BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Vliv výše výsevku ozimého ječmene na výnos zrna

02. 10. 2023 Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D. a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 2142x

Technologické postupy pěstování ozimého ječmene v zemědělské praxi jsou mnohdy ovlivněny jeho postavením jako komodity, která přímo nevstupuje na trh a převážná produkce zrna je využita pro potřeby živočišné výroby v rámci podniku. Tato skutečnost vede k opomíjení ekonomiky pěstování, neboť je produkt oceňován interními cenami.

Proseeds

Optimalizace fixních a variabilních nákladů u krmných plodin však hraje významnou roli z hlediska ekonomické efektivity živočišné výroby a samozřejmě celého zemědělského subjektu. Zároveň je nutné připomenout, že snížení nákladů na produkci krmných plodin by měla zajistit tvorbu tzv. přidané hodnoty, která se promítne do živočišné produkce. Tato skutečnost je ovšem podmíněna současným zvýšením ekonomické efektivity provozů živočišné výroby, včetně hledáním cest zvýšení efektivity využití krmiv, A to nejen z pohledu procesu přeměny energie a jejího následného ukládání u hospodářských zvířat, ale také při jejich transportu, skladování, úpravě apod.

Optimalizace výsevku

Jednou z cest, která může přispět ke snížení nákladů na pěstování ozimého ječmene je optimalizace výše výsevku. Primárně se jedná o snížení počtu vysetých semen na jednotku plochy při konstantní výši výsevku na oseté ploše, které sebou přináší přímé úspory na ceně za osivo na osevní plochy, tak na snížení nákladů na transport a nakládání menšího množství materiálu. Opomenout nelze ani vyšší plošný výkon secích strojů v důsledku menšího počtu plnění zásobníků osiv apod. Graf 1 dokládá vliv výše výsevku ozimého ječmene (kg/ha) na náklady na osivo v závislosti na ceně osiva. Rozdíly mezi náklady na jednotku plochy ve vztahu k ceně osiva se výrazněji projevují při vyšších výsevcích.

Druhou možností je variabilní setí, které u ozimého ječmene bude pravděpodobně odpovídat modelu vycházejícího z parametrů, že na „úrodnějších“ částech pozemku budu vysévat méně (lepší vzcházivost, potenciál pro tvorbu odnoží, snížené riziko polehání v důsledku tvorby silných odnoží, menší konkurence mezi rostlinami omezující prodlužující růst apod.), na „horších“ bude výsevek zvýšen, aby bylo zajištěno požadované množství rostlin při působení stresových faktorů (nižší vzcházivost, nižší odnožování apod.), nebo bude ponechán na střední hodnotě (průměrná místa). Zde nedojde asi k úsporám na osivu, ale náklady bude „ředit“ průměrně vyšší výnos z pozemku. Tento model je obecně vhodnější pro plodiny s nižší intenzitou vstupů během vegetace a předpokládá hnojení jednotnou dávkou, kde se počítá s primárním produkčním potenciálem plodiny, jehož projev je primárně modifikován prostředím. Zajímavou cestu představuje kombinace obou výše uvedených řešení.

Graf 1: Vliv výše výsevku ozimého ječmene (kg/ha) na výši nákladů na osivo na jednotku plochy
Graf 1: Vliv výše výsevku ozimého ječmene (kg/ha) na výši nákladů na osivo na jednotku plochy

Faktory určující výsevek

Dalšími faktory vedoucími ke snižování výsevku je ověřování pěstování ozimého ječmene v širších řádcích, kde je samozřejmě nutné výsevek snížit za účelem omezení vnitrodruhové konkurence. Navyšování rozteče řádků u ozimého ječmene je obecně spojeno s vývojem technologií pro suché oblasti, pro postupy využívající meziřádkovou kultivaci a pro systémy pěstování ječmene s pomocnou plodinou. Technologie pěstování ječmene v širších řádcích zároveň otevírá doposud koncepčně neověřované možnosti cíleného hnojení.

Z hlediska budoucího vývoje zemědělské politiky lze část krmných plodin zařadit do skupiny plodin určených k tzv. ředění intenzity vstupů na jednotku plochy. Jednalo by se tak o plochy, kde by snížení vstupů mohlo zajistit udržení intenzity u jednoznačně tržních komodit (pšenice, řepka, mák apod.). To však neznamená, že by musely klesnout výnosy. Spíše se bavíme o využití technologií s cíleným zonálním hnojením vedoucí ke snížení jejich spotřeby, nebo o cílené mechanické kultivaci porostů, snižující použití herbicidů.

Opomenout nelze ani snižování výsevku ozimého ječmene u osivářských porostů, které je spojeno s nárůstem hmotnosti tisíce semen a tím i s výtěžností osiva.

I při vývoji nových technologických postupů však nelze zapomínat na obecné principy určující optimalizaci výsevku ve vztahu k aktuálnímu stavu půdy, počasí, kvalitě osiva apod. Výše výsevku je totiž primárně ovlivněna samotným průběhem počasí před založením porostu a očekávaným vývojem k předpokládanému průběhu počasí a dostupnosti vody v půdě. Počet klíčivých zrn na jednotku plochy je na daném pozemku v termínu výsevu rovněž nutné modifikovat ve vztahu ke stavu půdy po předseťové přípravě, při setí, ve vztahu k předplodině apod.

Výše uvedené skutečnosti si již část zemědělská praxe uvědomuje a již dnes část zemědělských subjektů pracuje s výsevky ozimého ječmene na úrovni 2,5 MKZ/ha, včetně kombinace se širšími řádky (25 cm).

Založení pokusných ploch

Za účelem ověření vlivu výsevku na vývoj porostů a na výnos zrna byly na pozemcích ZD Příchovice 24. 9. 2020 založeny pokusné plochy s rozdílnými výsevky ozimého ječmene (1,5; 2; 2,5 a 3 MKZ/ha) odrůdy Kosmos. Velikost jednotlivých variant pokusných ploch činila 18 × 400 m. Porosty byly založeny po pšenici ozimé (omezení vlivu dobré předplodiny). Základní zpracování půdy představovala orba, čímž byl zásadně omezen výskyt výdrolu pšenice na pozemku. Pozemek byl před orbou vyvápněn, následovalo urovnání pozemku a následně výsev porostů s roztečí řádků 125 mm, hloubka setí respektovala stav pozemku a činila 3 cm, rychlost při setí byla 9 km/h (obr. 1).

Před provedením orby proběhlo na pozemku vápnění (dolomitický vápenec, dávka 2,0 t/ha). Orba na hloubku 25 cm proběhla 15. 9. 2020. Urovnání povrchu půdy před setím pomocí talířového kypřiče (hloubka kypření 10 cm) bylo provedeno 22. 9. 2020. Porosty byly založeny 24. 9. 2020.

Regenerační hnojení proběhlo 4. 3. 2021 (150 kg/ha LAD), 8. 4. 2021 byla aplikována močovina (150 kg/ha) a 19. 4. 2021 LAD (150 kg/ha). V rámci následných listových aplikací byl porost ošetřen 22. 4. 2021 (močovina 5 kg/ha, + hořká sůl 2 kg/ha + Energen 3D + Cu, Mn, Mo a B) a 24. 5. 2021 poté PeKacit 0,5 kg/ha + Zn.

Postemergentní aplikace herbicidů proběhla 22. 10. 2020 (Dikobraz Extra 0,25 l/ha + Chlortoluron 1,5 l/ha + Lambo 0,1 l/ha). Poté se jednalo o krácení porostů 22. 4. 2021 Moxa 0,4 l/ha + Cyflamid 0,3 l/ha a 24. 5. 2021 (Delaro 0,73 l/ha + Skeleton 0,46 l/ha + Nexide 0,08 l/ha).

Obr. 1: Založení pokusných ploch secím strojem Pöttinger Terrasem C6 na pozemcích ZD Příchovice
Obr. 1: Založení pokusných ploch secím strojem Pöttinger Terrasem C6 na pozemcích ZD Příchovice

Variabilita rozmístění rostlin

Dne 16. 10. 2020 bylo provedeno hodnocení počtu rostlin na ha, vzdálenosti rostlin v řádku a stanoven byl i skutečný počet tzv. dvojáků na jednotku plochy. Tabulka 1 dokládá skutečný počet rostlin na jednotku plochy. Skutečný počet rostlin při provedeném hodnocení převyšoval stanovené výsevky. Důvodem může být nastavení výsevního množství na hmotnost výsevku, kdy konečný počet semen na jednotku plochy je poté ovlivněn kolísáním HTS, nebo delší trajektorií potřebnou pro ustálení se výše výsevku (hodnocení počtu rostlin vždy probíhalo v minimální vzdálenosti 80 m od souvratě). Přes uvedené rozdíly mezi teoretickým a skutečným výsevkem byl dosažen požadovaný rozdíl v počtu rostlin na jednotku plochy, včetně statisticky průkazných rozdílů mezi většinou průměrů.

V tabulce 1 jsou rovněž uvedeny průměrné vzdálenosti mezi rostlinami, které však mají z hlediska variability znaku malou vypovídací hodnotu. Za důležitou lze v tabulce 1 považovat hodnotu směrodatné odchylky (je uvedena v jednotkách hodnocené veličiny) a variačního koeficientu (porovnává směrodatnou odchylku s průměrem, %). Tyto hodnoty dokládají variabilitu rozmístění rostlin v řádku. Čím více se hodnota směrodatné odchylky liší od průměrné hodnoty (nebo je vyšší hodnota variačního koeficientu), tím více narůstá počet dvojáků, případně trojáků, v řádku.

Na základě měření byl proveden výpočet počtu dvojáků na ha (tab. 1). Výskyt dvojáků byl dominantním jevem vůči výskytu trojáků. Na variantě s nejvyšším počtem jedinců dosahovala hodnota dvojáků 711 tis., u druhého nejvyššího výsevku poté 400 tis. dvojáků na ha. Budeme-li předpokládat, že z dvojáku zůstane jen jedna rostlina, je potřebné při plánování výsevku snížit počet jedinců o ½ počtu dvojáků na jednotku plochy u vyšších výsevků, v našem případě u porostů s výsevkem vyšším než 2,5 MKZ na ha. Další otázkou je, o kolik se sníží produkce jedné rostliny, roste-li souběžně s druhou či dalšími jako dvoják, troják apod. Dosavadní výsledky z literatury poukazují na negativní vliv konkurence rostlin na produkci semen. Opomenout nelze ani skutečnost, že navyšování výsevku nemusí být cesta k zajištění konečného požadovaného množství rostlin na jednotce plochy, za předpokladu dobrých podmínek pro vzcházení.

Tab. 1: Parametry porostů ozimého ječmene na lokalitě Příchovice 16. 10. 2020 (výsev 24. 9. 2020)
Tab. 1: Parametry porostů ozimého ječmene na lokalitě Příchovice 16. 10. 2020 (výsev 24. 9. 2020)

Počet odnoží

Další kontrola porostů proběhla 16. 12. 2020. Na variantě s nejnižším počtem rostlin byl dobře patrný „přitisklý“ habitus, který je samozřejmě pro ozimy typický v důsledku působení infračerveného záření. Směrem k nejhustějším porostům se habitus v důsledku konkurence o prostor a o světlo měnil. Rostliny byly vytáhlejší a listy vzpřímenější (obr. 2).

Na plochách s nejnižším počtem rostlin byl zaznamenány vyrovnané odnože a jejich počet se pohyboval v rozmezí 5–7 kusů. Na plochách s nejvyšším počtem rostlin je značná nevyrovnanost mezi rostlinami v důsledku vysoké konkurence v řádku a počet odnoží, spíše nevyrovnaných, se pohyboval v rozmezí 3–5 na rostlinu.

Všechny porosty byly napadeny padlím travním, vyšší napadení opticky vykazovaly nejhustější porosty, na kterých byly výrazněji přítomny zažloutlé až nekrotizované listy.

Další stanovení počtu odnoží proběhlo 20. 2. 2021. Porosty v průběhu zimního počasí nevykazovaly příznaky poškození. Na rozdíl od prosincové kontroly nebylo možné na základě optického posouzení napadení listů padlím travním konstatovat rozdíly mezi variantami.

Časné jarní hodnocení opět potvrdilo vyšší produkci odnoží na rostlině na plochách s menším počtem rostlin (tab. 2). Obrázek 3 dokládá habitus rostlin a obrázek 4 stav porostů 20. 2. 2021. Graf 2 ukazuje pozitivní korelaci mezi počtem rostlin na jednotku plochy a počtem odnoží na rostlině.

Konečné hodnocení počtu rostlin na jednotku plochy a počet odnoží na rostlině byly stanoveny 24. 3. 2021. Při stanovení počtů rostlin na jednotku plochy byl v tomto období zaznamenám pokles rostlin vůči stavu počtu rostlin na podzim (16. 10. 2020). Na plochách s nižším výsevkem (první a druhý nejnižší výsevek) došlo k redukci počtu rostlin o 20 %, u třetího nižšího výsevku o 18 % a u nejvyššího výsevku o 16 %. Průměrná redukce počtu rostlin dosáhla 18 %. Průměrný počet rostlin na jednotku plochy dokládá tabulka 3, kde je daný počet použit pro vyjádření teoretického výnosu. Průměrný počet všech odnoží v daném termínu dosahoval na variantě s nejnižším výsevkem 14 odnoží na rostlině, poté sestupně klesal k nejvyššímu výsevku 10; 10 a 8 kusů. Mezi počtem odnoží na rostlinu na nejnižším a na nejvyšším výsevku byly prokázány statisticky průkazné rozdíly vůči ostatním variantám (ANOVA, Tukey, 95 %).

Graf 2: Závislost mezi počtem rostlin na jednotku plochy a počtem odnoží na rostlině
Graf 2: Závislost mezi počtem rostlin na jednotku plochy a počtem odnoží na rostlině

Tab. 2: Parametry porostů ozimého ječmene na lokalitě Příchovice 20. 2. 2021

Výsevek (MKZ/ha), výsev proveden

24. 9. 2020

Počet rostlin na ha (v mil.), hodnoceno 16. 10. 2020

Počet odnoží na rostlinu (kusy), hodnoceno

20. 2. 2021

Počet odnoží na rostlině na ha (v mil.), hodnoceno

20. 2. 2021

1,5

1,80

a

10

c

17,6

2,0

2,64

b

7

b

18,5

2,5

3,02

b

7

b

21,2

3,0

3,76

c

4

a

16,5

Pozn.: Odlišné indexy mezi průměry dokládají statisticky průkaznou diferenci na hladině významnosti 95 % (ANOVA, LSD test).

Tab. 3: Výnosotvorné prvky, výnos zrna a slámy, a obsah N-látek na pokusných plochách s rozdílným výsevem ozimého ječmene

Varianta

Stanoveno 30. 6. 2021

Stanoveno 22. 7. 2021 (termín sklizně)

Počet rostlin na ha

(stanoveno 24. 3. 2021)

Počet plodných odnoží na rostlině (ks)

Počet klasů na m2 (ks)

Počet zrn v klasu (ks)

HTZ (g)

Výnos zrna (t/ha, 100 sušina a čistota)

Výnos slámy (t/ha, 100 % sušina)

Objemová hmotnost (g/l)

N látky (%)

1 440 000

a

6,5

b

662

a

47,0

b

32,19

b

8,399

a

9,143

a

572,3

c

16,4

c

2 106 667

ab

5,8

b

677

a

45,9

ab

29,22

a

7,097

a

10,515

a

562,5

b

14,7

a

2 453 333

bc

4,3

a

713

ab

46,4

ab

28,56

a

6,887

a

9,477

a

561,4

b

15,7

b

3 146 667

c

3,8

a

861

b

37,8

a

29,51

a

6,877

a

10,097

a

547,0

a

15,3

ab

Pozn.: Odlišné indexy mezi průměry dokládají statisticky průkaznou diferenci na hladině významnosti 95 % (ANOVA, LSD test).

Obr. 2: Stav porostů ozimého ječmene 16. 12. 2020
Obr. 2: Stav porostů ozimého ječmene 16. 12. 2020

Obr. 3: Stav rostlin ozimého ječmene před začátkem jara, 20. 2. 2021
Obr. 3: Stav rostlin ozimého ječmene před začátkem jara, 20. 2. 2021

Obr. 4: Stav porostů ozimého ječmene před začátkem jara, 20. 2. 2021
Obr. 4: Stav porostů ozimého ječmene před začátkem jara, 20. 2. 2021

Stav porostů při dozrávání a sklizeň

V době dozrávání porostů (30. 6. 2021) bylo provedeno hodnocení počtu klasů a počtu zrn v klase. Výsledky jsou součástí tabulky 3, kdy byly stanovené hodnoty použity pro stanovení teoretického výsevku. S nárůstem počtu rostlin na plochu narůstal i počet klasů na jednotku plochy, ale počet plodných odnoží na rostlině byl vyšší na plochách s menším počtem rostlin.

V důsledku bouřek bohužel porosty polehly. Na plochách s nejvyšším počtem rostlin většina polehla zcela a k zalomení stébel došlo přímo u země. U řidších variant byla stébla pevnější a k zalomení došlo ve výšce 15–20 cm nad zemí. Porosty byly regulovány 22. 4. 2021 přípravkem Moxa (0,4 l/ha) a Skeleton (24. 5. 2021, 0,46 l/ha). Na variantě s nejvyšším výsevkem byly klasy nevyrovnané a ve srovnání s řidšími variantami menší (obr. 5).

Sklizeň porostů proběhla 22. 7. 2021. Z důvodu polehlosti porostů byla sklizeň provedena vystříháním celých rostlin ploch o velikosti 0,25 m2 těsně u země, aby bylo možné stanovit i výnos slámy. Tabulka 3 dokládá výnosové prvky porostu a průměrný výnos zrna a slámy. Porosty s nejnižším počtem rostlin dosáhly teoretického výnosu zrna 8,4 t/ha, porosty s vyššími výsevky se pohybovaly na hranici 7 t/ha. Výsledky potvrzují předem stanovené předpoklady, že nižší počet rostlin je spojen s pozitivním nárůstem HTZ a s počtem zrn v klasu.

Obr. 5: Stav klasů na hodnocených plochách, 30. 6. 2021
Obr. 5: Stav klasů na hodnocených plochách, 30. 6. 2021

Souhrn

Na základě provedených pokusů lze z hlediska praxe za reálné považovat výsevek mezi 2,2–2,5 MKZ/ha. Úspora na osivu se u našich výsevků mezi nejnižšími a nejvyšším výsevkem bude pohybovat kolem 680–730 Kč na ha, odhad nákladů na transport a plnění při nižším výsevku je tak úspora do 100–200 Kč na ha (obtížnější podle délky dojezdu na pozemek a snížení počtu plnění a vyšší plošný výkon).

Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D.1, Ing. Tomáš Voršilka2, Ing. Pavel Procházka, Ph.D.1, Bc. Lenka Chvalová1, Bc. Vít Trhlík1, Ing. Petr Zábranský, Ph.D. 1, Doc. Ing. Milan Kroulík, Ph.D.1, Ing. Martin Žamboch1
1
Česká zemědělská univerzita v Praze, 2ZD Příchovice
foto: V. Brant

Související články

Přehled povětrnostních podmínek pro pěstování brambor v roce 2023

25. 04. 2024 RNDr. Tomáš Litschmann, Ph.D. a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 76x

Regenerativní zemědělství - novinky a zkušenosti

31. 03. 2024 Ing. Veronika Venclová, Ph.D.; Agromanuál Technologie pěstování Zobrazeno 581x

Jarní práce u řepky jsou za dveřmi

23. 03. 2024 Ing. David Bečka, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 786x

Pěstování ředkve olejné

26. 02. 2024 Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D., Ing. Julie Sobotková, Mgr. Helena Hutyrová Technologie pěstování Zobrazeno 602x

Optimalizace pozemkových bloků s ohledem na půdní charakteristiku a provozní parametry strojů

31. 01. 2024 Prof. Ing. Josef Hůla, CSc., Doc. Ing. Petr Šařec, Ph.D., Doc. Ing. Petr Novák, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 780x

Další články v kategorii Technologie pěstování

detail