BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Plevele meziplodin a jarních plodin

14. 05. 2024 Ing. Jan Winkler, Ph.D.a kol. Plevele Zobrazeno 305x

Meziporostní období je definováno jako doba mezi sklizní plodiny a setím následné plodiny. Význam tohoto období vzrůstá, a to z důvodu změn, které nastaly v posledních 30 letech ve struktuře pěstovaných plodin. Klasické osevní postupy byly opuštěny a výrazně se změnila struktura pěstovaných plodin. Specializace produkce na několik málo plodin vede k omezenému výběru a k nutnosti porušovat zásady střídání plodin. Proto význam meziporostního období vzrostl. Pěstování plodin (meziplodin) v tomto období je jistou náhradou za vhodné předplodiny a může přispět k výnosové stabilitě plodin, na které se specializujeme.

Limagrain

Význam meziplodin

Meziplodiny půdu primárně ovlivňují svým kořenovým systémem. Pro dvouděložné rostliny je charakteristický alorhizní typ kořenového systému (alorhizie). Jedná se o typ kořenové soustavy, který je tvořen hlavním kořenem a z něj vyrůstajícími postranními kořeny. Kořeny dvouděložných rostlin mají schopnost druhotně tloustnout (růst do šířky), vytvářet nekapilární póry, a tím podporovat vsakování srážek. Také má kladný dopad na stabilitu půdních agregátů a zachování drobtovité struktury. Další typ kořenového systému je homorhizie, která je charakteristická pro jednoděložné rostliny (trávy, obilniny). Husté kořeny, nacházející se především v ornici, snižují nebezpečí vodní eroze.

Pěstování meziplodin v meziporostním období pozitivně působí na celou řadu vlastností půdy. Především omezují půdní erozi, podporují infiltraci dešťových srážek a zvyšují stabilitu drobtovité půdní struktury.

Meziplodiny můžeme považovat za nejméně náročné protierozní opatření, díky kterému se zvýší infiltrace dešťové vody do půdy a omezí se odtok povrchové vody. Ponechání rostlinných zbytků meziplodin na povrchu půdy ve formě mulče má značný vliv na míru povrchového odtoku a ztrátu půdy. Takto ponechané rostlinné zbytky předcházejí tvorbě nežádoucího půdního škraloupu.

Pěstování meziplodin vede také k omezení vyplavování dusíku, a to až o 64 %. Meziplodiny přijímají a zabudovávají půdní dusík do své biomasy, a tím zabraňují vyplavení dusíku do hlubších vrstev půdy nebo až do podzemních vod. Při rozkladu biomasy meziplodin v jarním období je dusík pomalu uvolňován a přijímán následně pěstovanými plodinami. Nižší ztráty dusíku vyplavováním dusičnanů z orné půdy vedou k omezení škodlivých dopadů pěstování plodin na životní prostředí. Pěstováním meziplodin v meziporostním období zajišťujeme zachycování nejen dusíku, ale i dalších živin. Bylo zjištěno, že v průměru bylo kořeny meziplodin zachyceno až 46 % dusíku a až 48 % fosforu.

Meziplodiny mohou šetřit půdní vláhou, pokud budou mít vysokou pokryvnost své biomasy a pokud rychle zapojí porost, protože pak nedochází k neproduktivnímu výparu a k vysušování půdy. Především v teplých a suchých oblastech bylo zjištěno, že meziplodiny nenarušují vláhový deficit v půdě a zvyšují spotřebu vody především v povrchové vrstvě půdy. Vliv na prohloubení vláhového deficitu byl u použitých druhů meziplodin odlišný. Některé druhy meziplodin mají tendenci půdu vysušovat, což se může projevit především v suchých letech. Na druhou stranu mulč z biomasy meziplodin má vždy kladný dopad na zachování půdní vody, obzvláště tím, že zmírňuje odtok vody z povrchu půdy a snižuje neproduktivní výpar.

Meziplodiny, podobně jako hnůj nebo posklizňové zbytky, obohacují půdu o organickou hmotu. V současné době dochází celosvětově k poklesu obsahu organické hmoty v orných půdách. Organická hmota v půdě má obrovský význam pro úrodnost půdy a výživu pěstovaných plodin. Biomasa meziplodin využitá jako zelené hnojení nebo mulč zajistí zvýšení obsahu půdní organické hmoty. Díky tomu dochází k podpoře půdních mikroorganismů, které spoluvytvářejí příznivější podmínky pro následně pěstované plodiny. Organická hmota meziplodin zapravená do půdy kladně působí na půdní strukturu.

Vícedruhové směsi meziplodin jsou vhodnější z pohledu rychlosti rozkladu své biomasy oproti meziplodinám jednodruhovým. Důvodem může být úzký poměr uhlíku a dusíku u vícedruhových směsí, který umožní rychlejší rozklad organické hmoty.

Druhy meziplodin

Vegetační doba meziplodin je limitována termínem sklizně předchozí plodiny a termínem výsevu následné plodiny. Dalším faktorem je požadavek na schopnost meziplodin přezimovat. Pokud chceme, aby přezimovaly, musíme zvolit pouze ozimé meziplodiny. Pokud chceme vymrzající meziplodiny, pak zvolíme jařiny. Meziplodiny jsou často pěstovány ve směsích. Základem směsí jsou obilniny, druhou složkou jsou plodiny z čeledi bobovitých a třetí složkou jsou dvouděložné plodiny.

Nejčastější plodiny využívané jako meziplodiny

Hořčice bílá (Sinapis alba, obr. 1) je základní složkou směsí meziplodin, přestože se její podíl v porostech meziplodin trvale snižuje. Kromě ochrany půdy a doplnění organických látek do půdy je využívána pro svůj fytosanitární efekt a také pro její alelopatickou schopnost proti pýru plazivému. Hořčice má velmi rychlý prodlužovací růst a velké olistění, díky čemuž je dobře konkurenceschopná vůči plevelům a výdrolu obilnin. Ideální termín pro konec vegetace hořčice jako meziplodiny je před začátkem kvetení, protože dosud nedochází ke snižování počtu listů a semena ještě nejsou vyvinutá. Semena brukvovitých plodin mohou v půdě přežít v dormantním stavu i 5 let a zaplevelovat následně pěstované plodiny. Hořčice bílá není vhodná do oblastí s vysokým zastoupením řepky z důvodu příbuznosti obou plodin a atraktivity pro stejné škůdce a patogeny.

Svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia, obr. 2) patří mezi výnosné, medonosné, rychle rostoucí meziplodiny. Je kladně hodnocena pro svou předplodinovou hodnotu a pro její účinek v boji proti plevelům. Silně potlačuje plevele a zamezuje přesychání povrchové vrstvy půdy, protože rychle zapojuje porost. Je vyhovující protierozní plodinou. Protože patří k vymrzajícím plodinám, lze ji využít pro přímé setí následné plodiny v různých protierozních systémech. Zapravená hmota se rychle rozkládá zásluhou vyhovujícího poměru uhlíku a dusíku. Sucho v době výsevu svazenky vede k navození dormance jejích semen, která pak klíčí v následných plodinách a působí jako plevel.

Pohanka obecná (Fagopyrum esculentum) je medonosná rostlina. Jde o významnou plodinu, ale používá se také jako strnisková meziplodina. Má fytosanitární efekt a dobrou předplodinovou hodnotu, zejména pro obilniny. Pohanka dokáže dobře poutat živiny z půdy. Určitou nevýhodou může být menší množství vytvořené biomasy, což limituje její konkurenční schopnost.

Jetel alexandrijský (Trifolium alexandrinum) patří mezi leguminózy s vysokou kvalitou píce a vysokou rychlostí růstu. Směs meziplodiny jetele alexandrijského s jílkem mnohokvětým zvyšuje využití dusíku jílkem a zesiluje schopnost fixace dusíku jetelem, což vede k většímu výnosu. Nicméně jetel alexandrijský se řadí mezi plodiny pomalu rostoucí a ve fázi vzcházení má slabou konkurenční schopnost, proto je vhodnější jeho pěstování ve směsi.

Jetel nachový (Trifolium incarnatum, obr. 3) patří mezi ozimé krmné meziplodiny. Pěstuje se v čisté kultuře nebo je součástí Landsberské směsky, obsahující ozimou vikev a jílek mnohokvětý. Jetel nachový je kvalitní předplodina i meziplodina, která doplňuje organickou hmotu do půdy a vylepšuje strukturu půdy.

Vikve (Vicia sp.) jsou jako meziplodiny dobrými přerušovači osevních sledů, které mohou omezovat potřeby aplikací pesticidů a hnojiv. Spolu s žitem a jílkem mnohokvětým tvoří ideální meziplodiny, ale také hodnotné krmivo pro hospodářská zvířata. V našem sortimentu jsou k dispozici jak jarní druhy (vikev setá), tak druhy ozimé (vikev huňatá). Určitým rizikem je podíl „tvrdých“ semen, která jsou typická pro vikve i jetele. Tvrdá semena díky silnějšímu osemení klíčí až po několika letech po výsevu a zaplevelují následné plodiny.

Jílek mnohokvětý (Lolium multiflorum) na jaře rychle obrůstá a je typický svou vysokou konkurenceschopností. Je používán jako ozimá meziplodina, ale je také vhodný do podsevu. Jakožto meziplodina z čeledi lipnicovitých je však méně vhodný do osevních postupů s větším podílem obilnin.

Pískavice řecké seno (Trigonella foenum-graecum) patří k samosprašným, jednoletým luštěninám, pěstovaným jako pícnina a koření. Je vhodná do směsi meziplodin, jako je leguminóza. Díky rychlému vzcházení a zapojení porostu je dobře konkurenceschopná. Navíc produkuje početné množství sekundárních metabolitů, z nichž některé projevují alelopatickou činnost.

Mastňák habešský (Guizotia abyssinica, obr. 4) je teplomilná plodina, tolerantní k suchu. Velmi snadno vymrzá. Rychle roste, dobře prokořeňuje půdu a zpřístupňuje živiny i z větších hloubek. V našich podmínkách dozrává jen velmi ojediněle a nehrozí, že by zapleveloval následné plodiny. Je nenáročný na kvalitu půdy a má alelopatické schopnosti, které se projevují především vůči trávám.

Obr. 1: Meziplodina hořčice bílá
Obr. 1: Meziplodina hořčice bílá

Obr. 2: Meziplodina svazenka vratičolistá
Obr. 2: Meziplodina svazenka vratičolistá

Obr. 3: Meziplodina jetel nachový
Obr. 3: Meziplodina jetel nachový

Obr. 4: Meziplodina mastňák habešský
Obr. 4: Meziplodina mastňák habešský

Praktická sledování

Meziplodiny jsou schopny potlačovat plevele, avšak míra regulace je závislá na volbě druhů meziplodin, na jejich podílu ve směsi a na hustotě meziplodin. V meziporostním období meziplodiny snižují počet nutných chemických a mechanických zásahů vedoucích k potlačení zaplevelení. Ovšem omezené vzcházení vyseté meziplodiny v suchých periodách může vést k dormanci osiva meziplodin, které vzcházejí v následně pěstované plodině (obr. 5). Meziplodina byla složena ze směsi svazenky vratičolisté (20 %) a hořčice bílé (80 %). Datum setí směsi meziplodiny bylo 18. 9. 2018 s výsevkem 20 kg/ha. Porovnání úrovně zaplevelení sledovaných porostů ve 3 termínech je uvedeno v grafu 1.

Graf 1: Průběh pokusu a termíny hodnocení vyskytujících se plevelů
Graf 1: Průběh pokusu a termíny hodnocení vyskytujících se plevelů

Obr. 5: Svazenka vratičolistá jako zaplevelující plodina
Obr. 5: Svazenka vratičolistá jako zaplevelující plodina

Plevele v meziplodině

V meziplodině bylo nalezeno 21 druhů plevelů (graf 2). Nejvíce se vyskytoval výdrol obilovin, konkrétně pšenice seté a ječmene setého. Merlík bílý (obr. 6) se vyskytoval výrazněji na pozemcích s výskytem výdrolu než bez výskytu výdrolu. Na pozemcích bez výdrolu dominovala chundelka metlice.

Během našeho pozorování byl v meziplodinách nejvíce zastoupen výdrol předplodin (obilovin). Výsev meziplodin podporuje vzcházení výdrolu, což umožňuje jeho následnou snadnou regulaci. Zastoupení výdrolu v meziplodině je dáno množstvím sklizňových ztrát, ale také posklizňovým zpracováním půdy a dostatkem srážek.

Na pozemcích s vysokým výskytem výdrolu byl také vysoký výskyt merlíku bílého, a to až 4x vyšší než na pozemcích bez výdrolu. Merlík bílý dobře odolává konkurenci plodin i v dobře zapojených porostech. Vysoká přítomnost výdrolu patrně způsobila potlačení konkurenční schopnosti meziplodiny, a proto se byl merlík schopen výrazněji prosadit.

Na pozemku bez výskytu výdrolu se častěji vyskytovala chundelka metlice. Můžeme předpokládat, že chundelka se lépe prosadí v porostech meziplodin, ale výdrol je pro ni výrazný konkurent.

Na některých pozemcích v porostech meziplodiny bylo pozorováno zastoupení brukve řepky olejné (obr. 7). Semena řepky mají schopnost přežít v půdní semenné bance i několik let. Příprava půdy pro meziplodiny motivuje semena řepky ke klíčení. Rostliny řepky se snadno prosadí v porostech meziplodin, ale jsou zničeny společně s biomasou meziplodin.

Graf 2: Zastoupení plevelů při podzimním hodnocení v meziplodinách
Graf 2: Zastoupení plevelů při podzimním hodnocení v meziplodinách

Obr. 6: Merlík bílý - pozdně jarní skupina plevelů
Obr. 6: Merlík bílý - pozdně jarní skupina plevelů

Obr. 7: Řepka olejka v cukrovce
Obr. 7: Řepka olejka v cukrovce

Plevele následných plodinách

ječmeni bylo nalezeno 11 druhů plevelů (graf 3 a 4). Nejvíce dominantní byl ptačinec prostřední, opletka obecnárdesno červivec, jejichž výskyt byl výrazný hlavně v druhém termínu hodnocení. Nejvíce se v ječmeni vyskytoval ptačinec prostřední, který značně vzrostl po aplikaci herbicidu. Ptačinec vytváří husté porosty, které mohou omezovat plodiny především na počátku vegetace. Může tedy představovat při vyšším zaplevelení výraznou konkurenci pro jarní ječmen. Významný výskyt byl zaznamenán u opletky obecné, která patří k typickým plevelům všech jařin. Zajímavé je, že až 15 % populace bylo schopno překonat herbicidní ošetření. Po aplikaci herbicidu došlo k výraznému omezení či úplné regulaci výskytu dvouděložných plevelů v porostech jarního ječmene.

kukuřici bylo nalezeno 15 plevelných druhů (graf 3 a 4). Porosty kukuřice nejvíce zapleveloval merlík bílý, rozrazil lesklýviolka rolní (obr. 8). Výskyt všech plevelných druhů v druhém termínu hodnocení byl nižší. Druhová diverzita plevelů v kukuřici byla vyšší oproti druhové diverzitě plevelných druhů v ječmeni. Během prvního termínu hodnocení byl v kukuřici výrazný merlík bílý, violka rolní a rozrazil lesklý. Přeživší jedinci merlíku bílého jsou důležití pro zvýšení zásoby nažek v půdní semenné bance. Po aplikaci druhého herbicidu proti dvouděložným rostlinám došlo k výraznému omezení výskytu merlíku bílého, violky rolní i rozrazilu lesklého. Pozorovatelné snížení výskytu proběhlo rovněž u heřmánkovce nevonného, hluchavky nachové (obr. 9), svízele přítuly a máku vlčího.

cukrové řepě bylo nalezeno 17 druhů plevelů (graf 3 a 4). Nejvíce dominantní byl merlík bílý, lebeda rozkladitáviolka rolní. Průměrná četnost plevelů byla celkově nižší než u jiných následných plodin. Vzhledem k intenzivní regulaci plevelů v cukrovce bylo celkové zastoupení plevelů výrazně nižší oproti porostu kukuřice. Nicméně druhová diverzita byla vyšší oproti kukuřici. V cukrové řepě se nejvíce vyskytoval merlík bílý, violka rolní a lebeda rozkladitá. Byl pozorován výskyt plevelné řepy (obr. 10), která může být velmi problematická z pohledu regulace. Zhruba 3 měsíce po poslední herbicidní ochraně byly některé druhy plevelů stále živé a produkovaly velké množství semen, které po vysemenění zvýšily podíl semen plevelů v půdě.

Graf: 3: Zastoupení plevelů při 1. jarním termínu hodnocení
Graf: 3: Zastoupení plevelů při 1. jarním termínu hodnocení

Graf 4: Zastoupení plevelů při 2. jarním termínu hodnocení
Graf 4: Zastoupení plevelů při 2. jarním termínu hodnocení

Obr. 8: Violka rolní - přezimující skupina plevelů
Obr. 8: Violka rolní - přezimující skupina plevelů

Obr. 9: Hluchavka nachová - přezimující skupina plevelů
Obr. 9: Hluchavka nachová - přezimující skupina plevelů

Obr. 10: Plevelná řepa v ječmeni
Obr. 10: Plevelná řepa v ječmeni

Závěr

Meziplodina umožňuje vyklíčení výdrolu, čímž se může snížit zaplevelení následných plodin. Avšak u některých plevelných druhů byla pozorována tvorba nových semen jednotlivých plevelů, která může být příčinou vyššího zaplevelení následných plodin. V meziplodině bylo nalezeno vyšší plevelné spektrum než v následných plodinách. A také četnost plevelů v meziplodině byla většinou vyšší než v plodinách následných.

Meziplodiny mohou snížit zaplevelení následných plodin výdrolem. Ovšem některé plevelné druhy, které se v porostu meziplodin prosadí, mohou vytvořit nová semena a obohatit půdní semennou banku. Využití meziplodin k regulaci plevelů je možné za předpokladu vytvoření hustého a rovnoměrného porostu meziplodin. Příprava půdy a setí meziplodin je pro řadu druhů plevelů signálem pro vyklíčení. Díky tomu jsou rostliny plevelů vystaveny regulačním zásahům. V případě jejich úspěchu může dojít k omezení zaplevelení v následných letech.

Související články

Osvědčená i nová řešení plevelů a škůdců od Nufarmu

07. 05. 2024 Ing. Stanislav Hospůdka, Nufarm Plevele Zobrazeno 229x

Variabilní aplikace preemergentních herbicidů v řepce ozimé

07. 05. 2024 Ing. Josef Chára a kol. Plevele Zobrazeno 771x

Jak efektivně regulovat plevele v kukuřici: Výsledky srovnávacích herbicidních pokusů z roku 2023

06. 05. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Ing. Dita Hiřmanová, Ing. Luděk Procházka; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 440x

Altivate - poradí si s každou jednoletou trávou v obilninách

20. 04. 2024 Ing. Jaroslav Bašta; Agro Aliance s.r.o. Plevele Zobrazeno 149x

Zypar, Mustang 4×4 a Mustang Forte

15. 04. 2024 Ing. Josef Cvingráf; Corteva Agriscience Czech Plevele Zobrazeno 147x

Další články v kategorii Plevele

detail