BASF
BASF
BASF

AGRA

Plevele v ozimé pšenici a potenciální ztráta na výnosu

01. 11. 2023 Ing. Jan Winkler, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 1206x

Pšenice se řadí na třetí místo po kukuřici a rýži v celosvětové produkci zrna. Průměrná produkce biomasy pšenice (zrno, sláma) se pohybuje okolo 14 tun na ha. Také v České republice je ozimá pšenice stále nejpěstovanější plodinou. Důsledkem vysokého zastoupení je nedostatek pozemků s vhodnými předplodinami. Proto je nutné nízkou předplodinovou hodnotu kompenzovat optimálním hnojením a regulací škodlivých činitelů, především plevelů.

Albíit

Technologie pěstování a kvalita založení porostu ozimé pšenice ovlivňuje nejen přezimování, ale také konkurenční schopnost pšenice vůči plevelům. Ozimá pšenice se seje od poloviny září do poloviny října, podle výrobní oblasti. Dřívější výsev urychluje vegetativní vývoj pšenice před zimou a zvyšuje riziko vyzimování porostů a mezerovitosti porostu, což také zvyšuje zaplevelení. Pozdější termín setí zvyšuje riziko nízkého výnosu. Hloubka setí je 2–3 cm, hlubší setí vyžaduje zvýšení výsevku pšenice, protože omezuje její odnožovací schopnost, a tím i její konkurenční schopnost vůči plevelům.

Pozitivní funkce plevelů

Plevele jsou součástí biodiverzity zemědělské krajiny a přispívají ke zvýšení biologické relevance, a také ke stabilitě agroekosystémů. Plevele jako všechny rostliny jsou součástí potravní sítě a jsou důležitým zdrojem potravy pro býložravé živočichy a zdrojem nektaru a pylu pro opylovatele.

Svými kořenovými výměšky působí na půdní mikroedafon, a tím napomáhají mykorhiznímsymbiotickým vztahům mezi rostlinami a mikroorganizmy. Svým metabolizmem se plevele zapojují do koloběhu živin, především dusíku a uhlíku. Druhy plevelů s hlubokými kořeny mohou z větších hloubek vynášet živiny do horních vrstev půdy, kde jsou dostupné po mineralizaci i ostatním rostlinám včetně pěstovaných plodin. Biomasa plevelů napomáhá utilizaci uhlíku a zvyšuje organickou hmotu v půdě. Může být využita rovněž jako mulč a omezovat neproduktivní výpar, případně omezovat erozi.

Plevele mohou být využity jako objemné krmivo pro přežvýkavce a některé druhy patří mezi léčivé rostliny, které jsou využitelné pro člověka.

Negativní funkce plevelů

Dominantní a určující funkcí plevelů je konkurence vůči pěstované plodině. Projevem konkurence je ochuzování kulturních rostlin o vodu, světlo, živiny a životní prostor. Projevy a intenzita konkurence se mění v průběhu vegetačního období a není stejná u všech druhů plevelů. Míra škodlivosti plevelů je specifická pro každý druh a plodinu, ve které se vyskytuje. Určitou roli zde hrají i botanická příbuznost plevele a plodiny.

Pro pšenici jsou škodlivější druhy z čeledi lipnicovitých (sveřepy, chundelka metlice). Úroveň škodlivosti závisí také na sladění životního cyklů plevele a pěstované plodiny. Jedná se především o termín klíčení, potřeba živin v určitých růstových fázích a podobně. V případě, že dojde ke sladění životních cyklů, umocňuje to škodlivost plevele. K této situaci došlo u ozimé pšenice a chundelky metlice.

V porostech polních plodin plevele hrají významnou roli v podpoře šíření patogenů a škůdců. Pro řadu patogenůškůdců je zásadní příbuznost mezi plodinou a plevelem. Z praktického pohledu je důležité, zda rostliny patří do stejné čeledě. U pšenice je to čeleď lipnicovitých, proto je významný výskyt trávovitých plevelů, jako jsou chundelka metlice, jednoleté sveřepy, oves hluchý a jílky. Tyto druhy mohou být zdrojem patogenů jako je padlí travní, rzi, sněti, a také mohou být zdrojem škůdců, jako jsou kohoutci a drátovci.

Plevele také snižují kvalitu sklizeného zrna, a to přítomností živých a dužnatých částí plevelů (listy lodyhy), které zvyšují vlhkost zrna. Některé druhy plevelů jsou jedovaté včetně svých semen, jako je to u koukolu polního nebo u jílku mámivého, některá semena obarvují mouku, jako to umí ostrožka stračka.

Přítomnost plevelů a nutnost jejich regulace zvyšují náklady na pěstování plodiny, případně náklady na posklizňové dosoušení a čištění zrna. To se negativně projevuje na ekonomické efektivnosti pěstebních technologií.

Druhové spektrum plevelů v pšenici

Vegetační období a konkurenceschopnost ozimé pšenice vytváří nejpříznivější podmínky pro plevele ze skupiny jednoletých přezimujících (ozimé). Mezi nejběžnější patří svízel přítula, chundelka metlice, mák vlčí, ostrožka stračka, atd.

Úspěšně se v porostech ozimé pšenice prosadí také vytrvalé plevele. Výskyt vytrvalých plevelů je více vázán na konkrétní pozemek. Pro pšenici jsou hlavním konkurenty pýr plazivý a pcháč oset. Na některých pozemcích to může být také svlačec rolnípřeslička rolní.

Specifickou skupinou jsou pozdně jarní druhy plevelů. Jedná se o druhy, které klíčí při teplotách vyšších než 5 °C. To je v době, kdy porosty pšenice jsou již plně zapojené a konkurenčně nejsilnější. Ovšem v období dozrávání a žní konkurence porostů pšenice klesá, a pokud je v tomto období dostatek srážek, začnou klíčit pozdně jarní druhy plevelů. Biomasa těchto druhů pak zvyšuje vlhkost sklizeného zrna a komplikuje sklizeň pšenice.

Škodlivost jednotlivých druhů plevelů se může vyjádřit pomocí plodinového ekvivalentu (Váňová, Klem 1997). Na základě této hodnoty a intenzity zaplevelení je možné kvalifikovat škodlivost. Přehled plodinových ekvivalentů u vybraných druhů plevelů je uveden v grafu 1.

Graf 1: Škodlivost vybraných druhů plevelů v ozimé pšenici
Graf 1: Škodlivost vybraných druhů plevelů v ozimé pšenici

Ztráta na výnosu pšenice

Analýzy zaplevelení a škodlivosti plevelů v porostech ozimé pšenice proběhly v letech 2016, 2017 a 2018. Hodnocení intenzity zaplevelení na různých variantách osevních postupů a zpracování půdy bylo provedeno před aplikací herbicidních přípravků. Zjištěné ztráty na výnosech pšenice jsou tedy potenciální a nastaly by pouze v případě absence regulačních opatření. Analýza se prováděla u ozimé pšenice pěstované v Norfolkském osevním postupu s tradičním zpracováním půdy a s minimalizačním zpracováním půdy, a také u ozimé pšenice pěstované v monokultuře s tradičním i minimalizačním zpracováním půdy. V každém osevním postupu bylo provedeno 25 pozorování.

Během hodnocení zaplevelení bylo nalezeno celkem 34 plevelných druhů rostlin. Mezi nejčastější druhy patřily rozrazil perský, hluchavka objímavá a svízel přítula.

roce 2016 největší potenciální ztráta na výnosu byla vypočtena u varianty Norfolkského osevního postupu s minimalizačním zpracováním půdy, ztráta na výnosu pšenice (slámy a zrna) by činila 95 %. U ozimé pšenice, která byla pěstovaná v monokultuře s tradičním zpracováním půdy, byla hodnota daného zaplevelení, a tím i ztráty na výnosu (slámy a zrna) nejnižší. Ztráta na výnosu byla vypočítána na 83 %. Na ztrátě na výnosu se nejvíce podílel jetel alexandrijský (Trifolium alexandrium), svízel přítula (Galium aparine), opletka obecná (Fallopia convolvulus), pcháč oset (Cirsium arvense), hluchavka objímavá (Lamium amplexicaule).

roce 2017 největší potenciální ztráta na výnosu byla vypočtena u varianty pěstované Norfolkským osevním postupem s tradičním zpracováním půdy, ztráta na výnosu pšenice (slámy a zrna) činila 90 %. U ozimé pšenice, která byla pěstovaná v monokultuře s tradičním zpracováním půdy, byla hodnota daného zaplevelení, a tím i ztráty na výnosu (slámy a zrna), nejnižší. Ztráta na výnosu pšenice (slámy a zrna) byla vypočítána na 37 %. Na ztrátě na výnosu se nejvíce podílela chundelka metlice (Apera spica-venti), ostrožka východní (Consolida orientalis), svízel přítula (Galium aparine), rozrazil perský (Veronika persica).

roce 2018 největší potenciální ztráta na výnosu byla vypočtena u varianty pěstované v monokultuře s minimalizačním zpracováním půdy, ztráta na výnosu pšenice (slámy a zrna) by činila 61 %. U ozimé pšenice, která byla pěstovaná v Norfolkském osevním postupu s tradičním zpracováním půdy, byla hodnota daného zaplevelení, a tím i ztráty na výnosu (slámy a zrna), nejnižší. Ztráta na výnosu pšenice (slámy a zrna) byla vypočítána na 27 %. Na ztrátě na výnosu se nejvíce podílel svízel přítula (Galium aparine), chundelka metlice (Apera spica-venti), rozrazil perský (Veronika persica), rozrazil lesklý (Veronika polita).

Z výsledků je patrné, že škodlivost je výrazně ovlivňovaná průběhem sledovaných ročníků. Nejvyšší škodlivost byla vypočtena pro výsledky z roku 2016. Jak je patrné z grafů 2–6, existuje i velmi vysoká heterogenita ve škodlivosti plevelů v rámci stejné varianty a roku. Vysoká heterogenita je typickou vlastností plevelů a vede také k úvahám a dnes i praktickým technologiím cílené aplikace herbicidů. Díky cílené aplikaci by se snížily náklady na chemickou ochranu při srovnatelné účinnosti na plevele.

Graf 2: Druhové spektrum plevelů v pšenici
Graf 2: Druhové spektrum plevelů v pšenici

Graf 3: Potenciální ztráta na výnosu pšenice pěstované v monokultuře s minimalizací
Graf 3: Potenciální ztráta na výnosu pšenice pěstované v monokultuře s minimalizací

Graf 4: Potenciální ztráta na výnosu pšenice pěstované v monokultuře s tradičním zpracováním půdy
Graf 4: Potenciální ztráta na výnosu pšenice pěstované v monokultuře s tradičním zpracováním půdy

Graf 5: Potenciální ztráta na výnosu pšenice pěstované v norfolském osevním postupu s minimalizací
Graf 5: Potenciální ztráta na výnosu pšenice pěstované v norfolském osevním postupu s minimalizací

Graf 6: Potenciální ztráta na výnosu pšenice pěstované v norfolském osevním postupu s tradičním zpracováním půdy
Graf 6: Potenciální ztráta na výnosu pšenice pěstované v norfolském osevním postupu s tradičním zpracováním půdy

Závěr

Na základě získaných a vypočtených výsledků je zřejmé, že plevele stále patří k velmi významným škodlivým činitelům. Nedostatečná nebo neúčinná regulace může vést až k 100% ztrátám na výnosu ozimé pšenice. Výsledky také ukazují, že škodlivost plevelů má výrazně heterogenní charakter a velmi se liší jednotlivá pozorovaná místa mezi sebou. Tato vlastnost plevelů podmiňuje a podporuje snahy o cílenou aplikaci herbicidů namísto celoplošné aplikace.

Rozrazil perský (Veronika persica)
Rozrazil perský (Veronika persica)

Hluchavka objímavá (Lamium amplexicaule)
Hluchavka objímavá (Lamium amplexicaule)

Svízel přítula (Galium aparine)
Svízel přítula (Galium aparine)

Zemědým lékařský (Fumaria officinalis)
Zemědým lékařský (Fumaria officinalis)

Violka rolní (Viola arvensis)
Violka rolní (Viola arvensis)

List chundelky metlice (Apera spica-venti) s projevy napadení padlím travním
List chundelky metlice (Apera spica-venti) s projevy napadení padlím travním

Ing. Jan Winkler, Ph.D.1, Ing. Pavla Foldynová1, prof. RNDr. Ladislav Havel, CSc.1, Ing. Ivana Rypová, Ph.D.2, Ing. Lubomír Neudert, Ph.D.1
1 Mendelova univerzita v Brně, 2 Szkoła Główna Gospodarstwa Wiejskiego w Warszawie

Související články

Aktuální problémy s rezistentními pleveli v ČR

22. 07. 2024 Ing. Pavlína Košnarová, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 212x

Kokoška pastuší tobolka – významný plevel, ale též slovutná léčivá rostlina

11. 07. 2024 Ing. Luděk Tyšer, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 338x

Herbicidní ochrana brambor

27. 06. 2024 Ing. Pavel Kasal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Plevele Zobrazeno 464x

Musketeer® plus Nikita®: Nové kompletní odplevelení kukuřice

13. 06. 2024 Ing. Jiří Vašek; Adama Plevele Zobrazeno 223x

Účinná a selektivní ochrana kukuřice proti nežádoucímu zaplevelení

08. 06. 2024 Ing. Antonín Vaculík, Ph.D.; Corteva Agriscience Plevele Zobrazeno 208x

Další články v kategorii Plevele

detail