BASF
BASF
BASF

AGRA

Plevele v cukrovce a technologie zpracování půdy

18. 07. 2022 Ing. Jan Winkler, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 2342x

Řepa je pěstována již od antického Řecka a Říma, i když byla využívána pouze její šťáva jako lék pro nemocné. Později byla v Evropě používána jako listová zelenina nebo krmivo pro hospodářská zvířata. První získávání sacharózy (cukru) je spojeno s Napoleonovou kontinentální blokádou a omezeným dovozem třtinového cukru z Ameriky. Z řepy byly vyšlechtěny odrůdy, jejichž bulvy neobsahují barviva. Základem tohoto užitného směru se stala bílá slezská řepa. Československo bylo před druhou světovou válkou významným světovým pěstitelem cukrovky.

Limagrain

Cukrovka

Z botanického pohledu je cukrovka (Beta vulgaris Altissima Group) řazena do čeledi laskavcovitých, dříve merlíkovitých. Řepa je cizosprašná, jednodomá, dvouletá rostlina, která v prvním roce vegetace vytváří pouze vegetativní části ‑ tedy bulvu a listy v přízemní růžici. V druhém roce vytváří lodyhy, květy a následně plody a semena. Srostlé okvětní lístky květu vytvářejí soubor kulovitých nažek ve ztvrdlém, zaschlém okvětí neboli klubíčko. Cukrovka se rozmnožuje pomocí semen, proto je řazena mezi generativně množené bulevnaté okopaniny. Cukrovka je považována za nejproduktivnější, vysoce energetickou plodinu a z hlediska produkce biomasy je také nejvýkonnější pěstovanou plodinou u nás.

Zpracování půdy pro cukrovku

Cukrovka je plodina náročná na živiny v půdě. Její správnou výživu je nutné docílit kombinací minerálních a statkových hnojiv. Vysokou zásobu živin v půdě potřebuje pro svůj růst a výnos. Kromě dostatku živin jsou také důležité ostatní vlastnosti půdy. Cukrovka vyžaduje půdy s drobtovitou strukturou a vysokým podílem humusu, půdní profil má být hluboký. Zcela nevhodné pro pěstování cukrovky jsou půdy zhutněné a zamokřené. Velmi negativní vliv na výnos cukrovky má vytváření půdního škraloupu. Řadu půdních podmínek je možné ovlivnit zpracováním půdy.

Původní technologie zpracování půdy používaná pro cukrovku je tvořena systémem tří oreb. První orbou je podmítka do hloubky 10 až 15 cm, provedená po sklizni předplodiny. Následuje rozmetání chlévského hnoje a jeho zapravení střední orbou. Třetí orba je prováděna do hloubky 24 až 30 cm. Tyto tři operace je vhodné zvládnout v rozpětí 3 až 4 týdnů. Poslední orba by měla být provedena nejpozději v říjnu. Hlavním úkolem tohoto zpracování půdy je připravit vhodné podmínky pro vývin hlavního kořene a kořenové soustavy cukrovky. Z důvodů snížení nákladů se střední orba vynechává a po podmítce následuje zapravení statkových hnojiv a výdrolu předplodiny hlubokou orbou.

U cukrovky je možné využít i minimalizační způsob zpracování půdy. Klasickou orbu zde lze nahradit středně hlubokým kypřením. V rámci minimalizačních technologií se často využívají vymrzající meziplodiny. Díky meziplodinám se půda obohatí o organickou hmotu a podpoří se tvorba drobtovité půdní struktury.

Cílem předseťové přípravy půdy pro výsev cukrovky je zajistit rychlé prohřátí půdy, dokonalé urovnání jejího povrchu a současně vytvoření kvalitního seťového lůžka. Urovnání povrchu půdy, prováděné kombinátory, se provede buď na jaře, nebo ještě na podzim.

Doba výsevu je závislá na meteorologických podmínkách v jarním období. Včasný termín setí výrazně ovlivňuje výnos a cukernatost bulev. Dřívější výsev umožňuje prodloužení vegetační doby cukrovky a využití zimní vláhy. Ovšem také výrazně zvyšuje riziko poškození mladých rostlin cukrovky pozdními mrazy, které mohou způsobit nejen zpomalení růstu a vznik mezerovitosti porostu, ale i zhoršení zdravotního stavu nebo dokonce úplné zničení porostu.

Způsob pěstování a jednotlivé technologie zpracování půdy mění podmínky, ovlivňují distribuci semen plevelů v půdním profilu, intenzitu a etapovitost klíčení plevelů a druhové složení plevelů.

Polní pokus

Polní pokus byl založený na pokusné stanici v Žabčicích (Mendelova univerzita v Brně). Stanice leží v kukuřičné výrobní oblasti a spadá do velmi teplého, suchého klimatického regionu. Průměrná teplota od roku 1961 do roku 1990 byla 9,2 °C. Průměrné roční úhrny srážek činily 483,3 mm. Dle úhrnu srážek se řadí lokalita polního pokusu k sušším oblastem.

V průběhu tohoto polního pokusu je uplatňován sedmihonný osevní postup: vojtěška setá (první užitkový rok), vojtěška setá (druhý užitkový rok), ozimá pšenice, kukuřice setá (silážní), ozimá pšenice, cukrovka, jarní ječmen.

V rámci osevního postupu jsou použity tři varianty zpracování půdy. Tyto technologie jsou zde uplatňovány soustavně již 16 let.

  • Orba (klasická technologie zpracováním půdy) - užívá se zpracování půdy orbou. Prvním zásahem po sklizni předplodiny je podmítka, která je prováděná dlátovým podmítačem Kverneland do hloubky přibližně 10 cm. Pozemek se oře středně hluboko (do hloubky 20 až 24 cm), orba je provedena otočným oboustranným pluhem Lemken. Výsev pšenice je proveden pomocí secí kombinace Accord.
  • Minimalizace (minimalizační technologie s mělkým zpracováním půdy) - jedná se o variantu s minimalizačním zpracováním půdy. Po sklizni předplodiny je provedena podmítka dlátovým podmítačem Kverneland (hloubka zpracování je 10 cm). Orba je zde nahrazena užitím dlátového podmítače Kverneland ke zpracování půdy do hloubky 10 cm. Výsev pšenice je proveden opět pomocí secí kombinace Accord.
  • Přímé setí (technologie s omezeným zpracováním půdy) - půda se po sklizni předplodiny nezpracovává. Půda se zpracovává jen při setí cukrovky a kukuřice. Při setí ostatních plodin se seje přímo do nezpracované půdy pomocí secí kombinace Accord.

Hodnocení zaplevelení

Během hodnocení zaplevelení porostů cukrovky bylo nalezeno 36 druhů plevelů. Nejvýznamnější podíl na zaplevelení měla biologická skupina pozdně jarních druhů (graf 1). Jedná se o skupinu, která je svými nároky na prostředí nejvíce podobná cukrovce. Celá technologie pěstování cukrovky vytváří ideální podmínky právě pro tuto skupinu druhů.

Porost cukrovky zakládaný klasickou technologií byl zaplevelen především ježatkou kuří nohou, merlíkem bílým, laskavcem a rdesnem blešníkem, což jsou zástupci pozdně jarních plevelů (graf 2). Významně zastoupeny byly také druhy ze skupiny přezimujících, a to hluchavka objímavározrazil perský. Ze skupiny časně jarních druhů zde byly významné opletka obecná a hořčice.

Cukrovka založená minimalizační technologií měla jen mírně nižší zaplevelení ve srovnání s orbou. Došlo zde ovšem k výrazné proměně druhového spektra. Mezi nejpočetnější druhy patřily merlík bílý, rdesno blešník, ježatka kuří noha a laskavec (graf 3). Pokles počtu plevelů byl zaznamenán u přezimujících druhů (hluchavka objímavá, výdrol ječmene, pumpava rozpukavá). Časně jarní druhy byly zastoupeny opletkou obecnou a silenkou noční. Mírný nárůst byl také patrný u vytrvalých druhů, zastoupených především svlačcem obecným.

Technologie přímého setí představuje nejvýraznější změnu ve zpracování půdy. Porosty cukrovky založené touto technologií byly zapleveleny nejvíce. Nárůst plevelů ve srovnání s orbou byl u skupiny pozdně jarních plevelů, zastoupených ježatkou kuří nohou, rdesnem blešníkem, merlíkem bílým a laskavcem (graf 4). Podobné zastoupení si udržela skupina přezimujících plevelů (hluchavka objímavá, zemědým lékařský, rozrazil perskývýdrol ječmene). Mírný nárůst byl patrný i u skupiny časně jarních druhů (silenka noční a opletka obecná). Výrazný nárůst počtu plevelů byl u skupiny vytrvalých druhů, mezi kterými převažoval pcháč oset.

Odlišné technologie zpracování půdy vyvolávají především odezvu v druhovém spektru plevelů cukrovky. Při změně způsobu zpracování půdy je nezbytné vždy upravit regulaci plevelů a zaplevelení pravidelně monitorovat se zaměřením na výskyt nových druhů.

Graf 1: Zaplevelení cukrovky na variantách zpracování půdy
Graf 1: Zaplevelení cukrovky na variantách zpracování půdy

Graf 2: Druhové spektrum plevelů na variantě s orbou
Graf 2: Druhové spektrum plevelů na variantě s orbou

Graf 3: Druhové spektrum plevelů na variantě s minimalizací
Graf 3: Druhové spektrum plevelů na variantě s minimalizací

Graf 4: Druhové spektrum plevelů na variantě s přímým setím
 Graf 4: Druhové spektrum plevelů na variantě s přímým setím

Druhy plevelů významné pro cukrovku

Konkurenční schopnost proti plevelům je u cukrovky na počátku její vegetace velmi nízká. Porosty cukrovky mohou být při nezvládnuté regulaci výrazně zaplevelené. Struktura porostu cukrovky umožňuje prosazení druhů, které řadíme mezi invazní. Mezi nejčastěji se vyskytující plevele v porostech cukrovky patří merlíky, laskavce, svízel přítula, rdesna, tetlucha kozí pysk, oves hluchý, pcháč oset, ježatka kuří noha aj. Problematické mohou být také zaplevelující plodiny, jako jsou výdrol řepky a plevelné slunečnice.

Mezi velmi problematické plevele patří tzv. plevelná řepa. Většinou se jedná o plevelné jednoleté řepy, které způsobují problémy při sklizni řepy a snižují výnos a kvalitu bulev. K nám byly zavlečeny nekvalitním osivem ze zahraničí. Plevelné řepy již v prvním roce tvoří velké množství klubíček (plodů), která v půdě vydrží živá až 15 let. Regulace plevelné řepy je klasickými metodami velmi obtížná a trápí většinu oblastí Evropy, kde se cukrovka pěstuje. U nás je již řada pozemků, kde není možné cukrovku pěstovat právě z důvodu vysokého výskytu plevelné řepy.

Dalším problematickým druhem v cukrovce je mračňák Theophrastův. Jde o jednoletý, pozdně jarní plevel z čeledi slézovitých, který má vysokou efektivitu fotosyntézy a velmi rychlý růst. Produkuje semena s dlouhou životností, jejichž množství může být až 2 000 na jedné rostlině. Typickým znakem jsou jemné a husté chloupky na listech a lodyze, které omezují výpar, a také znemožňují příjem herbicidů přes listy. Proto je velmi odolný vůči chemické regulaci a úspěšně se šíří.

Novým druhem v porostech cukrovky je bytel metlatý, který, stejně jako cukrovka, patří do čeledi laskavcovitých. Podobně jako další plevele z této čeledi má vysokou produkci semen. Na jedné rostlině může dozrát až 100 000 semen, která jsou dlouze dormantní. Velmi dobře se adaptuje na sucho a jiné nepříznivé podmínky. I u nás jsou již známy jeho rezistentní populace. Jedná se o druh, který se intenzivně šíří a budeme se s ním potkávat stále častěji.

Do budoucna bude stále významnější rod laskavec. Tento rod, stejně jako cukrovka, patří do čeledi laskavcovitých. Je tvořen několika druhy a jejich vzájemnými kříženci. Období klíčení těchto druhů je soustředěno až do doby po zasetí cukrovky, ale pokračuje i dále do léta. Z tohoto důvodu může způsobovat tzv. sekundární zaplevelení. Laskavce jsou schopny prosadit se a škodit i v druhé polovině vegetace cukrovky.

Závěr

Cukrovka je velmi náročná plodina vyžadující kvalitní zpracování půdy. Různé technologie zpracování však vyvolávají různé odezvy v zaplevelení. Pokud dojde ke změně způsobu zpracování půdy, je nutné plevele v cukrovce monitorovat a upravit jejich regulaci.

Redukované technologie zpracování půdy pro cukrovku vedou k nárůstu výskytu vytrvalých druhů plevelů (pcháč oset, svlačec rolní), a také k nárůstu druhů jednoděložných (ježatka kuří noha, výdrol ječmene). Změna technologie může také otevřít životní prostor pro nové invazní druhy plevelů.

Polní pokus v Žabčicích
Polní pokus v Žabčicích

Pcháč oset v porostu cukrovky
Pcháč oset v porostu cukrovky

Omezené zpracování půdy podporuje výskyt svlačec rolního
Omezené zpracování půdy podporuje výskyt svlačec rolního

Mezi časté druhy patří ježatka kuří noha
Mezi časté druhy patří ježatka kuří noha

Mladé rostliny ježatky kuří nohy
Mladé rostliny ježatky kuří nohy

Mezi tradiční druhy plevelů patří rdesno blešník
Mezi tradiční druhy plevelů patří rdesno blešník

Plevelná řepa - druh, který se stále šíří
Plevelná řepa - druh, který se stále šíří

K invazním druhům plevelů patří mračňák Theophrastův
K invazním druhům plevelů patří mračňák Theophrastův

Ing. Jan Winkler, Ph.D.1, Ing. Igor Děkanovský 2, Ing. Barbora Kotlánová 1,
Ing. Ladislav Pfefr 1, Ing. Lubomír Neudert, Ph.D.1;
1Mendelova univerzita v Brně; 2Fakultní nemocnice Brno

Související články

Musketeer® plus Nikita®: Nové kompletní odplevelení kukuřice

13. 06. 2024 Ing. Jiří Vašek; Adama Plevele Zobrazeno 108x

Účinná a selektivní ochrana kukuřice proti nežádoucímu zaplevelení

08. 06. 2024 Ing. Antonín Vaculík, Ph.D.; Corteva Agriscience Plevele Zobrazeno 125x

Kagura - osvědčené odplevelení kukuřice

06. 06. 2024 Ing. Dušan Sem; Sumi Agro Czech, s.r.o. Plevele Zobrazeno 162x

Plevele meziplodin a jarních plodin

14. 05. 2024 Ing. Jan Winkler, Ph.D.a kol. Plevele Zobrazeno 403x

Osvědčená i nová řešení plevelů a škůdců od Nufarmu

07. 05. 2024 Ing. Stanislav Hospůdka, Nufarm Plevele Zobrazeno 261x

Další články v kategorii Plevele

detail