Hodnocení vzorků na přítomnost skladištních škůdců ve vztahu k reklamacím

08. 07. 2023 Ing. Radek Aulický, Ph.D., Doc. Ing. Václav Stejskal, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 660x

Skladované obilí je citlivé k napadení mnoha druhy skladištních škůdců. V příznivých podmínkách dochází k rychlému rozvoji populací těchto škůdců, což sebou přináší negativní dopady pro skladovatele. Škůdci totiž patří mezi hlavní biotické faktory negativně ovlivňující kvalitativní parametry zrna používaného pro potravinářské (sladovnický ječmen, potravinářská pšenice pro mlýny) i krmné účely.

Škodlivost

Napadení zrna škůdci v průběhu skladování snižuje jeho hmotnost a klíčivost a zvyšuje rizika spojená s bezpečností potravin.

Např. v laboratorních podmínkách bylo dokumentováno, že roztoči se podílí na přenosu plísní a zvyšování hladiny mykotoxinu deoxynivalenolu (DON) v zrnu ječmene (Hubert et al., 2013).

Někteří škůdci, jako např. korovník obilní či pilous (obr. 1 a 2), vytváří při žíru a drcení obilek kusadly vysoký podíl prachu v obilní mase (tzv. požerky či frass), který následně podporuje růst populací sekundárních škůdců (Shah et al., 2021). Žír larev těchto primárních škůdců je také příčinou skrytého napadení, které vyústí ve vznik dutin uvnitř obilek. Dospělci pak v zrnu po jeho opuštění zanechávají typické okrouhlé výlezové otvory. Většina druhotných skladištních členovců okusuje části zrn v oblasti klíčku i mechanicky narušená zrna (mikropraskliny) při sklizni a další mechanické manipulaci. Tím vznikají hmotnostní ztráty a snižuje se kvalita zrna a klíčivost osiv. Dalším negativním dopadem takto poškozených zrn může být snížená účinnost některých typů insekticidních ošetření zrn (Vendl et al., 2022). Poškození zrna je bráno nejen jako zhoršený kvalitativní parametr, ale i nepřímý ukazatel napadení obilovin škůdcem. Vzhledem k možnému výskytu skrytého napadení berou někteří zákaznici výskyt mrtvých brouků jako jeho potencionální indikátor. Proto skladovatelé obilí a zejména pak jejich zákazníci (obchodníci s komoditami, sladovny, mlýny) považují za vážný problém jak přítomnost živých, tak někdy i mrtvých škůdců.

Obr. 1: Korovník obilní (Rhyzopertha dominica)

Obr. 2: Pilous černý (Sitophilus granarius)

Dlouhodobá přítomnost hmyzích škůdců ve skladovaném obilí sebou přináší rizika většího počtu poškozených obilek. Takto poškozené obilky jsou následně při laboratorních rozborech řazeny do kategorie zrn mechanicky poškozených (např. ČNS 46 1100-5 Obilniny potravinářské - Část 5: Ječmen sladovnický). Větší podíl těchto poškozených zrn má následně negativní dopady na hodnoty jakostních ukazatelů. Snížení jakostních ukazatelů sebou přináší také ekonomické ztráty pro prodávajícího.

Z výše uvedených důvodů při příjmu komodit či v průběhu jejich skladování laboratoře kontrolují výskyt škůdců a poškození zrn. Laboratorní rozbor obvykle zahrnuje dvě části: (1) Rozbory vzorků z hlediska přítomnosti škůdců ve vzorcích, a (2) rozbory vzorků z hlediska přítomnosti poškozených semen ve vzorcích.

Rozbory vzorků na přítomnost škůdců

Pro hodnocení přítomnosti škůdců se v laboratořích používají jednoduché extrakční metody. Ty zahrnují zejména prosev vzorků obilí pomocí ručních sít (obr. 3) nebo za použití automatizovaných prosévacích systémů. Některé laboratoře využívají pro extrakci škůdců expozice na foto-termickém eklektoru (Tullgrenově aparátu - obr. 4).

Obr. 3: Ruční síto pro extrakci škůdců ze vzorku obilí

Obr. 4: Foto-termický eklektor (Tullgrenův aparát)

Jednotlivé druhy skladištních škůdců nalezené po extrakci ze vzorků jsou pak pracovníky vizuálně identifikovány. Identifikace se v praxi nejčastěji provádí prostým okem, pod lupou či pod binokulárním mikroskopem. Přesnost identifikace druhů škůdců záleží jednak na proškolení a kvalifikaci pracovníků a jednak na vybavení dané laboratoře. To se často liší na farmách od vybavení v centrálních skladech, obchodních organizacích s komoditami, mlýnech či sladovnách.

Pracovníci laboratoří mají obvykle k dispozici národní či mezinárodní odbornou literaturu (různé příručky, atlasy - obr. 5), která umožňuje druhovou identifikaci škůdců. Důležitou pomůckou jsou zejména vzorové sbírky škůdců a nástěnné plakáty s velkými fotografiemi škůdců (obr. 6). Plakáty s fotkami škůdců by neměly chybět „na stěně“ žádné farmy, skladu či laboratoře. Výhodou je, že jsou dostupné i v ČR.

Obr. 5: Příklad knihy s determinačním klíčem základních druhů skladištních škůdců

Obr. 6: Příklad plakátu s vyobrazenými skůdci

Co však stále zůstává problémem, je identifikace některých mikroskopických vývojových stadií škůdců. Ta může vyžadovat použití skenovacího elektronového mikroskopu SEM mikroskopie; zejména larvy a vajíčka členovců. Proto se k usnadnění a zpřesnění detekce a identifikace všech stadií škůdců začínají vyvíjet některé sofistikované metody založené zejména na molekulárních metodách.

Rozbory vzorků na přítomnost poškozených obilek

Druhou částí rozborů je pak samotné vizuální hodnocení poškození obilek a počtu poškozených obilek v definovaném objemu vzorku. Obilky mohou být poškozeny pouze na povrchu nebo v klíčkové části - to jsou typické příznaky způsobené tzv. druhotnými škůdci (zavíječi, pisivky, potemníci, lesáci atd.). Nebo mohou být vyžrány zevnitř a na povrchu je výlezový otvor. Druhý typ poškození je způsoben tzv. primárními škůdci. Nejčastěji několika druhy pilousů, korovníkem nebo v ČR vzácně i makadlovkou obilní.

Identifikace druhů i podle typu poškození je důležitá. Odlišení obou druhů poškození je důležité jednak z hlediska hodnocení rizik napadení, a jednak z hlediska volby druhově cílených ochranných opatření proti cílovým druhům škůdců (tj. druhům nalezeným ve vzorcích).

Např. pilous nebo korovník se liší citlivostí k insekticidům a stupněm rezistence vůči nim. Ve VÚRV bylo vysledováno, že zatímco populace pilouse černého vůči fosforovodíku byly obvykle citlivé, tak populace pilouse rýžového a korovníka obilního již byly ze značné části a v různém rozsahu rezistentní (Aulicky et al., 2019; Aulicky et al., 2022). Tyto druhy se rovněž liší citlivostí na spodní práh vývoje, kterého je nutné chlazením a aktivním větráním komodity dosáhnout, aby se umožnilo bezpečné skladování obilí. Avšak chybí foto-atlasy či determinační klíče sloužící k rozlišení napadení obilí podle druhů škůdců na základě příznaků poškození zrn. Na tento problém, mimo jiné, se chce VÚRV zaměřit ve své další výzkumné činnosti.

Tato publikace byla připravena za finanční podpory projektů MZe ČR MZE-RO0423.