Mšice na cukrovce
30. 06. 2023 Škůdci Zobrazeno 1304x
Mšice patří stále k závažným škůdcům cukrovky. Způsobují přímé škody sáním, ale jejich nebezpečnost spočívá především ve schopnosti přenášet vir žloutenky řepy (BYV) a vir mírného žloutnutí řepy (BMYV).
Díky systému insekticidní regulace zahrnující i insekticidní moření, byla ochrana proti mšicím na cukrovce, včetně zásadního omezení výskytu virových chorob do jisté míry vyřešena. Po zákazu neonikotinoidů je tento systém narušen. V ČR je sice možné dosud využít výjimky v používání, z dlouhodobého hlediska však bude nutné hledat jiná řešení.
V letošním roce bude použití mořidel účinných na mšice v cukrovce (s účinnou látkou ze skupiny neonikotinoidů) umožněno za přesně definovaných podmínek na základě Nařízení ÚKZÚZ o povolení přípravku na ochranu rostlin pro omezené a kontrolované použití.
Mšice na cukrovce
Na cukrovce je možné pozorovat více druhů mšic, jedná se např. mšici vojtěškovou (Aphis craccivora), m. bavlníkovou (Aphis gossypii), m. řešetlákovou (Aphis nasturtii), kyjatku zemákovou (Aulacorthum solani), k. zahradní (Macrosiphum euphorbiae), mšici bramborovou (Rhopalosiphoninus latysiphon), m. slívovou (Brachycaudus helichrysi) nebo m. merlíkovou (Hayhurstia atriplicis), m. česnekovou (Myzus ascalonicus) a kořenovku řepnou (Smynthurodes betae). Hlavními, nejznámějšími, nejčastěji se vyskytujícími, a také z hlediska přenosu virů nejnebezpečnějšími druhy jsou ale mšice broskvoňová (Myzus persicae) a mšice maková (Aphis fabae).
Mšice vojtěšková
Jedná se o široce polyfágní druh preferující bobovité rostliny, ale vyskytuje se i na cukrovce, bramborách, rajčatech, paprikách, na ovocných dřevinách, a také na platanech, vrbách a akátech. Samičky jsou 1,4–2,2 mm velké, leskle černé s voskovým popraškem na těle (obr. 1). Mají světle hnědé až žluté nohy. Tento druh je vektorem nejméně 50 rostlinných virů.
Mšice bavlníková
Jde také o polyfágní druh. Zimními hostiteli jsou katalpa, řešetlák, ibišek a krušina. Mezi letní hostitele patří cukrovka, lilkovité rostliny, tykve, napadá i pokojové rostliny, jako jsou bramboříky či mučenky, vyskytuje se na ovocných a okrasných dřevinách. Velikost těla je okolo 2 mm, bývá různě zbarvena, a to žlutozeleně nebo naopak téměř černě (obr. 2). Má voskový povlak černé sifunkuli a bradavky na zadečku. Přenáší nejméně 50 rostlinných virů.
Mšice řešetláková
Primárním hostitelem je řešetlák, letními hostiteli jsou kromě cukrovky hlavně brambory, fazol, okurka a paprika. Okřídlené samičky jsou 1,3–1,8 mm velké s tmavou hrudí a žlutozeleným zadečkem (obr. 3). Sifunkuli jsou tmavě zelené, krátké, válcovité, mírně prohnuté směrem ven od těla.
Její přelety jsou monitorovány pomocí sacích pastí, proto je možné průběh migrace sledovat na Rostlinolékařském portálu ÚKZÚZ. Je významným přenašečem rostlinných virů především bramboru.
Kyjatka zemáková
Zimním hostitelem je náprstník nebo jestřábník. Letními hostiteli jsou cukrovka, lilkovité rostliny, petržel, dýně, okrasné rostliny, jako je hledík, orlíček či brambořík, saje i na mátě. Velikost těla je 1,8–3 mm. Zbarvení může být buď světle zelené nebo až hnědé (obr. 4). Má dlouhé rovné sifunkuli s tmavými konci.
Migrace je rovněž sledována pomocí sacích pastí, přenáší totiž až 40 rostlinných virů včetně těch na bramboru a cukrovce (BYV).
Kyjatka zahradní
Jedná se o polyfágní druh. Zimním hostitelem jsou růže. Letním hostitelem je kromě řepy i brambor, chmel, pelargonie, javor a další rostliny. Velikost těla je 2,5–3,6 mm, je zelená až načervenalá, sifunkuli jsou štíhlé a dlouhé (obr. 5). Je potencionálně nebezpečná přímou škodlivostí sáním i přenosem až 70 virů.
Její přelety jsou sledovány pomocí sacích pastí. Její záchyty jsou však u nás v posledních desetiletích pouze sporadické, výjimečně jsou zaznamenány přemnožení ve skleníkových kulturách.
Mšice bramborová
Zimním hostitelem je klokoč, letními hostiteli jsou cukrovka, brambor, ale také česnek, zelí, paprika, okurky, jahody a další rostliny. Je veliká 1,4–2,5 mm, olivově zelená s typickou kresbou na zadečku (obr. 6). Nepřehlédnutelný je tvar sifunkuli, které jsou tmavé a ve střední části silně zduřelé. Nepříjemnou vlastností je, že přezimuje na uskladněných cibulích a hlízách. Při sání na klíčcích brambor může přenášet viry i v zimě v bramborárnách a sklepích.
Mšice slívová
Přezimuje na dřevinách rodu Prunus, letními hostiteli jsou kromě cukrovky také slunečnice, brambor a okrasné květiny z čeledě hvězdnicovitých. Samičky jsou 1,6–2 mm velké zelené nebo až okrově žluté (obr. 7). Sifunkuli jsou krátké na bázi rozšířené. U okřídlených samiček je na zadečku typická tmavá skvrna se světlým okénkem. Škodlivost u cukrovky je sice zanedbatelná, významná je na peckovinách, kde se uplatňuje jako přenašeč viru neštovic peckovin (PPV), a také na slunečnici, kde bývá poškození sáním vstupní branou pro houbové choroby.
Tento druh je sledován pomocí sacích pastí.
Mšice merlíková
Vyvíjí se na merlíkovitých plevelech, ale může se vyskytovat i na cukrovce. Na listech vytváří pseudohálky tím, že se listy válcovitě stočí. Nestřídá hostitele. Je 1,5–2,9 mm velká, tmavě zelená, krytá voskovým poprachem (obr. 8). Sifunkuli jsou krátké soudečkovitého tvaru. Způsobuje škody sáním a může hrát roli i v přenosu viru bramboru Y (PVY). Uvádí se, že se uplatňuje jako rezervoár parazitoidů mšic, takže její přínos může převážit způsobené škody.
Mšice česneková
U tohoto druhu není známo, že by tvořila pohlavní generaci, ale celoročně se množí pouze partenogeneticky. Zimu přežívá ve sklenících na plevelech jako jsou rozrazily nebo ptačince. Jde o silně polyfágní druh, v létě saje na cukrovce, cibuli, jahodách, salátu, bramborách, na košťálové zelenině nebo na okrasných rostlinách. Velikost těla je 1,1–2,2 mm, má od špinavě žluté přes světle až po tmavě zelenou barvu (obr. 9). Okřídlené samičky mají na zadečku výraznou tmavou skvrnu. Sifunkuli jsou směrem k vrcholu zduřelé. Způsobuje především přímé škody sáním.
Kořenovka řepná
Primární hostitelskou rostlinou je pistácie. Letními hostiteli jsou cukrovka, šťovíky, lilkovité a brukvovité rostliny. V našich podmínkách přetrvávají anholocyklické kmeny na letních hostitelích. Často přezimuje v mraveništích. Je 1,6–2,7 mm velká, žlutavě bílá, má hnědé nohy a tykadla (obr. 10). Saje na kořenech. Je vždy doprovázena mravenci. Způsobuje přímé škody sáním.
Mšice broskvoňová
Jedná se o polyfágní druh. Přezimuje jako vajíčko na primárním hostiteli, kterým jsou dřeviny z rodu Prunus, a to především broskvoň P. persica. Letními hostiteli jsou kromě cukrovky, také brambory, řepka, rajčata a jiné druhy zelenin, tabák a okrasné rostliny.
Velikost těla je 1,4–2,5 mm, zbarvení variabilní od zelené po narůžovělou (obr. 11). Typickým znakem jsou dobře vyvinuté čelní hrbolky na hlavě. Sifunkuli jsou tenké a poměrně dlouhé, ve druhé třetině mírně zduřelé. Okřídlené samičky mají na zadečku skvrnu typického tvaru.
Tento druh patří k nejefektivnějším vektorům rostlinných virů. Na cukrovce přenáší perzistentní vir mírného žloutnutí řepy (BMYV), semiperzistentní vir žloutenky řepy (BYV), a neperzistentní vir mozaiky řepy (BtMV). Může, zvláště při přemnožení, způsobovat na starších listech rovněž přímé škody sáním.
V našich podmínkách mohou současně přežívat tzv. anholocyklické a holocyklické kmeny.
Anholocyklické jsou ty, které ve svém vývoji vynechávají pohlavní fázi a celoročně se množí pouze partenogeneticky na letních hostitelích. Jsou schopny přežít ve vnitřních prostorech nebo ve venkovním prostředí pouze za velmi mírných zim. Na jaře začínají migrovat časně, již během měsíce dubna.
Holocyklické kmeny jsou častější, protože jsou přizpůsobeny našim klimatickým podmínkám. Generační cyklus je úplný, zahrnuje sexuální generaci samiček a samců. Na zimních hostitelích přezimují vajíčka, které odolávají teplotám až -40 °C. Většinou v únoru začíná líhnutí a pokračuje do dubna. Pro snadnější určení termínu líhnutí spojeného s ukončením postdiapauzního vývoje vajíček na broskvoni je stanovena suma efektivních teplot (SET), průběh jejího dosažení je možné sledovat na Rostlinolékařském portálu. Po vylíhnutí se na broskvoni vyvinou nejdříve tzv. zakladatelky, následuje několik generací bezkřídlých samiček a teprve potom se začínají objevovat okřídlené samičky. Přelet na letní hostitele (včetně cukrovky) je proto pozdnější a začíná až od poloviny května. Během léta se vyvíjí jak bezkřídlé, tak okřídlené samičky, které přelétávají v rámci tzv. sekundárního přeletu na další rostliny v porostu nebo na jiné lokality a jiné hostitelské rostliny. Vyhledávací let, který předchází usazení se samičky na rostlině a porodu larev, je u mšice broskvoňové delší a zahrnuje četné zastávky, tím se zvyšuje efektivita přenosu virových částic.
Mšice broskvoňová netvoří početné kolonie, nymfy mají tendenci se po listech rozptylovat, proto je obtížnější je nalézt. Je třeba se zaměřit na starší listy a hledat na jejich rubu.
Mšice maková
Zimními hostiteli jsou brslen, kalina nebo pustoryl. Letními hostiteli jsou samozřejmě cukrovka, mák, brambor, bob, hrách, fazol, slunečnice, špenát, réva vinná a okrasné rostliny. Velikost je 1,5–2,5 mm, na rostlinách se jeví jako černá, ale při zvětšení je patrné, že je tmavě zelená s černými pruhy na zadečku (obr. 12). U nymf se základy křídel jsou typické voskové výpotky uspořádány rovněž do pruhů.
Na rozdíl od mšice broskvoňové napadá hlavně srdéčkové listy, které se vlivem sání svinují a kadeřaví. Vytváří početné kolonie, které nelze přehlédnout. Při přemnožení může způsobit až odumření srdéčkových listů. Škodí především přímo sáním na listech, podílí se částečně i jako vektor BYV, a jako méně efektivní přenášeč BMYV.
Přezimuje ve stadiu vajíčka na zimních hostitelích. Na konci února se začnou líhnou zakladatelky. I pro mšici makovou je stanovena suma efektivních teplot, která upozorňuje na splnění podmínek pro začátek líhnutí. Dosažení SET je zveřejňováno na Rostlinolékařském portálu. Období, ve kterém dochází k líhnutí na zimních hostitelích pokračuje do dubna. Na zimních hostitelích se dále množí partenogeneticky a vytvoří tam 2 až 3 generace bezkřídlých samiček. Při vhodných povětrnostních podmínkách se často již ve druhém pokolení živorodých samiček začínají objevovat okřídlené formy, které přelétají na letní hostitele.
Přelet začíná koncem května až počátkem června. Po přeletu vznikají na letních hostitelích kolonie bezkřídlých mšic. Tím, jak rostlinná pletiva stárnou a v důsledku přemnožení se postupně v koloniích objevují okřídlené samičky a zpravidla v polovině července dochází k sekundárním přeletům na jiné bylinné hostitele.
Závěr
Pro zabezpečení integrované ochrany rostlin cukrovky nabízí Rostlinolékařský portál ÚKZÚZ pro prognózu a signalizaci mšic několik pomůcek. V předjaří je zpracována prognóza výskytu mšic, u které se vychází ze síly podzimního přeletu. Pro stanovení nejpravděpodobnějšího termínu začátku vývoje na zimních hostitelích jsou k dispozici SET. Monitoring letu mšic je během sezóny zajištěn pomocí sacích pastí typu Johnson-Taylor a výsledky z něj jsou zveřejňovány od 1. dubna do 30. listopadu v grafické i tabulkové podobě jako Aphid Bulletin.
Současně od fáze BBCH 11 (1. pár listů viditelný, dlouhý asi 1 cm, ještě ne plně vyvinutý) do fáze 19 (9 a vice listů viditelných) jsou dle metodiky monitoringu prováděna inspektory Odboru terénní inspekce ÚKZÚZ pozorování na pozorovacích bodech v terénu. Výsledky jsou zveřejněny pomocí mapového výstupu. Podle této metodiky se kontroluje 50 rostlin při úhlopříčném průchodu porostem. Na 10 místech se prohlíží 5 za sebou rostoucích rostlin. Hodnotí se procento napadených rostlin. Za napadenou se považuje rostlina, na které je nalezena alespoň jedna mšice. V porostu cukrovky je za silný výskyt považováno napadení více než 10 % rostlin. Zároveň se u mšice broskvoňové za práh škodlivosti považuje 1 a více bezkřídlých mšic v průměru na 1 rostlinu v období do 20. června a 5 a více mšic v průměru na 1 rostlinu od 21. do 30. června. U mšice makové je stanoven práh hospodářské škodlivosti na 5 a více % napadených rostlin v porostu, a to do počátku sekundárního přeletu, po jeho začátku již není práh stanoven.
Za nejcitlivější k napadení mšicemi jsou považovány rostliny ve fázi BBCH 12–16. Je vhodné zajistit časné setí, aby rostliny cukrovky byly v době přeletu mšic již co nejvíce vyvinuté.
Za základ ochrany je stále považováno insekticidní moření osiva, které po vzejití tlumí výskyt mšic 4–6 týdnů.
Před zahájením foliární aplikace přípravků, je vhodné ověřit výskyt mšic přímo v daném porostu. Podle zjištěného stavu se doporučují ošetření při překročení uvedených prahů škodlivosti. V případě silného výskytu mšice broskvoňové je vhodné porost ošetřit již před 10. červnem. Opakované aplikace se provádí při výskytu mšice broskvoňové v případě, že dosáhne množství nalezených mšic v porostu koncem června znovu kritérií pro ochranu. U mšice makové se následná aplikace doporučuje při napadení nejméně 20 % rostlin po zahájení sekundárního přeletu.
K chemické regulaci jsou k dispozici přípravky na bázi účinných látek pyretroidů, karbamátů, flonicamidu a sulfoxafloru (povolen na základě Nařízení ÚKZÚZ o rozšíření povolení na menšinové použití). Přípravky s účinnou látkou na bázi pyretroidů a karbamátů jsou u mšice broskvoňové ohroženy rezistencí, ta zatím není potvrzena u přípravků s účinnou látkou flonicamid. Zde je ovšem povolena pouze jedna aplikace během sezony. Do fáze zapojování rostlin v řádcích jsou při tlaku škůdce zapotřebí provést většinou opakované aplikace.
Systém chemické regulace je v současné době nestabilní, založen především na výjimkách a právních opatřeních s omezeným časovým účinkem, pokud se ho nepodaří stabilizovat především u mšice broskvoňové, může se vrátit problém se škodlivým výskytem virových žloutenek řepy.
Použitá literatura: k dispozici u autora.
foto: 1–7, 9, 11, 12 - S. Rychlý; 8, 10 - influentialpoints.com
Další články v kategorii Škůdci