BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Možnosti regulace plevelů v meziporostním období

09. 08. 2023 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Plevele Zobrazeno 955x

Cílem integrované regulace plevelů na orné půdě je snížení zaplevelení na polích. Mezi nejvýznamnější součásti systému patří především dodržování pravidel střídání plodin, zpracování půdy, dodržování agrotechnických zásad, kultivace, aplikace herbicidů, výživa rostlin a sklizeň plodin.

Proseeds

Vlivy na regulaci plevelů

Zásady optimálního střídání plodin s ohledem na spektrum pěstovaných plodin nemůžeme zpravidla dodržovat. Z pohledu zpracování půdy je upřednostňována především minimalizace a přímé metody regulace plevelů, tedy především používání herbicidů, které je však limitováno nedostatkem finančních prostředků. Výživa rostlin je směrována především na přihnojování dusíkem, a velmi často jsou proto porosty plodin nedostatečně hnojeny.

V posledních dvaceti letech jsme svědky určitého posunu ve vývoji klimatu, což se projevuje vyššími teplotami ve vegetačním období. Také suché periody se stávají pravidlem. To ovlivňuje významně růst a vývoj pěstovaných plodin. Stoupá význam teplomilných plevelných druhů. To má za následek vytvoření méně hustých porostů, které umožňují v druhé polovině vegetace, zejména u obilnin, masové vzcházení především jarních plevelů, jako jsou například merlíky, laskavce, ježatka kuří noha, béry, durmany aj. Řídké porosty umožňují rašení vytrvalých plevelů, jako jsou například pýr plazivý, pcháč rolní, čistec bahenní, mléč rolní aj. Problémem je, že tyto plevelné druhy velmi často přerůstají dozrávající obilniny, a tím vlastně znemožňují sklizeň.

Problémem jsou na strništích i pozdně jarní teplomilné plevele (durman obecný)
Problémem jsou na strništích i pozdně jarní teplomilné plevele (durman obecný)

Velmi často po sklizni obilnin, a to zejména za dostatku vláhy, dochází k velmi rychlému růstu a vývoji u jednoletých plevelů, které vzešly zhruba jeden měsíc před sklizní, jako například merlík bílý, laskavec ohnutý, laskavec zelenoklasý, ježatka kuří noha, béry, durman obecný, blín černý a celá řada dalších plevelných druhů. Tyto plevelné rostliny jsou již za 14–21 dní po sklizni obilnin schopny vytvořit rostliny vysoké 30–50 cm, které rychle vykvétají a vytvářejí semena. To se stává na polích, kde se neprovádí podmítka nebo kde se provede podmítka nekvalitně. Reprodukční potenciál těchto rostlin je vysoký a dochází k významnému zvýšení zásoby semen v půdě. Tyto rostliny komplikují zpracování půdy. Velmi často jsou plevelné rostliny nedostatečně zaklopeny a při mírném průběhu zimy často přezimují a komplikují jarní přípravu půdy.

Podobně reagují i vytrvalé plevele. Především pýr plazivý, pcháč rolní, čistec bahenní, ale i mléč rolní po sklizni obilnin při dostatku vláhy rychle regenerují, vytvářejí mnoho výhonů nebo listových růžic. V toto roční období je regenerační schopnost velmi vysoká, dochází k rychlé tvorbě oddenků a kořenových výběžků u těchto vytrvalých plevelných druhů při nechání pozemku bez ošetření a velmi často dochází k totálnímu zaplevelení. Při následném zpracování půdy dochází sice k poškození kořenového systému vytrvalých plevelů. Ale tyto plevele velmi často opět regenerují a významně konkurují následně setým plodinám. V obilninách nebo ozimé řepce setých na takto zaplevelených pozemcích plevele konkurují již brzy po vzejití, především pýr plazivýpcháč rolní a to má za následek nutnost aplikace herbicidů již v podzimních měsících, což klade vysoké nároky na organizaci práce a finanční náročnost také není zanedbatelná. Navíc jsou povětrnostní podmínky vysokým rizikovým faktorem znemožňujícím cílené aplikace v optimální růstové fázi.

Podmítka

Po sklizni obilnin bývá poměrně dlouhé meziporostní období, které lze v případě potřeby využít k potlačení jednoletých, ale i vytrvalých plevelů, zejména pýru plazivého. Velmi často je nadhodnocen vliv podmítky na jednoleté plevele v tom smyslu, že jsou jejich dozrálá semena zapravena do půdy, a tím vyprovokována ke vzcházení. Z důvodu nedostatku vláhy je však v letním období vzcházení plevelů minimální. Plevele vzešlé při podmítce pocházejí převážně ze semen z půdní zásoby. To však nikterak nesnižuje význam podmítky při potlačování jednoletých plevelů, neboť v půdní zásobě bývá v nejlepším případě 5 000–10 000 semen na 1 m2.

Pro podmítku je možné vybrat z široké nabídky různých druhů podmítačů i podle stavu zaplevelení. Při převaze vytrvalých plevelů jsou vhodnější podmítací pluhy nebo podmítací kypřiče s šípovými radličkami, které pracují na rovnoměrnou hloubku v celé šířce záběru a jsou schopné současně odříznout příslušnou vrstvu půdy s kořenovou hmotou plevelů a zaklopit vegetující listovou plochu. V případě jednoletých plevelů a výdrolu se snažíme o co nejmělčí zaklopení semen a dobré promísení, a proto volíme buď podmítací kypřiče, nebo talířové podmítače.

Podmítka sama o sobě však problém plevelů nevyřeší. Je pouze jedním článkem celé soustavy regulace plevelů.

Pečlivá předseťová příprava a setí je základem kvalitního porostu
Pečlivá předseťová příprava a setí je základem kvalitního porostu

Orba

V oblasti regulace zaplevelení rozhoduje systém zpracování půdy především o rozmístění semen a vegetativních orgánů plevelů v orničním profilu. Převážná většina semen plevelů vzchází z hloubky do 3 cm, tj. přibližně z hloubky seťového lůžka. Semena plevelů, která podmítkou nebo orbou zapravíme hlouběji, mohou reagovat následujícími způsoby:

  • jsou znehodnocena tzv. samočistící schopností půdy, která představuje podle biologické aktivity půdy roční úbytek cca 25–50 % semen v půdní zásobě;
  • vyklíčí v takové hloubce, ze které není plevelná rostlina schopna dosáhnout povrchu půdy;
  • přetrvají v půdě i několik let, až do doby, než jsou opět vynesena na povrch, do vhodných tepelných, světelných a vlhkostních podmínek, které přeruší jejich dormanci a umožní vzejití.

Při rozhodování o hloubce zpracování orničního profilu a volbě mezi orbou a bezorebnými způsoby by mělo předcházet kvalifikované posouzení stavu zaplevelení, především z hlediska složení plevelného spektra a biologických vlastností převažujících plevelů, zvláště s ohledem na jejich vytrvalost, dormanci a životnost v půdě.

Orba se příznivě podílí především na potlačování plevelů s krátkou životností semen v půdě (např. chundelka metlice, mrvka myší ocásek aj.) a drobnosemenných plevelů (např. žabinec obecný), které nejsou schopné klíčit z větších hloubek. Rovněž tak ve sledech dvou ozimů (pšenice ozimá - ječmen ozimý) představuje orba v podstatě jediný možný způsob, jak vyřadit výdrol z konkurence.

V poslední době ve světě se však z důvodu celé řady technologických předností rozšiřují bezorebné systémy zpracování půdy. U bezorebných způsobů je vždy nutné počítat s větším tlakem plevelů, neboť většina semen se nachází v povrchové vrstvě. To platí z krátkodobého hlediska především pro výdrol předplodin, z hlediska dlouhodobého pak pro všechny problematické plevele přežívající v půdě i několik let. Úloha mechanických zásahů proti nim spočívá především v opakovaném porušování celistvosti kořenového systému a v celkovém oslabování, které zvyšuje účinnost následných chemických zásahů. Zvlášť, pokud se jedná o hluboce kořenící plevele (např. pcháč rolní), lze jen stěží dosáhnout se samostatným mechanickým zásahem spolehlivého účinku, neboť na hlubokých půdách se velká část zásobních orgánů nachází ve větší hloubce, než na jakou se provádí orba. V našich půdně klimatických podmínkách se bezorebné technologie neprosadily.

Pcháč rolní vytváří listové růžice již časně na podzim
Pcháč rolní vytváří listové růžice již časně na podzim

Minimalizace versus klasický způsob zpracování půdy

V poslední době dochází k ústupu klasického zpracování půdy v jednotlivých plodinách, aby se snížily pojezdy po pozemku, aby nedocházelo k přílišnému zatížení půdy, a také pro snížení nákladů. Pohonné hmoty tvoří totiž jednu z největších finančních položek pro zemědělce, a proto jsou jednotlivé operace slučovány.

Minimalizace však umožňuje rozvoj plevelů, protože vzcházející plevele nejsou tak potlačovány jako při používání klasické orby, a v konečném důsledku dochází k růstu a vysemenění plevelů na pozemek a zvyšování celkové zaplevelenosti, a také zvyšování půdní zásoby plevelů.

Využití glyfosátu

Nedávno došlo k významnému omezení používání herbicidů s účinnou látkou glyfosát. Týká se to především předsklizňových aplikací. Přesto však v registru zůstalo povoleno několik formulací glyfosátu, a to zatím do roku 2023. Proti jednoletým plevelům v dávce 1,5–2,0 l/ha a proti vytrvalým plevelům jako například pýr plazivý, pcháč rolní aj. v dávce 2,5–4,0 l/ha.

Používání herbicidních přípravků po sklizni plodin na strništi na vzešlé plevele zaručuje poměrně spolehlivý účinek. Význam těchto aplikací spočívá v eliminaci jednoletých i vytrvalých plevelů, včetně zasažení jejich kořenového systému a zabránění jejich regeneraci. Podmínkou pro dosažení optimálního účinku je výskyt plevelných druhů s dostatečně vytvořenou listovou plochou, která zajistí dokonalý příjem účinné látky rostlinami. U vytrvalých plevelů (pýr plazivý, pcháč rolní aj.) je důležité, aby byl vytvořen dostatečný počet výhonů nebo listových růžic; u pýru výhony s 3–4 listy a u pcháče listové růžice s 6–8 listy.

Účinek těchto aplikací je vysoký za dostatku vláhy, kdy jednoleté plevele masově vzcházejí a vytrvalé plevelné druhy mohutně obrážejí. V období suchých period tyto aplikace však vykazují nedostatečné efekt, který je snížen etapovým vzcházením jednoletých plevelů a postupným rašením vytrvalých plevelů z podzemních orgánů (oddenky, kořenové výběžky).

Herbicid glyfosát proniká hluboko do kořenového systému vytrvalých plevelů
Herbicid glyfosát proniká hluboko do kořenového systému vytrvalých plevelů

Důležité je poškodit kořenový systém vytrvalých plevelů
Důležité je poškodit kořenový systém vytrvalých plevelů

Velkoplošné aplikace glyfosátu mají vysoký účinek na plevele, ale jsou rizikové z pohledu vlivu na životní prostředí
Velkoplošné aplikace glyfosátu mají vysoký účinek na plevele, ale jsou rizikové z pohledu vlivu na životní prostředí

Souhrn

Snižování výskytu plevelů na zemědělské půdě lze dosáhnout pouze při dodržování všech prvků systému regulace plevelů, tedy zásad správného střídání plodin, kvalitní agrotechniky a zpracování půdy, kvalitní přípravy půdy a setí, správného hnojení i ochrany proti chorobám a škůdcům. Pouze dobře vyvinuté a zdravé porosty plodin mají schopnost konkurovat plevelným druhům.

Plevele jsou schopny na strništi vytvořit generativní orgány
Plevele jsou schopny na strništi vytvořit generativní orgány

Související články

Plevele meziplodin a jarních plodin

14. 05. 2024 Ing. Jan Winkler, Ph.D.a kol. Plevele Zobrazeno 295x

Osvědčená i nová řešení plevelů a škůdců od Nufarmu

07. 05. 2024 Ing. Stanislav Hospůdka, Nufarm Plevele Zobrazeno 220x

Variabilní aplikace preemergentních herbicidů v řepce ozimé

07. 05. 2024 Ing. Josef Chára a kol. Plevele Zobrazeno 761x

Jak efektivně regulovat plevele v kukuřici: Výsledky srovnávacích herbicidních pokusů z roku 2023

06. 05. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Ing. Dita Hiřmanová, Ing. Luděk Procházka; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 432x

Altivate - poradí si s každou jednoletou trávou v obilninách

20. 04. 2024 Ing. Jaroslav Bašta; Agro Aliance s.r.o. Plevele Zobrazeno 143x

Další články v kategorii Plevele

detail