povolené k použití v systému integrované produkce ovoce. Výsledky studie umožňují zhodnotit možnosti využití pesticidů v systému nízkoreziduální a bezreziduální produkce jablek a hrušní.

Agrinova

Případové studie degradace reziduí pesticidů v jádrovinách: jablka a hrušky

Modely degradace účinných látek fungicidůinsekticidů v jádrovinách byly sestaveny z tříletých dat (2020–2022) získaných z poloprovozních pokusů v rámci řešení projektu TAČR SS01020234: Snižování zátěže potravního řetězce a životního prostředí rezidui přípravků na ochranu rostlin při produkci ovoce (2020–2023). Pro hodnocení degradací účinných látek pesticidů v jádrovinách byly vybrány látky testované minimálně dva roky, aby mohla být posouzena variabilita reziduí v různých variantách a letech pokusů v jablkách (tab. 1) a hruškách (tab. 2).

Pesticidy byly v jabloňovém sadu (experimentální výsadba VÚRV Ruzyně) aplikovány každý rok současně na dvě odrůdy jablek (’Rosana’ a ’Selena’) na dvou částech parcely v odlišném termínu, aby bylo získáno více relevantních dat pro hodnocení výsledků. Přípravky byly v letech 2020 a 2021 rozděleny do 4 skupin (3–8 přípravků) a byly aplikovány v různých termínech, které byly přizpůsobeny požadavkům na aplikaci proti konkrétním škodlivým organizmům a předpokládanému termínu sklizně v druhé polovině září. Poslední skupina pesticidů obsahovala pouze přípravky proti skládkovým chorobám. V roce 2022 byly přípravky rozděleny do 3 skupin a byly aplikovány v termínech, které byly časnější, než v letech 2020 a 2021. Fungicidy, které byly v předchozích letech cílené proti skládkovým chorobám, byly v tomto roce použity proti padlístrupovitosti s výjimkou přípravku Pomax (fludioxonil + pyrimethanil) aplikovaného v posledním termínu proti skládkovým chorobám.

Podobně byl uspořádán pokus v hrušňovém sadu (experimentální výsadba VŠÚO Holovousy). Dynamika degradace reziduí pesticidů v hruškách byla hodnocena na odrůdě ’Williamsova’. Přípravky byly aplikovány na dvou částech parcely v různém termínu. V letech 2020–2022 byly postřikové plány rozděleny do 5 skupin (2–8 přípravků ve skupině) a byly aplikovány v různých termínech podle zacílení pesticidů proti škodlivým organizmům s ohledem na předpokládanou sklizeň v polovině září. Také u hrušek obsahovala poslední skupina pesticidů jen fungicidy doporučované proti skládkovým chorobám.

Základní odběry vzorků jablek a hrušek na analýzu reziduí testovaných pesticidů byly prováděny 1.–3. den a následně 14 dní po aplikaci každé skupiny pesticidů. U jablek byl na závěr proveden odběr ve sklizňové zralosti v jednom termínu pro obě varianty, zatímco u hrušek byly dva termíny odběru hrušní pro každou část parcely odděleně. Odebíral se vždy 1 kg ovoce ve třech opakováních jako směsný vzorek. Pro každou skupinu pesticidů byl získán jiný počet dat, tzn. nejvíce dat o degradaci účinných látek pesticidů v čase bylo získáno pro ovoce z prvních termínů aplikací pesticidů, u kterých bylo v závislosti na variantě a roce provedeno 6–9 odběrů. Nejméně dat bylo získáno pro vzorky ovoce z termínů ošetření cílených proti skládkovým chorobám, kde se v závislosti na termínu sklizně provedlo 1–6 odběrů. Vzorky byly zpracovány a analyzovány multidetekčními metodami v ISO 17025 akreditované laboratoři na Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT v Praze.

Pro účinné látky registrované do jádrovin byly vytvořeny matematické modely degradace reziduí pesticidů. V případě, že byl tento model statisticky významný (signifikantní), byla za pomoci známého maximálního limitu reziduí (maximum residue limit; MRL) pro danou účinnou látku a závazné ochranné lhůty (OL) doporučena tzv. akční ochranná lhůta (AOL). Při dodržení závazné OL, případně prodloužené AOL byla zhodnocena možnost dosažení limitu reziduí pod 30 % MRL pro nízkoreziduální produkci nebo limitu 0,01 mg/kg pro produkci vhodnou pro dětskou výživu, tj. bezreziduální. U látek, které vykazovaly vysokou variabilitu dat reziduí od modelu, byly možnosti dosažení uvedených limitů reziduí posouzeny podle údajů z graficky vyjádřených modelů.

Tab. 1: Přehled pesticidů hodnocených v jablkách 2020–2022 s hodnocením vhodnosti pro nízkoreziudální produkci (30 % MRL) podle rychlosti degradace reziduí účinných látek
Tab. 1: Přehled pesticidů hodnocených v jablkách 2020–2022 s hodnocením vhodnosti pro nízkoreziudální produkci (30 % MRL) podle rychlosti degradace reziduí účinných látek

Tab. 2: Přehled pesticidů hodnocených v hruškách 2020–2022 s hodnocením vhodnosti pro nízkoreziduální produkci (30 % MRL) podle rychlosti degradace reziduí účinných látek
Tab. 2: Přehled pesticidů hodnocených v hruškách 2020–2022 s hodnocením vhodnosti pro nízkoreziduální produkci (30 % MRL) podle rychlosti degradace reziduí účinných látek

Ukázky průběhu degradací účinných látek v jablkách a hruškách

Pro některé účinné látky pesticidů je průběh degradace v jablkách a v hruškách velmi podobný, u jiných účinných látek je významně odlišný. V další části textu a v přiložených grafech jsou uvedeny ukázky průběhu degradace 10 vybraných účinných látek v jablkách a v hruškách.

Mezi účinné látky insekticidů s podobnou rychlostí degradace v jablkách i hruškách lze zařadit spinosadcyantraniliprole. Spinosad v jádrovinách rychle degradoval a po 17 dnech od aplikace byl obsah látek pod 0,01 mg/kg (graf 1A). Cyantraniliprole se pod limit stanovený pro dětskou výživu dostal v jablkách po 46 dnech, do hrušek byl aplikován až v pozdním termínu aplikací, tedy přibližně 30 dní před sklizní, a přestože limitu pro bezreziduální produkci nedosáhl, je zde předpoklad, že při časnější aplikaci před sklizní tohoto limitu také dosáhne (graf 1B).

Graf 1: Ukázka degradace insekticidů, které se degradovaly ve víceletých pokusech podobně v jablkách i hruškách; A: spinosad (SpinTor); B: cyantraniliprole (experimentálně Benevia nebo Exirel)
Graf 1: Ukázka degradace insekticidů, které se degradovaly ve víceletých pokusech podobně v jablkách i hruškách; A: spinosad (SpinTor); B: cyantraniliprole (experimentálně Benevia nebo Exirel)

Naproti tomu například látky acetamiprid a pirimicarb degradovaly významně rychleji v hruškách než v jablkách, a především u jablek vykazovaly vyšší variabilitu dat mezi ročníky (graf 2A, B).

Graf 2: Ukázka insekticidů, které ve víceletých pokusech degradovaly pomaleji v jablkách než v hruškách; A: acetamiprid (Mospilan 20 SP); B: pirimicarb (Pirimor 50 WG)
Graf 2: Ukázka insekticidů, které ve víceletých pokusech degradovaly pomaleji v jablkách než v hruškách; A: acetamiprid (Mospilan 20 SP); B: pirimicarb (Pirimor 50 WG)

Výraznější rozdíl v rychlosti degradace účinných látek pesticidů v jablkách a hruškách byl zaznamenán také u látek spirotetramat (rezidua se nyní uvádí v sumě s jedním z metabolitů: spirotetramat BYI08330-enol) a flonicamid (uváděn v sumě s metabolity: TFNA a TFNG). Zatímco základní látka v produktech obvykle klesala, metabolitů, především v jablkách, v roce 2021 po aplikaci výrazně přibývalo, což vedlo ke zvýšené variabilitě dat (graf 3A, B).

Graf 3: Ukázka rozdílné degradace insekticidů uváděných s metabolity v jablkách a hruškách (data ze 3 let); A: flonicamid (Teppeki); B: spirotetramat (Movento 100 SC)
Graf 3: Ukázka rozdílné degradace insekticidů uváděných s metabolity v jablkách a hruškách (data ze 3 let); A: flonicamid (Teppeki); B: spirotetramat (Movento 100 SC)

Z fungicidů aplikovaných do hrušňového i jabloňového sadu probíhala degradace nejrychleji u látek difenoconazolepenconazole. V hruškách, a v případě difenoconazolu i v jablkách, degradovaly tyto látky v době sklizně až na limit pro bezreziduální produkci (graf 4A, B). Látky cyflufenamidtetraconazole, které byly aplikovány jen v jabloňovém sadu, degradovaly také rychleji a při sklizni byly detekovány pod limitem 0,01 mg/kg.

Graf 4: Ukázka degradace fungicidů z víceletých pokusů v jablkách a  hruškách; A: difenoconazole (Score 250 EC); B: penconazole (Topas 100 EC)
Graf 4: Ukázka degradace fungicidů z víceletých pokusů v jablkách a hruškách; A: difenoconazole (Score 250 EC); B: penconazole (Topas 100 EC)

Jako příklad degradace fungicidů aplikovaných proti skládkovým chorobám byly vybrány látky boscalidpyraclostrobin formulované do přípravku Bellis. V grafech 5A a 5B jsou ukázky detekovaných reziduí těchto látek ve zralých plodech jablek při sklizni. Z grafů je dobře patrná variabilita reziduí při aplikaci krátce před sklizní, a to nejen mezi roky 2020 a 2021, ale i termíny aplikace. Naproti tomu vliv odrůdy (stejný typ značky v jednom dnu) na variabilitu reziduí byl obvykle minimální. Bellis byl v roce 2022 aplikován v jabloních již v polovině června a začátkem července, což odpovídalo termínům pro ošetření proti padlí jabloňovému a strupovitosti.

Graf 5: Ukázka reziduí účinných látek fungicidů ve zralých plodech jablek při časné a pozdní aplikaci přípravku Bellis (boscalid + pyraclostrobin); A: boscalid; B: pyraclostrobin
Graf 5: Ukázka reziduí účinných látek fungicidů ve zralých plodech jablek při časné a pozdní aplikaci přípravku Bellis (boscalid + pyraclostrobin); A: boscalid; B: pyraclostrobin

Na průběh degradace účinných látek v různých částech rostlin včetně plodů má vliv celá řada faktorů (biodegradace, teplota, srážky, způsob účinku pesticidu, vývojová fáze plodu atd.), přesto je možné při opakovaných aplikacích látek zhodnotit, které látky se budou rozkládat rychleji a u kterých bude rychlost degradace tak pomalá, že bude třeba prodlužovat ochranné lhůty pro účely dodržení limitů pesticidů pro nízkoreziduální nebo bezreziduální produkce ovoce.

Nízkoreziduální produkce - insekticidy

Do sklizně klesla rezidua všech testovaných insekticidních látek v jádrovinách pod akční práh 30 % MRL (tab. 1 a 2).

S výjimkou 4 látek bylo možné aplikované insekticidy využívat při nízkoreziduální produkci jablek bez prodlužování ochranné lhůty ve všech hodnocených letech. U acetamipridu (u kratší OL 14 dnů) a flupyradifuronu byl akční práh 30 % v jednom roce překročen, takže pro tyto účinné látky by bylo nutné ochrannou lhůtu v jablkách prodloužit o několik dní. U pirimicarbu by byla nízkoreziduální produkce jablek možná kvůli variabilitě dat jen po prodloužení ochranné lhůty ze 7 na 25 dnů (graf 2B). U flonicamidu by bylo třeba pro dodržení akčního prahu 30 % MRL lhůtu prodloužit na 50 dnů (graf 3A).

hruškách degradovala většina látek rychleji než v jablkách a požadavky pro nízkoreziduální produkci byly dodrženy bez potřeby prodlužování ochranné lhůty s výjimkou flonicamidu v roce 2021, u kterého by pro dodržení akčního prahu 30 % bylo nutné prodloužit OL o 3 dny na 24 dní kvůli variabilitě reziduí (graf 3A).

Bezreziduální produkce - insekticidy

Bezreziduální produkci jablek umožňovaly při sklizni některé insekticidy, a to jen po dostatečném prodloužení OL: spinosad, cyantraniliprole, chlorantraniliprole a pyriproxifen. Účinná látka cyantraniliprole je od roku 2022 povolena do jádrovin formulovaná do přípravku Exirel (minoritní použití proti obalečům, ÚKZÚZ). V roce 2021 byl Exirel testován na jedné části parcely a výsledky degradace látky se nelišily od neregistrovaného přípravku Benevia, který byl v jádrovinách standardně testován jako perspektivní přípravek s dobrou účinností proti škůdcům jádrovin (tab. 1).

hruškách byly látky cyantraniliprole a chlorantraniliprole aplikovány až ve 4. skupině (30 dní před plánovanou sklizní), proto nebyly degradovány pod limit pro bezreziduální produkci. V hruškách byla nejrychleji degradována látka abamectin (Vertimec 1.8 EC), u které byl zjištěn pouze její metabolit avermectin B1 ve stopovém množství 2.–3. den po postřiku. Další látky, které bylo možné při dostatečném prodloužení OL použít pro bezreziduální produkci hrušek jsou: spinosad, pirimicarb, spirotetramat a pyriproxyfen.

Nízkoreziduální produkce - fungicidy

Většinu hodnocených fungicidů bylo možné využívat pro nízkoreziduální produkci jablek bez prodloužení ochranné lhůty. Prodloužení OL bylo nutné u látky cyflufenamid především z důvodu nízkého MRL (30 % MRL odpovídá 0,018 mg/kg). Rezidua látek tebuconazolefluopyram formulovaných společně v přípravku Luna Experience vykazovala vysokou variabilitu a ochranná lhůta 14 dnů byla v některých případech pro nízkoreziduální produkci jablek nedostatečná. Rezidua látky pyraclostrobin obsažené v přípravku Bellis vykazovala vysokou variabilitu a jejich snížení pod práh 30 % MRL bylo po 7 dnech ochranné lhůty nejisté. U látky penconazole jsou závazné dvě ochranné lhůty: kratší OL (14 dní pro padlí jabloňové) byla pro režim nízkoreziduální produkce nedostatečná, při použití proti strupovitosti (OL 35 dní) je tato lhůta dostatečně dlouhá.

hruškách degradovaly všechny testované fungicidy z tabulky 2 pod 30 % MRL v závazné ochranné lhůtě. Nejpomaleji, a také s vysokou variabilitou probíhala degradace u fungicidů použitých proti skládkovým chorobám (fluopyram, boscalid, pyraclostrobin), přesto byla koncentrace reziduí v hruškách detekována nižší než v jablkách (viz grafy 5 a 6).

Graf 6: Ukázka reziduí účinných látek fungicidů ve zralých plodech hrušek při pozdní aplikaci přípravku Bellis (boscalid + pyraclostrobin); A: boscalid; B: pyraclostrobin
Graf 6: Ukázka reziduí účinných látek fungicidů ve zralých plodech hrušek při pozdní aplikaci přípravku Bellis (boscalid + pyraclostrobin); A: boscalid; B: pyraclostrobin

Bezreziduální produkce - fungicidy

Dodržení podmínek pro bezreziduální produkci jablek při sklizni umožňovaly s prodloužením ochranné lhůty látky cyflufenamid, difenoconazole a tetraconazole. V případě časné aplikace také látky boscalid, pyraclostrobin (graf 5 A, B) a fluopyram.

hruškách by bylo pro dodržení podmínek bezreziduální produkce nutné prodlužovat ochranné lhůty fungicidů s účinnými látkami penthiopyrad, pyrimethanil, kresoxim-methyl, dithianon, penconazole a difenoconazole.

Závěry pro využití modelů degradace reziduí pesticidů v praxi

Pro systémy integrované produkce ovoce, zeleniny a brambor v ČR budou od roku 2024 zařazeny podmínky pro dodržování snížených prahů výskytu reziduí pesticidů v produktech, které přibližně odpovídají podmínkám nízkoreziduální produkce popsaných zde.

V tomto příspěvku byly uvedeny ukázky z výsledků výzkumného projektu zaměřeného na použití přípravků v jádrovinách. Modely degradace reziduí pesticidů v produktech usnadňují pěstitelům rozhodování o použití přípravků v závislosti na rizicích výskytu reziduí pesticidů v produktech při sklizni. Pro přípravky s účinnými látkami, které se rychle degradují v produktech, není nutné prodlužovat závazné ochranné lhůty. Naproti tomu pro některé účinné látky je pro podmínky nízkoreziduální produkce nezbytné prodlužovat ochranné lhůty anebo přípravky z těmito látkami vyřadit z ochrany v pozdějších vývojových fázích plodin.

Výsledky v této studii ukazují, že rychlost degradace reziduí v produktech jádrovin je velmi proměnlivá pro různé účinné látky pesticidů. Některé účinné látky se degradují obdobně rychle jak v jablkách, tak v hrušních. Celkově však degradovaly látky fungicidů i insekticidů rychleji v hruškách než v jablkách.

Žádný fungicid aplikovaný proti skládkovým chorobám není vhodný pro bezreziduální produkci jádrovin, avšak podmínky pro nízkoreziduální produkci v některých případech splnit může.

Rychlost degradace reziduí nově registrovaných účinných látek do jádrovin je vyšší, než byly rychlosti degradace látek, jejichž povolení bylo ukončeno, jako byly například organofosfáty, neonikotinoidy a regulátory růstu a řada fungicidů. Současné spektrum přípravků povolených do jádrovin umožňuje ochranu, při které budou splněny podmínky nízkoreziduální produkce jádrovin.

Příspěvek byl vytvořen za finanční podpory projektu TAČR SS01020234.

Ing. Tereza Horská1, Ph.D., Ing. Jitka Stará1, Ph.D., Ing. Michal Skalský2, Ing. Jana Ouředníčková2, Ph.D., Prof. Ing. RNDr. František Kocourek1, CSc.
1
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně
2Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o.

Související články

Medax® Max - flexibilní morforegulátor obilnin do každého počasí

02. 03. 2024 Ing. Pavel Šácha; BASF spol. s r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 226x

Novinky v meziplodinách pro rok 2024

01. 03. 2024 Ing. Petr Robotka; PRO SEEDS s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 294x

Rok 2023 v ochraně brambor

16. 02. 2024 Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 541x

Jak efektivně snížit spotřebu pesticidů

24. 01. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Ochrana obecně Zobrazeno 548x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail