Citlivost škůdců řepky olejky k insekticidům

27. 03. 2023 Ing. Marek Seidenglanz, Ph.D. a kol. Škůdci Zobrazeno 1362x

V příspěvku se soustředíme na výsledky testů citlivosti u českých populací škůdců napadajících a poškozujících řepku především v předjaří a na jaře (stonkoví krytonosci, blýskáčci) a dále pak na přelomu jara a léta (krytonosec šešulový, bejlomorka kapustová). Upozorňujeme na snížení citlivosti k pyretroidům u českých populací krytonosce čtyřzubého, což by mohlo mít závažné důsledky pro pěstitele řepky, a také na to, že nebude snadné za současných okolností negativní trend zvrátit.

Stonkoví krytonosci aneb nutnost udržet jejich citlivost k pyretroidům

Odhlídneme-li tady od značně omezených možností, jak do ochrany porostů při současných pěstebních technologiích řepky začlenit nechemické metody či biologické insekticidy, je zřejmé, že v současnosti ochrana proti krytonoscům (krytonosci čtyřzubému i krytonosci řepkovému) v podstatě stojí na aplikaci insekticidů ze skupiny pyretroidů, či na jejich kombinování s neonikotinoidem acetamipridem., a protože stonkoví krytonosci jsou škůdci důležití, jejich výskyty byly v posledních letech na mnoha lokalitách výrazně nadprahové, je velmi důležité sledovat, jak se jejich citlivost k insekticidům, které se na ně používají (a za něž neexistuje náhrada) vyvíjí.

V případě pyretroidů si to můžeme demonstrovat na rozboru výsledků shromážděných během posledních tří „dokončených“ sezon, které jsou uspořádány v tabulce 1. Výsledky zde uvedené se vztahují pouze ke krytonosci čtyřzubému, který je nyní na většině lokalit ČR tím dominujícím (početně) a zřejmě i nebezpečnějším druhem z obou krytonosců, jejichž larvy poškozují stonky a přispívají k rozvoji některých houbových infekcí v porostech. Při rychlém shlédnutí tabulky je zřejmé, že se v ČR nevyskytují pouze citlivé populace (stupně 1 a 2 = zelená a žlutá pole), je zde trend k růstu podílu rezistentních populací (stupně 3 a 4), klesá citlivost k nižším dávkám (v tabulce to reprezentuje 5× nižší dávka - porovnat mediány mortalit pro ročníkové kolekce) a rostou hodnoty letálních dávek LD_50–95 (opět je vhodné porovnat mediány pro ročníkové kolekce).

Tab. 1: Citlivost českých populací krytonosce čtyřzubého (Ceutorhynchus pallidactylus) k pyretroidu lambda-cyhalothrin (= referenční látka pro skupinu esterických pyretroidů) pro populace odebrané ve třech sezonách 2020–2022 (lahvičkový test IRAC 011, verze 3 postihuje pouze kontaktní efekt testované látky)

To znamená, že se v ČR zvyšuje počet lokalit, kde registrované dávky pyretroidů v polních podmínkách selhávají. Při výrazně nadprahovém výskytu je projev selhání výraznější, to znamená, že rozdíl mezi poškozením rostlin z neošetřených a ošetřených částí porostů vyhodnocovaný v době, kdy larvy dokončují vývoj, a tedy i žír v rostlinách, není prakticky žádný. Moc se neupínejme na rozdíly mezi jednotlivými pyretroidy (i když mezi nimi samozřejmě jsou) a dávkami, ve kterých jsou registrovány. To problém neřeší. Jestli se nezačne snižovat pyretroidy vyvíjený selekční tlak na populace, budeme čelit plošným (to znamená, že to postihne celou ČR) selháním pyretroidů během několika sezon.

Pro krytonosce řepkového máme podstatně méně dat. Zřejmě je zde situace trochu lepší.

Možností, jak pyretroidní selekční tlak snížit je kombinovat tyto insekticidy s neonikotinoidy (tedy s acetamipridem) nebo do ochrany proti krytonoscům acetamiprid zařazovat sólo. Aplikovat acetamiprid proti krytonoscům v samostatném postřiku má ale dvě nevýhody. Za prvé, jeho účinnost na krytonosce je nízká (to se projeví při výrazně nadprahovém výskytu) a za druhé to vede k nadužívání acetamipridu samotného (bude ještě potřeba na bejlomorky) a tedy k nebezpečí, že citlivost populací začne klesat i k této látce. Je to skoro jako z bláta do louže. Máme zatím sice málo vyhodnocených populací a krátkou dobu testování (2 roky) na to, abychom si mohli udělat obrázek, jak by to mohlo s vývojem změn v citlivosti u českých populací krytonosce čtyřzubého (popř. i krytonoce řepkového) k acetamipridu v nejbližších letech být (tab. 2), ale obecně platí, že selekci rezistentních populací nelze vyloučit v případě jakéhokoliv insekticidu. Proto je asi lepší volba obě skupiny insekticidů kombinovat - pro snížení selekčního tlaku je směs dvou látek s odlišným mechanizmem účinku, z nichž jedna je rezistencí ohrožena, výhodnější než sólo aplikace ohroženého insekticidu. Navíc acetamiprid může účinnost pyretroidu proti krytonoscům zvýšit, takže to nemusí být ani z hlediska krátkodobého dopadu (efekt na krytonosce v dané sezoně) špatná volba. Na druhou stranu celé přemítání o tom, jak snížit selekční tlak ze strany pyretroidů, když k dispozici pro prostřídání s nimi máme reálně jen jednu účinnou látku s odlišným mechanizmem účinku, nemůže ve čtenářích, kteří jsou v obraze, vzbudit nic jiného než pouze obavu, že snaha o vývoj rezistence u českých populací krytonosce čtyřzubého účinně brzdit je za současných podmínek nereálná.

Tab. 2: Citlivost českých populací krytonosce čtyřzubého (Ceutorhynchus pallidactylus) k neonikotinoidu acetamiprid (zástupce neonikotinoidů) pro populace odebrané ve dvou sezonách 2021 a 2022 (lahvičkový test IRAC 021 adaptovaný pro acetamiprid, postihuje pouze kontaktní efekt testované látky¹)

Bez ohledu na to, vždy fungující možností, jak selekční tlak v konvenčních podmínkách snížit, je zpřesnit ochranu. Tedy provádět pečlivý monitoring letové aktivity dospělců obou druhů pomocí žlutých misek, pravidelně vyhodnocovat jejich záchyty, odlišovat samce a samice s cílem provést postřik (pyretroid nebo kombinace acetamiprid + pyretroid) těsně před počátkem kladení. My se zde chceme držet tématu rezistence a popsat to, jak průběh letové aktivity, jejíž znalost je pro zpřesnění ochrany nutná, u krytonosců souvisí s fenoménem rezistence.

Podle řady vědeckých studií zabývajících se dopadem oteplování a odlišného rozložení srážek na životní projevy hmyzu se u druhů škůdců, kteří po zimě migrují do porostů zemědělských plodin, tyto změny životních podmínek projeví dřívějším opouštěním zimovišť, a tedy i časnějším příletem prvních dospělců do porostů, a za druhé se tento proces stane mnohem rozvleklejší. Ten druhý dopad u krytonosce čtyřzubého (méně u krytonosce řepkového) působí komplikace v ochraně porostů, protože rozvleklejší migrace do porostů znamená prodloužení období vzájemného potkávání samců a neoplozených samic, a tedy i značné protažení období kladení. Tedy prodloužení pro porost nebezpečného období (viz graf 1). Čím delší toto období je, tím nižší je pravděpodobnost, že dosáhneme uspokojivé ochrany porostu před krytonosci jedním postřikem. A to i tehdy, když je čas pro první aplikaci zvolen výborně. Už nyní (viz graf 1 b) jsme v situaci, ve které ochrana porostů proti krytonoscům vyžaduje více zásahů. A to při velmi omezených možnostech střídat insekticidy s různým mechanizmem účinku značně zmenšuje manévrovací prostor pro nezvyšování selekčního tlaku. I v tomto smyslu je perspektiva do budoucna špatná.

Potřeba začlenit do ochrany porostů insekticidní látky s jiným mechanizmem účinku, než vykazují pyretroidy a neonikotinoidy, se jeví jako kritická pro možnost zpomalit vývoj rezistence populací k. čtyřzubého k pyretroidům.

Graf 1: Letová aktivita krytonosce čtyřzubého (C. pallidactylus) a  samic schopných klást vajíčka na lokalitě Rapotín (okres Šumperk) v průběhu předjaří  jara roku 2022

Blýskáček řepkový aneb snad výskyty neporostou

Předcházející sezona (2022) byla již několikátou v řadě, ve které byl výskyt dospělců blýskáčka řepkového v období, kdy jsou porosty k poškozením, které tento škůdce způsobuje, citlivé (BBCH 50–57/60), obecně nízký. Zdá se, že význam tohoto škůdce klesá.

Vzhledem k tomu, co ukazují výsledky testů rezistence, je to, ať už jsou příčiny poklesu výskytu jakékoliv (změna životních podmínek mu nevyhovuje, parazitace larev, náklady na fitness díky rezistenci) vlastně dar z nebes. Tak jako v případě krytonosců jsou ke kontrole blýskáčků k dispozici jen pyretroidy a neonikotinoid acetamiprid. Vůči esterickým pyretroidům (lambda-cyhalothrin, alfa-cypermethrin, zeta-cypermethrin, cypermethrin, gamma-cyhalothrin, esfenvalerate) jsou české populace blýskáčků rezistentní a v případě nebezpečného výskytu tyto insekticidy zcela selžou.

Je zajímavé a možná i překvapivé, že se nadále situace s rezistencí u blýskáčka zhoršuje, i když se v posledních letech vzhledem k nižšímu výskytu proti tomuto škůdci zasahovalo spíše méně (alespoň přímo) a selekční tlak ze strany pyretroidů měl tedy poklesnout (graf 2). To je ale iluze neboť kvůli naopak vyšším výskytům a prodloužení ovipoziční aktivity u krytonosce čtyřzubého se zvýšil počet postřiků cílených na stonkové krytonosce, které jsou, po té co byly zakázány organofosfáty (hlavně chlorpyrifos-ethyl a chlorpyrifos-methyl), téměř výhradně založeny na pyretroidech. No a doba výskytu blýskáčka řepkového a obou druhů stonkových krytonosců se v porostech značně překrývá. Takže žádný pokles selekčního tlaku - naopak selektujeme si stále rezistentnější populace blýskáčka řepkového vůči pyretroidům, i když nám nyní vlastně neškodí (patrné hlavně z grafu 2b).

Graf 2: Hodnoty LD₅₀ (vlevo) a LD₉₀ (vpravo) pro lambda-cyhalothrin odhadnuté metodou probitové regrese pro jednotlivé české populace blýskáčka řepkového

Po zákazu indoxacarbu (přípravek Avaunt) vlastně není k dispozici insekticid, na který lze s jistotou spoléhat, že porost blýskáčkem řepkovým silně napadený v citlivém období ochrání před výrazným poškozením s ekonomickým dopadem, neboť neonikotinoid acetamiprid plnou důvěru v tomto smyslu neskýtá. Je samozřejmě lepší volbou než pyretroid, není ale jisté, jestli je dostatečně účinný (graf 3).

Graf 3: Hodnoty LD₅₀ a LD₉₀ pro acetamiprid odhadnuté metodou probitové regrese pro jednotlivé české populace blýskáčka řepkového

Ze srovnání dat uvedených na grafu 3 a, b s výsledky z tabulky 2 vychází, že blýskáček je k acetamipridu méně citlivý než krytonosec čtyřzubý. A odhlédneme-li ještě k výsledkům v tabulce 4 (viz níže), vidíme, že ze srovnání na další druh krytonosce, krytonosce šešulového, vychází blýskáček ještě hůř.

Tab. 4: Citlivost českých populací krytonosce šešulového (Ceutorhynchus obstrictus) k neonikotinoidu acetamiprid (zástupce neonikotinoidů) pro populace odebrané ve dvou sezonách 2021 a 2022 (lahvičkový test IRAC 021 adaptovaný pro acetamiprid, postihuje pouze kontaktní efekt testované látky¹)

Doufejme, že se výskyty blýskáčka řepkového v roce 2023 a v dalších sezonách nezvýší.

Šešuloví škůdci aneb trochu lepší zprávy

Jde o dva pro řepku škodlivé druhy: krytonosce šešulového (Ceutorhynchus obstrictus) a bejlomorku kapustovou (Dasineura brassicae).

Krytonosec šešulový není vážný škůdce. V příspěvku zaměřeném na hodnocení vývoje postupného snižování citlivosti k insekticidům u řepkových škůdců ale významnou roli hraje. Výsledky testování jeho populací mohou posloužit jako cenný srovnávací materiál. Logicky se zde nabízí porovnání s krytonoscem čtyřzubým, který, jak je rozebíráno výše, začíná dělat v tomto smyslu problémy. Zaměříme-li se na výsledky testování českých populací krytonosce šešulového (tab. 3) a krytonosce čtyřzubého (tab. 1) na citlivost k pyretroidům, vidíme, že mezi oběma druhy je rozdíl. Zatímco u krytonosce šešulového je situace relativně stabilní, stav mezi roky 2018 a 2022 se příliš nezměnil, nedošlo k výraznému zhoršení, naopak u krytonosce čtyřzubého je vidět poměrně výrazný nárůst mediánů letálních dávek a podílů populací schopných odolávat i vysokým dávkám testovaného pyretroidu (lambda-cyhalothrin). „Nůžky“ mezi těmito dvěma druhy se začínají rozevírat. A že sklapnout je nebude lehké, je rozebíráno v části o krytonosci čtyřzubém.

Tab. 3: Citlivost českých populací krytonosce šešulového (Ceutorhynchus obstrictus) k pyretroidu lambda-cyhalothrin (= referenční látka pro skupinu esterických pyretroidů) ve třech sezonách 2018, 2021 a 2022 (lahvičkový test IRAC 011, verze 3 postihuje pouze kontaktní efekt testované látky)

I když to bude možné bezpečně ověřit až po delší době testování, zdá se, že i v případě citlivosti k neonikotinoidu acetamiprid je mezi oběma druhy krytonosců rozdíl. Výsledky z roku 2021 ukazují na podobnou citlivost obou druhů k tomuto neonikotinoidu, výsledky z roku 2022 jsou již poměrně dost odlišné (viz např. rozdíly v hodnotách mediánů LD₅₀,₉₀ a LD₉₅; srovnej tabulky 2 a 4). Že by se i v případě acetamipridu začal projevovat negativní dopad zvýšeného selekčního tlaku na populace krytonosce čtyřzubého?

Pro bejlomorku kapustovou máme málo dat z laboratorních pokusů. S jistou opatrností si ale troufáme učinit závěr, že tento druh je citlivý jak k pyretroidům, tak k acetamipridu. Ani jinde v Evropě nebyly dosud problémy s rezistencí u tohoto druhu zaznamenány.

Závěry

1) Krytonosec čtyřzubý je v ČR pod silným selekčním tlakem směřujícím k nárůstu rezistentních populací vůči pyretroidům. Vývoj může být rychlý a stát se problémem postihujícím všechny regiony ČR do několika let.

2) Potřeba zatáhnout do ochrany porostů před krytonoscem čtyřzubým insekticidy s jiným mechanizmem účinku, než vykazují pyretroidy a neonikotinoidy, se jeví jako kritická pro možnost zpomalit vývoj rezistence populací tohoto druhu škůdce vůči pyretroidům.

3) Krytonosec čtyřzubý je v ČR méně citlivý k neonikotinoidu acetamiprid než krytonosec šešulový.

4) Úroveň rezistence blýskáčka řepkového vůči pyretroidům stále vzrůstá, a to i přesto že je vysoká již řadu let a že význam tohoto škůdce poklesl (díky nižším výskytům) a selekční tlak se tak měl snížit (protože se proti němu nemusí zasahovat).

5) Citlivost blýskáčka řepkového k neonikotinoidu acetamiprid je nižší než citlivost krytonisce čtyřzubého i krytonsce šešulového k této látce.

6) Nejméně problémovými jsou z hlediska možných dopadů fenoménu rezistence šešuloví škůdci: krytonosec šešulový a bejlomorka kapustová.

Výsledky uvedené v tomto příspěvku byly získány při řešení projektu č. QK21010332 (MZe ČR). Pří přípravě rukopisu a též při zpracovávání výsledků byly využity prostředky z projektu MZE-RO1018, MZE-RO1718 a MZE-RO1818. Autoři článku by rádi touto cestou také poděkovali inspektorům ÚKKÚZ, kteří se zapojili do sběrových aktivit u populací několika druhů škůdců.

Ing. Marek Seidenglanz, Ph.D.¹, Ing. Jaroslav Šafář, Ph.D.¹, Mgr. Petra Hanáková Bečvářová, Ph.D.¹, Ing. Pavel Kolařík², Doc. Mgr. Ing. Eva Hrudová, Ph.D.³, Ing. Veronika Gališová⁴, Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.⁵, Ing. Jitka Stará, Ph.D.⁵, Ing. Pavel Tóth, Ph.D.⁶, Ing. Prokop Šmirous, Ph.D.¹

¹Agritec Plant Research s.r.o., Šumperk, ²Zemědělský výzkum Troubsko spol. s r.o. Troubsko, ³Mendelova univerzita Brno, ⁴OSEVA V a V s.r.o., Opava, ⁵Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha, ⁶Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Olomouc