BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Rok 2023 v ochraně brambor

16. 02. 2024 Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 629x

Uplynulý rok v ochraně brambor se obešel v průměru bez extrémních výskytů chorob a škůdců, ale byly výrazné rozdíly často i mezi velmi blízkými lokalitami, a to i v rámci téže odrůdy.

Limagrain

Zásadní vliv na vývoj porostů brambor a intenzitu výskytu škodlivých činitelů měl opožděný termín sázení, a tím i posun ve vegetaci, dále přísušek, přívalové srážky a vysoké teploty. Některé odrůdy se s nástrahami sezony vyrovnaly poměrně dobře a výrazně neutrpěl výnos ani kvalita hlíz. U jiných byla sklizeň nižší s drobnými hlízami nebo s fyziologickými poruchami. Častá byla nevyzrálost hlíz a loupající se slupka byla primární příčinou pozdějších problémů především s bakteriózami.

Nízké jarní teploty opozdily výsadbu nejen v ranobramborářských oblastech. V tradičních pěstitelských oblastech Vysočiny mokrá půda po srážkách v dubnu bránila odkameňování. V květnu již bylo počasí pro sázení příznivé a většina porostů byla založena v tomto měsíci. Chybějící květnové srážky měly ale negativní vliv na horší účinnost herbicidů, takže byly nutné postemergentní opravy. Ani to však u mnoha porostů nezabránilo vyššímu zaplevelení.

Choroby a abiotikózy

Kvalita sadby byla všeobecně velmi dobrá. Chladné jaro přispělo k tomu, že sadbu ve většině případů nebylo nutné odkličovat, což zabránilo infekci vločkovitostí a bakteriózami. Mezerovitost porostů nebyla proto z této příčiny nijak mimořádná. Častější ale byly fyziologické příčiny vyvolané teplotními výkyvy, kterými někdy sadba prošla. Hlízy buď špatně klíčily nebo se vyskytovala abiotická hlízkovitost bramboru (obr. 1).

Černání stonku (obr. 2) se objevovalo v menším měřítku až po srážkách v červnu, především na těžších půdách u odrůd citlivých k bakteriózám.

Plíseň bramboru (obr. 3) neměla vhodné podmínky pro šíření v rozhodující části vegetace (graf 1). Velmi krátce byly naplněny podmínky pro infekci na konci první červnové dekády, ale porosty nebyly ještě zapojené a následovalo období beze srážek s vysokými teplotami. Výskyty plísně byly pak zjištěny až koncem první srpnové dekády po srážkách na přelomu července a srpna, které ukončily poměrně dlouhý přísušek. Ohniska choroby se však dále nešířila v důsledku vysokých teplot a rychlého osychání listové plochy po přívalových a bouřkových srážkách. K lokálnímu šíření plísně došlo až v září po třetí infekční periodě na konci srpna, ale její rozvoj zase brzdily nízké noční teploty. Epidemie postihující rozsáhlé oblasti proto nenastala a dobře ošetřované porosty nebyly prakticky vůbec zasaženy. Plíseň se tak zcela vyhnula sadbovým porostům. Nezpůsobila významné ztráty na výnosech a napadení hlíz (obr. 4) ani u konzumních brambor.

Obr. 1: Abiotická hlízkovitost bramboru
Obr. 1: Abiotická hlízkovitost bramboru

Obr. 2: Bakteriální černání stonku
Obr. 2: Bakteriální černání stonku

Obr. 3: Plíseň bramboru na listech
Obr. 3: Plíseň bramboru na listech

Obr. 4: Plíseň bramboru na hlízách
Obr. 4: Plíseň bramboru na hlízách

Graf 1: Podmínky pro výskyt plísně bramboru, Valečov 2023
Graf 1: Podmínky pro výskyt plísně bramboru, Valečov 2023

Alternariové skvrnitosti (terčovitá a hnědá skvrnitost listů, obr. 5), kterým průběh počasí v uplynulé sezoně více vyhovoval, se vyskytovaly častěji. Mnohdy to souviselo také se stresem způsobeným nedostatkem srážek a předčasným stárnutím spodních listových pater (obr. 6) nebo s deficitem hořčíku (obr. 7). Napadeny byly především oslabené porosty a náchylné odrůdy. Po restrikci mancozebu, který měl poměrně dobrou účinnost proti alternariím a byl kontaktní součástí řady fungicidů, museli pěstitelé věnovat více pozornosti výběru přípravků, aby fungicidní program byl účinný zároveň proti plísni i alternariovým skvrnitostem.

Sklizeň probíhala převážně za příznivého počasí, problémem však často byla nevyzrálost hlíz (obr. 8).

V jednotlivých případech krátce po sklizni ve velmi teplých dnech se objevily výskyty vodnaté hniloby (obr. 9) způsobované houbami rodu Pythium a projevující se rychlým rozkladem hlíz s uvolňováním vody. Předpokladem infekce je mechanické poškození (obr. 10) při sklizni za vysokých teplot.

Obr. 5: Terčovitá a hnědá skvrnitost bramboru
Obr. 5: Terčovitá a hnědá skvrnitost bramboru

Obr. 6: Vadnutí porostu a předčasné stárnutí spodních listových pater
Obr. 6: Vadnutí porostu a předčasné stárnutí spodních listových pater

Obr. 7: Příznaky deficitu hořčíku
Obr. 7: Příznaky deficitu hořčíku

Obr. 8: Nevyzrálá slupka
Obr. 8: Nevyzrálá slupka

Obr. 9: Vodnatá hniloba bramboru
Obr. 9: Vodnatá hniloba bramboru

Obr. 10: Mechanické poranění hlíz bramboru, vstupní brána pro řadu infekcí
Obr. 10: Mechanické poranění hlíz bramboru, vstupní brána pro řadu infekcí

Vegetační podmínky v uplynulé sezoně, tj. zvláště srážky po relativně dlouhém přísušku, vedly k rychlému obnovení růstu a zvýšenému výskytu abiotikóz, tedy fyziologických poruch vyvolaných abiotickými faktory. Jejich výskyt závisí významně na citlivosti odrůd a v uplynulém roce byl také podpořen opožděním vegetace. Nejčastějším problémem byla již zmíněná nevyzrálost slupky. To způsobovalo u některých odrůd zvýšený výskyt bakteriální měkké hniloby (obr. 11) a vyšší ztráty hmotnosti výparem při skladování. Objevily se také tvarové deformace a nárůstky na hlízách (obr. 12), což vede nejen ke snížení kvality ale také k vyššímu mechanickému poškození a následné infekci skládkovými chorobami. Kvalitativním problémem byla v některých případech také sklovitost hlíz (obr. 13), která není vizuálně patrná a často ji zjistí až spotřebitel. Podstatou poruchy je nahromadění asimilátů v korunkové části hlízy na úkor části pupkové, která je pak vodnatá s nižším obsahem sušiny.

Faktorem, který měl vliv na výnos zpomalením nebo zastavením růstu, a také zkrátil dormanci, byly vysoké teploty ve vegetaci. Důsledkem je časné klíčení ve skladech. V některých případech bylo klíčení pozorováno již v brázdě před sklizní (obr. 14).

Obr. 11: Bakteriální měkká hniloba hlíz
Obr. 11: Bakteriální měkká hniloba hlíz

Obr. 12: Tvarové deformace a nárůstky na hlízách
Obr. 12: Tvarové deformace a nárůstky na hlízách

Obr. 13: Abiotická sklovitost hlíz
Obr. 13: Abiotická sklovitost hlíz

 Obr. 14: Klíčení hlíz v hrůbku
Obr. 14: Klíčení hlíz v hrůbku

Škůdci

Nálet mšic (obr. 15) do sadbových porostů byl průměrný až slabší (graf 2). Také zastoupení nejvýznamnějšího přenašeče bramborových virů mšice broskvoňové v náletu bylo slabé a zvýšilo se až v druhé polovině června (graf 3). To však u některých partií, které byly sázeny později, mohlo znamenat, že se potkal zvýšený nálet s vyšší citlivostí porostu. Od druhé poloviny července pak nálet mšic vlivem vysokých teplot opět významně poklesl. Jaký bude výskyt viróz v sadbě, to prokážou až konečné výsledky posklizňových zkoušek, které zatím nejsou k dispozici.

Obr. 15: Neokřídlené formy mšic na spodní straně bramborového listu
Obr. 15: Neokřídlené formy mšic na spodní straně bramborového listu

Graf 2: Nálet mšic na žlutou misku typu Lamberse na lokalitě Havlíčkův Brod - Občiny v letech 2010–2023
Graf 2: Nálet mšic na žlutou misku typu Lamberse na lokalitě Havlíčkův Brod - Občiny v letech 2010–2023

Graf 3: Nálet mšice broskvoňové (Myzus persicae) na žlutou misku typu Lamberse na lokalitě Havlíčkův Brod - Občiny v letech 2010–2023
Graf 3: Nálet mšice broskvoňové (Myzus persicae) na žlutou misku typu Lamberse na lokalitě Havlíčkův Brod - Občiny v letech 2010–2023

Graf 4: Účinnost přípravků v jednotlivých termínech hodnocení podle Hendersona-Tilltona vůči neošetřené kontrole na mšice (neokřídlená stadia) v roce 2022 (Žabčice, odrůda: Secura, aplikace insekticidů 14. 6. 2022)
Graf 4: Účinnost přípravků v jednotlivých termínech hodnocení podle Hendersona-Tilltona vůči neošetřené kontrole na mšice (neokřídlená stadia) v roce 2022 (Žabčice, odrůda: Secura, aplikace insekticidů 14. 6. 2022)

Možnosti ochrany sadbových porostů proti mšicím jsou bohužel v posledních letech velmi omezené, neboť aktuálně jsou skutečně účinné pouze dva insekticidy (graf 4) z celého registrovaného sortimentu. Registrace minerálních olejů stále chybí. Potíže při pěstování sadby prohlubuje i každoroční nejistota v udržení výjimky na rychle účinkující desikant na bázi diquatu.

Mandelinka bramborová (obr. 16) vykázala obecně spíše průměrný výskyt. Vlhké a studené jaro sice oddálilo první nálety jarních brouků, ale následný teplý průběh počasí podpořil její rychlý vývoj. I v bramborářské oblasti vlivem vyšších teplot byly pozorovány dvě generace škůdce. Problémy s účinností ochrany někde způsobilo špatné načasování aplikace a použití přípravků, vůči kterým je škůdce rezistentní. Graf 5 znázorňuje průměrnou účinnost vybraných přípravků proti mandelince bramborové za posledních 5 let.

Obr. 16: Larvy mandelinky bramborové
Obr. 16: Larvy mandelinky bramborové

Graf 5: Průměrná účinnost vybraných insekticidů v jednotlivých termínech hodnocení podle Hendersona-Tiltona vůči neošetřené kontrole na mandelinku bramborovou (larvální stadia LI–LIV) z víceletých pokusů (Žabčice, průměr z let 2019 až 2023)
 Graf 5: Průměrná účinnost vybraných insekticidů v jednotlivých termínech hodnocení podle Hendersona-Tiltona vůči neošetřené kontrole na mandelinku bramborovou (larvální stadia LI–LIV) z víceletých pokusů (Žabčice, průměr z let 2019 až 2023)

Drátovci (obr. 17), vzhledem k teplému a suchému počasí v závěru vegetace, poškodili hlízy více než v předchozích letech. Škody jsou především u malopěstitelů a při klasickém pěstování bez odkameňování.

Obr. 17: Larva kovaříka - drátovec
Obr. 17: Larva kovaříka - drátovec

Související články

Ziskové pěstování obilnin a řepky s Cortevou

12. 04. 2024 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D.; Agromanuál Ochrana obecně Zobrazeno 709x

Novinky společnosti Nufarm pro rok 2024

11. 04. 2024 Ing. Stanislav Hospůdka; Nufarm Ochrana obecně Zobrazeno 241x

Rezidua přípravků na ochranu rostlin

08. 04. 2024 Prof. RNDr. Jakub Hofman, Ph.D.; Masarykova univerzita v Brně Ochrana obecně Zobrazeno 350x

Zhodnocení výskytu biotických škodlivých činitelů lesa v roce 2022 a 2023

30. 03. 2024 Doc. Ing. Petr Zahradník, CSc.; Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Ochrana obecně Zobrazeno 243x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail