BASF
BASF
BASF

Aktuální přehled ochrany polních plodin - březen a duben 2022

15. 03. 2022 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 778x

Pokračující teplé počasí v září a v říjnu loňského roku a plošné zamoření území zdroji infekce virové zakrslosti pšenice a ječmene včetně vyšších výskytů křísků a mšic, se u časně setých porostů s velkou pravděpodobností předpokládá napadení virovými zakrslostmi obilnin.

Limagrain

Uváděné informace by měly posloužit jako vodítko ke sledování porostů a pro práci v terénu.

Obilniny

Mšice a virové choroby

Pokračující teplé počasí v září a v říjnu loňského roku a plošné zamoření území zdroji infekce virové zakrslosti pšenice a ječmene včetně vyšších výskytů křísků a mšic, se u časně setých porostů s velkou pravděpodobností předpokládá napadení virovými zakrslostmi obilnin. Příznaky napadení viry se většinou projeví až na jaře.

V porostech obilnin mohou být na jaře také zjištěny výskyty mšic, které mohou dále druhotně šířit virus BYDV způsobující virovou chorobu žlutou zakrslost ječmene. Jeho šíření je připisováno obilním mšicím, především mšici střemchové, kyjatce osenníkyjatce travní. Na jaře se virus může sekundárně silně šířit s přibývajícím výskytem mšic především koncem května a začátkem června. Proto jsou na jaře více poškozovány jen pozdější výsevy jarních obilnin.

Virus zakrslosti pšenice (WDV) je přenášen křískem polním. Na této sekundární infekci se podílejí nymfy a dospělci kříska vylíhlí z přezimujících vajíček, kteří se nakazili na nemocných rostlinách. Jak uvádí odborné zdroje, mimo porosty ozimů tito křísci migrují na jaře jenom v malé míře a významnější napadení jarních porostů virem WDV nebylo pozorováno. Obilniny infikované na jaře mají podstatně nižší výnosové ztráty než obilniny nakažené již na podzim.

Oba viry se přenášejí perzistentním způsobem. U obou virů jsou hostitelské rostliny i příznaky velmi podobné a snadno zaměnitelné. Nejčastěji se projevují žloutnutím rostlin, u některých druhů až červenáním (pšenice, oves, kukuřice). V případě silnějšího napadení zpravidla rostliny špatně rostou, kořeny méně větví, špatně nebo vůbec nevymetají a kvítky jsou sterilní. Zvláště u silných časných podzimních infekcí dochází k výrazným zakrslostem až odumírání rostlin.

V oblastech s plošným výskytem virových zakrslostí obilnin sledujte (zejména při pozdním setí jařin) aktuální informace o situaci a prognóze vývoje letové aktivity mšic, které jsou uváděny v Aphid Bulletinu, jenž pravidelně vydává ÚKZÚZ.

Ani v obilninách není možné kurativní ošetření proti virózám a celá ochrana je tak soustředěna na preventivní agrotechnická opatření a v aktuálních případech na postřik proti vektorům pyretroidy nebo neonikotinoidy.

Příznaky virové zakrslosti na pšenici na jaře
Příznaky virové zakrslosti na pšenici na jaře

Ozimé obilniny

Choroby bází stébel obilnin

Výskyty chorob bází stébel zejména na ozimé pšenici a ozimém ječmeni zjišťujeme na konci odnožování, kdy se na listových pochvách objevují nespecifické nahnědlé skvrny.

V převážné míře se může jednat o poškození způsobené sněžnou plísňovitostí obilnin (plísní sněžnou; Monographella nivalis), houbami rodu Fusarium spp., Rhizoctonia sp., Cochliobolus sp. a místy i stéblolamem pšenice (Oculimacula yallundae). V této fázi nelze přesně vizuálně rozlišit jednotlivé druhy. Pro přesné určení patogenů je nutno provést laboratorní rozbor. Výskyt těchto chorob podporují tyto dispoziční faktory: pěstování obilniny po obilnině, časný výsev, hustý porost, náchylné odrůdy, dlouhý vlhký podzim a zejména vlhké počasí v jarním období.

Pozorování porostu provádíme na konci odnožování ve fázi BBCH 29–30 na více místech a zkontrolujeme alespoň 20 rostlin. Patologicky závažnější jsou skvrny na druhé (vnitřní) listové pochvě na 2–3 nejsilnějších odnožích. Napadení vnější odumírající pochvy nebo slabých odnoží nemá pro vlastní škodlivost velký význam.

Aplikaci fungicidů je nutno provést v růstové fázi BBCH 30–32, tj. počátek sloupkování až fáze 2. kolénka, při napadení 15–25 % hlavních odnoží nebo když více než 15 % rostlin vykazuje příznaky napadení pod 1. sloupnutou pochvou. Kritická mez u ječmene je až při napadení více než 40 % rostlin. U žita a tritikale bude rentabilní použití fungicidu spíše výjimečné. Fungicidní zásah proti kořenomorce (Rhizoctonia cerealis) a fuzariózám na patách stébel nebývá rentabilní. K ošetření je k dispozici řada fungicidů na bázi účinné látky prothioconazole, boscalid, prochloraz, cyprodinil. Slabě napadené porosty ošetřujte teprve až při zjištění prvních příznaků listových chorob (padlí, tečkovaná plevová a listová skvrnitost - braničnatky).

Příznaky chorob pat stébel
Příznaky chorob pat stébel

Sněžná plísňovitost obilnin

Na některých lokalitách s déletrvající sněhovou pokrývkou může dojít i k vážnějšímu poškození porostů ozimých obilnin sněžnou plísňovitostí obilnin (plíseň sněžná). Jedná se o chorobu, která ohrožuje porosty během zimy i v časném jaru a může podstatně přispět k jejich vyzimování. Původcem této choroby je fytopatogenní houba Monographella nivalis (syn. Fusarium nivale, anam. Microdochium nivale). V předjaří se na listech napadených rostlin vytváří bílý až narůžovělý (lososový) povlak houby, způsobený tvořícími se shluky konidií. Napadené rostliny mají slabší kořenový systém a postupně odumírají. Více poškozeny bývají husté porosty, a také porosty na hodně utužených půdách.

Vhodným opatřením je podpora rychlé regenerace porostů na jaře dusíkatou výživou, použití regulátorů růstu k podpoře odnožení, popřípadě vláčení silně napadených porostů.

Sněžná plísňovitost obilnin
Sněžná plísňovitost obilnin

Tyfulová plísňovitost obilnin

Na ozimém ječmeni bývá výskyt této choroby doprovázen i výskytem palušky.

Paluška travní (tyfulová plísňovitost obilnin) je další z chorob, které se mohou podílet na vyzimování porostů ozimých obilnin. Způsobuje ji houba Typhula incarnata. Napadá především porosty ozimého ječmene, napadena však může být i ozimá pšenice, případně ozimé žito a pícní trávy. Projevuje se na jaře po roztání sněhu. Nejprve odumírají starší listy od špiček, přičemž mladší listy jsou úzké a tuhé, nápadně žlutě zabarvené. Typickým příznakem jsou v listových pochvách i na kořenech nepřehlédnutelná sklerocia. Sklerocia vznikají jednotlivě nebo ve shlucích, jsou hnědočerveně nebo hnědě zbarvená, 0,5 až 4 mm velká. Napadeny bývají především oslabené rostliny.

Příhodným opatřením je zvýšená péče o oslabené porosty: lehké převláčení, přihnojení dusíkem.

Tyfulová plísňovitost na ozimém ječmeni
Tyfulová plísňovitost na ozimém ječmeni

Plevele

Porosty, kde přetrvává zaplevelení pcháčem rolním, šťovíkem kadeřavým, případně dalšími vytrvalými plevely, bude vhodné ještě ošetřit některým herbicidem s účinnou látkou MCPA, 2,4-D, clopyralid, dicamba aj. Maximální herbicidní účinnosti dosáhneme při aplikaci na plevele ve fázi listové růžice až do výšky pcháče 20–30 cm a při teplotách nad 12 °C. Toto ošetření můžete spojit s případným ošetřením proti listovým a klasovým chorobám.

Pcháč rolní lze regulovat až do výšky 30 cm
Pcháč rolní lze regulovat až do výšky 30 cm

Jarní ječmen

Základem dobrého výnosu a mnohdy jedinou možností jak potlačit choroby přenosné osivem je kvalitně namořené osivo.

Prašná snětivost ječmene

Prašná snětivost ječmene (Ustilago nuda) je choroba přenosná pouze osivem, přičemž napadení obilek není viditelné (determinace jen laboratorní metodou, mycelium houby prorůstá do vnitřku obilky). Nemocné rostliny zjistíme až v době květu (BBCH 61–69), kdy se místo obilek objevuje masa černých spor. Spory se později větrem uvolňují a infikují květy zdravých rostlin.

Prašná snětivost ječmene
Prašná snětivost ječmene

Pruhovitost ječmene

Pruhovitost ječmene (Pyrenophora graminea) je choroba téměř výhradně přenosná osivem. Na listech se od května do začátku července objevují mezi listovými nervy dlouhé světlé pruhy. Následně infikované pruhy hnědnou a listy se mohou v pruzích třepit a zasychat. Infikované rostliny bývají menší, jen částečně metají a klasy bývají hluché.

Síťovitá skvrnitost ječmene

Síťovitá skvrnitost ječmene (hnědá skvrnitost ječmene; Pyrenophora teres) je choroba přenosná osivem, ale také přežívá na posklizňových zbytcích. Primární infekce je tedy jak z osiva, tak i z půdy (BBCH 10–30). Při klíčení v infikované obilce mycelium prorůstá do klíčku. V rostlinách, které pokračují v růstu, mycelium prorůstá do spodních listů a tvoří na jejich horní straně hnědé pásky (net typ) nebo vřetenovité skvrny (spot typ). Odtud se choroba šíří na horní listy (sekundární infekce, BBCH 31–59). Při intenzivním projevu choroby dochází k usychání listů od špiček směrem k bázi. Choroba se vyskytuje zejména v chladných a vlhkých ročnících.

Z mořidel lze proti výše uvedeným chorobám použít například: Celest Trio Formula M, Flutrix 050 FS, Lamardor FS 400, Maxim Star 025 FS, Redigo Pro, Systiva aj.

Síťovitá skvrnitost ječmene
Síťovitá skvrnitost ječmene

Padlí ječmene

U citlivých odrůd jarního ječmene se zaměřte i na sledování a případné ošetření proti padlí ječmene (Blumeria graminis f. sp. hordei) fungicidy: Atlas S, Flexity, Leader, Talius aj. Můžete použít i přípravky na bázi síry povolené i pro ekologické zemědělství: Flosul, Kumulus WG, Sulfolac 80 WG, Sulfurus aj. Tato choroba může při časné infekci výrazně omezit i počet produktivních odnoží.

Padlí ječmene
Padlí ječmene

Plevele

Ošetření proti plevelům můžete provádět většinou již od začátku odnožování, kdy účinně zničíte vzcházející plevele i nižšími doporučenými dávkami herbicidů.

U ploch zaplevelených pcháčem rolním počkejte až na vytvoření listové růžice pcháče, případně proveďte opravné ošetření herbicidy s účinnou látkou 2,4-D (Darby, Dicopur D Extra, Esteron,), MCPA (Agritox 50 SL, Dicopur M 750), tribenuron-methyl (Biplay SX, Nuance) aj. spolu s fungicidním ošetřením.

Podpora růstu

U zažloutlých, zamazaných porostů podpořte rozvoj kořenů přihnojením ledkem (nejlépe vápenatým) a aplikací antistresorů: Albit Max, Altron Silver New, Atonik, Energen Aktivátor, Hergit, Sunagreen aj. i pro eliminaci stresu z nízkých nočních teplot.

Ozimá řepka

Plevele

Pokud jste nestihli odplevelit řepku na podzim nebo i přes herbicidní ošetření řepka zarostla heřmánky, chrpou polní, pcháčem aj., lze ji ještě na jaře ošetřit přípravky:

Barca 334 SL, Clap, Cyklop 334 SL, Gala 334 SL, Galera, Galeona, Korvetto, Major 300 SL, Vivendi 600, Zorro 300 SL. Aplikaci je vhodné provádět hned, jakmile plevele obnoví na jaře aktivní růst a teploty po několik dnů vystoupí nad 10 °C. Je však nutno počítat s tím, že odolnější plevele (svízel přítula, mák vlčí, penízek rolní, kakost maličký atd.) budou potlačeny jen částečně.

Na pýr, výdrol obilnin a další trávovité plevele (pokud jste to nestihli na podzim) můžete aplikovat povolené graminicidy.

Vzhledem k tomu, že graminicidní, fungicidní a insekticidní přípravky jsou při doporučené aplikaci v jarním období k rostlinám řepky ozimé vysoce selektivní, tak se nepředpokládá v případě jejich kombinace do tank-mixu vznik fytotoxických poškození porostu řepky ozimé.

Plevele v řepce na jaře
Plevele v řepce na jaře

Blýskáček řepkový

Blýskáček řepkový může lokálně způsobovat i větší škody. V posledních letech byly jenom slabší výskyty pod prahem škodlivosti. Škodí především brouci a částečně i larvy. Brouci žírem ničí poupata. Larvy poškozují při silném výskytu poslední vrcholová květenství. Brouci způsobují největší škody za chladného počasí v období před květem, kdy plodina pomalu rozkvétá, ale také i při dlouhém postupném nakvétání řepky na větvích. Ohroženy jsou zejména slabé řídké porosty.

Na řepce se objevuje a začíná škodit v období začátku tvorby květních poupat BBCH 50–53 (hlavní květenství již viditelné, těsně obklopené nejvyššími listy, výška rostlin je cca 20 cm) - v této fázi se uvádí orientační kritické číslo 100–300 brouků na 100 vrcholových květenství. Ošetření se signalizuje na začátku výskytu brouků na ozimé řepce. Ošetřují se porosty kdykoliv před začátkem květu při dosažení kritických čísel v závislosti na dosažené růstové fázi a počtu jedinců na rostlinách. U hybridních odrůd, které více větví, je potřeba kontrolovat napadení po celou dobu výskytu poupat v porostu na větvích a následně podle intenzity napadení ještě opakovaně ošetřit. Orientační kritické číslo v pozdějších fázích BBCH 59–69 (před začátkem květu a začátek květu) v průměru 3 brouci na 1 rostlinu. Po rozvinutí květů škodlivost většinou ustává, otevřené květy brouci ani larvy blýskáčků již tolik nepoškozují. Populaci blýskáčka řepkového také redukuje intenzivní insekticidní ochrana proti šešulovým škůdcům ve fázi BBCH 65–70 a snižuje se tím riziko škodlivého výskytu v příštím roce. V letech s mírnou vlhkou zimou bývají blýskáčci během přezimování hubeni různými entomopatogenními houbami, a proto byly lokálně zjišťovány jen minimální výskyty blýskáčků. Snížily se i výskyty rezistentních populací.

V ČR byla prokázána u řady populací blýskáčka řepkového rezistence vůči pyretroidům, zejména vůči účinným látkám lambda-cyhalothrin, deltamethrin a cypermethrin. Existuje určité riziko výskytu rezistence také vůči neonikotinoidům.

Proto je nutno věnovat ochraně nejen proti blýskáčkům náležitou pozornost a vyhodnocovat její účinnost ihned následující dny po aplikaci a používat antirezistentní strategie.

Antirezistentní strategie zahrnuje soubor opatření, zabraňující nebo oddalující vznik a vývoj rezistence vůči insekticidům. V případě blýskáčka řepkového je základem strategie střídání insekticidů s různým mechanizmem účinku cílené na všechny druhy škůdců řepky v jarní období, tj. období před květem až do ukončení květu. Výběr přípravků musí zohlednit výsledky monitoringu výskytu rezistentních populací blýskáčka řepkového v regionech a výsledky postregistračního sledování účinnosti přípravků prováděného ÚKZÚZ. Konkrétně to znamená nepoužívat v ochraně opakovaně za sebou insekticidy ze stejné skupiny účinných látek, ale střídat insekticidy s různým mechanizmem účinku.

Pokud je již zjištěna rezistence, mělo by být vždy více upřednostňováno střídání přípravků z různých skupin účinných látek než míchání insekticidů s účinnými látkami z různých skupin účinných látek používaných při jednom postřiku a směsné přípravky. Při používání směsi účinných látek na rezistentní populaci je větší riziko selekce jedinců, kteří si vytvoří rezistenci k dosud účinné složce ve směsi, a tím možnost vzniku několikanásobné (poly-) rezistence.

Doporučování jiných možností ochrany než insekticidů je pro omezenou účinnost zatím značně obtížné (např. agrotechnická opatření jen na některé vybrané druhy). Při hromadném přeletu se blýskáčci nejprve soustřeďují na okrajích porostů, proto u velkých honů mnohdy postačí jenom opakovaně ošetřit tyto napadené okraje.

Při nedodržení doporučení uvedených na etiketě přípravku mohou být při aplikaci insekticidů snadno ohroženi opylovači - včely, čmeláci i další necílové druhy. POZOR na včely - aplikace přípravku spolu s jiným přípravkem nebo látkou, aniž by tato společná aplikace byla doporučena v návodu na použití, je posuzována jako aplikace přípravku nebezpečného pro včely (nebo zvlášť nebezpečného pro včely).

Blýskáček řepkový poškozuje vrcholové květenství
Blýskáček řepkový poškozuje vrcholové květenství

Regulace růstu

Pro následné ošetření kvetoucího porostu proti chorobám i škůdcům (nehledě na další výhody) je vhodné zkrátit výšku rostlin řepky aplikací některým přípravkem: Efilor, Caryx, Moddus, Vertico, případně také Magnello, Caramba, Prosaro 250 EC, Tilmor, Horizon 250 EW, Lynx, Ornament 250 EW aj. na jaře při výšce rostlin 20–30 cm.

Cukrovka

Škůdci

Sledujte nálet mšic a dalších škůdců do porostů. Porosty podle potřeby včas ošetřete některým z insekticidů do cukrovky: Afinto, Teppeki, Pirimor 50 WG, Cyperkill Max, Decis Forte, Karate Zeon 5 CS, Nexide, Rafan Max, Rapid, Scatto aj.

Mšice na cukrovce
Mšice na cukrovce

Stresové faktory

Z abiotických stresových faktorů jsou pro vzcházející cukrovku největším nebezpečím přízemní mrazíky při poklesu teploty na povrchu půdy pod -3 °C. Kritická teplota je pro cukrovku v období vzcházení -6 až -7 °C. Mrazové poškození se projeví zešednutím, zhnědnutím a ztrátou turgoru. Pokud přijde mráz ve fázi děložních listů, pravděpodobně dojde i k úhynu rostlin. Pokud slabší rostliny mráz přežijí, je nutno oddálit herbicidní ochranu.

Z chemických abiotických stresových faktorů je cukrovka vystavena zejména toxickému působení reziduí chemických látek v půdě a v aplikovaných herbicidech. Jak silné to působení bude záleží na zařazení cukrovky v osevním sledu a systému hubení plevelů v cukrovce.

Plevele

Herbicidy a jejich dávky používané v jednotlivých termínech jsou voleny v závislosti na plevelném spektru a růstové fázi plevelů i cukrovky. V případě, že je porost stresován nepříznivými povětrnostními vlivy, je vhodné použít nižší dávky herbicidů, než jsou pro danou růstovou fázi cukrovky doporučovány, zejména při T1 a T2 aplikaci, kdy je cukrovka k herbicidnímu ošetření nejcitlivější (T1 - do týdne po vzejití, T2 - 6 až 8 dní po T1, T3 - 7 až 9 dní po T2, T4 - 9 až 14 dní po T3).

Spektrum herbicidů do cukrovky se po ukončení registrace některých účinných látek zúžilo. Dříve se v praxi používaly třísložkové herbicidy, zůstanou ale jen dvousložkové herbicidy typu Betanal Tandem s menší účinností na některé plevele. Pro kombinace jsou pak podle potřeby doporučovány přípravky na bázi metamitronu, např. Goltix Top, Mitra aj. Přestože preemergentní ošetření nebylo pro suchá jara příliš využíváno, v určitých situacích, zejména za příznivých vláhových podmínek, bude možné tímto zásahem intenzitu vzcházení plevelů také podstatně snížit.

Na zaplevelené plochy mračňákem Theophrastovým je do cukrovky povolen Command 36 CS v dávkování: 0,05 l/ha - cukrovka BBCH 12–14 a mračňák BBCH 09–10 nebo 0,1 l/ha - cukrovka BBCH 14–18 a mračňák BBCH 09–14.

Neaplikujte herbicidy v poškozených či oslabených porostech. Za jasných dní se silným slunečním svitem lze, vzhledem ke zvýšenému riziku poškození cukrovky, aplikovat tyto přípravky až v podvečer, při teplotách nepřesahujících 23 °C (měřeno 5 cm nad povrchem půdy). Porost musí být při ošetření suchý. Nelze ošetřovat těsně po dešti a ani tehdy, kdy jsou rostliny pokryty rosou. Za nepříznivých podmínek nelze vyloučit přechodné poškození řepy (retardace růstu, popálení špiček, chlorózy). Pamatujte, že chyby v aplikaci herbicidů zvyšují finanční náklady na odplevelení a procento výnosových ztrát.

Na plevele v cukrovce se zúžil sortiment přípravků
Na plevele v cukrovce se zúžil sortiment přípravků

Regenerace rostlin

V období od vytvoření pravých listů do zapojení porostu lze i u cukrovky využít stimulátory růstu, např.: Altron Silver New, Atonik, Hergit, Sunagreen aj. Lze je použít i opakovaně, ve směsi s některými chemickými přípravky i vybranými kapalnými hnojivy na překonání stresu po aplikaci herbicidů i pro eliminaci stresu z nízkých nočních teplot.

Mák

Plevele

Sledujte vývojovou fázi máku i vzcházejících plevelů, zejména merlíky, laskavce, rdesna aj., aby nepřerostly fázi vhodnou pro aplikaci herbicidů. Herbicidy pro preemergentní aplikaci: Callisto 480 SC, Command 36 CS, Lentipur 500 FW aj. pro postemergentní aplikaci: Callisto 100 SC, Callisto 480 SC, Laudis, Lentagran WP, Lentipur 500 FW, Toluron, Tomahawk. Na trávovité plevele lze použít graminicidy: Fusilade Forte 150 EC, Pantera QT, Rango Super, Select Super.

Dávky a kombinace herbicidů po vzejití máku volte podle růstové fáze máku a spektra plevelných rostlin, aby nedošlo k poškození (žloutence) máku. Za zhoršených podmínek je důležité dodržení minimální růstové fáze máku - 6. list máku. Větší rostliny i po tomto prožloutnutí úspěšně regenerují přibližně do 14 dnů. U menších rostlin však může docházet i k jejich úplnému uhynutí.

Účinnost proti svízeli, rdesnům a pohance je vhodnější posílit kombinací s herbicidem Tomahawk v dávce do 0,4 l/ha + Callisto 480 (0,15 l/ha; Callisto 100 SC 1,0 l/ha).

Na překonání stresu lze i v máku využít stimulátory růstu, např.: Altron Silver New, Atonik, Hergit, Sunagreen aj.

Plevele v máku ve fázi 5 listů
Plevele v máku ve fázi 5 listů

Krytonosec kořenový

Na lokalitách, kde na máku škodí krytonosec kořenový, věnujte zvýšenou pozornost i tomuto škůdci. Největší škody působí dospělí brouci úživným žírem na vzcházejících rostlinách máku do velikosti 4–5 listů, zvláště za suchého počasí. Po úživném žíru (trvá až osm dní) samičky kladou vajíčka do vyhlodané jamky v hlavním nervu na spodní straně listů. Larvy zpočátku poškozují listy, ale největší škody způsobují na hlavním kůlovém kořenu, který silně poškozují žírem. Tím dochází k oslabení rostlin.

Krytonosec kořenový je suchomilný a teplomilný, jarní chladné a deštivé počasí a zvláště déletrvající mrazy jsou pro jeho vývoj nepříznivé. Škody způsobuje především za sucha, zvláště u pozdně setých nestejnoměrně vzcházejících porostů.

Rozsah škod lze omezit raným výsevem a všemi agrotechnickými opatřeními urychlujícími vývoj a růst rostlin (zvýšit výsevek, snížit, případně vynechat dávky kořenových herbicidů aj.). Také výsev mořeného osiva, zvláště u pozdějších výsevů, sníží napadení. Doporučuje se dávat přednost insekticidnímu či insektofungicidnímu moření osiva před foliární aplikací. V současné době je k insekticidnímu moření máku povolen na výjimku od 2. 12. 2021 do 31. 3. 2022 přípravek Cruiser OSR. Foliární aplikaci provedeme po dosažení prahu škodlivosti.

Termín sledování (monitoring) je v období vzcházení máku až do 4.–5. listu. Odpočty brouků na řádcích vzcházejícího máku je vhodné provádět v dopoledních hodinách za pěkného počasí, kdy brouci přijímají potravu. V odpoledních hodinách se již většinou zdržují v úkrytech na povrchu půdy.

Ošetření se provádí po zjištění prvních příznaků napadení (asi 5 dní po začátku náletu) v době maxima výskytu brouků. Práh škodlivosti je 3 brouci na jeden běžný metr řádku při vzcházení máku. Ošetření je účinnější v nižších růstových fázích, do 2–3 pravých listů, pozdější ošetření proti larvám na kořenech je již neúčinné. V současnosti jsou pro plošné ošetření jenom pyretroidy: Fury Power, Karis Max, Nexide, Rapid aj.

Zaplevelený porost máku a poškozený krytonoscem kořenovým
Zaplevelený porost máku a poškozený krytonoscem kořenovým

Pleosporová skvrnitost máku

Pleosporová skvrnitost máku (helmintosporiová nekróza máku; Helminthosporium papaveris) u vzcházejících rostlin máku způsobuje padání klíčních rostlin a později u větších rostlin může způsobovat i hnědnutí a zaškrcování kořenového krčku. Na starších rostlinách se většinou projevuje až v průběhu kvetení, kdy se na listech tvoří tmavohnědé skvrny a na obvodu stonku jsou rozeznatelné modročerné pásky. Listy při silnějším napadení postupně uvadají a zasychají. Při teplém průběhu počasí může dojít k velice rychlému napadení a poškození porostu. Choroba také proniká do makovic, ve kterých deformuje vnitřní přepážky a vyplňuje je šedým myceliem. Napadená semena jsou malá a zprohýbaná. Na povrchu makovic se tvoří černý povlak.

Mezi preventivní opatření patří: nevysévat mák na pozemky s těžkou slévavou půdou, provádět včasné a kvalitní zapravení posklizňových zbytků a dodržovat odstup v osevním postupu min. 4–6 let.

Fungicidní ošetření máku proti pleosporové skvrnitosti máku lze provést na počátku kvetení přípravky: Caramba, Discus, Grafite, Propulse, Prosaro 250 EC aj. V ekologickém zemědělství je povolen biopreparát Polyversum.

Pleosporová skvrnitost máku - helmintosporiová nekróza máku
Pleosporová skvrnitost máku - helmintosporiová nekróza máku

Plíseň máku

Plíseň máku (Peronospora arborescens) má dva zdroje infekce: oospory z rostlinných zbytků a mycelium v endospermu semen. K infekci dochází po celou dobu vegetace. Chladno v době vzcházení se projeví vyšší četností infekce (například při příliš časném setí). Napadeny mohou být i vzcházející rostliny, kde vyvolává systémové infekce, zároveň však může napadat i starší rostliny v průběhu vegetace. Nižší teploty, ovlhčení, vysoká vzdušná vlhkost a hustý porost vytvářejí ideální podmínky pro napadení. Pro plíseň makovou je typické, že napadené listy pouze žloutnou a dlouho zůstávají živé. Na spodní straně listů je nejprve bílý později šedofialový povlak plísně; listy postupně odumírají, rostliny zaostávají v růstu nebo uhynou. Nejnápadnějším příznakem systémové infekce je kroucení až zpětné ohýbání stonku připomínající poškození rostlin růstovými herbicidy. Infikované rostliny s projevy systémové infekce se v porostu většinou projevují jednotlivě. Naproti tomu poškození herbicidem však povětšinou zasahuje i sousední rostliny. Choroba se vyskytuje zejména ve vhlhkých ročnících a na vlhkých pozemcích.

Doporučuje se pěstovat mák na stejném pozemku až po 4–6 letech. Nesít mák do těžkých slévavých půd. Sít zdravé osivo z nenapadených porostů, mít dobrou zásobu fosforu a draslíku v půdě a zakládat řidší porost. Případně na menších plochách provádět negativní výběr (likvidace) primárně napadených rostlin - onemocnění se v porostu šíří z rostliny na rostlinu. Pokud se vysévá jarní i ozimý mák, je vhodné mezi porosty dodržovat dostatečnou izolační vzdálenost. Stejně tak je vhodné udržovat izolační vzdálenost mezi novými výsevy a pozemky, kde byl mák pěstován v loňském roce. Již se podařilo vyšlechtit i rezistentní odrůdy.

Chemická ochrana proti plísni máku není ještě plně dopracovaná. Časná aplikace fungicidů může omezit šíření sekundárních infekcí v porostu. Pro toto použití lze preventivně použít fungicid Grafite, Prosaro 250 EC ve fázi od listové růžice až po květ máku. Biopreparát Polyversum je povolen v ekologickém zemědělství. Pozor, rostliny již napadené plísní máku i po ošetření odumírají nebo nedokončí svůj vývoj, proto se nepodílí na tvorbě výnosu.

Příznaky plísně máku - primární infekce
Příznaky plísně máku - primární infekce

Aplikace přípravků na ochranu rostlin

Uživatel přípravku na ochranu rostlin je povinen řídit se návodem k použití na obalu přípravku (etiketě) nebo dalšího prostředku na ochranu rostlin. Přípravek musí být používán v souladu s podmínkami stanovenými rozhodnutím o jeho registraci a prováděcím právním předpisem, a to podle označení a při dodržení zásad správné praxe a platného seznamu povolených přípravků na ochranu rostlin. Používané mechanizační prostředky na ochranu rostlin musí splňovat legislativní požadavky vyplývající ze zákona č. 369/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, další související zákony a prováděcí vyhlášky v platném znění k tomuto zákonu.

V současném intenzivním zemědělství je kvalitní a včasná ochrana, tj. aplikace přípravků na ochranu rostlin, jedním z významných faktorů pro dosažení kvalitních výnosů. I sebekvalitnější přípravek aplikovaný v optimálním termínu nebude dostatečně účinkovat, pokud vlastní aplikace nebude provedena dostatečně kvalitně. Aby byla aplikace přípravku bezpečná, a také kvalitní a účinná, je nezbytné dodržovat obecně platné požadavky pro aplikaci. K těmto požadavkům patří především dodržování nastaveného pracovního režimu, tj. pracovní rychlosti, pracovního tlaku a předepsané výšky trysek nad porostem, a to za optimálních povětrnostních podmínek. Omezení pro použití postřikovačů vzhledem k omezování nežádoucích úletů uvádí vyhláška č. 207/2012 Sb. v platném znění, o profesionálních zařízeních pro aplikaci přípravků.

Tato omezení jsou stanovena pro postřikovače bez vybavení protiúletovými komponenty. Povětrnostní požadavky však musejí být brány v úvahu i tehdy, používáte-li k aplikaci postřikovače s protiúletovými opatřeními. Jejich optimální hodnoty pak lze vzhledem k místním podmínkám vhodně upravit.

Související články

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - květen a červen 2022

14. 05. 2022 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 171x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - květen a červen 2022

13. 05. 2022 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 249x

Choroby a škůdci kokošky pastuší tobolky

06. 05. 2022 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Ochrana obecně Zobrazeno 95x

UPL Czech a rok 2022 ve znamení novinek

24. 04. 2022 Ing. Petr Kabelka; UPL Czech s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 172x

Novinky v nabídce přípravků FMC Agro

23. 04. 2022 Ing. Miroslav Kroulík; FMC Agro Česká republika spol. s r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 224x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail