Ochrana rostlin v ročníku 2020/21

14. 01. 2022 Ing. Antonín Šandera; Agro 2000, s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 1495x

Ročník 2020/21 byl charakterizován pokračováním určitých trendů v nárůstu škodlivosti některých škůdců, především u řepky. Jakkoliv to byl výnosově celkově velmi dobrý ročník, tak u zmíněné řepky v teplých oblastech jasně ukázal na limitující faktory jak v podobě změn ve spektru škůdců, tak změn v bionomii škůdců tradičních vyžadujících změny jak v přístupu k prognóze a signalizaci, tak i vedoucí k úvaze nad širšími souvislostmi a možnostmi přístupů k jejich řešení.

Pšenice i další obilniny

Jarní období bylo především v oblasti jižní Moravy charakterizované dočasným deficitem vody v povrchové vrstvě půdy. Řada lokalit byla postižena nedostatkem srážek především v průběhu března.

Virózy

Dočasný přísušek v březnu zesílil projevy napadení virózami v kombinaci s dalšími vlivy. V případě ozimé pšenice to bylo především na porostech založených s nízkým výsevkem, včetně hybridních materiálů.

Porostům z časných výsevů byla věnována odpovídající pozornost. Napadeny virózami tak byly nejčastěji porosty vzcházející od poloviny října a neošetřené s odkazem na pokročilé datum. Vzhledem k příznivým teplotním podmínkám pro aktivitu přenašečů blízko povrchu půdy v kombinaci s citlivou fází obilniny (BBCH 11–13) však byly tyto porosty stále v ohrožení. Napadení bylo nejčastěji vázáno na vyšší míru proředění porostu a nepravidelného vzcházení, které prodlužovalo délku období, po které je porost pro přenašeče atraktivní. Virózy se v kombinaci s proředěním porostu měly vliv na sekundární podrůstání plevely jarního/letního spektra.

Nejvýraznějším projevem jarního srážkového deficitu bylo znásobení vlivu napadení virózami z podzimního období. Především porosty ozimého ječmene ošetřené se zpožděním proti přenašečům viróz propadaly výnosově o desítky procent.

Opakovaným zjištěním je nutnost věnovat adekvátní pozornost přenašečům viróz v pěstitelských technologiích využívajících některých výhod nízkých výsevků. Zpožděná aplikace insekticidů znamená řádově větší výskyt virózních rostlin v porostech. Ve výrazně vyšším ohrožení jsou pak hybridní materiály.

Po zákazu insekticidního moření a účinné látky chlorpyrifos je nyní v registračním řízení nová účinná látka s očekávanými dobrými výsledky pro ošetření porostů obilnin proti přenašečům.

Ze známých faktů z hlediska napadení porostů virózami je po uplynulém ročníku vhodné připomenout také nutnost časného zásahu proti přenašečům v porostech setých v rychlém sledu po sklizni plodin s charakterem refugia pro přenašeče viróz, jako je silážní kukuřice, zrnová kukuřice, letní meziplodiny, včetně pozdě likvidovaných výdrolů řepky atd.

Tyto porosty je vhodné za přítomnosti aktivních vektorů viróz ošetřovat již při fázi 1–2 listů s opakováním aplikace z důvodu jejich brzkého plošného výskytu už po vzejití.

Počátek fáze rostlin citlivých k napadení virózami

Virózní rostliny

Minoritní škůdci s potenciálem škodlivosti

Podobně jako u řepky se pod tlakem různých vlivů v provozu objevují větší škody po hmyzích škůdcích dosud považovaných za minoritní bez většího škodlivého potenciálu.

Jedním z potenciálně velmi škodlivých druhů je návrat vyšších škod od larev hrbáče osenního. Některé porosty ozimé pšenice byly napadeny v takové míře, že byly přesévány jarními plodinami, v případě nižšího výskytu porosty dokázaly částečně regenerovat ze stavu, kdy v průběhu února/března nadzemní část rostlin žírem škůdce zcela zmizela a určité procento rostlin regenerovalo z odnožovacího uzlu. Zajímavým zjištěním je, že se nejednalo zdaleka jen o porosty v monokultuře obilnin, ale i i porosty založené po letních meziplodinách a úhorech s ponechaným vysokým podílem organické hmoty. Podobně jako surová organická hmota podporuje výskyt a škodlivost larev kovaříkovitých, může podporovat i nárůst škodlivosti dalších druhů, v tomto případě larev hrbáče osenního.

Housenky osenic nejsou škůdcem pouze řepkových polí, ale i pšenice, zejména po řepce.

V souvislosti s často vynucenými změnami v osevech (počasí, ale i DZES 7d - pozemek do 30 ha) přibylo v daném ročníku vizuálně dobře pozorovatelných, hospodářsky však aktuálně nepříliš významných, napadení bzunkou ječnou a pestřicemi se vzájemně zaměnitelnými symptomy v podobě odumírání srdéčkového listu. Napadení výrazně zesiloval vliv monokultury obilnin na pozemku jak v důsledku průběhu počasí, tak i v důsledku vynucených změn v osevním sledu.

Porost pšenice poškozený žírem larev hrbáče osenního

Larva hrbáče osenního poškozuje odnožovací uzel

Larvy hrbáče osenního v únoru 2021

Fuzariózy

Trend pěstování vysoce výkonných krmných odrůd přinesl v letech 2020 i 2021 na vláhově dobře zásobených lokalitách v průběhu metání pšenice vyšší procento porostů napadených ve větší míře fuzariózami klasů v souvislosti často s nižší odolností odrůd a s tlakem na snižování aplikací fungicidů.

Kombinace nevhodné odrůdy po nevhodné předplodině s omezenou fungicidní ochranou přináší výnosové propady, paradoxně bez větších problémů s výskyty DON, jako hlavního sledovaného mykotoxinu, i vzhledem k tomu, že velký podíl časně napadených zrn zůstává při výmlatu na poli, vzhledem ke své zanedbatelné HTZ.

Časné napadení klasu pšenice fuzárii

Nepatogenní vlivy

Častým jevem byly silné výskyty skvrnitostí listů nepatogenního původů.

Průvodním jevem byly nejčastěji symptomy identické s napadením DTR, počínající v enklávách porostů se sílícím deficitem vláhy. Omezení rozvoje napadení na nových listech nekorelovalo s aplikacemi fungicidů. Ve velké skupině případů došlo k omezení rozvoje napadení po úpravě vláhových podmínek v kořenové zóně rostlin. Výrazně více se projevy týkaly ploch s ponechanou slámou bez dostatečného dodání dusíku k jejímu rozkladu. Významným spoluaktérem může být i nedostatek draslíku v půdě a v literatuře uváděný deficit chloru.

Vzhledem k obecně vyšší výnosové úrovni a problematickému počasí v období žní přibylo porostů polehlých i vzhledem k opatrnosti v aplikacích proti polehnutí v období přísušku.

Skvrny fyziologického původu na listu pšenice

Kukuřice

Zavíječ kukuřičný

Nejzásadnějším problémem ročníku je pokračující nárůst ve škodlivosti zavíječe kukuřičného. A to jak z pohledu absolutní úrovně napadení porostů, tak rozšiřujícího se areálu škodlivých výskytů. Škůdce se zabydlel i ve vyšších nadmořských výškách Vysočiny, jak dokazují kalamitně napadené porosty i v nadmořských výškách kolem 500 m n. m. V posledních dvou letech přibylo porostů napadených i na úrovni 100 % rostlin. Otázkou zůstává další vyhodnocení častého selhání ochrany proti zavíječi, včetně biologické.

Mezi hlavní vysledované vlivy na výskyt zavíječe kukuřičného lze počítat v teplejších oblastech potvrzení 2. generace škůdce, kdy opuštění kukel z první generace bylo v roce 2020 počátkem září, v roce 2021 kolem poloviny září, pocházející z časného, insekticidními aplikacemi nepokrytého náletu. Dalším vlivem je značná rozvleklost náletu v ročníku 2020, kdy silná vlna v počátku srpna nebyla vůbec kontrolována ochrannými zásahy insekticidy ani biologické ochrany a založila silnější populaci pro ročník 2021.

V roce 2021 byly počáteční nálety již začátkem června se silnějšími vrcholy kolem 21. 6. Na přelomu června a července tak bylo možné nalézt první housenky zavrtávající se do rostlin. Aplikace přípravků v prvním týdnu července zpravidla velmi dobře kontrolovaly výskyt a projevy napadení.

Porosty neošetřené a ošetřené mimo optimum (zpravidla později) vykázaly v období silážování míru napadení rostlin až na úrovni 100 % s výrazným projevem lámání rostlin i za přispění větru. V období od konce září bylo možno detekovat výskyt opuštěných kukel 2. generace škůdce.

Další otázkou je schopnost migrace zavíječe, a to i s ohledem na jeho možné šíření z hostitelských rostlin mimo pěstební plochy kukuřice.

V neposlední řadě je možným významným vlivem na snížení tlaku škůdce aplikace půdních insekticidů proti bázlivci, jak naznačují rozdíly v napadení jinak identicky vedených porostů.

Housenka zavíječe kukuřičného

Lámání rostlin kukuřice napadené zavíječem kukuřičným

Napadení palice zavíječem kukuřičným

Bázlivec kukuřičný

Po dvouletém výrazném snížení výskytů bázlivce kukuřičného se i v letošním roce postupně projevoval opětovný nárůst početnosti. Vzhledem k tomu, že nálet imag do porostů byl často až po opylení a zasychání blizen, k zásahům proti dospělcům bylo přistupováno výjimečně.

Drátovci

Dále narůstá význam a škodlivost larev kovaříkovitých (drátovců) s potvrzenou vazbou na nerozloženou organickou hmotu, kdy tento jev je z části podporován i aktuálním nastavením legislativy s vyloučením aplikace minerálního dusíku na slámu, pokud není pěstována na daném pozemku ozimá plodina.

Roste škodlivost drátovců při pěstování kukuřice

Nepatogenní vlivy

Vzhledem k poklesům teplot a dalším vlivům byly některé hybridy kukuřice postiženy vícenásobným nasazením palic na jednom internodiu, tzv. banánovitost.

Mezi další nepatogenní vlivy patří nárůst škod černou zvěří daný jak výraznou potravní nabídkou, tak i nesprávným přístupem ve způsobu regulace černé zvěře v podobě nesprávné struktury její populace.

Častěji pozorovaným jevem je i nepatogenní poléhání porostů kukuřice jako důsledek nevyrovnaného hnojení, především v kombinaci s navyšováním výsevků u vzrůstných silážních hybridů. Je to však nutné odlišit od výrazně narůstajícího vlivu zavíječe i ve vyšších nadmořských výškách.

Potvrzuje se fakt, že kukuřice je významným refugiem nejen kohoutka škodícího v následujících letech na obilninách, ale i dřepčíka olejkového, jako škůdce řepky.

Nepatogenní polehnutí kukuřice na přemokřené půdě nad utuženým profilem

Řepka ozimá

Pokračoval trend razantního nárůstu škodlivosti některých hmyzích škůdců řepky.

Stonkoví krytonosci

Opakoval se časný výskyt obou druhů krytonosců, čtyřzubého i řepkového, včetně toho faktu, že se škůdci na většině lokalit nedali spolehlivě monitorovat metodou žlutých misek. První nálety do porostů obou pohlaví škůdce je vhodné doplnit přímým pozorováním jak imag v srdéčkové části rostlin, tak pobytovými stopami po úživném žíru na nejmladších listech.

Stonkoví krytonosci, pravděpodobně i s ohledem na průběh počasí a změny klimatu přes zimu, začínají vykazovat i inverzi v prvních náletech vzhledem k nadmořské výšce, kdy první výraznější nálety probíhají neočekávaně ve vyšších nadmořských výškách a první aplikace insekticidů jsou realizovány po první vlně kladení samic.

První byly výskyty krytonosce čtyřzubého, který tak nahrazuje krytonosce řepkového, a to už v průběhu konce února. V nejteplejších oblastech část samic kladla vajíčka již v průběhu března. Vzhledem k průběhu teplot proběhl nejvyšší nálet na konci března a počátku dubna.

Výrazným momentem v úspěšnosti ochrany byla kráká perioda oteplení kolem 10. až 12. dubna, kdy maximum samic po proběhlém úživném žíru vykladla vajíčka během jediného odpoledne s příznivými teplotními podmínkami u povrchu půdy, podobně jako v letech 2014 a 2015, kdy docházelo k razantnímu kladení během zlomu počasí, a to i po sněhových přeháňkách.

Krytonosci v srdéčkové části řepky, v miskách nulový záchyt (březen)

Vpichy krytonosců obsahující vajíčka

Vykladená vajíčka krytonosce

Projev úživného žíru krytonosců

Dřepčík olejkový

Škůdce s limitujícím vlivem na pěstování řepky projevil míru svojí škodlivosti v souvislosti s více vlivy. Jedná se především o zákaz účinných látek přípravků na ochranu rostlin, o vysokou koncentraci řepky v osevním sledu a nepříjemně se projevující bionomií.

Refugiem škůdce se ukázaly nikoliv výdroly řepky, ale porosty kukuřice a dalších rostlin.

Nálet imag po letní diapauze probíhal podobně jako v roce 2020, tj. od cca 5. až 8. září. Samičky kladly s různým časovým odstupem od náletu do porostu. Výrazným vlivem byl, podobně jako v minulých letech, stupeň BBCH v době hlavního náletu dřepčíka s výrazným vlivem na zpomalování vývoje rostlin a zhoršování indexu napadení v podobě poměru hmoty řapíků listů a počtu larev.

Primárním problémem byl výskyt larev v listech v časném podzimu. Nepříjemným zjištěním z let 2020 i podzimu 2021 bylo i pozdní napadení řapíků mladých listů v pozdním podzimu. Nejvíce však byly napadeny porosty s absencí ochrany na přelomu září a října 2020. Početnost larev dřepčíka v řapících listů byla u takových porostů až v desítkách kusů na jednu rostlinu s tím, že část larev sice migrovala do srdéčkové části rostliny již v průběhu pozdního podzimu a zimy, ale maximum migrace larev proběhlo v období března. Takové porosty vykazovaly znaky zdánlivého zmrznutí, způsobeného poškozením meristematických pletiv a následným posunem larev růstem do vyšších internodií rostlin, kde pak byly ve velkých počtech detekovány spolu s larvami krytonosců.

Sekundární napadení rostlin řepky bílou hnilobou (hlízenkou) a především fomovou hnilobou pak přispělo k výraznému propadu výnosů až k úrovni kolem 1 t/ha. Další komplikací pak bylo sekundární zaplevelení nejvíce napadených enkláv porostů, které korelovalo s místy nerovnoměrného vzcházení a výskytem slabších rostlin z podzimu (viz výše). Tyto slabší rostliny byly na jaře zcela zničeny larvami dřepčíka.

Nejvyšší napadení porostů se tak odehrávalo v korelační vazbě s opožděným setím (vzcházení) a nízkým BBCH rostlin v průběhu podzimu a jara.

K výrazné škodlivosti přispěla i absence účinných látek. Vzhledem k prokázané rezistenci škůdce vůči neonikotinoidům podpořené i jejich neuváženým používáním, k absenci oragnofosfátů a rovněž přibývajících zjištění nižší citlivosti dřepčíka olejkového k pyretroidům a karbamátům, je potenciál tohoto škůdce v rovině faktoru výrazně omezujícího pěstování řepky nejen v teplých oblastech.

Larva dřepčíka olejkového likviduje terminál

Larvy dřepčíka olejkového poškozují vrcholové meristémy po pozdním kladení

Bílá hniloba řepky po poškození larvami dřepčíka olejkového

Bílá hniloba řepky po poškození stonku řepky

Bejlomorka kapustová

Aplikace proti první generaci škůdce byly často s odkazem na špatný stav porostů po napadení dřepčíkem vynechány, její druhá generace pak na takových porostech dále snižovala výnos.

Ostatní škůdci

Napadení porostů vrtalkou, zápředníčkem a mšicemi nezpůsobovalo vážnější problémy.

Především napadení mšicemi vykazovalo jasnou vazbu na jinak stresované porosty, ať už rezidui herbicidů předplodin nebo chybami v kultivaci půdy před setím, vycházející buď z vlivu sucha nebo nadlimitního množství vody v profilu.

Problematičtějším se stávají výskyty květilky zelné, která i přes intenzivní ochranu proti jiným škůdcům napadá některé rostliny v míře takové, že způsobí přerušení kořene. Méně napadené rostliny zpravidla regenerují korkovým pletivem. Škůdce však zvyšuje vnímavost k fomové hnilobě a bakteriím.

V listopadu 2020 byla většina mšic parazitovaných entomopatogenními houbami

Nepatogenní vlivy

Pozitivním zjištěním je ústup od snahy silně regulovat porosty řepky v jarním období. Pokud byly takové aplikace realizovány za podmínek jarního vláhového deficitu v roce 2021, výrazně retardovaly porosty s negativní účinkem na habitus rostlin, počet větví i následnou fyziologii.

Silným negativním jevem je narůstající početnost erozních událostí v porostech řepky, především zakládaných v orebné technologii. V kontextu změn legislativy a způsobu nastavení v nově platné protierozní vyhlášce se jedná o jev se zásadním vlivem na pěstování dalších plodin jak z pohledu technologických změn, tak tvorby osevních sledů.

Další plodiny

Často diskutovaným problémem je zvláště po letošním ročníku silný nárůst bezsemennosti makovic. Kromě vlivu některých dlouze perzistentních herbicidních látek, které lze dosledovat, se s velkou pravděpodobností projevily na pozadí klimatických podmínek necitlivé aplikace látek regulační povahy v souvislosti s nevhodnou fází plodiny, ale i s krátkým odstupem od aplikací dalších přípravků na ochranu rostlin.

V případě ozimého máku, ale i sóji a slunečnice byly zaznamenány vysoké škody po napadení slimáky v jarním období.

Bezsemennost makovic

Závěr

Pěstování plodin v ročníku 2020/21 potvrdilo některá zjištění z minulých let v problematice škůdců, chorob a vlivů počasí. Ukazuje ale i na pokračující trend vlivů legislativních, které situaci dále proměňují, a to i v negativním smyslu.