Průběh počasí a výsledky odrůdových pokusů se sójou v roce 2023

06. 03. 2024 Ing. Přemysl Štranc, Ph.D. a kol. Osivo a sadba Zobrazeno 302x

V roce 2023 jsme na pokusných lokalitách Sloveč, Skalička a Straškov sledovali následující odrůdy sóji: Ambella, Adessa, Abaca, Amiata, RGT Sancara, RGT Sphinxa, RGT Satelia, Apolinna, Marquise, Abiola, ES Compositor, ES Governor, ES Comandor, Artemis, Hermes, ES Collector, Hana, Orakel PZO, Adelfia, Alvesta, Cantate, Creola. U převážné většiny ověřovaných odrůd byl použit výsevek 65 klíčivých semen/m²,

Počasí 2022/23

Konec léta 2022

Srpen byl teplotně nadnormální a srážkově normální. Průměrná měsíční teplota vzduchu byla 19,1 °C (1,2 °C nad normálem - dále jen N) a jednalo se tak o pátý nejteplejší srpen od roku 1961. Srážkově byl srpen na území ČR normální, měsíční úhrn 90 mm představoval 115 % N. Srážky však byly prostorově a časově rozloženy značně nerovnoměrně. Aridní a velmi teplé počasí s dostatkem slunečního svitu, které panovalo do poslední dekády měsíce, napomáhalo silnému rozvoji svilušky chmelové, která společně se stupňujícím se suchem silně decimovala porosty sóji. Srážky, které přišly na konci měsíce, už řadě porostů příliš nepomohly. Některé velmi rané odrůdy sóji, jako např. Ambella byly v teplých regionech sklízeny už po 15.8.

Podzim 2022

Září bylo teplotně normální a srážkově nadnormální. Průměrná měsíční teplota vzduchu 12,0 °C byla o 1,0 °C nižší než N. Během září se vyskytly dvě teplé epizody mezi 4.9.–9.9. a 13.9.–15.9. Naopak nejchladněji bylo 20.9.–23.9., kdy se na řadě míst vyskytly ranní přízemní mrazíky. Z pohledu srážek bylo září na území ČR nadnormální (133 % N), s průměrným měsíčním úhrnem 80 mm. Jednalo se tak o desáté nejdeštivější září od roku 1961.

Říjen lze hodnotit jako teplotně silně nadnormální a srážkově podnormální. Průměrná měsíční teplota vzduchu byla 10,7 °C (2,5 °C nad N) a jednalo se tak o čtvrtý nejteplejší říjen od roku 1961. Výrazně teplejší byla zejména druhá polovina měsíce, kdy se teploty pohybovaly vysoko nad N (často i 5 °C). Srážkově byl říjen na území ČR podnormální (23 mm, 47 % N).

Humidní počasí, které panovalo od poslední dekády srpna po celé září, oddálilo a zkomplikovalo sklizeň sóji, která na řadě lokalit začala až počátkem října. Na některých lokalitách však problémy pokračovaly i v průběhu října, kdy inverzní počasí s téměř nepřetržitě se vyskytující mlhou dále znesnadňovalo sklizeň. Například na lokalitě Červený Újezd byla zjištěna průměrná vlhkost vzduchu za období 1.10.–8.11. téměř 95 %. Výnosy sóji v ČR byly mírně nadprůměrné (průměr ČR 2,3 t/ha, tab. 1), avšak na Slovensku byly silně podprůměrné (průměr SR 1,45 t/ha, tab. 2). Na nízkých výnosech sóji na Slovensku se v roce 2022 společně s velmi suchým srpnem projevila i sviluška chmelová, která výrazněji decimovala pozdnější (později zrající) a suchem strádající odrůdy sóji.

Listopad byl teplotně a srážkově normální (0,6 °C nad N a 76 % N, tj. 34 mm). Méně srážek spadlo na území Moravy (zejména v Jihomoravském kraji).

Tab. 1: Výnosy sóji v ČR v letech 2008 až 2022 (ČSU, 2023)

Tab. 2: Výnosy sóji v SR v letech 2008 až 2022 (ŠÚ SR, 2023)

Zima 2022/2023

Zima 2022/23 byla v ČR nadprůměrně teplá. Průměrná teplota vzduchu na našem území byla v zimě (tj. 12/22–2/23) o 1,9 °C vyšší než N (tzn. 1,2 °C) a byla tak velmi podobná předcházejícímu roku. Zapříčinil to hlavně velmi teplý leden, kdy například na Nový rok bylo na stanici v Javorníku naměřeno až 19,6 °C (jedná se o naměřený historický rekord v tomto období). Z pohledu srážek byla zima normální (103 % N), a to ve všech zimních měsících. Zásoba vody ve sněhu však byla pod desetiletým průměrem.

Jaro 2023

Březen lze hodnotit jako teplotně a srážkově normální. Přestože se jednalo o teplotně normální měsíc, s odchylkou 1,5 °C nad N, teploty byly na hranici nadnormálního měsíce. Tepleji bylo na území Moravy a Slezska. Srážkově byl březen normální, neboť měsíční úhrn srážek 49 mm představoval 107 % N. Srážky byly prostorově velmi nerovnoměrně rozloženy. Na Moravě bylo srážek v průměru výrazně méně (29 mm) než v Čechách (60 mm). Z pohledu srážek na tom pak byl nejhůře Jihomoravský, Zlínský a Moravskoslezský kraj.

Duben byl teplotně silně podnormální a srážkově silně nadnormální. Průměrná měsíční teplota vzduchu 6,4 °C byla o 2,1 °C nižší než N. Za posledních 20 let se tak jednalo společně s rokem 2022 o druhý (až třetí) nejchladnější duben (nejchladněji bylo v roce 2021, a to 5,4 °C). Srážkově byl duben na území ČR silně nadnormální (67 mm, 172 % N). O něco více srážek bylo na Moravě. Nezvykle vysoké úhrny srážek byly zaznamenány na jižní Moravě (např. v Jihomoravském kraji 236 % N). Duben lze označit jako poměrně deštivý. Z počátku měsíce bylo srážek méně. Nejvíce srážek spadlo v jeho druhé dekádě. V důsledku značné oblačnosti byla i nižší délka slunečního svitu, která činila jen 65 % N.

Vzhledem k opožděnému příchodu jara (nižším teplotám a vysokým srážkám) se zakládání porostů sóji, ale i dalších jařin zpozdilo. O něco horší situace byla na Moravě, kde byla půda na řadě lokalit silně nasycena vodou. Předseťová příprava půdy a vlastní setí, a to nejenom sóji, probíhalo v nepříliš vhodných podmínkách. Často docházelo k velmi silnému zhutnění půdy, které mělo negativní vliv na vzcházení a následný růst rostlin. Uvedené rostliny následkem toho vytvářely mělčí, povrchový kořenový systém.

Obdobně jako v předchozím roce 2022 řada dodavatelů (převážně zahraničního množení), dodávala osiva v pozdějších termínech, než by bylo v běžném roce třeba.

Květen byl teplotně normální a srážkově podnormální. Průměrná měsíční teplota vzduchu byla 12,6 °C, což znamenalo 0,5 °C pod N. Srážkově byl květen hodnocen jako podnormální (43 mm, 61 % N). Rozložení srážek bylo opět prostorově značně nerovnoměrné, přičemž na Moravě bylo srážek výrazně více než v Čechách (92 % vs. 43 % N). Nejméně srážek spadlo v Ústeckém kraji (21 % N). Převážná většina porostů sóji byla zakládána až začátkem května, výjimkou však nebyly porosty zakládané v druhé polovině měsíce.

Konec jara a léto 2023

Červen lze hodnotit jako teplotně normální (0,7 °C nad N) a srážkově podnormální (57 % N). Teplotně se tak jednalo o 13.–14. nejteplejší červen v období od roku 1961. Teplejší byla zejména druhá polovina měsíce, avšak se značnými teplotními rozdíly. Srážkově lze červen na území ČR hodnotit jako podnormální (47 mm, 57 % N). S mírně vyšším úhrnem srážek spíše v Čechách než na Moravě. Nejméně srážek (pod 50 % N) spadlo v krajích Jihomoravském, Pardubickém a Vysočina.

Červenec byl teplotně nadnormální a srážkově normální. Průměrná měsíční teplota vzduchu byla 19,6 °C (1,3 °C nad N). Zejména první dvě dekády byly výrazně teplotně nadnormální. Nejteplejším dnem měsíce byl 15. 7. s denním maximem okolo 35 °C (+7,0 °C nad N, nejtepleji Plzeň-Bolevec 38,6 °C). Přestože byl červenec na území ČR srážkově normální, měsíční úhrn 59 mm představoval jen 66 % N, což se blíží hranici podnormálního měsíce. Nejvíce srážek bylo zaznamenáno ve třetí dekádě.

Suchý a teplý začátek července uspíšil dozrávání ozimů a časných jařin. Na řadě lokalit došlo k souběžnému dozrávání ozimého ječmene, ozimé pšenice a ozimé řepky. Poměrně často se nouzové dozrávání uvedených plodin projevilo i na jejich kvalitě.

Srpen lze hodnotit jako teplotně normální (0,7 °C nad N) a srážkově silně nadnormální (172 % N). Jednalo se o 9. nejteplejší srpen od roku 1961. První dekáda měsíce srpna byla výrazně podnormální, avšak od 12. 8. nastalo výrazně teplé období, které trvalo až do 27. 8. První dekáda srpna byla nejen chladnější, ale i poměrně deštivá. Nejdeštivějšími dny této dekády byly 5. a 6. 8., kdy pršelo na celém území ČR, avšak úhrny srážek byly velmi prostorově nevyrovnané (5–60 mm srážek za den). Další výraznější srážky se objevily mezi 16. a 17. 8. a poté 26.–28.8.

Ochlazení s příchodem významnějších srážek, které přišlo ve třetí dekádě července a trvalo do konce první dekády srpna, značně zkomplikovalo sklizeň ozimů a časných jařin, avšak na řadě míst (zejména u pozdnějších odrůd) výrazně vylepšilo jinak velmi špatný stav později zrajících plodin (cukrovky, brambor, slunečnice, kukuřice, chmele, sóji atd.).

Konec léta a začátek podzimu 2023

Září bylo teplotně mimořádně nadnormální a srážkově silně podnormální. Průměrná měsíční teplota vzduchu 16,5 °C byla o 3,5 °C vyšší než N a jednalo se o nejteplejší září od roku 1961. Současně bylo v září zaznamenáno 8 tropických dní, což je v tomto období dosti neobvyklé. Z pohledu srážek bylo září na území ČR silně podnormální (30 % N), s průměrným měsíčním úhrnem 18 mm.

Obdobné počasí panovalo i v první dekádě října, což prospělo téměř bezproblémové sklizni sóji, která ve většině případů v tomto období probíhala. Sója byla nejčastěji sklízena při optimální vlhkosti, avšak v některých případech byla sušší a docházelo k půlení semen, což není vhodné pro semenářské porosty. Na některých lokalitách problém způsobovalo druhotné zaplevelení sóji, které znesnadňovalo sklizeň, zhoršovalo kvalitu a výrazně zvyšovalo vlhkost sklizené sóji.

Pokusy se sójou

Sledované odrůdy sóji a jejich výsevky

V roce 2023 jsme na pokusných lokalitách Sloveč, Skalička a Straškov sledovali následující odrůdy sóji: Ambella, Adessa, Abaca, Amiata, RGT Sancara, RGT Sphinxa, RGT Satelia, Apolinna, Marquise, Abiola, ES Compositor, ES Governor, ES Comandor, Artemis, Hermes, ES Collector, Hana, Orakel PZO, Adelfia, Alvesta, Cantate, Creola.

S ohledem na rozdílné značení ranosti odrůd u jednotlivých šlechtitelů (dodavatelů), odrůdy podle tohoto kritéria neřadíme a bereme je za orientační. U některých odrůd může jejich ranost ovlivnit i atypický průběh povětrnostních podmínek nebo nižší hustota porostu tak, že u řidších porostů často dochází k většímu větvení, a tím oddálení sklizně. Příkladem byla velmi raná odrůda Abaca, která v roce 2023 na některých lokalitách oddálila svoji zralost a dozrála později než výrazně pozdnější odrůdy (tab. 3).

U převážné většiny ověřovaných odrůd byl použit výsevek 65 klíčivých semen/m², výjimkou byly odrůda Cantate s výsevkem 70 klíčivých semen/m² a odrůdy Marquise, Abaca a Amiata s výsevkem 75 klíčivých semen/m².

Tab. 3: Termíny setí a sklizně sóje na jednotlivých lokalitách

Výsledky vegetačního pozorování

V roce 2023 byla hustota porostů sóji na pokusných lokalitách mírně nižší než v předchozím roce a pohybovala se mezi 32,5–45,3 rostlinami/ m² (tab. 4). Nejvyšší hustotu (45,3 rostlin/m²) jsme zaznamenali u hustěji seté odrůdy Abaca. Druhou nejvyšší hustotu (42,8 rostlin/m²) jsme zjistili u odrůdy RGT Sphinxa a třetí nejvyšší hustotu (42,1 rostlin/m²) jsme zaznamenali u odrůd ES Comandor, ES Governor a Marquise, přičemž posledně jmenovaná odrůda byla opět zakládána s výrazně vyšším výsevkem. Naopak nejnižší hustotu porostu, jsme zjistili u velmi raných „0000“ odrůd, a to Ambella (32,5 rostlin/m²), a také Adessa (33,2 rostlin/m²). Je třeba upozornit, že nižší hustota těchto odrůd měla i negativní vliv na jejich celkový výnos.

Odrůda ovlivňuje zapojení porostu nejen počtem vzešlých rostlin na jednotce plochy, ale i schopností větvit. Vlastní větvení je významným morfologickým znakem, který umožňuje zvětšení povrchu rostliny, její hmotnosti a současně i dokonalejší využití prostoru atd. Uvedená skutečnost pak vypovídá o možné kompenzaci negativního výnosotvorného účinku řídkých porostů. Větvení se v roce 2023 pohybovalo od 0,87 do 1,63 větve na rostlinu. Největší větvení jsme v uvedeném roce pozorovali u mírně řidších odrůd Orakel PZO a Artemis (1,63 větve na rostlinu). Dalšími poměrně silně větvícími odrůdami byly Hermes, Adelfia a ES Collector (1,60 větve na rostlinu). Naopak nejméně větvily odrůdy ES Comandor a RGT Sancara (0,87 větve na rostlinu), dále pak nejhustší odrůda Abaca (0,90 větve na rostlinu).

V našich agroklimatických podmínkách se sója velmi často potýká, zejména z důvodu menších srážek a nižší teploty v období vzcházení, s nižším nasazením prvních lusků od povrchu půdy. Právě proto je pro snazší sklizeň a menší ztráty semene velmi důležitým parametrem výška apikálního konce nejspodnějšího lusku od povrchu půdy („nasazení“ prvního lusku). Uvedenou výšku můžeme pozitivně ovlivnit jednak větším výsevkem, jednak i aplikací stimulátorů růstu založených zejména na bázi auxinu (např. přípravky Lexin, Litofol Active, LEXenzym, AGRILexin), tak i pozdějším termínem výsevu (ten však ve většině případů negativně ovlivní výnos a zpozdí termín sklizně). Poslední možností, jak výrazně eliminovat ztráty u nízko nasazených porostů je využití kvalitních flexibilních lišt (např. MacDon, ConVio Flex nebo FlexDraper), čímž je dosaženo podstatně nižších sklizňových ztrát.

Výška nasazení prvních lusků byla v roce 2023 velmi dobrá (Ø 9,3 cm) neboť v běžném roce je o zhruba 2,0 až 3,0 cm nižší. Pořadí lokalit, s ohledem na výšku „nasazení“ prvních lusků, bylo značně nevyrovnané, a činilo: Straškov (Ø 12,8 cm), Sloveč (Ø 10,7 cm) a Skalička (Ø 6,8 cm). Vliv na uvedených výsledcích měl jak termín setí, tak zejména výskyt hraboše polního, který se nejvíce vyskytoval právě na lokalitě Straškov. Z hlediska odrůd jsme největší výšku apikálního konce nejspodnějšího lusku od povrchu půdy pozorovali u odrůd Alvesta (13,4 cm), RGT Satelia (11,0 cm) a Hana (10,7 cm). Nejnižší výšku „nasazení“ prvního lusku jsme zjistili stejně jako v předchozím roce 2022 u velmi raných (0000) odrůd Ambella (4,6 cm) a Adessa (5,8 cm). Významný vliv na uvedenou výšku u těchto odrůd měla i jejich výrazně nižší hustota.

Výška porostu vypovídá o vzrůstnosti jednotlivých odrůd sóji a v některých případech i o jejich náchylnosti k poléhání. Současně je třeba poznamenat, že v teplých a vlhčích ročnících, obzvláště na úrodných stanovištích, může docházet k určitému polehnutí porostu, které však ve většině případů nekomplikuje sklizeň. V roce 2023 byly porosty sóji poměrně nízké, a to v průměru lokalit 63,5 cm, což bylo o cca 30 cm méně než v předchozím roce. Vzhledem k uvedené výšce porostu jsme nepozorovali ani jeho výraznější polehnutí. Nejvyšší porosty jsme zjistili u odrůd Orakel PZO (76,9 cm), Alvesta (76,8 cm) a ES Collector (74,8 cm). Naopak nejnižší porosty jsme zaznamenali u nejranějších a nejřidších odrůd Ambella (49,0 cm) a Adessa (53,6 cm). Rozdíly v průměrné výšce porostu byly i mezi lokalitami, kdy ve Skaličce byla tato výška 79 cm, ve Slovči 61 cm a ve Straškově pouze 51 cm.

Tab. 4: Výsledky bonitace porostů odrůd sóje (průměr ze 3 lokalit)

Sklizňové výsledky

V roce 2023 byly výnosy sóji v rámci celé ČR značně nevyrovnané (tab. 5). Důkazem toho jsou extrémně rozdílné výnosy sóji na jednotlivých pokusných lokalitách. Na jedné straně to je velmi dobrý výnos na lokalitě Skalička (Ø 3,5 t/ha), průměrný výnos na lokalitě Sloveč (Ø 2,6 t/ha) a podprůměrný výnos na lokalitě Straškov (Ø 1,9 t/ha). Vyššího výnosu v roce 2023 dosahovaly odrůdy pozdnější, příp. indeterminantního růstu, které pozitivně reagovaly na pozdní příchod srážek v poslední dekádě července, po předchozím velmi teplém a suchém průběhu počasí.

Na výnosově nejlepší lokalitě Skalička jsme zaznamenali nejvyšší výnos u odrůdy Apolinna (4,08 t/ha), dále pak Adelfia (4,05 t/ha), ale také u odrůd Abaca (4,01 t/ha) a Abiola (3,92 t/ha). Naopak nejnižší výnos jsme zjistili u nejranější (0000) odrůdy Ambella (2,34 t/ha), a také velmi rané odrůdy Marquise (3,19 t/ha).

Na lokalitě Sloveč jsme pozorovali nejvyšší výnos u odrůdy Abiola (3,25 t/ha), dále pak u odrůd Alvesta (3,08 t/ha), Hana (3,04 t/ha) a Abaca (3,00 t/ha). Nejnižší výnos zde poskytly nejranější (0000) odrůdy sóji Ambella (1,70) a Adessa (2,17 t/ha).

Na špatném výnose sóji na lokalitě Straškov se projevilo založení porostu do silně zhutnělé půdy (předchozími přejezdy v nevhodných klimatických a půdních podmínkách) i poměrně silný přísušek na přelomu června a zejména července. Ve Straškově jsme zaznamenali nejvyšší výnos u odrůd Alvesta a Amiata (2,29 t/ha), dále u odrůd RGT Satelia (2,23 t/ha) a Creola (2,09 t/ha). Naopak nejnižší výnos na této lokalitě jsme zjistili obdobně jako na ostatních lokalitách u nejranější odrůdy Ambella (1,22 t/ha), dále pak u odrůd Artemis (1,57 t/ha) a Adessa (1,60 t/ha).

Nejvyššího průměrného výnosu semene ze všech sledovaných lokalit dosáhly odrůdy Adelfia (Ø 2,99 t/ha), Abiola (Ø 2,98 t/ha), Apolinna (Ø 2,97 t/ha), Abaca (Ø 2,93 t/ha) a Alvesta (Ø 2,86 t/ha). Naopak nejnižší průměrný výnos jsme pozorovali u velmi raných odrůd Ambella (Ø 1,75 t/ha), Adessa a Artemis (Ø 2,36 t/ha). Tyto extrémně rané odrůdy však v jiných letech mírně nižší výnos kompenzují dřívější sklizní, a tím možností časného výsevu následných ozimů.

Pro ucelení výsledků přikládáme kvalitativní rozbor sklizených odrůd (tab. 5). Jedná se o průměrné výsledky ze dvou lokalit. Průměrná hmotnost tisíce semen (HTS) byla 184,5 g u všech odrůd v roce 2023, což je o 7,9 g více než v  roce 2022, ale oproti suchému roku 2018 o cca 60 g více. Rozdíl, který však z tabulky není patrný, byl mezi oběma sledovanými lokalitami, a to o 51 g ve prospěch Straškova. HTS je odrůdovou vlastností, přesto již zmíněný nepříznivý průběh počasí (zejména sucho) ji může velmi výrazně snížit. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo u odrůdy Creola (201,1 g). Dalšími odrůdami s nejvyšší HTS byla Abaca a Ambella (199,0 g resp. 197,8 g). Na druhou stranu nejnižší HTS jsme zaznamenali u odrůd Hermes (164,2 g) a RGT Satelia (165,3 g). Upozorňujeme, že odrůdy s vyšší HTS mohou poskytovat v sušších letech a na výsušných lokalitách nižší výnos z důvodu výraznějšího nedotažení požadované HTS.

Obsah dusíkatých látek (NL, označováno i jako bílkovin) a oleje (tuku) v semenech je podobně jako HTS do značné míry odrůdovou vlastností, kterou však taktéž významně ovlivňují i agroekologické podmínky. Obsah NL byl v roce 2023 poměrně nízký a pohyboval se v průměru lokalit mezi 34,3–38,8 %. Značný rozdíl, který však opět z tabulky není patrný, byl mezi oběma sledovanými lokalitami, a to o 6,1 % hmotnosti ve prospěch Straškova. Nejvyšší obsah NL jsme v roce 2023 zaznamenali u odrůdy Abaca (38,8 %), dále pak u odrůd RGT Satelia (37,7 %) a Alvesta (37,3 %). Obsah oleje byl naopak velmi vysoký a pohyboval se mezi 20,1 až 22,8 %.

Nejvyšší obsah oleje jsme zjistili u odrůd ES Compositor (22,8 %), Adessa (22,5 %) a Artemis (22,4 %). Zároveň je možné pozorovat zápornou korelaci mezi obsahem NL a oleje (nejvýrazněji např. u odrůd Abaca - nejvyšší obsah NL a nejnižší obsah oleje).

Tab. 5: Výnosové výsledky a kvalitativní rozbor semen zkoušených odrůd sóje

Souhrn

Závěrem je třeba konstatovat, že všechny námi ověřované odrůdy sóji jsou vhodné pro pěstování na území ČR, o tom svědčí i jejich dobrý výnosový potenciál a v roce 2023 i zcela bezproblémová sklizeň.

Autoři děkují za spolupráci zemědělským podnikům - Skalagru a.s., Zemědělské společnosti Sloveč, a.s. a ASTURu Straškov a.s., zejména agronomům a jednatelům uvedených podniků – Ing. Václavu Vozákovi, Ing. Rostislavu Dvorskému, Ing. Jiřímu Plachému, Ing. Jiřímu Sobotovi, Ing. Petru Novákovi, p. Zdeňku Veselému a dalším.

Údaje o počasí byly čerpány ze sledování ČHMÚ.

Ing. Přemysl Štranc, Ph.D.¹, Ing. Pavel Procházka, Ph.D.², Daniel Štranc^1
1ZEPOR⁺ - zemědělské poradenství a soudní znalectví Žatec; ²Česká zemědělská univerzita v Praze