BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Integrovaná ochrana sadů v květnu

17. 05. 2023 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; BIOCONT LABORATORY spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 1491x

Květen je měsícem, kdy vývoj fenologických fází ovocných druhů, a také škodlivých organizmů spějí kupředu velmi rychlým tempem. Průměrné denní teploty stoupnou na 13 °C a srážkové úhrny (70 mm) se začínají blížit letním měsícům. V první polovině měsíce se počasí stále ještě vyznačuje „aprílovými“ výkyvy, což přináší střídání letních dnů s poklesy pod bod mrazu.

Proseeds

Pro sady jsou v tomto období kritické dny v první až druhé dekádě května označované jako „ledoví muži“. Výskyty nočních mrazů a poškození násady bývají v posledních letech časté a ke ztrátám dochází nejen u meruněk, ale i u dalších ovocných druhů. Odolnost pletiv vůči poškození klesá s fenologickým vývojem, jak je patrno i z tabulky 1. Vyššímu riziku proto bývají vystaveny teplejší oblasti a samozřejmě časněji kvetoucí ovoce nebo odrůdy.

Úspěšnost přímé ochrany proti mrazům je nejistá, obzvláště klesnou-li teploty příliš hluboko pod bod mrazu (-3 °C a méně) anebo je během mrazů vyšší proudění vzduchu. V takovém případě selhávají všechny metody založené na prohřívání vzduchu v sadech či vytváření izolační vrstvy pomocí zamlžování. Zkušenosti z předchozích let poukazující na opakované výskyty mrazů by nás hlavně měly přimět k pečlivému uvažování při volbě stanoviště pro budoucí sady.

Tab. 1: Teploty (°C), při kterých v krátkodobé expozici dochází k 90% poškození násady

Ovoce

Růstová faze BBCH

54 - myší ouško / u peckovin bílé špičky

58 - růžové poupě až balónek

65 - plný květ

69 - opad květních plátků

Jabloně

-12,2

-4,4

-3,9

-3,9

Hrušně

-7,4

-5,6

-4,4

-4,4

Meruňky

-10,0

-7,2

-5,6

-4,4

Broskvoně

-12,8

-9,4

-4,4

-3,9

Třešně

-8,3

-4,4

-3,9

-3,9

Zdroj: Utah State University

Ochrana proti patogenům

Hlavním tématem v ochraně proti chorobám jsou v jabloních strupovitosti jabloně (Venturia ineaqualis) a padlí jabloně (Podosphaera leucotricha).

Na počátku května se ve výsadbách jabloní již setkáváme s viditelnými příznaky výskytu padlí
Na počátku května se ve výsadbách jabloní již setkáváme s viditelnými příznaky výskytu padlí

Později v květnu i s lézemi strupovitosti
Později v květnu i s lézemi strupovitosti

V období od počátku květu až cca do fáze lískového oříšku jsou pletiva mimořádně citlivá ke infekcím strupovitosti a zároveň je v zásobě velké množství askospor. Vyšší teploty, srážky a s nimi spojené ovlhčení listů v tomto období vytvářejí podmínky pro vznik extrémního infekčního rizika. Ochranu rovněž komplikuje rychlý růst pletiv, což vyžaduje využití systémových fungicidů anebo velmi časté opakování aplikací.

Vhodným nástrojem pro signalizaci ochrany proti strupovitosti jsou v tomto ohledu teplotní modely, např. RIMpro, který ukazuje průběh infekcí, množství askospor v zásobě, predikci infekcí, a také odhad perzistence naaplikovaných fungicidů. I když ochranu proti padlí jabloně v principu provádíme společně se strupovitostí, je třeba brát v úvahu některé odlišnosti v bionomii obou patogenů.

Padlí vyhovuje spíše sušší počasí střídání vyšších denních teplot s nižšími teplotami v noci. Důležité je především zvládnutí primárních infekcí v době rašení, kdy se vyplatí ošetřovat proti padlí cíleně a využít můžeme síru nebo polysulfid vápenatý. Častou chybou bývá, že na počátku sezony provádíme ošetření mědí proti strupovitosti a na včasnost ošetření proti padlí zapomínáme.

V chladnějších oblastech ještě mohou na počátku května dokvétat višně, kde je třeba věnovat pozornost moniliniové spále (Monilinia fructigena, Monilinia laxa), v hrušních a v citlivých odrůdách jabloní řešíme ochranu proti bakteriální spále jabloňovitých (Erwinia amylovora), a během květu jádrovin také jádřincovou a kališní hnilobu působenou druhy rodu Alternaria spp.

Po odkvětu peckovin a s rozvojem listové plochy postupně zahajujeme aplikace proti suché skvrnitosti peckovin (Stigmina carpophila), hnědnutí listů meruňky (Apiognomia erythrostoma) a skvrnitosti listů třešně a višně (Blumeriella japii).

Pokud se týká volby pesticidů, tak proti spále jabloňovitých se uplatňují přípravky s baktericidním účinkem.

Tab. 2: Přehled ochrany proti patogenům a škůdcům - jádroviny

Škodlivý organizmus

Aktuální stav

Doporučení

Choroby

Strupovitost jabloně

Období vysokého rizika infekcí; rozvoj primárních infekcí, objevují se první příznaky na mladých listech

Systém preventivních nebo/a kurativních ošetření. Signalizace na základě modelu (např. RIMpro).

Padlí jabloně

Rozvoj primárních a postupně i sekundárních infekcí

Preventivní ošetření; signalizace na základě modelů (např. RIMpro), spojit s ochranou proti strupovitosti.

Bakteriální spála jabloňovitých

Během květu primární infekce za chladného a deštivého počasí; později sekundární šíření z napadených růžic.

Signalizace na základě modelu. Věnovat pozornost hrušním a citlivým odrůdám jabloní. Ošetření přípravky s baktericidním účinkem, přípravky zvyšujícími odolnost a mikrobiálním přípravkem na bázi B. amylloliquefaciens.

Jádřincová a  kališní hniloba

Infekce v době květu za deštivého počasí

Do systému ochrany proti strupovitosti zařadit fungicidy s účinkem proti původcům choroby.

Živočišní škůdci

Mera skvrnitá

Vývoj nymf 1. generace, postupně kladení a  líhnutí 2. generace

Larvicidní zásah na vrchol líhnutí, raději ale upřednostnit podporu přirozených nepřátel); aplikace přípravků na smytí medovice.

Pilatka jablečná

Let dospělců, kladení, líhnutí housenic; primární a později i  sekundární žír

Adulticidní zásah ve fázi balónku nebo larvicid po odkvětu před líhnutím housenic (dle modelu nebo na základě preparace vajíček).

Zobonosky

Žír brouků rozvlekle od rašení až do začátku růstu plůdků; poškození plůdků

Pravidelné sklepávání a vizuální kontroly po celé období, adulticidní zásah dle výskytu.

Listohlodi (rod Phyllobius)

Brouci často škodí v době květu

Zásah dle sklepávání a vizuální kontroly. Spojit např. s ošetřením proti zobonoskám.

Sviluška ovocná

Líhnutí nymf z diapauzních vajíček a  následná reprodukce

Vizuální kontrola listů v růžicích, akaricidní zásah dle výskytu.

Podkopníček spirálový

Po odkvětu let 1. generace, kladení a postupně líhnutí housenek a  první miny na listech

Nejpozději v době květu instalace lapáků. Larvicidní zásah selektivními přípravky při BSET10(h) = 1 200 °C nebo při objevení prvních min.

Obaleč jablečný

Po odkvětu počátek letu 1. generace; významná letová vlna s kladením ve druhé polovině května

Před květem aplikace feromonového matení. Instalace lapáků nejpozději těsně po odkvětu. Larvicidní zásah na L1 housenky při BSET10(h) = 2 100 °C od počátku letové vlny.

Obaleč zimolezový

Na konci května může začít let 1. generace

Včasná instalace feromonových lapáků. Instalace feromonového matení před květem. Larvicidní zásah na L1 housenky při BSET10(h) = 2  100°C od počátku letové vlny.

Obaleč jabloňový. obaleč pupenový aj.

Let 1. generace

Sledovat feromonové lapáky a SET.

Píďalky a další listožravé housenky

Během květu žír na květech i na listech v růžicích

Vizuální kontrola a sklepávání; zásah selektivními přípravky včetně B. thuringiensis.

Nesytka jabloňová

Ve druhé polovině května let motýlů

Instalace lapáků k monitoringu nebo lapáků s potravní návnadou k odchytu dospělců.

Mšice jitrocelová, mšice jabloňová

Rozvoj kolonií v růžicích a na vytvářejících se letorostech, příznaky sání

Aficidní zásah dle vizuální kontroly. Základní ošetření však provádět již před květem. Podpora přirozených nepřátel.

Vlnatka krvavá

Rozvoj kolonií

Pravidelná kontrola ohnisek výskytu, před aficidním zásahem aplikace draselného mýdla.

Štítenka čárkovitá

Rozlézání nymf

Po květu pravidelná kontrola ohnisek, aplikace larvicidu; monitoring pomocí lepových pásek.

Červec javorový

Aktivita přezimujících nymf (do fáze zeleného až růžového poupěte), páření dospělců

Potenciální larvicidní zásah v chladných oblastech.

Tab. 3: Přehled ochrany proti patogenům a škůdcům - peckoviny

Škodlivý organizmus

Aktuální stav

Doporučení

Choroby

Moniliová spála

Možnost infekce u  dokvétajících višní; riziko hlavně za chladného deštivého počasí

Preventivní ošetření před očekávaným deštěm nebo podle modelu.

Suchá skvrnitost listů peckovin

Infekce za deštivého počasí po vytvoření listové plochy

Pravidelné preventivní fungicidní zásahy v 10–12denních intervalech.

Hnědnutí listů meruňky

Infekce za deštivého počasí po vytvoření listové plochy

Pravidelné preventivní fungicidní zásahy v 10–12denních intervalech.

Skvrnitost listů třešně

Spory se začínají uvolňovat 3–4 týdny po odkvětu

Pravidelné preventivní fungicidní zásahy v 10–12denních intervalech.

Živočišní škůdci

Pilatky na slivoních

Embryonální vývoj, postupné líhnutí housenic, primární a sekundární žír

Larvicidní zásah ve fázi červených očí.

Zobonoska třešňová

Úživný žír dospělců a kladení cca 2–3 týdny po květu, především ve višních

Pravidelné sklepávání, adulticidní zásah dle výskytu.

Obaleč švestkový

Po květu začátek letu první generace a kladení

Instalace lapáků nejpozději před květem nebo v jeho průběhu. V ochraně feromonové matení (instalace před květem) nebo larvicid při splnění BSET10(h) = 1 500 °C od počátku významné letové vlny.

Obaleč východní

Létá a kladení 1. generace

Sledování úlovků v lapácích, larvicid na počátku líhnutí L1 housenek

Vrtule třešňová

Let dospělců cca 10–14 dní po odkvětu

Instalace žlutých lepových desek a jejich pravidelná kontrola; kontrola vpichů na plodech. Aplikace na dospělce od počátku letu nebo larvicidní ošetření těsně před líhnutím larev ve fázi 2 černých skvrn.

Sviluška ovocná

Líhnutí nymf z diapauzních vajíček a následná reprodukce

Vizuální kontrola listů v růžicích, akaricidní zásah dle výskytu.

Mšice třešňová, mšice maková, mšice broskvoňová aj.

Rozvoj kolonií na vznikajících letorostech

Pravidelná vizuální kontrola, aficidní zásah co nejdříve na počátku rozvoje kolonií, podpora predátorů.

Důležitými opylovači v sadech jsou samotářské včely - zednice rodu Osmia
Důležitými opylovači v sadech jsou samotářské včely - zednice rodu Osmia

Ochrana proti škůdcům

Pokud se týká rychlosti vývoje škůdců, druhového spektra a vzniku potenciálních škod, můžeme květen (společně s měsícem červnem) považovat za nejdynamičtější období. Škůdci reagují na fenologický vývoj ovoce a s jeho rychlým postupem musíme jednat nejen rychle, ale také přesně stanovovat termíny ošetření.

V konkrétní podobě se na počátku měsíce zaměřujeme na pilatky ve slivoních (H. minuta, H. flava), pilatce jablečné (Hoplocampa Testudinea) a v hrušních pilatce hruškové (Hoplocampa Brevis). Výběr insekticidů proti pilatkám je velmi zredukován a z někdejšího poměrně širokého spektra zůstal pouze acetamiprid. Nově je registrován přípravek s účinnou látkou flupyradifuron; ovšem zde není možnost každoročního použití. V signalizaci larvicidní ochrany proti pilatce jablečné můžeme využít teplotní model RIMpro, kde je třeba nastavit tzv. BIOFIX, konkrétně počátek květu raně kvetoucích odrůd (Idared, James Grieve, Bohemia, Julia, aj.).

Dospělec pilatky jablečné
Dospělec pilatky jablečné

Housenice pilatky jablečné těsně před vylíhnutím
Housenice pilatky jablečné těsně před vylíhnutím

Primární žír pilatky jablečné na plůdku
Primární žír pilatky jablečné na plůdku

Již od počátku rašení až do tvorby plůdků do sadů nalétávají polyfágně zaměřené zobonosky, jmenovitě zobonoska jablečná (Coenorhinus aequatus) a zobonoska ovocná (Rhynchites bacchus) a později se ve výsadbách višní objevuje také zobonoska třešňová (Rhynchites auratus).

Zobonoska jablečná
Zobonoska jablečná

Plůdek poškozený zobonoskou
Plůdek poškozený zobonoskou

Zobonosky poškozují rašící pupeny, květy a později plůdky, do kterých vykousávají mělké jamky a kladou vajíčka. Jak bylo naznačeno, aktivita zobonosek je rozvleklá, takže volba termínu ošetření bývá obtížná. Populační hustotu poměrně dobře odhadneme pomocí sklepávání, jež je třeba provádět pravidelně po celé uvedené období. Výběr přípravků je úzký; v úvahu připadá spinosad, acetamiprid a potenciálně také cyantraniliprole.

Zobonoska třešňová
Zobonoska třešňová

Ze zástupců řádu brouků se k zobonoskám velmi často připojují listohlodi (Phyllobius spp.), listokazi (rod Phylloperta spp.) příležitostně zlatohlávci a další zástupci.

Důležitou skupinu škůdců, proti nimž v květnu pravidelně zasahujeme, představují listožravé housenky, především druhy ze skupiny slupkových a pupenových obalečů (o. zimolezový, o. jabloňový, o. pupenový, o. zahradní, o. ovocný aj.), píďalky, někteří zástupci můrovitých (např. rod Orthosia) a další druhy. V ochraně využíváme totricidy (možno spojit se zásahem proti první letové vlně obaleče jablečného), dále spinosad, a také přípravek na bázi Bacillus thuringiensis.

Pokud se nepodařilo dostatečně potlačit rozvoj mšic během jejich líhnutí z diapauzních vajíček ještě před květem, mohou v květnu vytvářet v ohniscích větší kolonie. Abychom zabránili vzniku kalamitní situace, je třeba jednat co nejrychleji. Z chemických látek s aficidním účinkem je nabídce acetaamiprid, flonicamid, spirotetramat a v nechemické ochraně pak využijeme botanický přípravek na bázi azadirachtinu.

V polovině května může mšice jitrocelová vytvářet rozsáhlé kolonie
V polovině května může mšice jitrocelová vytvářet rozsáhlé kolonie

Trochu složitější je ochrana proti vlnatce krvavé, kde se při větším výskytu vyplatí ošetření draselným kokosovým mýdlem za účelem smyvu voskových povlaků. V každém případě je úspěch v boji se mšicemi úzce spojen s přítomností dostatečného množství přirozených nepřátel, především slunéček, ale i zlatooček, pestřenek, blanokřídlých parazitoidů a dalších organizmů. V případě vlnatky krvavé pak důležitou roli hraje parazitická vosička mšicovník vlnatkový (Aphelinus mali). Všechny uvedené druhy vykazují citlivost k některým pesticidům, což je třeba zohledňovat v plánování postřiků.

Obnovující se kolonie vlnatky krvavé
Obnovující se kolonie vlnatky krvavé

Úloha přirozených nepřátel je důležitá i v regulaci výskytu mery skvrnité (Cacopsyla pyri), kde s postupující vegetační sezonou klesá účinnost insekticidních zásahů. Příčinou je překrývání generací a přítomnost různých vývojových stadií, z nichž jsou k zásahům citlivé pouze nymfy L1 a L2. Proto se vyplatí spíše se zaměřit na odstraňování medovice a prevenci vzniku černí, kde využíváme hydrogenuhličitan draselný, draselné kokosové mýdlo, síran hořečnatý nebo pomerančový olej.

Po květu jabloní pravidelně dochází k rozlézání nymf štítenky čárkovité (Mytilococcus ulmi). Tento druh doposud vázaný ohniskově na přestárlé a oslabené stromy začíná v poslední době škodit i v mladých výsadbách. Sáním na plodech vznikají podobné symptomy jako u štítenky zhoubné, jejíž aktivita ale spadá až na přelom června až července. Zasahujeme pomocí acetamipridu nebo spinosadu.

Během května také dokončuje svůj vývoj přezimující generace červce javorového (Phenacoccus aceris).

V posledních letech zaznamenáváme vzestup škodlivosti podkopníčka spirálového (Leucoptera malifoliella), jenž byl donedávna v sadech potlačován používáním ovicidů (diflubenzuron, teflubenzuron, fenoxycarb, aj.) proti obaleči jablečnému. Pro signalizaci ošetření je stanovena teplotní suma SET10(h) = 3 000 °C měřená od začátku roku, ovšem nejspolehlivější metodou v signalizaci je kombinace lapáků s vizuálními kontrolami výskytu vajíček. Ta jsou stříbřitě šedá a vzhledem k miniaturní velikosti podkopníčků drobounká. S pomocí lupy a při troše trpělivosti je při větší populační hustotě snadno nalezneme na spodní straně listů. Využíváme larvicidní látky účinné na obaleče; v ekologickém režimu pak azadirachtin, B. thuringiensis nebo spinosad.

Obaleč švestkový v lapáku
Obaleč švestkový v lapáku

Obaleč jablečný v lapáku
Obaleč jablečný v lapáku

Po odkvětu a s rozvojem plůdků pravidelně začínají létat klíčové druhy obalečů, a to obaleč švestkový (Cydia funebrana), obaleč jablečný (Cydia pomonella), obaleč zimolezový (Adoxophyes orana) a obaleč východní (Cydia molesta). Průběh letu a kladení sledujeme pomocí lapáků, a také prostřednictvím vizuální kontroly. Jako první se v lapácích objevuje obaleč švestkový a larvicidní ochranu zde zahajujeme cca 1–2 týdny po zásahu proti pilatkám. Z insekticidů máme k dispozici chlorantarniliprole, cyantraniliprole anebo využijeme feromonové matení.

V určitém odstupu (1–2 týdny) za obalečem švestkovým se v lapácích objevuje obaleč jablečný. V signalizaci ochrany proti o. jablečnému se můžeme opřít o model RIMpro a výstupy na www.amet.cz. U programu RIMpro je obdobně jako u pilatky jablečné nutno nastavit BIOFIX - tentokrát počátek letu dle úlovků v lapácích. Ve druhé polovině května obaleč jablečný vytváří 1–2 významné letové vlny, mající zásadní vliv na velikost druhé generace.

Po odkvětu třešní a višní, kdy se již začínají tvořit plůdky, se z kokonů v půdě postupně vrtule třešňová (Rhagoletis cerasi). Pro její monitoring vyvěšujeme žluté lepové desky, pokud možno na jižní okraje sadů a do osluněných partií stromů. Na konci května již mohou proběhnout první aplikace, zejména pokud volíme ošetření na dospělce. Využíváme acetamiprid, cyantraniliprole, spirotetramat a spinosad.

Před letem vrtule třešňové instalujeme žluté lepové desky
Před letem vrtule třešňové instalujeme žluté lepové desky

Z dalších škůdců se během května můžeme setkávat se symptomy poškození bejlomorkami (Dasineura sppp.), postupně se líhnou svilušky a ve druhé polovině měsíce zahajují let nesytky - nesytka jabloňová (Synanthedon myopaeformis) a nesytka rybízová (S. tipuliformis). Jedinou formou přímé ochrany proti nesytkám je odchyt motýlů do nádobových lapáků opatřených potravní návnadou a feromonovým odparníkem.

Vajíčka nesytky rybízové
Vajíčka nesytky rybízové

Závěr

Kvalita a přesnost ochrany proti škůdcům i patogenům, kterou provádíme v měsíci květnu, má zásadní vliv na zvládnutí celé sezony. Vyplatí se pečlivě sledovat teplotní sumy a modely a hlavně pravidelně navštěvovat sady.

K hlavním tématům, jež musíme řešit, patří strupovitost jabloně, padlí jabloně, bakteriální spála jabloňovitých, pilatky, široké spektrum polyfágních listožravých housenek (slupkoví a pupenoví obaleči, píďalky) i brouků (zobonosky, listohlodi, listokazi). Letovou aktivitu zahajují podkopníček spirálový, obaleč švestkový, obaleč jablečný, i obaleč zimolezový. Na vzestupu pravidelně bývají populace mšic, mery skvrnité, svilušek, červce javorového i jiných savých škůdců. Z diapauzy se probouzí vrtule třešňová, líhnou se nesytky a štítenka čárkovitá. Velmi rychle se také obnovují kolonie vlnatky krvavé.

Podkopníček spirálový - dospělec a vajíčko na spodu listu
Podkopníček spirálový - dospělec a vajíčko na spodu listu

Housenka obaleče zimolezového těsně před kuklením
Housenka obaleče zimolezového těsně před kuklením

Násada může být na počátku měsíce ohrožena jarními mrazy. Pozornost věnujeme také necílovým organizmům, v době květu také opylovačům.

Příspěvek byl zpracován s podporou projektu NAZV QK1910296 “Efektivita nových postupů regulace škodlivých činitelů v ovocnářství”.

Související články

Ochrana sadů proti škůdcům a patogenům v květnu

22. 05. 2024 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; BIOCONT LABORATORY spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 262x

Ochrana sadů proti škůdcům a patogenům v sadech v měsíci dubnu

27. 04. 2024 Ing. Vladan Falta, Ph.D., BIOCONT LABORATORY, spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 356x

Ochrana ovoce s BASF v roce 2024

03. 04. 2024 Ing. Eva Nežárková; BASF spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 534x

Ochrana ovocných sadů v březnu

24. 03. 2024 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; BIOCONT LABORATORY spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 764x

Ochrana sadů v zimním období a v předjaří

23. 03. 2024 Ing. Vladan Falta, Ph.D., BIOCONT LABORATORY spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 338x

Další články v kategorii Sady a vinice

detail