Ochrana porostů máku setého proti hlavním hmyzím škůdcům

05. 04. 2023 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 955x

Mák setý se řadí k plodinám typickým pro pěstování v rámci zemědělských oblastí České republiky. V roce 2022 však ale došlo k výraznému propadu osetých ploch v porovnání s rokem předchozím. Celková plocha činila pouze 26 tis. ha, což je pokles o téměř 17 tis. ha. Souvisí to především se ztrátou obchodních partnerů a vysokým zásobám této komodity z minulých let pěstování. Lze předpokládat že celková plocha založených porostů bude v roce 2023 na podobné úrovni či ještě mírně nižší.

I nadále je ale nutno věnovat zvýšenou pozornost škodlivým organizmům vyskytujícím se v porostech v průběhu celého vegetačního období. Z hmyzích škůdců je důležité v jarním období sledovat výskyt a škodlivost dospělců krytonosce kořenového (Stenocarus ruficornis), který svým žírem dokáže rostliny velmi silně poškodit. Z dalších významných se pak můžeme setkat v období háčkování až prvních květů s tzv. makovicovými škůdci - krytonoscem makovicovým (Neoglocianus macula-alba Herbst, syn. Ceutorhynchus macula-alba Herbst) a bejlomorkou makovou (Dasineura papaveris Winn.).

Krytonosec kořenový

Dospělý brouk (obr. 1) je 3 až 3,5 mm velký tmavohnědě zbarvený s bronzovým leskem. Za štítkem v mezeře mezi prvními rýžkami krovek je světlá skvrna, za ní pak podlouhlá, sametově černá skvrna na světlém podkladě a před zakončením krovek bílá skvrna. Nosec je na konci poněkud rozšířený. Larvy jsou beznohé žlutobílé barvy, 5–6 mm dlouhé.

Přezimuje jako dospělec ve svrchní vrstvě půdy a brzy na jaře naletuje do porostů máku, kde provádí úživný žír a způsobuje nejvýznamnější škody. Dospělci škodí žírem na rostlinách, kde jsou patrné skeletované listy ze spodní strany okénkovým žírem. Pří silnějším výskytu tohoto škůdce dochází k napadení celých mladých rostlin, tyto rostliny pak krní a velmi často pak následně i odumírají. Vajíčka jsou kladena v období od poloviny května po dobu 2 až 2,5 měsíců do hlavního listového nervu. Nejmladší larvy vyžírají chodbičky v listovém parenchymu, poté se stěhují do půdy, kde škodí na kořenech (obr. 2). Způsobují zde svým žírem podélné rýhy a posléze i chodbičky (dutiny) na povrchu kořenu máku. Larvy tohoto škůdce jsou též velmi významné - při větší početnosti na kořenech napadené rostliny krní a předčasně dozrávají. Během roku má krytonosec kořenový jednu generaci.

Výskyt a škodlivost krytonosce kořenového je ovlivněn především průběhem povětrnostních podmínek v jarním období. Nepříznivě působí déletrvající chladné a deštivé počasí, a také tuhé mrazy, suché a teplé počasí představují významné faktory pro jeho vyšší výskyt nejen na vzcházejícím máku, ale i později.

Obr. 1: Krytonosec kořenový

Obr. 2: Larvy krytonosce kořenového

Zásady ochrany

Pro monitorování lze dle náročnosti využít různé způsoby. V založeném porostu lze zakládat tzv. signální body - hustě setá místa máku a použití zemních pastí s předpěstovaným mákem, kde stěny pasti jsou natřeny nevysychavým lepidlem (např. Chemstop Ecofix). Migrující jedinci by se měli soustředit u těchto míst. Lze použít i emergentních pastí umístěných na místech zimoviště dospělců, tj. na mezích kolem silnic, v blízkosti okraje lesa apod. Dochází zde pomocí PU lahví naplněných 96% ethylalkoholem k záchytu nejen vyletujících jedinců krytonosce kořenového ale i krytonosce řepkového a krytonosce čtyřzubého a dřepčíků rodu Phyllotreta. Ověřenou a nejméně náročnou metodou monitoringu je vizuální pozorování s následným odpočtem dospělců na povrchu půdy v založených a vzcházejících porostech máku. Starší doporučení uvádí, že v případě výskytu 3–4 brouků na 1 m řádků je nutné provést následně foliární aplikaci.

Je důležité sledovat ale i průběh povětrnostních podmínek. Za chladného počasí a vyšší vývojové fáze máku bude hodnota prahu škodlivosti vyšší, tj. 1 brouk na jeden metr řádku (cca na 10 rostlin) než v období teplého, suchého počasí a nižší vývojové fáze máku, kdy i menší počet brouků způsobí vyšší škody (0,3 až 0,5 brouků na běžný metr řádek - 20 či 30 rostlin).

Dle dostupných údajů z monitoringu prováděného pracovníky ÚKZÚZ je zřejmé, že výskyt a škodlivost dospělců krytonosce kořenového je v posledních letech ve všech pěstitelských oblastech máku pravidelná (mapa 1, 2).

Mapa 1: Maximální výskyty dospělců krytonosce kořenového v roce 2021 na území České republiky

Mapa 2: Maximální výskyty dospělců krytonosce kořenového v roce 2022 na území České republiky

Ochrana v roce 2023

V roce 2023 bude možno na základě vydaného nařízení UKZUZ opět použít mořené osivo máku přípravkem Cruiser OSR.

Pro následnou foliární ochranu lze využít pouze pyretroidní přípravky, a to Cyperkill 25 EC (cypermethrin) v dávce 0,1 l/ha a přípravky s účinnou látkou gamma-cyhalothrin: Nexide, Fury Power, Karis Max a Rapid v dávce 0,08 l/ha.

Je velmi důležité sledovat početnost brouků v porostu, aby nedošlo k výpadkům rostlin již brzy po vzcházení a ochranné zásahy za pomocí dostupných registrovaných insekticidů je někdy nutno i na základě našich zkušeností opakovat. Z důvodu nemožnosti použít jiné přípravky s odlišnými účinnými látkami než výše uvedenými (pyretroidy) významně vzrůstá riziko vzniku resistentních populací u tohoto škůdce.

Dále je důležité u těchto přípravků dodržovat i optimální povětrnostní podmínky pro jejich aplikaci, tj. neaplikovat za vysokých denních teplot a zvýšeného UV záření, které jejich biologickou účinnost velmi významně snižuje.

Makovicoví škůdci

Krytonosec makovicový je 3 mm velký nosatcovitý brouk. Na horní straně je bělošedý s výraznou protáhlou bělavou skvrnou na krovkách za štítem (obr. 3). Larvy krytonosců jsou beznohé, rohlíčkovitě prohnuté bělavé barvy s červenohnědou hlavou, v dospělosti 6–7 mm dlouhé (obr. 4). V první polovině května začínají ze zimovišť dospělci krytonosců vylézat. Zpočátku žijí na divoce rostoucích druzích máku, migrace do porostů pak vrcholí v období tvorby poupat. Po zralostním žíru dojde k páření a samičky následně kladou vajíčka (obr. 5) do nejmladších makovic (přibližně 1–3 dny staré). Jedna samička je schopna naklást od 250 do 400 vajíček. Místa na makovicích bývají po žíru a kladení vajíček velmi typická. Dochází zde k výronům bílého mléka, které po zaschnutí vytváří velmi nevzhledné tmavé skvrny. Larvy se vyvíjejí uvnitř makovic, kde vyžírají tvořící se semena a přepážky a podle jejich početnosti může dojít až k úplnému zničení vnitřku makovice. Po ukončení svého vývoje, který trvá v průměru 3 až 4 týdny, si larvy skrz stěnu makovice prokoušou otvor, padají k zemi a následně se kuklí v půdě. Brouci se obvykle líhnou na přelomu srpna a září. Neopouštějí kokony a přezimují v půdě.

Obr. 3: Krytonosec makovicový

Obr. 4: Larva krytonosce makovicového

Obr. 5: Nakladené vajíčko krytonosce makovicového uvnitř makovice

Otvory v makovicích bývají často vstupní branou pro některé houbové patogeny (obr. 6), např. Helminthosporium papaveris. Společně s jedinci krytonosce makovicového jsou v období kladení zaznamenáni na makovicích i jedinci užitečného hmyzu (jedinci z čeledi Braconidae), kteří kladou vajíčka dovnitř makovic a parazitují tak uvnitř se vyvíjející larvy.

Obr. 6: Výskyt houbových patogenů v makovici

Druhým škůdcem je bejlomorka maková. Jedná se o 2 mm dlouhého komárka, hnědavé barvy s načervenalým zadečkem. Samičky kladou vajíčka ve skupinách přímo do makovic. Mohou přitom využívat otvorů způsobených krytonoscem makovicovým, ale podle našich sledování to vždy neplatí. Larvy jsou oranžově žluté až oranžově červené barvy, beznohé, zahnuté o velikosti 1 mm (obr. 7). V průběhu svého vývoje vysávají pletiva vnitřních stěn přepážek makovic. Ty pak houbovitě zduří a semena se vyvíjejí jako neplnohodnotná (zdeformovaná). Dorostlé larvy se následně kuklí v řídkém zámotku uvnitř makovic. Bejlomorka maková má do roka jednu generaci. Larvy mohou být také parazitovány některými druhy chalcidek.

Obr. 7: Larvy bejlomorky makové a poškozená pletiva vnitřních stěn přepážek makovic

Monitoring výskytu

Monitoring výskytu dospělců krytonosce makovicového na území České republiky provádí v provozních plochách pracovníci ÚKZÚZ. Data jsou následně volně dostupná jako součást rostlinolékařském portálu. Za poslední dva roky daného sledování (období 2021–22) je zřejmé, že byl zaznamenán slabý či nulový výskyt škůdce v porostech u většiny z pozorovacích bodů. Z uvedených údajů je ale patrné (mapa 3, 4), že vyšší míra zastoupení byla pozorována spíše ve východní polovině České republiky, kde byly v posledních dvou letech zaznamenány i škodlivé výskyty.

Mapa 3: Maximální výskyty dospělců krytonosce makovicového v roce 2021 na území České republiky

Mapa 4: Maximální výskyty dospělců krytonosce makovicového v roce 2022 na území České republiky

Dlouhodobé výsledky pozorování v Troubsku

Prováděné polní maloparcelové pokusy ukazují ucelenou řadu výskytu makovicových škůdců v porostu, respektive v makovicích máku setého na lokalitě Troubsko (Jihomoravský kraj) v letech 2005 až 2022 (graf 1).

Procentické napadení makovic krytonoscem makovicovým bylo v jednotlivých letech sledování velmi variabilní s tím, že nejvyšší intenzita byla zaznamenána v letech 2011 a 2017 (nad 60 % napadených makovic zjištěných v porostu). Za poslední 3 roky sledování se míra napadení pohybovala do 20 % s tím, že byla zjištěna i nižší početnost larev uvnitř makovic (v průměru do 2 larev/makovici). Míra škodlivosti u tohoto škůdce souvisí i s porostem. Pokud je porost slabý, špatně založený a mezerovitý míra poškození je vyšší než v případě optimálního pěstitelského porostu, kde tato škodlivost není tak patrná.

Procento napadených makovic bejlomorkou makovou se dlouhodobě pohybuje na nižší úrovni a tento škůdce je tak stále považován spíše za minoritního v porovnání s vyskytujícími se larvami krytonosců. Pokud se ale larvy v makovicích objeví jejich početnost je velmi vysoká a vnitřek je pak obvykle silně poškozen spolu s výskytem různých houbových patogenů. Zároveň se objevují makovice, kde sledujeme výskyt pouze larev bejlomorky a tyto zároveň nevykazují vizuálně žádné vnější poškození od dospělců krytonosce makovicového.

Graf 1: Napadení makovic v % larvami krytonosce makovicového a bejlomorky makové a průměrný počet larev na neošetřené kontrole v letech 2005–2019 a 2022 na lokalitě Troubsko

Doporučená ochrana

Pro stanovení optimálního termínu ošetření je nutná vizuální kontrola porostu v období háčkování až do objevení se prvních květů a nejmladších makovic. V této vývojové fázi dochází k úživnému žíru brouků krytonosce makovicového ve vrcholových částech stonku máku a na prvních mladých makovicích. Dochází k páření s následným kladením prvních vajíček dovnitř makovic skrz porušená rostlinná pletiva, která způsobují samičky svým noscem. Monitoring výskytu se provádí v období od počátku háčkování až prvních rozkvetlých květů. Kontroluje se 50 květů při průchodu porostem - prohlédne se 10 míst × 5 květů rostoucích v řádku za sebou, tzn. celkem 50 květů (tab. 1). Prahy škodlivosti lze stanovit následovně a to: při zjištění 1 dospělce krytonosce makovicového na 10 kvetoucích rostlin máku.

Signalizace pro ošetření proti bejlomorce makové je stejná jako v případě krytonosce makovicového, ošetření se provádí ve stejném termínu jako ošetření proti krytonosci makovicovému a registrované přípravky tak mají účinnost na oba tyto makovicové škůdce.

Ošetření porostu by se tedy u obou výše uvedených škůdců mělo provést v případě jejich výskytu v porostu a zároveň před kladením vajíček do makovic. Nakladená vajíčka uvnitř makovic již žádným způsobem nelze účinně redukovat.

V registru přípravků jsou pro rok 2023 proti krytonosci makovicovému k dispozici pyretroidní přípravky Cyperkill 25 EC (cypermethrin) v dávce 0,1 l/ha, Rapid, Karis Max, Fury Power a Nexide (gamma-cyhalothrin) v dávce 0,08 l/ha. Lze využít i přípravek s účinnou látkou deltamethrin - Decis Mega v dávce 0,15 l/ha. Dále pak lze využít přípravek Flipper (draselná sůl přírodních mastných kyselin) v dávce 3,0–5,0 l/ha. Všechny výše uvedené přípravky by měly být aplikovány po ukončení denního letu včel. Dále je registrován neonikotinoidní přípravek Mospilan MIZU 120 SL (acetamiprid) v dávce 0,25 l/ha.

Proti bejlomorce makové jsou registrovány Decis Mega a Mospilan MIZU 120 SL.

U těchto dvou výše uvedených škůdců je v poslední době velmi složité dodržovat antiresistentní strategie v podobě střídání přípravků s odlišnými skupinami účinných látek. U pyretroidních přípravků je dále nutno dodržovat doporučení pro aplikaci těchto přípravků, tj. neaplikovat za zvýšených denních teplot a slunečního svitu, které se v období háčkování máku většinou vyskytují, a proto jejich účinnost následně velmi významně klesá.

Závěr

Ochrana porostů máků proti hlavním hmyzím škůdcům se zařadila v průběhu předchozích pěstitelských let mezi hlavní priority při jeho pěstování. Tak jako v minulosti je možnost využít i v letošním roce ošetření osiva máku proti krytonosci kořenovému mořidlem Cruiser OSR. Při výskytu optimálních podmínek mohou dospělci způsobit na vzcházejících rostlinkách velmi výrazné škody.

V případě makovicových škůdců (krytonosec makovicový) je doporučováno provádět monitoring výskytu v porostu v období háčkování máku a při jeho vyšší početnosti provést aplikaci registrovaných insekticidních přípravků pro jeho potlačení pod stanovený práh hospodářské škodlivosti.

Zdroj map: rostlinolékařský portál na eagri.cz

Výsledek byl získán za podpory MZe ČR, institucionální podpora MZE-RO1718.