BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Výskyt chorob obilnin v odrůdových pokusech ve vegetačním roce 2022/23

23. 02. 2024 Ing. Pavel Kraus, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Choroby Zobrazeno 405x

Průběh vegetace a intenzita výskytu škodlivých organizmů jsou výrazně ovlivněny průběhem povětrnostních podmínek na dané lokalitě. Vegetační rok 2022/23 byl poznamenán rychlými výkyvy během celé sezony. Chladnější a vlhčí podmínky během setí ozimů vystřídal mimořádně teplý a suchý podzim a následně celkově mírná zima s krátkými mrazovými periodami. Následovalo nezvykle chladné období s vysokými úhrny srážek na jaře, které vystřídala naopak perioda vysokých teplot a nedostatku vláhy ve druhé polovině vegetace. Takto neobvyklý průběh ročníku zásadním způsobem ovlivnil výskyt jak jednotlivých škodlivých organizmů, tak i růst a vývoj rostlin.

Limagrain

Průběh počasí

Založení porostů ozimých obilnin a začátek vegetace byly výrazně ovlivněny vysokými úhrny srážek které spadly během srpna a září a na většině území dosahovaly 100–200 % dlouhodobého průměru, ojediněle i více a v září byly doprovázeny nižšími teplotami. Na přelomu měsíce však došlo k ubývání srážek a postupnému oteplování.

Chladno a vlhko pak vystřídal velmi teplý a suchý říjen, kdy maximální teploty během celého měsíce přesahovaly 20 °C, průměrné denní teploty se pohybovaly mezi 1,7–3,8 °C nad dlouhodobým průměrem (graf 1) a úhrny srážek byly naopak velmi nízké, na většině území dosahovaly výrazně méně než 50 % dlouhodobého průměru (graf 2).

Velmi teplé a suché počasí pokračovalo i začátkem listopadu, k postupnému ochlazování došlo až ve druhé dekádě měsíce a přidaly se i srážky, které však byly na celém území rozděleny velmi nerovnoměrně. V závěru měsíce se pak opět ochladilo, minimální teploty poklesly pod bod mrazu, maxima se pohybovala jen kolem 5 °C a ve vyšších polohách se objevily smíšené nebo sněhové srážky.

Po krátkém oteplení na začátku prosince došlo ve druhé dekádě měsíce k příchodu zimního počasí. Ranní minima poklesla na -5 až -10 °C, lokálně až -15 °C a denní maxima se většinou pohybovala pod bodem mrazu. Chladné počasí bylo doprovázeno sněžením, a i v nižších polohách napadlo 5–10 cm sněhu. V poslední dekádě však opět došlo k výraznému oteplení a rychlému tání sněhové pokrývky, na přelomu roku maximální teploty dosahovaly 10–15 °C, ve středních Čechách dokonce 17–18 °C.

Velmi teplé počasí s maximy až kolem 10 °C pak pokračovalo i v průběhu ledna, k citelnému ochlazení došlo až během poslední dekády měsíce, kdy teplotní minima opět poklesla až na -8 °C a i maxima se pohybovala kolem bodu mrazu. K nízkým teplotám se přidaly srážky, které byly na většině území sněhové, pouze v nižších polohách i smíšené.

První únorová dekáda byla ve znamení zimního počasí s minimálními teplotami kolem -10 místy až -15 °C a maximy kolem bodu mrazu. Poté však došlo opět k prudkému oteplení a návratu teplot na hodnoty podobné první polovině ledna. Srážkově bylo období na většině území poměrně chudé, vyšší úhrny byly zaznamenány jen lokálně.

Začátkem března ještě přetrvávalo chladné zimní počasí, od konce první dekády se však začalo opět oteplovat. Celý měsíc byl charakterizován velmi proměnlivým průběhem s velkými rozdíly mezi minimálními a maximálními teplotami které v závěru měsíce dosahovaly 15–20 °C, srážkově však byl březen až na výjimky poměrně chudý.

Začátkem dubna se prudce ochladilo a po celou první dekádu se minimální teploty pohybovaly hluboko pod bodem mrazu, místy dosáhly hodnot až -8 °C. V tomto období došlo po obnovení jarní vegetace k poškození řady plodin. Oteplovat se postupně začalo až v polovině měsíce a přidaly se srážky, které byly velmi vydatné a výrazně doplnily vláhový deficit z předchozího období.

Chladnější počasí pokračovalo i v průběhu celého května, srážky však již byly v tomto období rozděleny velmi nerovnoměrně. Výrazně se oteplilo až na přelomu května a června, počasí však zůstalo značně proměnlivé.

V poslední červnové dekádě došlo k nástupu tropických teplot, které byly doprovázeny častými bouřkami doprovázenými silným větrem, přívalovými srážkami a krupobitím. Podobný ráz počasí pak vydržel i v závěru vegetace.

Graf 1: Průběh teplot na lokalitách ÚKZÚZ během vegetace 2022/23
Graf 1: Průběh teplot na lokalitách ÚKZÚZ během vegetace 2022/23

Graf 2: Rozdělení srážek na lokalitách ÚKZÚZ během vegetace 2022/23
Graf 2: Rozdělení srážek na lokalitách ÚKZÚZ během vegetace 2022/23

Výskyt chorob, škůdců a abiotických poškození

Ozimé obilniny

Vysoké úhrny srážek během srpna a září na některých lokalitách zkomplikovaly přípravu půdy, což zejména u ozimého ječmene vedlo k mírně opožděnému setí. Dostatek vláhy v půdě však měl naopak pozitivní vliv na další průběh podzimní vegetace, kdy i přes velmi teplé a suché počasí většina porostů rovnoměrně vzešla a odnožila a porosty byly před zimou v dobré kondici.

Během října a listopadu byly na některých lokalitách zjištěny škodlivé výskyty přenašečů viróz, zejména kříska polního (Psammotettix alienus), aktivita však byla nižší než v předchozích letech a výskyt virových onemocnění byl v pokusech ojedinělý.

Zejména na Moravě byl na řadě lokalit pozorován již během podzimu škodlivý výskyt hraboše polního (Microtus arvalis), který se však v této fázi v polních pokusech dařilo účinně tlumit aplikací rodenticidů.

Během zimy došlo k častému střídání velmi teplých, a naopak chladnějších period, přesto nedošlo k poškození porostů vyzimováním. Vlivem příznivých podmínek během podzimu a zimy však byly porosty na některých lokalitách velmi husté, což mělo za následek zvýšené riziko poléhání ve druhé polovině vegetace.

Neobvykle chladné a vlhké počasí v dubnu způsobilo mírné opoždění nástupu jarní vegetace, celkově však mělo na porosty pozitivní vliv a rozvoj většiny houbových chorob byl v tomto období velmi pomalý. Pouze v několika případech pak došlo k poškození špiček listů v důsledku silných jarních mrazů bez negativního dopadu na další vývoj rostlin.

Po oteplení v průběhu května a června byl na většině lokalit zaznamenán škodlivý výskyt škůdců, zejména mšic (Aphidoidea) a kohoutků (Oulema spp.), proti kterým byla především v teplejších oblastech nutná opakovaná aplikace insekticidů.

Zejména na Moravě se však velkým problémem stala gradace hraboše polního (Microtus arvalis), na nejvíce postižených lokalitách došlo i k silnému poškození porostů a nejvíce poškozené pokusy nebylo možné výnosově vyhodnotit (obr. 1).

Závěr vegetace byl ve znamení velmi vysokých teplot, které urychlily dozrávání. Tropické počasí však bylo doprovázeno četnými bouřkami se silným větrem, přívalovými srážkami nebo kroupami. U řady porostů se tak projevilo často i silné poléhání, lámavost stébla pod klasem případně poškození klasů kroupami, vysoká vlhkost pak místy zkomplikovala sklizeň.

Obr. 1: Poškození porostu pšenice hrabošem polním
Obr. 1: Poškození porostu pšenice hrabošem polním

Pšenice ozimá

Velmi chladný průběh jara měl za následek pozdější nástup většiny houbových chorob. První symptomy se sice v některých případech objevily velmi brzy, k rozvoji infekce však zpravidla došlo až po oteplení na konci května. Dominantním onemocněním byla v uplynulém roce žlutá rzivost pšenice, ale ve vyšší míře se vyskytly i další listové choroby. Naopak nástup velmi vysokých teplot ve druhé polovině června výrazně omezil rozvoj napadení klasů houbovými patogeny.

První výskyty padlí pšenice (Blumeria graminis) byly v teplejších oblastech ojediněle pozorovány již v listopadu nebo v průběhu zimy, na většině lokalit se však objevilo až koncem března a v průběhu dubna. Další rozvoj pak nebyl vzhledem k průběhu teplot příliš intenzivní a k poškození více než 50 % listové plochy náchylnějších odrůd došlo jen v nejteplejších oblastech. Během června se na několika lokalitách padlí objevilo i v klasech ale intenzita napadení byla zpravidla nízká.

Nejvýznamnějším onemocněním uplynulé sezony byla žlutá rzivost pšenice (Puccinia striiformis). První kupky urediospor byly v porostech pozorovány většinou v průběhu května, k maximálnímu rozvoji však došlo až začátkem června. Infekce měla charakter epidemického výskytu a u nejvíce náchylných odrůd způsobila i totální likvidaci listové plochy, takže již nedošlo k napadení původci dalších listových chorob (obr. 2). Typické byly velké rozdíly v napadení jednotlivých odrůd v sortimentu, které viditelně demonstrovaly úroveň rezistence jednotlivých odrůd (obr. 3). V průběhu června bylo pozorováno i napadení klasů, které však bylo omezeno jen na nejcitlivější odrůdy v sortimentu (obr. 4).

Dalším významným onemocněním uplynulé sezony byly listové skvrnitosti (feosferiová skvrnitost pšenice - Stagonospora nodorum, septoriová skvrnitost pšenice - Septoria tritici, pyrenoforová skvrnitost pšenice - Drechslera tritici-repentis; obr. 5). První skvrny byly na listech pozorovány již koncem února a v březnu, k silnějšímu rozvoji však došlo až po oteplení na konci jara. Intenzita napadení byla v řadě případů silná, často bylo pozorováno i poškození listové plochy kolem 50 %, typické byly poměrně velké rozdíly mezi odrůdami.

Naproti tomu vzhledem k chladnému průběhu jara byl nástup hnědé rzivosti pšenice (Puccinia recondita) poměrně pozdní. První kupky byly v porostech pozorovány výjimečně již koncem května, většinou však až v průběhu června (obr. 6). Výrazné oteplení pak napomohlo dalšímu rozvoji infekce, silné výskyty však byly omezeny jen na teplejší lokality, naopak na řadě míst nebyla hnědá rzivost zaznamenána vůbec.

Výskyt klasových onemocnění - feosferiové skvrnitosti pšenice (Stagonospora nodorum) i růžovění klasů pšenice (Fusarium spp.) - byl v uplynulé sezoně minimální. První symptomy se v porostech objevily ve druhé polovině června, další rozvoj infekce však byl vzhledem k podmínkám velmi slabý a poškození více než 5 % klasů na nejvíce napadené odrůdě bylo zaznamenáno jen výjimečně.

Na několika, většinou chladnějších lokalitách, byla v průběhu června pozorována běloklasost způsobená chorobami pat stébel (Ramulispora herpotrichoides, Fusarium spp., Gaeumannomyces graminis), napadení však mělo charakter pouze slabého výskytu.

Obr. 2: Žlutá rzivost pšenice - náchylná odrůda
Obr. 2: Žlutá rzivost pšenice - náchylná odrůda

Obr. 3: Žlutá rzivost pšenice - rozdíl v odolnosti odrůd
Obr. 3: Žlutá rzivost pšenice - rozdíl v odolnosti odrůd

Obr. 4: Žlutá rzivost pšenice v klasu
Obr. 4: Žlutá rzivost pšenice v klasu

Obr. 5: Septoriová skvrnitost pšenice
Obr. 5: Septoriová skvrnitost pšenice

 Obr. 6: Hnědá rzivost pšenice - první výskyt
Obr. 6: Hnědá rzivost pšenice - první výskyt

Ječmen ozimý

První symptomy padlí ječmene (Blumeria graminis; obr. 7) se ojediněle objevily již v listopadu, většinou však až během dubna. Vzhledem k průběhu počasí však byl jeho další rozvoj pomalý a intenzita napadení měla charakter slabého až středního výskytu.

Naopak jedním z významných onemocnění uplynulé sezony byla hnědá rzivost ječmene (Puccinia hordei; obr. 8). První kupky urediospor se v porostech objevily v dlouhém časovém úseku od poloviny dubna do poloviny května. Další rozvoj infekce byl velmi rozdílný v závislosti na lokalitě, ale zejména v teplejších oblastech došlo ke střednímu až silnému napadení listové plochy náchylnějších odrůd v sortimentu.

Podobný průběh měl i výskyt síťovité skvrnitosti ječmene (Drechslera teres). První skvrny na listech byly v nejteplejších oblastech pozorovány již na přelomu října a listopadu, většinou však až ve druhé polovině dubna (obr. 9). K rychlejšímu rozvoji onemocnění pak došlo po oteplení ve druhé polovině května a na většině lokalit bylo zaznamenáno střední poškození listové plochy.

Naproti tomu výskyt spály ječmene (Rhynchosporium secalis) byl i přes poměrně příznivé podmínky pro rozvoj tohoto patogenu poměrně nízký. První symptomy se v porostech objevily rovněž v průběhu dubna, následný vývoj však byl velmi pomalý a intenzita napadení měla charakter slabého výskytu. Pouze v ojedinělém případě bylo v západních Čechách pozorováno poškození až 50 % listové plochy náchylnějších odrůd.

V průběhu června se v klasech objevilo i růžovění klasů ječmene (Fusarium spp.; obr. 10). Podobně jako u ozimé pšenice byla intenzita napadení slabá nebo se onemocnění nevyskytlo vůbec. Výjimkou bylo poškození až kolem 30 % klasů na dvou lokalitách na jižní Moravě.

Obr. 7: Padlí ječmene
Obr. 7: Padlí ječmene

Obr. 8: Hnědá rzivost ječmene
Obr. 8: Hnědá rzivost ječmene

Obr. 9: Síťovitá skvrnitost ječmene - první výskyt
Obr. 9: Síťovitá skvrnitost ječmene - první výskyt

Obr. 10: Růžovění klasu ječmene
Obr. 10: Růžovění klasu ječmene

Žito ozimé a tritikale ozimé

První výskyt padlí žita/tritikale (Blumeria graminis) byl v porostech zaznamenán během dubna a na začátku května. Zatímco u žita byla intenzita napadení podobně jako v případě ozimé pšenice a ječmene poměrně nízká, u tritikale bylo na většině lokalit pozorováno střední až silné poškození listové plochy náchylnějších odrůd. V průběhu června bylo padlí tritikale ojediněle nalezeno i v klasech, k dalšímu rozvoji však již nedošlo.

Nejvýznamnějším onemocněním byly v uplynulém roce listové skvrnitosti žita/tritikale (septoriová listová skvrnitost žita/tritikale - Septoria secalis, S. tritici, feosferiová skvrnitost žita/tritikale - Stagonospora nodorum, spála žita/tritikale - Rhynchosporium secalis; obr. 11). První skvrny se na listech objevily zpravidla v průběhu dubna, k maximálnímu rozšíření pak došlo během června. Na většině lokalit došlo ke střednímu napadení, ale v několika případech bylo pozorováno i poškození kolem 50 % listové plochy.

Výskyt žluté rzivosti (Puccinia striiformis) byl ve srovnání s pšenicí ozimou minimální. V porostech tritikale se objevila v průběhu května pouze na několika náchylnějších odrůdách v sortimentu. Napadení listové plochy bylo ve všech případech slabé a na řadě lokalit se choroba nevyskytla vůbec.

Podobný charakter měl i výskyt hnědá rzivosti žita/tritikale (Puccinia recondita). První kupky urediospor byly pozorovány většinou až během června a další vývoj nebyl příliš intenzivní. V případě tritikale byly zaznamenány jen slabé výskyty a na řadě lokalit se choroba neobjevila vůbec. U žita bylo napadení o něco silnější, ale jen výjimečně došlo k poškození více než 25 % listové plochy.

Klasové choroby (feosferiová skvrnitost žita/tritikale - Stagonospora nodorum, růžovění klasů žita/tritikale - Fusarium spp.) se v porostech v uplynulé sezoně objevily zcela ojediněle.

Obr. 11: Spála tritikale
Obr. 11: Spála tritikale

Jarní obilniny

Založení porostů jarních obilnin proběhlo vzhledem k vláhovým poměrům na konci zimy a začátkem jara bez problémů. Díky vysokým úhrnům srážek během jara porosty vyrovnaně vzešly, vzhledem k neobvykle chladnému počasí však byl počáteční vývoj pomalejší. Jen výjimečně se u vzešlých porostů projevilo poškození špiček listů silným jarním mrazem, které však nemělo žádný negativní vliv na další vývoj rostlin.

Podobně jako u ozimých obilnin byl po oteplení zaznamenám škodlivý výskyt některých škůdců, zejména kohoutků (Oulema spp.) a mšic (Aphidoidea), u většiny pokusů byla nutná opakovaná aplikace insekticidů.

Stejně tak došlo na Moravě k silnému poškození pokusů hraboši, u nejvíce zasažených pokusů nebylo možné provést výnosové hodnocení.

Závěr vegetace byl poznamenán vlnou tropických teplot doprovázených intenzivními bouřkami, které urychlily dozrávání, ale zvýšená vlhkost a polehnutí porostů na řadě míst zkomplikovaly sklizeň.

Pšenice jarní

První kupky mycelia padlí pšenice (Blumeria graminis) se v porostech začaly objevovat až v průběhu května. Další rozvoj pak byl podobný jako u ozimé pšenice a jen ojediněle bylo zaznamenáno poškození více než 30 % listové plochy náchylnějších odrůd. Na dvou lokalitách bylo na přelomu května a června rovněž pozorováno padlí v klasu, další rozvoj však zastavily vysoké teploty.

Listové skvrnitosti (feosferiová skvrnitost pšenice - Stagonospora nodorum, septoriová skvrnitost pšenice - Septoria tritici, pyrenoforová skvrnitost pšenice - Drechslera tritici-repentis) se v porostech jarní pšenice začaly objevovat poměrně pozdě, až ve druhé polovině května nebo začátkem června. Vzhledem k dostatku srážek v předchozím období však byl jejich rozvoj poměrně rychlý a ve většině pokusů došlo ke střednímu až silnému poškození listů.

Dalším významným onemocněním byla stejně jako u ozimé pšenice žlutá rzivost pšenice (Puccinia striiformis). V porostech se sice objevila o něco později, ale její vývoj pak byl poměrně rychlý a poškození listové plochy náchylných odrůd dosahovalo kolem 40 %, na některých lokalitách i více. Výskyt žluté rzivosti klasech však byl vzhledem k pozdějšímu nástupu pozorován pouze v několika případech.

První kupky hnědé rzivosti pšenice (Puccinia recondita) byly na listech zjištěny až v průběhu června. Další rozvoj byl v závislosti na lokalitě ovlivněn nástupem vysokých teplot a zasycháním listové plochy, takže většinou došlo pouze ke středním výskytům a jen ojediněle bylo zaznamenáno silné poškození náchylných odrůd.

V závěru vegetace byly pouze v několika pokusech pozorovány příznaky klasových chorob - feosferiové skvrnitosti pšenice (Stagonospora nodorum) a růžovění klasů pšenice (Fusarium spp.), poškození více než 5 % klasů však bylo zjištěno jen ojediněle.

Ječmen jarní

První symptomy padlí ječmene (Blumeria graminis) se v porostech objevily většinou až v průběhu sloupkování a jeho další rozvoj nebyl příliš intenzivní. Infekce měla charakter slabého až středního výskytu, často bylo napadeno jen několik náchylných odrůd v sortimentu. Pouze na jižní Moravě bylo zaznamenáno i silné poškození náchylných materiálů.

Podobně jako u ozimého ječmene měla v uplynulé sezoně větší význam hnědá rzivost ječmene (Puccinia hordei). První kupky urediospor byly pozorovány v průběhu června. Další průběh infekce pak byl poměrně rychlý a na většině lokalit došlo k poškození kolem 25 % listové plochy na náchylnějších odrůdách.

Druhým významným onemocněním byla síťovitá skvrnitost ječmene (Drechslera teres). První skvrny se na listech většinou objevily během května a další vývoj byl podobný jako u hnědé rzivosti, na většině lokalit dosáhla infekce střední intenzity.

Výskyt další významné listové choroby, spály ječmene (Rhynchosporium secalis), byl o něco slabší. První příznaky se na listech objevily až ve druhém polovině května až začátkem června a zpravidla se jednalo pouze o slabé napadení, na některých lokalitách se spála nevyskytla vůbec.

Na přelomu června a července byl v několika pokusech pozorován ojedinělý výskyt růžovění klasů ječmene (Fusarium spp.). Vzhledem k vysokým teplotám a rychlému zasychání klasu však již k dalšímu rozvoji choroby nedošlo.

Oves setý

V uplynulé sezoně měly v porostech ovsa význam pouze dvě choroby, a i u nich byl škodlivý výskyt zaznamenán pouze na některých lokalitách, na dalších se naopak nevyskytly vůbec.

První příznaky padlí ovsa (Blumeria graminis) se objevily velmi pozdě, až v průběhu června, silnější infekce s intenzitou napadení kolem 50 % listové plochy náchylnějších odrůd byla pozorována pouze ve dvou případech.

Listové skvrnitosti (feosferiová skvrnitost ovsa - Stagonospora avenae, hnědá skvrnitost ovsa - Drechslera avenae) se vyskytly téměř ve všech pokusech. První skvrny byly na listech pozorovány od poloviny května do poloviny června a další vývoj byl závislý na lokálních podmínkách, intenzita poškození listové plochy se pohybovala od ojedinělého výskytu až po 30 %.

Koncem června se na dvou lokalitách objevily první příznaky rzivosti ovsa (Puccinia coronata), k dalšímu rozvoji infekce však již nedošlo. Černá rzivost trav (Puccinia graminis) nebyla v uplynulé sezoně na ovsu zaznamenána vůbec.

Závěr

Napadení obilnin houbovými chorobami nebylo v minulé sezoně příliš vysoké. Výjimkou byl pouze epidemický výskyt žluté rzivosti, zejména v porostech ozimé pšenice, kde došlo u náchylných odrůd k totální destrukci listové plochy i k napadení klasů s významným dopadem na výnosové parametry. Dalšími významnými chorobami napříč obilninami byly obecně listové skvrnitosti, intenzita jejich výskytu se však výrazně nelišila od předchozích ročníků. Klasové choroby se v porostech objevily minimálně nebo nebyly pozorovány vůbec.

Zásadní roli zde sehrálo neobvykle chladné počasí začátkem jarní vegetace, kdy i přes vysoké úhrny srážek nedošlo k významnému napadení listové plochy obilnin houbovými patogeny. Po krátkém období, kdy panovaly optimální podmínky následovala perioda velmi vysokých teplot doprovázených nedostatkem srážek, během kterých došlo k rychlému zasychání listové plochy a dozrávání obilnin, takže další rozvoj houbových chorob byl zastaven.

Tlak škůdců nebyl na většině lokalit příliš vysoký a škodlivé výskyty byly včas tlumeny aplikací vhodných insekticidů.

Problémem se ve druhé polovině vegetace stala zejména na Moravě gradace hraboše polního, v důsledku které došlo k silnému poškození některých pokusů.

Závěr vegetačního období pak byl poznamenán četnými bouřkami doprovázenými přívalovými srážkami, kroupami a silným větrem a s tím souvisejícím poškozením porostů a komplikacemi při sklizni.

Podrobné výsledky zkoušek užitné hodnoty odrůd jsou dostupné na internetovém portálu eagri.cz.

Související články

Inovace v ochraně řepky olejky

23. 04. 2024 Ing. Dušan Sem; Sumi Agro Czech, s.r.o. Choroby Zobrazeno 128x

Nový závažný patogen na kořenech řepky Fusarium avenaceum (Fr.) Sacc.

03. 04. 2024 Doc. Ing. Jan Kazda, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Choroby Zobrazeno 825x

„Revyluce“ v ochraně řepky a slunečnice

02. 04. 2024 Ing. Marek Šmíka; BASF spol. s r.o. Choroby Zobrazeno 713x

Priaxor® EC - dopřejte vašim obilninám to nejlepší v ochraně před houbovými chorobami

01. 04. 2024 Ing. Václav Nedvěd, Ph.D.; BASF spol. s r.o. Choroby Zobrazeno 282x

Choroby olejnin: Listové skvrnitosti světlice barvířské

25. 03. 2024 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 311x

Další články v kategorii Choroby

detail