Regulace plevelů v kmínu kořenném

04. 07. 2023 Ing. Prokop Šmirous, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 592x

Kmín kořenný (Carum carvi, L.) a jeho nažky jsou jedním z nejstarších koření užívaných na našem území. V literatuře se uvádí, že pravděpodobnou oblastí jeho původu je Malá a Střední Asie, odkud se rozšířil do Evropy, kde se využívalo planě rostoucích rostlin již ve 3. tisíciletí př. n. l.

První písemná zmínka o jeho použití je uvedena již v Kosmově kronice k roku 1073 (Beranová, 1980). K výraznému vzestupu ploch kmínu na našem území vedl rozvoj chemického průmyslu v 19. století, kdy se z kmínu začala získávat kmínová silice (Hájek, 1996). V té době se pěstovaly krajové odrůdy (vzniklé na základě importovaných holandských odrůd), které byly opadavého typu.

Odrůdy kmínu

V roce 1978 byla u nás registrována odrůda Rekord, která byla první odrůdou kmínu s geneticky fixovanou neopadavostí nažek. Následovaly odrůdy Prochan (reg. 1989) a Kepron (reg. 1996). Všechny uvedené odrůdy byly dvouleté formy (kmín se standardní délkou vegetační doby, setí duben–červen, sklizeň následující rok v červenci). První registrovanou odrůdou kmínu se zkrácenou délkou vegetační doby (kmín ozimý) byla odrůda Aprim (reg. 2014). Zkrácení vegetační doby umožnilo pěstitelům pěstovat kmín po včasné sklizni předplodiny (obvykle ozimé obilniny). Vzhledem k termínu setí ve druhé polovině srpna časově uniká možnosti napadení vlnovníkem kmínovým (Aceria carvi) a umožňuje pěstitelům kmínu rychleji reagovat na poptávku po kmínu. V roce 2019 byla registrována nová odrůda kmínu se standardní dobou vegetace, odrůda Kamín. Dva roky na to byla registrována odrůda Lexis, která je jednoleté formy (setí brzo z jara, sklizeň na konci léta až začátku podzimu). V roce 2022 byla registrována další jednoletá odrůda kmínu pod názvem Aklei. V současnosti má pěstitel k dispozici tři vegetační formy kmínu a k tomu je nutné také přizpůsobit pěstitelskou technologii včetně ochrany kmínu vůči škodlivým činitelům.

Loni jsme se v článku věnovali ochraně kmínu vůči škůdcům a chorobám. Nyní se dostává na ochranu kmínu vůči plevelům.

Obr. 1: Některé z herbicidů a jejich dávek mohou vyvolat méně či více výrazné symptomy fytotoxicity - v případě použití Gardoprimu Plus Gold jde o poškození nevratné

Výběr pozemku a založení porostu

Kmín, bez ohledu na jeho formu (dvouletý, ozimý, jednoletý), vzchází poměrně dlouhou dobu (14–21 dnů, v některých případech i déle) a do zapojení porostu není vůči plevelům konkurenceschopný. Proto je prvním, velmi účinným opatřením vůči výskytu plevelů v kmínu, výběr vhodného, nezapleveleného pozemku. Toto preventivní opatření má ještě vyšší význam zejména u plevelů obtížně řešitelných v kmínu: pcháč oset (Cirsium arvense), šťovíky (Rumex spp.), vytrvalé plevele, heřmánkovité plevele.

Dalším limitujícím faktorem u dvouletého kmínu je způsob jeho pěstování. Tento kmín je možné pěstovat jako čistosev kmínu anebo s podsevem další plodiny. Mezi nejčastěji pěstované plodiny s kmínem dvouleté formy patří jarní obilniny, hrách setý, mák setý, případně bob obecný, lupina. Pěstování těchto plodin může omezit výběr vhodného herbicidu již v tak úzkém portfoliu povolených přípravků.

V době, kdy nebyly k dispozici syntetické pesticidy, se kmín pěstoval jako okopanina. Využívalo se mechanických zásahů do porostu, které porost nejen odplevelily, ale také případně prosvětlily a narušily půdní škraloup. Obvyklým zásahem bylo vláčení lehkými branami. Široko setý kmín se pravidelně plečkoval, dokud velikost rostlin nebránila plečkování. V současné době, kdy dochází k omezování portfolia herbicidů registrovaných do kmínu, se tato stará metoda opět dostává do popředí zájmu. Vhodná bude zejména při využití strojů vybavených GPS+RTK systémem.

Herbicidní ochrana kmínu

V současné době (březen 2023) jsou v registru povolených přípravků na ochranu rostlin registrovány pouze čtyři účinné látky v pěti herbicidech (Tab. 1). Z tohoto malého počtu jsou tři herbicidy s platností použití končící v roce 2023. Přestože se pracuje na prodloužení registrace, proces registrace má svá úskalí a jistotou je až závěrečné rozhodnutí o registraci.

Tab. 1: Seznam registrovaných herbicidů včetně účinnosti a doby použití k 30. 3. 2023, zdroj: ÚKZÚZ

Preemergentní ošetření

Jak bylo již uvedeno, kmín má velmi slabou konkurenceschopnost vůči většině plevelných druhů zejména v období vzcházení do zapojení porostu. Zejména u dvouletého kmínu, pěstovaného v čistosevu je období vhodné pro růst plevelů dlouhé (od založení porostu po obnovení vegetace v druhém roce). Proto se jako první uplatňují preemergentní herbicidy, které zajistí bezproblémové vzcházení rostlin kmínu. Vzhledem k pomalému klíčení a vzcházení kmínu je pro jejich aplikaci dostatečné časové okno, ale vzhledem k jejich způsobu účinnosti není vhodné s jejich aplikací otálet a dávat prostor pro rychlý růst plevelů. Důležitá je také kvalitní příprava půdy (bez hrud, organických zbytků apod.), nevýhodou těchto přípravků je závislost na potřebné půdní vlhkosti.

Dobré zvládnutí preemergentní aplikace herbicidu v kmínu je základním kamenem správné herbicidní ochrany kmínu. V případě jeho selhání je oprava postemergetními přípravky náročná a drahá. Letos je možné do dvouletého kmínu preemergentně aplikovat přípravky s účinnou látkou aclonifen v dávce 3,0 l/ha. V případě, že nedopadne prodloužení registrace přípravků s touto účinnou látkou, bude preemergentní herbicidní ošetření kmínu problematické.

Postemergentní ošetření

U postemergentních přípravků není situace o nic příznivější. Jsou zde pouze tři účinné látky. Relativně jednoduché je použití graminicidu Select Super (clethodim). Je účinný proti jednoděložným plevelům jako je pýr plazivý, chundelka metlice, ježatka kuří noha, oves hluchý, výdrol obilnin, lipnice luční. Proto je vhodný pro aplikaci po sklizni krycí plodiny a vzejití výdrolu v případě pěstování kmínu v podsevu obilniny. Na kmín nepůsobí fytotoxicky.

Proti dvouděložným plevelům je účinný postemergentní herbicid Laudis (tembotrione). Je nutné ho aplikovat včas po vzejití plevelů po období, kdy byl porost chráněn preemergentním herbicidem. Proto se většinou aplikuje na konci léta až začátku podzimu v roce setí kmínu. Jeho působení se může projevit mírnou fytotoxicitou kmínu, která však během 14 dnů odezní. V případě použití tohoto herbicidu ve druhém, sklizňovém, roce může mít fytotoxický projev fatální následky.

Někteří pěstitelé zkoušeli aplikovat Laudis ve druhém roce pěstování kmínu v jarním období z důvodů regulace výskytu heřmánkovitých plevelů, lebed, merlíků. Je zde ale potřeba zvážit přínos tohoto herbicidu, na jaře je nebezpečí projevu fytotoxicity daleko výraznější. V pozdějším jarním období (duben až květen), kdy se kmín zregeneroval po zimě a začíná tvořit lodyhu s ukrytým květenstvím, se fytotoxicita projeví na květenství tak, že následně nedochází k tvorbě nažek a tím dojde ke snížení výnosu. Při velmi časné jarní aplikaci (březen), když to podmínky dovolí, nemusí být fytotoxický projev tak silný, a naopak může převážit pozitivní účinek herbicidu.

Dalším herbicidem, který může být v kmínu postemergentně použit, je Butoxone 400 s účinnou látkou MCPB. Lze to považovat za výjimečné opatření při výskytu pcháče osetu v kmínu. Tento herbicid je možné použít i ve druhém roce vegetace (před kvetením), většinou se projeví slabá fytotoxicita spočívající v povadnutí listů. Ta ale odezní během několik dnů.

Všechny zmiňované herbicidy mají omezení a mohou být v kmínu aplikovány pouze jedenkráte.

Herbicidní ošetření kmínů se zkrácenou délkou vegetační doby

Dobrou zprávou je, že herbicidní přípravky jsou registrovány do kmínu bez specifikace jeho formy. Proto mohou být použity jak ve dvouletém kmínu, tak v ozimém (používané označení pro kmín se zkrácenou vegetační dobou) nebo jednoletém, jarním. Omezení týkající se fytotoxicity platí ale úměrně na všechny formy kmínu. Vzhledem ke kratší době pobytu kmínu se zkrácenou délkou vegetační doby je také menší prostor pro růst plevelů. Týká se to zejména víceletých.

Ozimý kmín je většinou zakládán po časně sklizených obilninách, proto je velmi pravděpodobné, že kromě preemergentního herbicidu bude nutné použít také graminicid proti plevelným travám. V případě nutnosti jarní aplikace herbicidu má ozimý kmín pomalejší nástup do fáze tvorby lodyhy, a proto je zde delší aplikační okno pro možné použití některého postemergentího herbicidu.

V sezonách 2020/2021 a 2021/2022 byly v Agritec Šumperk v maloparcelních pokusech porovnávány různé varianty herbicidních aplikací s cílem zjistit jejich potenciální využití v ozimém kmínu (tab. 2). Práce byla zaměřena na vyhodnocení účinnosti herbicidů tlumit výskyt dvouděložných plevelů (graf 1), na zjišťování dopadů provedených aplikací na růst a vývoj porostů kmínu (graf 2a, b) a na výnosové parametry a výnos nažek (graf 3a, b).

U jednoletého, jarního kmínu, který je novinkou, se komplexní metodika zpracovává. Přesto lze říct, že platí analogie s dvouletým kmínem. Základem je preemergentní herbicid, který by měl být jedinou herbicidní aplikací.

Tab. 2: Testované varianty herbicidních aplikací (preemergentních i postemergentních) v pokusech s kmínem se zkrácenou vegetační lhůtou založených a vedených na lokalitách poblíž města Šumperk v sezonách 2020/2021 a 2021/2022

Graf 1: Dopad provedených herbicidních zásahů na výskyt dvouděložných plevelů v sezonách 2020/21 (nahoře) a 2021/22 (dole)

Graf 2a: Rozdíly v hmotnosti rostlin kmínu získaných z jednotkové plochy 217 dní po setí v sezoně 2020/21

Graf 2b: Rozdíly v hmotnosti rostlin kmínu získaných z jednotkové plochy 217 dní (nahoře) a 317 dní (dole) po setí v sezoně 2021/22

Graf 3a: Výnos nažek získaných z jednotlivých porovnávaných variant v sezoně 2020/21

Graf 3b: Výnos nažek získaných z jednotlivých porovnávaných variant v sezoně 2021/22

Závěr

Jak z uvedeného textu plyne, ochrana kmínu vůči plevelům má své úskalí. Nejlepším řešením je výběr vhodného pozemku a správné založení porostu. V současné době se stále častěji objevuje pěstování kmínu jako okopaniny a využívání mechanické ochrany porostu (vláčení, plečkování).

Základem herbicidní ochrany je preemergentní aplikace. Další vstupy by měly mít spíše charakter jen doplňující. Nelze moc předpokládat, že bude rapidně přibývat účinných látek na ochranu porostu, spíše naopak. Proto mechanická ochrana v kombinaci s herbicidní se bude vyskytovat na větší a větší ploše pěstovaného kmínu.

Hodně úspěchů s pěstováním tradičního českého koření mám přeje kolektiv autorů.

Literatura je u autorů.

Beranová, M.: Zemědělství starých Slovanů. Academia, nakladatelství Československé akademie věd, Praha, 1980, s. 217–219.

Hájek, K.: Šlechtění kmínu a předpoklad dalšího vývoje. Sborník ze semináře Perspektivy uplatnění kmínu v zemědělství ČR, MZLU Brno, 1996, 18–20.

Ing. Prokop Šmirous, Ph.D., Ing. Marek Seidenglanz, Ph.D., Ing. Maria Muňos Arbeláes, Ph.D.; Agritec Plant Research s.r.o., Šumperk