BASF
BASF
BASF

Prognóza výskytu mšic na jaro 2022

29. 04. 2022 Ing. Svatopluk Rychlý; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Opava Škůdci Zobrazeno 380x

Mšice jsou závažnými škůdci mnoha zemědělských plodin. Proto je důležité pro ochranu rostlin pochopit jejich populační dynamiku. Je snaha předpovědět množství mšic a vyvinout odborné systémy, které by zemědělcům pomohly optimalizovat opatření k minimalizaci ztrát na výnosech a optimalizaci nákladů na ochranu rostlin.

Limagrain

Bohužel v našich podmínkách není možné využít modely vyvinuté v zahraničí, kde jsou odlišné klimatické podmínky. Dynamika populace mšic je ovlivněna vnitřními faktory (velikost populace, plodnost, úmrtnost, rychlost migrace) a vnějšími faktory (počasí, zejména teplota). Závislost růstu populace na průběhu počasí během sezony je naprosto zásadní, proto je velmi nesnadné ji předpovídat.

Předpovědní modely

Poměrně daleko jsou se sestavováním prognostických modelů populace mšic v Anglii, v našich podmínkách nejsou však tyto modely použitelné. Navzdory tomu, že většina území Spojeného království se rozkládá severněji než naše republika, dosahují průměrné měsíční teploty i v zimě kladných hodnot. Je to díky oceánskému klimatu a vlivu Golfského proudu. Hlavní podíl na celkové populaci mšic mají anholocyklické kmeny, tedy ty, které se během celého roku množí pouze partenogeneticky. U nich je pak možné za využití meteorologických dat z ledna a února, s přijatelnou pravděpodobností předvídat, zda nastane začátek migrace dříve či později, než je pro danou lokalitu obvyklé.

V našich klimatických podmínkách jsou pro jarní výskyty mšic zatím stále rozhodující holocykličtí jedinci, tedy ty samičky, které se vylíhnou z oplodněných vajíček nakladených na zimní hostitele. Vzhledem k tomu, že tato vajíčka jsou dobře vybavena k překonávání mrazů až -40 °C, teploty v lednu a únoru na ně nemají zásadní vliv. Naopak, pozorování ukázala, že teplotami v březnu a dubnu jsou silně ovlivňovány vylíhlé zakladatelky. I když tato závislost není zatím dostatečně prozkoumána, je zřejmé, že některé druhy jsou citlivější na kolísání jarních teplot i vláhové podmínky v tomto období.

Pro některé druhy jsou zjištěny sumy efektivních teplot (SET). Jak říká definice, jedná se o součet efektivních teplot nad spodním prahem vývoje (SPV) za určité období (např. od 1. ledna). Seznam druhů, u kterých byly stanoveny, je přehledně uveden (samozřejmě i s aktuálně vyhodnoceným splněním SET pro dané období) na Rostlinolékařském portálu. Tyto informace jsou využitelné jako krátkodobá prognóza. Pro delší časový horizont jsou nadále sestavovány prognózy vycházející ze síly podzimního přeletu, které jsou postupně zpřesňovány na základě průběhu počasí v zimních měsících a předjaří.

Mšice maková (Aphis fabae)

Při podzimní letové vlně, během které dochází k přeletům z letních bylinných hostitelů na zimní, kterými jsou brslen, pustoryl nebo kalina, byly zaznamenány nadprůměrné záchyty na všech lokalitách. Období přeletu odpovídalo průměru nebo nastoupilo dokonce dříve, než je obvyklé. Kvůli počasí se ale letová vlna protáhla a třeba ve Věrovanech (graf 1) byl vrchol podzimní migrace zaznamenán až v samém závěru října a let pokračoval i v listopadu.

Početné kolonie vejcorodých samiček byly na brslenech zaznamenány už v druhé polovině října a záhy začalo kladení vajíček. Protože povětrnostní podmínky zůstaly vhodné až do opadu listí brslenů, je pozorováno silné osazení vajíčky, znamená to vysoké riziko silných výskytů na jaře roku 2022.

Graf 1: Přelet mšice makové ve Věrovanech
Graf 1: Přelet mšice makové ve Věrovanech

Mšice maková
Mšice maková

Mšice zelná (Brevicoryne brassicae)

Na některých lokalitách ve středních Čechách byly během podzimu zaznamenány škodlivé výskyty v porostech řepky. Tomu odpovídaly i zjištěné nadprůměrné přelety v sací pasti Dobřichovice (graf 2). Na ostatních stanicích vybavených sacími pastmi byly zaznamenány jen velmi slabé odchyty.

I tam však byl v záchytech pozorován větší podíl samců, z čehož se dá usuzovat, že na řepce, kde tento druh přezimuje, bude nakladeno více vajíček. Větší riziko silnějších výskytů na jaře je očekáváno ovšem pouze ve zmíněných středních Čechách.

Graf 2: Přelet mšice zelné v Dobřichovicích
Graf 2: Přelet mšice zelné v Dobřichovicích

Mšice zelná
Mšice zelná

Mšice broskvoňová (Myzus persicae)

Na podzim byly lokálně pozorovány škodlivé výskyty v porostech řepky. Přelet zaznamenaný sacími pastmi však byl podprůměrný, nejvýrazněji na obou moravských lokalitách, tedy v Chrlicích a Věrovanech. Naopak v Čechách - v Dobřichovicích, ale především v Čáslavi (graf 3) a Lípě bylo patrné, že hlavní přelet proběhl během krátkého období na přelomu září a října, kdy se krátkodobě hodnoty dostaly vysoko nad průměr. Jednalo se o časný přelet. Tím, že byly pozorovány vyšší odchyty samců, je možné předpokládat, že let směřoval na zimního hostitele - broskvoň.

Obě tyto skutečnosti zvyšují jistotu dobrého přezimování, protože vejcorodé samičky měly před příchodem zimy dostatek času k vývoji, páření a nakladení vajíček. Riziko silnějších jarních výskytů je vysoké především v Čechách.

Je ovšem třeba poznamenat, že u tohoto druhu jsou obecně velmi silné výskyty zjišťovány po mírných zimách, kdy jarní počty zvyšují tzv. anholocyklické kmeny, tedy ty, které vynechávají pohlavní fázi vývojového cyklu, po celou sezonu se množí pouze partenogeneticky a zimu přežívají nymfy či dospělé samičky. Zda tato situaci nastane a jarní výskyty budou tvořeny jak jedinci vylíhlými z vajíček, tak potomky samiček, které přezimovaly, bude možné hodnotit až v jarních měsících roku 2022.

Graf 3: Přelet mšice broskvoňové v Čáslavi
Graf 3: Přelet mšice broskvoňové v Čáslavi

Mšice broskvoňová
Mšice broskvoňová

Kyjatka travní (Metopolophium dirhodum)

Na podzim byly zaznamenány nadprůměrné přelety, a i u tohoto druhu byly vyšší záchyty samců, proto je možné přepokládat, že let směřoval na zimní hostitele (růže a jim příbuzné rostliny). Z grafu 4, který uvádí přelet v Lípě u Havlíčkova Brodu, je možné vyčíst, že vrcholu přeletu bylo dosaženo dříve, než uvádí průměr, což je výhodné z pohledu dobrého přezimování, pro které je nezbytný dostatek času k nakladení vajíček před příchodem mrazu.

Přesto, že odchyty jsou i při nadprůměrné migraci pouze v řádech kusů, lze na jaře, nastanou-li vhodné povětrnostní podmínky, očekávat zvýšené riziko silnějších jarních výskytů.

Graf 4: Přelet kyjatky travní v Lípě
Graf 4: Přelet kyjatky travní v Lípě

Kyjatka osenní (Sitobion avenae)

Na neošetřených výdrolech obilnin byly v průběhu pozdního léta a na podzim pozorovány četné kolonie kyjatky osenní. Jejich přítomnost zvyšovala riziko přenosu viru žluté zakrslosti ječmene (BYDV) na nové osevy ozimů, v nich však byly naštěstí zaznamenány jen zanedbatelné výskyty a k rozsáhlejšímu rozšíření BYDV nedošlo. Podzimní přelet byl průměrný hlavně v pastech v Čechách, na moravských stanicích v Chrlicích (graf 5) a Věrovanech byla zjištěna slabě nadprůměrná migrace.

Obecně bylo zachyceno větší množství samců, což nahrává faktu, jak už bylo vícekrát zmíněno, že poroste riziko vyššího osazení vajíčky, a tedy i významnější nebezpečí zvýšených jarních výskytů, a to hlavně na Moravě.

Graf 5: Přelet kyjatky osenní v Chrlicích
Graf 5: Přelet kyjatky osenní v Chrlicích

Kyjatka osenní
Kyjatka osenní

Mšice střemchová (Rhopalosiphum padi)

Po mimořádně slabém jarním přeletu, došlo v létě k namnožení tohoto druhu na travách a podzimní migrace byla na všech pastech více či méně nadprůměrná (graf 6). Vysoké množství odchycených samců opět signalizovalo přelet hlavně na zimního hostitele - střemchu. I díky časnější hlavní vlně migrace byla již ve třetí dekádě října zaznamenána první nakladená vajíčka na střemchách. Zároveň byly ovšem velmi slabé výskyty okřídlených samiček pozorovány i v nových zásevech obilnin a mohly se podílet na případném přenosu BYDV.

Silné osazení střemchy vajíčky bylo pozorováno i v uplynulých letech, na základě toho byla vždy vydána prognóza nadprůměrných výskytů na jaře následujícího roku. Podmínky v jarních měsíc po vylíhnutí zakladatelek však nebyly příznivé a výskyty mšice střemchové jsou již několik let v první polovině sezony slabé. I přesto, že nyní je riziko silného jarního výskytu vysoké, bude pro skutečný stav rozhodující počasí během března a dubna.

Graf 6: Přelet mšice střemchové ve Věrovanech
Graf 6: Přelet mšice střemchové ve Věrovanech

Mšice na jabloních

Jabloně ohrožují svým sání hlavně mšice jabloňová (Aphis pomi), mšice Rhopalosiphum insertum, mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea) a příbuzné druhy z rodu Dysaphis především D. anthrisci, jejíž výskyt se na listech jabloní manifestuje nápadnými červenými „puchýři“.

Mšice jabloňová je monocyklická, to znamená, že nestřídá hostitele, ale celoročně ji můžeme nalézt na jabloních nebo příbuzných rostlinách (především skalník, hloh nebo jeřáb), ostatní uvedené druhy jsou dicyklické, tedy střídají hostitele. Jejich škodlivost se tak omezuje jen na jaro a začátek léta, pak přelétají na různé druhy bylin, kde již nezpůsobují hospodářské škody.

Přelety na podzim byly nadprůměrné napříč republikou jak u mšice Rhopalosiphum insertum, tak u zástupců rodu Dysaphis, kde je možné na jaře očekávat riziko nadprůměrných výskytů vylíhlých zakladatelek na jabloních.

Podzimní záchyty u mšic rodu Aphis byly sice slabší, ale mšice jabloňová, jako monocyklický druh, stejně není v pastech příliš zaznamenávaná, protože tím, že nestřídá hostitele, nejsou dálkové přelety pro ni zásadní. Její výskyt na jaře je tedy velmi obtížné predikovat.

Mšice Rhopalosiphum insertum
Mšice Rhopalosiphum insertum

Mšice na slivoních

Na slivoních přezimují jako vajíčko hlavně mšice slívová (Brachycaudus helichrysi), mšice švestková (Hyalopterus pruni)mšice chmelová (Phorodon humuli). Na jaře způsobují škody sáním na slivoních, jelikož se jedná o dicyklické druhy, přelétají během jara a časného léta na bylinné hostitele. Mšice slívová může nadále škodit, a to zejména na slunečnici a mšice chmelová na chmelu. Pouze mšice švestková během léta již hospodářské škody netvoří, protože jejím letním hostitelem je rákos.

Za dobrých povětrnostních podmínek by se na jaře mohly objevit škodlivé výskyty mšice slívové, u které proběhla silná podzimní letová vlna, zbylé dva druhy migrovaly jen velmi slabě, a proto je i nízké riziko škodlivých výskytů.

Mšice slívová
Mšice slívová

Rostlinolékařský portál

Všechny informace o monitoringu mšic, včetně map výskytu, grafického zpracování letové aktivity jednotlivých druhů či jejich popisu, ale také desetidenní výstup z monitoringu známý jako Aphid Bulletin naleznete na Rostlinolékařském portále.

Související články

Ochrana proti drátovcům u brambor

17. 05. 2022 Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D., Ing. Petra Baštová; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Škůdci Zobrazeno 280x

Noví hmyzí škůdci kulturních rostlin a rizika jejich šíření

11. 05. 2022 Doc. Ing. Hana Šefrová, Ph.D., Prof. RNDr. Zdeněk Laštůvka, CSc.; Mendelova univerzita v Brně Škůdci Zobrazeno 237x

Ročník 2021 z pohledu škodlivosti stokových krytonosců v porostech řepky

04. 05. 2022 Ing. Štěpánka Radová, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Škůdci Zobrazeno 192x

Další články v kategorii Škůdci

detail