Měnící se klima a kompenzační schopnost obilnin

11. 04. 2023 Ing. Marie Váňová, CSc. a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 1194x

Klimatické změny zneklidňují zemědělce, protože zvyšují míru jejich nejistoty. Každý, kdo zaseje, neví, co sklidí a jak uspěje na trhu. Ale s tím toto povolání počítá v rámci daných zvyklostí. Jakmile se ale začnou základní veličiny určující celkový ráz podmínek příliš výrazně měnit, začne zemědělec přemýšlet o tom, zda je možné těmto vlivům, které mohou být negativní, nějak předcházet.

Je to výzva nejen pro ně, ale i pro odbornou veřejnost - vědu a výzkum, aby se pokusila na základě mnoha zkušeností předat poznatky, které pomohou vysvětlit, jak tyto turbulentní změny ovlivní jejich úrodu a čím přispět k jejich tlumení. Proto každoročně hodnotíme průběh daného roku a porovnáváme výsledky s dlouholetými normály.

Vliv ročníku

Velikost a kvalita úrody je dle statistik nejvíce ovlivněna ročníkem, kde základními veličinami je teplota a množství srážek. Porovnáváme je s dlouholetými normály a jsou součástí všech pokusů. Takto získaná data nám ukazují určité trendy v globálním měřítku a upozorňují nás na možná rizika, která nás mohou potkat. Dlouhodobé pokusy a detailní studie jsou velmi poučné, ale i jednoleté výsledky mají rovněž svou vypovídající hodnotu a je dobré věnovat jim individuální pozornost, neboť jsou součástí mozaiky, z nichž se skládá celkový obraz možností, jak řešit danou situaci. V těchto souvislostech je dobré sledovat, jak se vyvíjely porosty obilnin v ročníku 2021/22, neboť výnosy ozimé pšenice a jarního ječmene nás příjemně překvapily. Výnosy byly mnohdy až nadprůměrné a kvalita byla rovněž dobrá.

Minulé vegetační období pro ozimou pšenici nezačalo dobře. Měsíce září a říjen 2021 byly velmi suché a pšenice setá v prvé polovině října vzešla až koncem listopadu, kdy až listopadové srážky umožnily vzejití porostů (tab. 1, 2). Následovala velmi mírná zima, téměř bez mrazů (tab. 3, 4), a tak rostliny pomalu vegetovaly a ozimá pšenice na začátku března byla plně odnožená a většina porostů tak byla dostatečně hustá - měla dvě plně vyvinuté odnože. To se týkalo porostů založených v prvé polovině října a tyto porosty byly výnosově velmi dobré.

Tab. 1: Průměrné měsíční srážky na podzim roku 2021 v měsících 9–12 v porovnání s normálem a charakteristika měsíce

Tab. 2: Průměrné měsíční srážky v měsících 1–6 roku 2022 v porovnání s normálem a charakteristika měsíce

Tab. 3: Průměrné měsíční teploty na podzim 2021 v měsících 9–12 v porovnání s normálem

Tab. 4: Průměrné měsíční teploty v roce 2022 v měsících 1–6 v porovnání s normálem

Polní pokusy 2022

V loňském roce jsme sklízeli a hodnotili dva pokusy s ozimou pšenicí, pokus s jarní pšenicí a pokračovali jsme s pokusy s jarním ječmenem odrůda Bojos po předplodině cukrová řepa.

Pšenice ozimá a jarní

Ve dvou pokusech s ozimou pšenicí jsme měli odrůdy Moschus, Ditta a Moccaa jeden s pšenicí jarní odrůdami Registrana a Granny setými pozdě na podzim.

Všechny pokusy byly s dvěma variantami moření osiva:

• varianta V = osivo mořené přípravkem Vibrace Gold,
• varianta V+S =osivo mořené přípravkem Vibrace Gold + Systiva1,5 l/t.

První pokus s ozimou pšenicí byl zaset 7. 10. 2021 a vzešel až v polovině listopadu. Druhý pokus byl zaset o měsíc později 9. 11. 2021 a začal vzcházet kolem 30. 12. 2021. Ke dni 19. 1. 2022 byly všechny odrůdy ve všech parcelkách vzešlé. Třetí pokus byl s jarní pšenicí setou pozdě na podzim. Setí proběhlo 25. 11. 2021 a ještě ke dni 19. 1. 2022 viditelné vzcházení nebylo patrné. Až ke dni 20. 2. 2022 byly všechny parcelky vzešlé. Seli jsme jarní pšenici na podzim proto, abychom zjistili, jaká bude její reakce na tento termín setí, který jí umožní vyhnout se jarnímu setí v případě suchého jara.

Ozimá pšenice z prvního termínu setí

Období vzcházení prvého výsevu bylo dlouhé, ale následující mírné zimní měsíce umožnily ozimé pšenici pomalý, ale téměř nepřetržitý růst a vývoj, který nahradil dlouhé období vzcházení. Ozimá pšenice tak plně uplatnila své kompenzační schopnosti a využila mírné zimy jak pro založení odnoží, tak pro dostatečně silný kořenový systém. Ale to platí jen u porostů setých do teplé půdy do poloviny října, i když plně vzešly až začátkem listopadu. Výnos zrna v průměru všech variant byl vysoký (9,73 t/ha - tab. 5). Počet klasů na 1 m² byl průměrný až nižší, ale HTZ byla téměř 42 g.

Tab. 5: Výnos zrna ozimé pšenice, HTZ a OH z prvního termínu setí 7. 10. 2021

Suchý podzim roku 2021 byl příčinou pozdního vzcházení i ozimé pšenice seté v obvyklé agrotechnické lhůtě

Ozimá pšenice z druhého termínu setí

Naopak porosty zaseté o měsíc později vzešly rychleji, ale už nevytvořily odnože v množství a síle srovnatelné s porosty založenými před měsícem. Zaostávaly v růstu a vývoji a odnožovat začaly až na jaře. A jaro bylo suché a teplé. Rozdíl v termínu setí byl následně realizován v menší hustotě porostu, slabšími odnožemi, nižším výnosem, HTZ i OH (tab. 6).

Přestože rozdíly mezi prvním a druhým výsevem byly statisticky průkazně nižší, daly i tyto porosty překvapivě dobré výnosy i kvalitu. To proto, že ozimá pšenice částečně kompenzovala menší hustotu porostu relativně dobrým počtem zrn v klasu a dobrou HTZ. I tyto porosty využily poměrně dobře chladný průběh jara a absencí mnoha chorob, které neoslabovaly jak stéblo, tak funkci listového aparátu. Byly krátké, nevyžadovaly robustní ochranu proti poléhání a při stejném hnojení měly k dispozici více živin na jednotku zelené hmoty.

Tab. 6: Výnos zrna ozimé pšenice HTZ a OH z druhého termínu setí 9. 11. 2021

Rozdíl mezi dvěma termíny setí ozimé pšenice na počátku jara 2022 (vlevo termín setí 7. 10. 2021)

Jarní pšenice setá na podzim

V průměru všech odrůd byl výnos jarní pšenice seté na podzim (25. 11. 2021) stejný jako výnos ozimé pšenice ozimé seté 9. 11. 2021 (tab. 7). Jarní pšenice měla vyšší HTZ i OH při nižších počtech klasů a obsah N látek také vyhovoval normě.

Tab. 7: Výnos zrna jarní pšenice, HTZ a OH seté na podzim 25. 11. 2021

Jarní ječmen

Pokusy s jarním ječmenem odrůdy Bojos byly založeny v Ivanovicích na Hané po předplodině cukrové řepě. Z výsledků dlouhodobých pokusů s jarním ječmenem jsme vyhodnotili vliv počtu dní od zasetí do sklizně, výnos zrna a HTZ.

V uplynulém roce nás příjemně překvapily i výsledky sklizně jarního ječmene, a to nejen výnosem, ale i kvalitou zrna. I jeho růst a vývoj byl silně ovlivněn průběhem počasí. První tři měsíce roku 2022 byly suché, ale průměrné měsíční teploty nebyly v záporných hodnotách, a tak jako mnoho zemědělců i my v našich pokusech, jsme seli jarní ječmen velmi brzy (3. 3. 2022).

Rané setí je všeobecně považováno za přednost daného roku a většinou je příčinou delšího vegetačního období. Datum sklizně s celkovou délkou vegetační doby souvisí méně přesně, neboť záleží na podmínkách pro sklizeň. Počet dní od zasetí do sklizně je uveden v tab. 8.

Ze sedmi sledovaných let byla nejdelší doba od zasetí do sklizně v roce 2022 a přesto celkový výnos nebyl nejvyšší (tab. 9), což souviselo především s tím, že suché jaro omezilo proces odnožování, a tak porosty byly řidší. Následné srážky v dubnu až v červnu ale ječmeni velmi prospěly tím, že umožnily vytvořit dostatečně velké zrno (tab. 10).

Při raném setí se předpokládá velmi příznivé působení nižší teploty a vlivu krátkého dne při příznivějším složení slunečního spektra a vyšším obsahu vláhy v půdě. Ale současná proměnlivost klimatu nezaručuje realizaci benefitů souvisejících s délkou růstového období, neboť špatné půdní podmínky a nedostatek srážek jsou příčinou nedostatečného odnožování a vývoje odnoží v raných fázích růstu. Počasí a především dlouhodobější sucho hraje pro toto jarní období zásadní roli, neboť ovlivní jak počet odnoží, tak jejich vyrovnanost, ale i délku klasu a počet zrn v klasu.

Výsledky pokusů z roku2022 ukazují, že suché jaro, byť by bylo dostatečně dlouhé, mělo na výnos zrna nepříznivý vliv, ale že další výnosový prvek, kterým je hmotnost zrna (HTZ), může při příznivých podmínkách v následujících měsících vegetace (vláhových a teplotních) částečně vylepšit celkový výnos, nehledě na výhody související s vyšším podílem velkých zrn. Zvýšená HTZ většinou nevede k výraznému zvýšení výnosu, ale pokud je dostatek rezervních látek ve stéble a dobrý kořenový systém, realizuje se možnost vyšší HTZ, a tím i schopnost kompenzace celkového výnosu. HTZ je však velmi zranitelná hodnota. V mnoha našich pokusech byla statisticky průkazně ovlivněná jak ročníkem, tak předplodinou i způsobem zpracování půdy. Opět suchá léta 2017–2020 se vyznačovala nižší průměrnou HTZ (tab. 10).

Ale v roce 2022 byla hmotnost zrna vysoká. Ze získaných údajů je patrné, že v tomto roce měsíce leden až květen byly mimořádně suché, což výrazně snížilo hustotu porostu, přestože časné jaro umožnilo i časné setí. Ale porosty byly zdravé a při dobře zvládnuté technologii pěstování využily následně srážky a příznivé teploty ke konci měsíce května a potom v červnu a červenci k realizaci většího zrna, a tak nás jarní ječmen v roce 2022 nezklamal, spíše příjemně překvapil schopností kompenzovat i velmi obávané sucho ze začátku jarní vegetace.

Tab. 8: Počet dní od zasetí do sklizně - ječmen jarní

Tab. 9: Vliv ročníku na výnos zrna jarního ječmene

Tab. 10: Vliv ročníku na HTZ jarního ječmene

Velké zrno je jedním z cílů pěstování sladovnického ječmene

Závěr

I když celé vegetační období minulých dvou let vytvářelo pesimistickou vizi ohledně výnosu i kvality ozimé pšenice i jarního ječmene, nakonec byla realita relativně příznivá.

Klimatické změny projevující se v současné době vzbuzují obavy a určitou nejistotu, a tím nás posouvají do zatím méně obvyklých situací, ale více než trvalé sucho, je zatím v naší oblasti problémem nestabilní počasí s několika měsíčními nízkými srážkovými úhrny. Průměrná teplota naopak stoupá pravidelně.

Loňská mírná zima velmi ozimům prospěla a téměř úplně dokázala nahradit podzimní vegetační období, ve kterém jsme byli zvyklí na to, že ozimá pšenice vzejde za 10 dní a už na podzim vytvoří dostatek odnoží a pak nízké teploty zastaví růst a vývoj a znovu jej obnoví po uplynutí zimních měsíců. Pokud ale porovnáme výnosy z obou termínů setí, pak je zřejmé, že setí o měsíc poději už mírnou zimu nevyužilo tak dobře jako porosty seté dříve. I když i v tomto termínu setí byl výnos 7,37 t/ha a rozdíl mezi prvním a druhým setím byl vyšší než 2 t/ha.

U jarního ječmene si ceníme kromě dobrého výnosu z loňské sklizně i nebývale vysoké HTZ. Velké zrno je primárním cílem pěstování sladovnického ječmene, což je důležité zdůraznit zejména v současné době, kdy jsou evidovány značné rozdíly ve velikosti zrna v jednotlivých letech. Sladovnický ječmen má díky specifickým požadavkům odběratelů velmi přesně určené kvalitativní parametry. Pěstitel by měl rád vysoký výnos a pokud možno zajistit i určitou míru jeho stability, nízký obsah N látek a velké baculaté zrno s odpovídajícím množstvím škrobu, čili zrno s vysokou HTZ. Samozřejmě, že si lze pomoci úpravou zrna čištěním před prodejem, ale jsou tu velké ztráty dle množství získaného odpadu. Lze ho zkrmit nebo zrno prodat v horší kvalitě. Tržní hodnota sladovnického jarního ječmene závisí ale nejen od výše výnosu, ale i od velikosti sklizeného zrna, neboť velikost zrna a s tím související výtěžnost sladového extraktu určuje množství vyrobeného piva.

Jaké jsou kompenzační možnosti jarního ječmene? Zdá se, že mohou být vyšší, než jsme si mysleli, což je příklad roku 2022. Přestože hmotnost zrna není dominantním parametrem, na který pěstitelé cílí své pěstitelské úsilí, je nutné neustále mít na mysli to, že velikost zrna je ovlivňována jak průběhem počasí, tak také způsobem pěstování, a že velké zrno je pro sladovnický ječmen nutností a velkou výhodou.

Je proto dobré jarní ječmen upřednostňovat ve výběru pozemků, předplodin i přesnosti zásahů v rámci technologie pěstování. Respektovat doporučovanou dobu setí ve vztahu k délce vegetačního období, ale i délce dne a s tím související tvorbou růstových regulátorů, které ovlivňují odnožování a apikální dominanci ve vztahu k častému jarnímu a letnímu suchu. Velmi záleží na kombinaci mezi hlavním stéblem a počtem odnoží. Důležitá je regulace hustoty porostu nejen výsevkem, ale i vyváženou výživou a s tím související odolností poléhání, ale i vliv agrotechnických opatření (předplodiny, osevního sledu, způsobu zpracování půdy).

Obilniny jsou schopné kompenzovat některé nepříznivé faktory jen tehdy, když jsou vhodné podmínky pro realizaci jiného výnosového prvku za předpokladu, že jsme pomohli tyto podmínky spoluvytvářet. Těmi jsou dobrý zdravotní stav, úměrná výživa a dobrý kořenový systém. Velmi důležitá je funkce půdního systému, který zabezpečuje rovnováhu mezi vlhkostí a provzdušněním půdního profilu.

Příspěvek byl vypracován za podpory Ministerstva zemědělství, institucionální podpora MZE - RO1118 a za podpory projektu QK 1910269 Ministerstva zemědělství České republiky.

Ing. Marie Váňová, CSc., Ing. Ondřej Jirsa, Ph.D.; Agrotestfyto, s.r.o., Kroměříž
Ing. Pavel Hledík, Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Ivanovice na Hané