Viry obilnin, ochrana proti nim a jejich vektorům

20. 07. 2023 Ing. Jana Chrpová, CSc., Ing. Jan Ripl, Ph.D., Ing. Martina Trávníčková; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Choroby Zobrazeno 996x

Z virových chorob obilnin jsou v České republice ekonomicky významné dvě - virová zakrslost pšenice a virová žlutá zakrslost ječmene, které střídavě nabývají na významu a mohou způsobit významné výnosové ztráty v porostech pšenice i ječmene.

Virová zakrslost pšenice

Virová zakrslost pšenice (WDV) napadá i tritikale, žito, oves a některé druhy trav. Přenašečem jsou křísi (schopnost přenosu viru je potvrzena jen u jediného druhu - kříska polního - Psammotettix alienus). Důsledky napadení zakrslostí pšenice jsou u ozimých odrůd pšenice a ječmene velmi závažné. Rostliny infikované na podzim při nepříznivém průběhu zimy nepřezimují, přezimované infikované rostliny zůstávají zakrslé, nesloupkují, s příchodem jarní vegetace listy silně žloutnou, u některých odrůd červenají. Jarní infekce jsou méně škodlivé. Infekce v průběhu sloupkování a později se výraznými symptomy na rostlinách neprojevuje.

Virus žluté zakrslosti ječmene

Virus žluté zakrslosti ječmene (BYDV) napadá všechny druhy obilnin včetně kukuřice i trávy. Přenašečem jsou některé druhy mšic, z nichž jsou u nás nejvýznamnější mšice střemchová (Rhopalosiphum padi), kyjatka osenní (Sitobion avenae) a kyjatka travní (Metopolophium dirhodum). U ječmene jsou projevy infekce mnohem výraznější než u pšenice, v extrémních případech může dojít k úplnému zničení porostů. K tak zásadním infekcím však v našich podmínkách dochází obvykle jen v omezeném rozsahu. Ztráty na infikovaných porostech nejsou jen výnosové, ale vedou i k poklesu technologické a nutriční kvality zrna. Škodlivost BYDV je u pšenice menší než u ječmene.

Napadení virózami také zvyšuje náchylnost napadených rostlin k dalším patogenům (například fuzariózám klasu) a snižuje jejich toleranci k abiotickým stresům (mráz, nedostatek vláhy). Infekce WDV a BYDV se často vyskytují jako směsné. Přítomnost virů v rostlině nelze s jistotou potvrdit jen na základě přítomnosti symptomů, protože příznaky virové infekce mohou být zaměnitelné s příznaky vyvolanými fyziologickými stresy (např. mráz, sucho, nedostatek živin). Je proto vhodné polní diagnostiku doplnit i laboratorní analýzou (ELISA, PCR) odebraného vzorku rostlinného pletiva.

Průzkum výskytu

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) provádí pravidelný průzkum výskytu původců virových zakrslostí obilnin a přenašeče WDV kříska polního na území ČR již od roku 2005. Výsledky průzkumu výskytu původců virových zakrslostí obilnin jsou uvedeny na webových stránkách ÚKZÚZ: Škodlivé organismy (ŠO) > Choroby > virus žluté zakrslosti ječmene > Ročníkové zprávy | Rostlinolékařský portál (eagri.cz). Výskyt viróz záleží na podmínkách vhodných pro přenašeče v podzimním období. V důsledku oteplování dochází k šíření virových zakrslostí do vyšších nadmořských výšek, než bylo doposud běžné.

Možnosti ochrany

Ochrana proti virovým zakrslostem musí obsahovat celý komplex opatření. K agrotechnickým opatřením patří časná likvidace výdrolu a přerušení tzv. zeleného mostu. V případě obou virových chorob jde dále o využití chemické ochrany proti přenašečům (insekticidní ošetření).

V současné době již lze v případě BYDV u ječmene využít volbu odrůdy, která je nositelem genu rezistence Yd2. Toto opatření má význam zvláště v ohrožených oblastech zejména při nízkých výsevcích a bezorebné přípravě půdy. Nyní jsou v sortimentu 4 odrůdy, které jsou nositelem genu Yd2 (Travira, Novira, LG Zorro a SU Lauvira).

U pšenice bylo prokázáno, že dosud identifikované geny (Bdv1, Bdv2) v našich podmínkách nezajišťují účinnou ochranu. Meziodrůdové rozdíly v odolnosti pšenice k BYDV však existují. U pšenice bylo zjištěno, že pěstování odrůd s mírnou rezistencí může významně snížit ztráty na výnosu způsobené infekcí BYDV, zvláště pokud je zajištěna dostatečná výživa rostlin a fungicidní ochrana.

Při hodnocení rezistence odrůd pšenice a ječmene k WDV byla zjištěna u většiny odrůd silná náchylnost, podařilo se identifikovat několik mírně náchylných odrůd. I když je redukce výnosu zrna i u mírně náchylných odrůd závažná (v experimentálních podmínkách při infekci rostlin ve fázi 2. listu nad 80 %), byl prokázán pozitivní vliv využití těchto odrůd v provozních porostech, protože po sání vironosných křísků je u mírně náchylných ve srovnání se silně náchylnými genotypy menší pravděpodobnost infekce rostlin. Tato vlastnost vycházející z rezistence genotypu je důležitá výhoda mírně náchylných odrůd, neboť snižuje riziko výnosově závažného snížení počtu zdravých rostlin v porostu podílejících se na výnosu. Ze sortimentu na trhu dostupných odrůd byla zjištěna a pokusy dostatečně ověřena mírná náchylnost u odrůdy Julie. Někdy tradovaná preference vektora „křísek si vybírá“ má na napadení u komerčních odrůd žádný až nízký vliv, neboť rozdíly v napadení jednotlivých odrůd byly v následných pokusech zatím vždy vysvětleny rezistencí.

Aktuální výsledky hodnocení odolnosti vůči BYDV

V pokusech s umělou infekcí jsou využívány mšice Rhopalosiphum padi ze skleníkových chovů, které jsou cíleně aplikovány přímo na rostliny. Výhodou je spolehlivá infekce rostlin, na základě které je možné hodnotit geneticky podmíněnou odolnost rostlin.

Ječmen ozimý

Soubor 17 odrůd ječmene ozimého registrovaných v ČR a 2 kontrolní odrůdy byly hodnoceny v letech 2020–2022 v polních pokusech s umělou infekcí. Z výsledků (tab. 1) je patrné, že většina odrůd ozimého ječmene vykazuje náchylnost (symptomatické hodnocení v rozmezí 6,6–9) spojenou s velkou redukcí výšky (49,9–87,0 %) i hmotnosti zrna na klas (62,7–98,9 %).

Tab. 1: Hodnocení odolnosti odrůd ječmene ozimého po umělé infekci BYDV (2020–2022)

U odrůd s genem Yd2 bylo zaznamenáno méně symptomů infekce (v rozmezí 3–4), dochází k menší redukci výšky (16–22,9 %) i k nižší redukci hmotnosti zrna na klas (17,0–30,3 %). Nejmenší redukce hmotnosti zrna na klas byla zjištěna u odrůdy Novira (obr. 1).

Obr. 1: Mírně rezistentní odrůda Novira (č. 26) po umělé infekci BYDV v  porovnání s náchylnými odrůdami (č. 27, č. 28); v pozadí neinfikovaná kontrola

Pšenice ozimá

U pšenice ozimé bylo v období 2020–2022 hodnoceno 8 odrůd pšenice seté, 1 odrůda pšenice jednozrnky (Triticum monococcum) a 2 kontrolní odrůdy. Nižší redukce hmotnosti zrna na klas vlivem infekce BYDV (v rozmezí 44,7–49,3 %) byla zjištěna (tab. 2) u odrůd Collector, KWS Silverstone, Sally a mírně rezistentní kontroly Sparta. Symptomatické hodnocení těchto odrůd se pohybovalo od 4,4 do 5,9 a redukce výšky od 27,4 do 37,5 %. Největší náchylnost byla zjištěna u linie SG-S 27-03, která je využívána jako náchylná kontrola (symptomatické hodnocení 7,8, redukce výšky 49,4 % a redukce hmotnosti zrna na klas 84,5 %.

Tab. 2: Hodnocení odrůd pšenice ozimé po umělé infekci BYDV (2020–2022)

Závěr

Ochrana proti virovým chorobám vyžaduje komplexní přístup. V ochraně porostů obilnin proti virovým chorobám je nutné uplatňovat systém integrované ochrany. Na základě sledování aktuálního stavu výskytu přenašečů je možné ošetřovat obilniny registrovanými insekticidy v době začínající podzimní migrace přenašečů do porostu a v případě potřeby insekticidní ošetření opakovat.

Jako ochranné opatření proti BYDV u ječmene lze doporučit pěstování odrůd s genem Yd2. Odrůdy s tímto genem disponují vysokým stupněm odolnosti.

U pšenice dosud nejsou k dispozici významné zdroje odolnosti proti BYDV. Odrůda Rumona (pšenice jednozrnka - obr. 2), která byla zkoušena jako potenciální zdroj rezistence, vyniká odolností vůči houbovým chorobám, zvláště rzi pšeničné a plevové, významnou odolnost proti BYDV však neprokázala. Hodnocení odolnosti vůči BYDV je u pšenice zaměřeno spíše na odhalení náchylných materiálů na úrovni náchylné kontroly.

Obr. 2: Odrůda Rumona (č. 59) po umělé infekci BYDV; v pozadí neinfikovaná kontrola

Výsledky byly získány díky institucionální podpoře MZE-RO0423 a projektu NAZV QK1910041.

foto: Š. Bártová