Porovnání účinnosti herbicidů v ozimé řepce v pěstitelském roce 2022/23

10. 09. 2023 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Ing. Luděk Procházka, Ing. Dita Hiřmanová; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 422x

V pěstitelském roce 2022/23 proběhly na dvou lokalitách (Praha a Hořice na vysočině) dva identické srovnávací herbicidní pokusy v řepce ozimé. Cílem pokusů bylo porovnat účinnost a selektivitu běžně používaných herbicidů v různých půdních a povětrnostních podmínkách.

Volba herbicidu, jeho dávky i aplikačního termínu byla ponechána na doporučení zadavatelů jednotlivých variant (tab. 1). Na obou pokusných pozemcích se vyskytoval a byl hodnocen heřmánkovec nevonný, violka rolní a mák vlčí. Kromě toho byl v Praze hodnocen svízel přítula a kakost maličký. V Hořicích byla hodnocena také pomněnka rolní a ptačinec prostřední. Pokus v Praze byl umístěn na pozemku se středně těžkou půdou (černozem) s vysokou sorpční schopností (KVK 255 mmol⁺/kg), zatímco na Vysočině byl pokus na lehčí hnědé půdě s nižší sorpční schopností (KVK 89 mmol⁺/kg). Dynamika vývoje porostu na vysočině byla negativně ovlivněna intenzivními srážkami v době zakládání porostu a následnou suchou periodou. Tyto povětrnostní podmínky, společně s intenzivním napadením porostu dřepčíky, způsobily snížení počtu jedinců řepky a pomalejší zapojování porostu, ke kterému došlo až v druhé polovině října.

Herbicidní ošetření bylo provedeno ve čtyřech termínech: preemergentně (PRE), těsně po vzejití řepky - časně postemergentně (POST 1), po vzejití většiny plevelů (POST 2) - řepka měla 2 pravé listy a krátce před uzavřením porostu (POST 3) - řepka měla 4 pravé listy. Počasí a růstové fáze plevelů a řepky v době aplikace jsou uvedeny v tabulce 2.

Přelom srpna a září 2022 byl prakticky na celém území ČR srážkově nadnormální, přičemž na Českomoravské vrchovině byla intenzita srážek extrémní, často více než 100 mm během týdne, což komplikovalo zakládání porostů, avšak působilo pozitivně na účinnost PRE ošetření. Suchá perioda v polovině září však naopak účinnost půdních herbicidů ovlivnila negativně, což se projevilo zejména v hůře zapojeném porostu na vysočině. V průběhu října došlo ke zlepšení vláhových podmínek, což se projevilo pozitivně na porostu řepky, ale účinnost půdních herbicidů se již nezvýšila.

Tab. 1: Testované herbicidní varianty pokusů

Tab. 2: Termíny a podmínky při aplikaci herbicidů na obou pokusných lokalitách

Vliv povětrnostních a půdních podmínek na účinnosti preemergentních herbicidů

Finální účinnost (hodnoceno na jaře při obnově vegetace) testovaných preemergentních (PRE) herbicidů a tank-mix (TM) kombinací na sledované plevele byla nižší na Vysočině (grafy 1–3), kde se porost řepky vyvíjel výrazně pomaleji, přičemž reziduální působení herbicidů nedokázalo pokrýt poměrně dlouhé období od výsevu do zapojení porostu. Přestože účinnost všech testovaných PRE variant na mák vlčí byla na této lokalitě měsíc po aplikaci přes 99 %, v dalším průběhu vegetace klesla na 80–96 %. U heřmánkovce nevonného došlo k poklesu účinnosti z 97–99 % na 87–92 %. K poklesu účinnosti PRE herbicidů došlo také u violky rolní a pomněnky rolní (graf 4). Naopak účinnost na ptačinec prostření zůstala u většiny herbicidů vysoká v průběhu celé vegetace (graf  5).

Účinnost PRE herbicidů v Praze se naopak v průběhu vegetace většinou mírně zvyšovala, což bylo způsobeno rychlým a homogenním zapojením porostu. Přesto byla konečná účinnost na většinu sledovaných druhů spíše průměrná. Nejvyšší účinnost byla na této lokalitě zaznamenána na svízel přítulu (99–100 %) bez průkazných rozdílů mezi testovanými variantami (graf 6). Účinnost na heřmánek nevonný se pohybovala okolo 90 %, rovněž bez průkazných rozdílů mezi variantami. Naopak poměrně velké rozdíly v účinnosti byly zaznamenány u máku vlčího, na který vykázala nejvyšší účinnost (100 %) TM kombinace Butisan Star (metazachlor + quinmerac) + Stomp Aqua (pendimethalin). Účinnost ostatních variant byla průkazně nižší (82–92 %). Překvapující byla poměrně nízká účinnost testovaných herbicidů na kakost maličký (graf 7), která se pohybovala mezi 60 a 83 %, přičemž nejvyšší byla u herbicidu Butisan Complete (metazachlor + dimethenamid + quinmerac).

Užší spektrum působení herbicidů při časném postemergentním ošetření

Přestože v pokusech bylo několik herbicidů aplikováno časně postemergentně (POST 1), pouze varianta s herbicidem Torso (metazachlor + napropamide + quinmerac) již nebyla následně ošetřována jiným herbicidem. Parcely ošetřené herbicidy Maxraptor, Rapsan Plus (oba metazachlor + quinmerac) a Gajus (picloram + pethoxamid) byly následně (POST 3) ošetřeny dalším herbicidem, takže jejich účinnost bylo možné posoudit pouze při hodnocení na konci září.

S ohledem na nepříznivé povětrnostní podmínky v první polovině září nevykázaly časné postemergentní aplikace uspokojivou účinnost na širší plevelné spektrum. Dobře byly potlačeny pouze pomněnka rolní (účinnost 97–100 %) a některými herbicidy také svízel přítula (graf 6). Účinnost žádného testovaného herbicidů na heřmánkovec nevonný nepřesáhla 85 % (graf 1), na kakost maličký 70 % (graf 7) a na violku rolní dokonce ani 30 % (graf 3). Účinnost na mák vlčí byla průkazně vyšší na Vysočině, kde některé herbicidy vykázaly průkazně vyšší účinnost, ovšem pouze herbicid Torzo dokázal mák vlčí na této lokalitě potlačit zcela (graf 2). Dobrou účinnost (95 %) vykázal tento herbicid také na ptačinec prostřední, zatímco účinnost ostatních testovaných herbicidů byla v tomto aplikačním termínu průkazně nižší (0–83 %).

Graf 1: Rozsah účinnosti (udává tmavá část sloupce) testovaných herbicidních variant na heřmánkovec nevonný na dvou odlišných lokalitách (hodnoceno v březnu 2023)

Graf 2: Rozsah účinnosti (udává tmavá část sloupce) testovaných herbicidních variant na mák vlčí na dvou odlišných lokalitách (hodnoceno v březnu 2023)

Graf 3: Rozsah účinnosti (udává tmavá část sloupce) testovaných herbicidních variant na violku rolní na dvou odlišných lokalitách (hodnoceno v březnu 2023)

Graf 4: Účinnost testovaných herbicidních variant na pomněnku rolní na Vysočině (hodnoceno v březnu 2023)

Graf 5: Účinnost testovaných herbicidních variant na ptačinec prostřední na Vysočině (hodnoceno v březnu 2023)

Graf 6: Účinnost testovaných herbicidních variant na svízel přítulu v Praze (hodnoceno v březnu 2023)

Graf 7: Účinnost testovaných herbicidních variant na kakost maličký v Praze (hodnoceno v březnu 2023)

Velmi dobrá účinnost růstových herbicidů

Po vzejití většiny plevelů (ošetření POST 2 a POST 3) byly testovány pouze růstové herbicidy Belkar (halauxifen + picloram), Gajus (picloram + pethoxamid), Bonaxa (aminopyralid + clopyralid + picloram) a GF-4021 (halauxifen + aminopyralid).

Přestože ani jeden z testovaných růstových herbicidů nebyl testován samostatně (sled aplikací či TM kombinace), varianty, kde byly toto herbicidy použity, vykázaly dobrou účinnost na většinu sledovaných plevelů, přičemž účinnost na pomněnku rolní byla 100 % u všech testovaných herbicidů. Poněkud nižší účinnost (87 %) na heřmánkovec nevonný vykázala kombinace Belkar + Gajus ovšem pouze na jedné lokalitě (Praha) a herbicid Bonaxa na kakost maličký (75 %). Nedostatečnou účinnost vykázaly růstové herbicidy na ptačinec prostřední a na violku rolní. Přesto byla dosažená účinnost na violku (33–56 %) průkazně vyšší oproti herbicidům půdním (PRE a POST 1 ošetření).

Sekvenční ošetření

V pokusech bylo zahrnuto šest variant ošetřených sekvenčně, tedy ve dvou termínech. V jednom případech šlo o PRE herbicid (Metazamix), který byl postemergentně (POST 2) doplněn o herbicid Belkar. Na čtyřech variantách bylo nejprve provedeno časné postemergentní ošetření (POST 1) herbicidy Maxraptor, Rapsan Plus, resp. Gajus a následně (POST 3) byl porost dočištěn růstovým herbicidem Belkar nebo Bonaxa. Vedle toho byla testována jedna varianta ošetřena v POST 2 termínu herbicidem GF-4021 a po 2 týdnech (POST 3) herbicidem Belkar.

Všechny sekvenčně ošetřené varianty vykázaly vynikající účinnost (přes 97 %) na svízel přítulu, heřmánkovec nevonný, mák vlčí a pomněnku rolní. Rovněž účinnost na kakost maličký byla u většiny variant výborná, nižší účinnost (75 %) byla zaznamenána pouze na variantě ošetřené herbicidem Rapsan Plus a následně Bonaxou. Největší rozdíly u sekvenčně ošetřených variant byly zaznamenány v účinnosti na ptačinec prostřední, který byl dostatečně potlačen pouze na variantě ošetřené PRE (Metazamix) a následně herbicidem Belkar (97 %), a také na variantě s dvěma postemergentními aplikacemi (POST 2 a 3), nejprve herbicidem GF-4021 a následně herbicidem Belkar (94 %).

Závěry a doporučení

Preemergentní herbicidní ošetření vykazuje uspokojivou účinnost na běžné plevelné spektrum i v horších vláhových podmínkách. Vyčkávání s aplikací půdních herbicidů až po vzejití řepky se nemusí u některých plevelů vyplatit. Za sucha totiž řada těchto herbicidů selhává, a to i v případě, že jsou aplikovány na vzešlé plevele, které při vysokých teplotách snadno odrůstají z citlivých růstových fází.

Jestliže se z nejrůznějších důvodů nepodaří preemergentním, případně časným postemergentním ošetřením dostatečně potlačit všechny plevele nebo je jejich reziduální působení krátké, je v současnosti k dispozici několik listových herbicidů, které dokáží tuto situaci vyřešit. Nejčastěji jsou opravné zásahy zaměřovány na brukvovité a kakostovité plevele, máky ale stále častěji také na heřmánkovité plevele. Naopak rozrazily, či ptačinec prostřední nemusí být postemergentním ošetření ve vyšších růstových fázích dostatečně potlačeny.

Zaplevelení porostu řepky na neošetřené kontrole v Praze