BASF
BASF
BASF

AGRA

Ochrana porostů máku setého proti vyskytujícím se hmyzím škůdcům

07. 06. 2024 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 288x

Mák setý se zařadil k plodinám, u kterých musíme dbát zvýšené pozornosti při jejich pěstování. Dobře zvolený pozemek, výběr odrůdy či vhodná příprava půdy jsou důležité před samotným založením porostu. V technologii pěstování patří k těm jednodušším operacím. Dále povětrnostní podmínky, které lze na základě průběhu z minulých let charakterizovat jako faktor, který významně ovlivňuje porosty především na počátku vzcházení a v nejranějších fázích vývoje máku. V neposlední řadě výskyt a s tím spojená škodlivost hmyzích škůdců, kteří se v máku běžně vyskytují a způsobují nemalé škody.

Limagrain

Krytonosec kořenový

Tento nosatcovitý brouk (obr. 1) je 3–3,5 mm velký, tmavohnědě zbarvený s bronzovým leskem. Za štítkem v mezeře mezi prvními rýžkami krovek je světlá skvrna, za ní podlouhlá, sametově černá skvrna na světlém podkladě a před zakončením krovek bílá skvrna. Beznohé žlutobílé larvy (obr. 2) jsou 5–6 mm dlouhé.

Dospělci přezimují ve svrchní vrstvě půdy a brzy na jaře svá zimoviště opouštějí a naletují na vzcházející porosty máku. Zde dospělci provádějí úživný žír. Jeho škodlivost je důležitá jak z hlediska dospělců, i následně z pohledu vyvíjejících se larev na kořenech máku. Nejvýznamnější škody způsobuje v období od vzcházení máku do fáze 4.–5. listu. Zde je sledována především škodlivost dospělců na nejmladších (vzcházejících) rostlinách máku, které jsou v tomto období velmi zranitelné a při jakémkoliv poškození dochází k jejich oslabení či úhynu.

Typickým příznakem poškození jsou viditelně skeletované listy ze svrchní strany okénkovým žírem. Při silnějším výskytu může docházet v pozdějších fázích k napadení srdéček mladých rostlin, s následným zaostáváním v růstu a s již zmíněným úhynem rostlin. Samičky krytonosce kořenové po páření kladou vajíčka do hlavního listového nervu v období od poloviny května po dobu 2–2,5 měsíců. Vývoj nejmladších larviček je vázán na listy, kde vyžírají chodbičky v listovém parenchymu. V pozdějších fázích vývoje přelézají do půdy, kde způsobují na kořenech svým žírem jamky, podélné rýhy a posléze i chodbičky. Při velmi vysoké početnosti larev na kořenech máku jsou v porostu zaznamenávány velmi malé (slabé) rostliny s malými makovicemi. Larvy se následně kuklí v půdě v hliněném kokonu. Během roku má krytonosec kořenový pouze jednu generaci.

Výskyt a škodlivost krytonosce kořenového je ovlivněn především průběhem povětrnostních podmínek v jarním období. Nepříznivě působí déletrvající chladné a deštivé počasí a také tuhé mrazy v průběhu zimních měsíců. Naopak suché a teplé počasí představují významné faktory pro jeho vyšší výskyt nejen na vzcházejícím máku, ale i později. Mladé rostliny jsou stresovány nedostatkem půdní vláhy a při vyšší početnosti brouci takovýto porost máku dokáží velmi silně poškodit či úplně zdecimovat. Nedojde k optimálnímu zapojení porostu máku, který dokáže velmi dobře konkurovat i běžně se vyskytujícím plevelným druhům.

Dospělci krytonosce kořenového a poškozená rostlina máku
Obr. 1: Dospělci krytonosce kořenového a poškozená rostlina máku

Larvy krytonosce kořenového
Obr. 2: Larvy krytonosce kořenového

Zásady ochrany

Pro monitorování lze dle náročnosti využít různé způsoby. V založeném porostu lze zakládat tzv. signální body - hustě setá místa máku a použití zemních pastí s předpěstovaným mákem, kde stěny pasti jsou natřeny nevysychavým lepidlem (např. Chemstop Ecofix). Migrující jedinci by se měli soustředit u těchto míst. Lze použít i emergentních pastí umístěných na místech zimoviště dospělců, tj. na mezích kolem silnic, v blízkosti okraje lesa apod. Dochází zde pomocí PU lahví naplněných 96% ethylalkoholem k záchytu nejen vyletujících jedinců krytonosce kořenového ale i dalších hmyzích škůdců např. řepky ozimé. Ověřenou a nejméně náročnou metodou monitoringu je vizuální pozorování s následným odpočtem dospělců na povrchu půdy v založených a vzcházejících porostech máku.

Starší doporučení uvádí, že v případě výskytu 3–4 brouků/1 m řádku je nutné provést následně foliární aplikaci. Je důležité sledovat ale i průběh povětrnostních podmínek. Za chladného počasí a vyšší vývojové fáze máku bude hodnota prahu škodlivosti vyšší, tj. 1 brouk/1 m řádku (cca na 10 rostlin) než v období teplého, suchého počasí a nižší vývojové fáze máku, kdy i menší počet brouků způsobí vyšší škody (0,3–0,5 brouků/1 m řádku, tj. 20–30 rostlin).

V posledních několika letech se tento hmyzí škůdce vyskytoval v porostech pravidelně ve vyšší početnosti na všech pěstitelských lokalitách České republiky a je předpoklad, že v roce 2024 tomu bude podobně.

Aktuální možnosti ochrany

V roce 2024 bude možno na základě vydaného nařízení ÚKZÚZ použít mořené osivo máku přípravkem Buteo Start (flupyradifuron). Tento způsob je velmi vhodný pro ochranu vzcházejících porostů, ale je potřeba zdůraznit, že ochrana v podobě moření je účinná cca 4–6 týdnů.

Pro následnou foliární aplikaci lze využít pouze pyretroidní přípravky s ú. l. gamma-cyhalothrin - Nexide, Fury Power, Karis Max a Rapid v dávce 0,08 l/ha. Ochrana proti tomuto škůdci se tímto pro letošní rok dále ještě zkomplikovala a již není možné dodržovat antirezistentní strategie v podobě střídání přípravků s odlišnými účinnými látkami při případném opakování insekticidního zásahu.

Mšice maková

Dospělci mšice makové dorůstající délky 1,5–2,5 mm mají charakteristickou černozelenou až černohnědou barvu (obr. 3). Jejich sifunkuli jsou krátké, stejně i tykadla, vajíčka jsou černé barvy. Typické jsou velké kolonie mšic na spodní straně listů, později se mohou vyskytovat i na stoncích a výjimečně i zelených makovicích. Příznaky poškození na rostlinách jsou viditelné deformace a stočení nejmladších listů.

U mšice makové přezimuje vajíčko na zimních hostitelích (brslen, méně často pustoryl a kalina). Z nich se líhnou tmavě fialové černé nymfy, které dospějí v bezkřídlé zakladatelky. Na zimním hostiteli mají 2–4 generace. V druhé polovině května migrují okřídlené mšice na letní hostitele. Ve druhé polovině června dochází k sekundárním přeletům uvnitř porostů nebo na další byliny. V průběhu léta a podzimu zde v závislosti na počasí vytvoří 5–8 generací. Jakmile se začne zkracovat den, snižovat teplota a klesá obsah výživných látek v sekundárních hostitelských rostlinách, vyvíjí se generace samiček, které produkují jedince obou pohlaví. Tato generace migruje zpět na zimního hostitele, kde dochází k páření a kladení vajíček na mladé výhonky.

Nymfy mšice makové
Obr. 3: Nymfy mšice makové

Zásady ochrany

V průběhu vegetace se v porostu zjišťuje výskyt a procento napadených rostlin ve fázi 2.–4. pravého listu až po tvorbu makovic. Za napadenou rostlinu je považována rostlina alespoň s 1 živou mšicí. Pozorování se provádí 1× týdně od počátku přeletu mšic z primárního hostitele do počátku sekundárního přeletu, kdy může za příznivých podmínek dojít k prudkému nárůstu populací. Procento napadených rostlin se zjišťuje prohlídkou 20 rostlin na 5 různých místech porostu, celkem na 100 rostlinách.

Jsou určeny prahy škodlivosti - 5 a více % rostlin v porostu napadeno do počátku sekundárního přeletu. Přirozenými nepřáteli jsou slunéčka, larvy pestřenek a zlatooček, parazitoidní blanokřídlí a entomopatogenní houby.

Z insekticidních přípravků lze použít pyrethroidy s ú. l. gamma-cyhalothrin (Nexide, Fury Power, Karis Max a Rapid), dále přípravky s ú. l. pirimicarb (Pirimor 50 WG) a neonikotinoidní přípravek Mospilan MIZU 120 SL (acetamiprid) v jejich registrovaných dávkách.

Žlabatka stonková

Žlabatka stonková patří mezi blanokřídlý hmyz s velikostí 1,5–3 mm. Má příčnou hlavu s nelomenými tykadly. Tělo je černé barvy s průzračnými nebo slabě zakouřenými křídly. Přezimuje jako kukla ve zbytcích rostlin máku.

Dospělci se začínají líhnout v průběhu měsíce května a od června se začínají objevovat v porostech máku. Samičky kladou vajíčka do stonku, vyhledávají především silné a dobře vyvinuté rostliny. Většina vpichů je soustředěna do prvního, případně do druhého internodia. Projevují se dlouhými nafialovělými skvrnami a odumíráním pletiv. V době dozrávání tyto skvrny hnědnou a v suchých letech rostliny předčasně usychají. Místa po kladení zároveň mohou sloužit jako vstupní brána pro houbové patogeny, v tomto případě především pro houby Helminothosporium papaveris.

Beznohá larva je veliká 3–4 mm s výraznou hlavou. Vývoj larev probíhá ve stonku, kde jich může být současně i několik desítek. Tento škůdce má jednu generaci za rok. Hospodářské škody způsobují především larvičky, když jejich žír na pletivech ve stoncích máku způsobuje přerušení vodivých cévních svazků. Dochází k omezení či úplnému zastavení přísunu vody a živin do rostlin nad místem poškození. V důsledku toho dochází k předčasnému žloutnutí a usychání makovic, při vyšším napadení může dojít k odumření celé rostliny.

U larev žlabatky stonkové se vyskytují dva parazitoidi. Jedná se o dva druhy chalcidek - Trichomalus bracteatusPseudotorymus papaveris. Převládajícím parazitujícím druhem je první zmiňovaný. Tento blanokřídlý hmyz se podílí na přirozeném snižování početnosti larev žlabatky. Způsobené škody po larvách ve stonku již nelze žádným způsobem ovlivnit.

Zásady ochrany

Pro monitoring výskytu dospělců žlabatky stonkové lze použít zelené tyčky (1 m vysoké a cca 8 mm široké) natřené nevysychavým lepem (obr. 4), které simulují velmi dobře vyvinuté rostliny máku. Vizuální kontrolou těchto pastí zaznamenáváme přítomné jedince v porostech máku. Tento způsob slouží jako vhodná metoda pro signalizaci ošetření proti tomuto škůdci.

Dále je vhodné orientovat se i podle kalendářního data a vývojového stadia máku. Největší část vajíček kladou samičky do spodních internodií rostlin máku, a proto je nejvhodnějším termínem pro aplikaci insekticidních přípravků období prodlužovacího růstu. V tomto vývojovém stadiu se mák nachází obvykle v první dekádě měsíce června.

V minulosti bylo možné použít přípravky Talstar 10 ECCyperkill 25 EC, v dnešní době již přímo proti tomuto škůdci žádné registrované insekticidy nejsou. Do určité míry lze spekulovat o použití přípravků, které jsou registrovány proti mšici makové.

Zelená tyčka pro monitoring žlabatky stonkové
Obr. 4: Zelená tyčka pro monitoring žlabatky stonkové

Makovicoví škůdci

Krytonosec makovicový

Nosatcovitý brouk je velký 3 mm (obr. 5 a 6). Na horní straně je bělošedý s výraznou protáhlou bělavou skvrnou na krovkách za štítem. Larvy krytonosců jsou beznohé, rohlíčkovitě prohnuté bělavé barvy s červenohnědou hlavou, v dospělosti 6–7 mm dlouhé (obr. 7).

V první polovině května začínají ze zimovišť dospělci krytonosců vylézat. Zpočátku žijí na divoce rostoucích druzích máku, migrace do porostů vrcholí v období tvorby poupat. Po zralostním žíru dojde k páření a samičky následně kladou vajíčka do nejmladších makovic (přibližně 1–3 dny staré). Jedna samička je schopna naklást 250–400 vajíček. Místa na makovicích bývají po žíru a kladení vajíček velmi typická. Dochází zde k výronům bílého mléka, které po zaschnutí vytváří velmi nevzhledné tmavé skvrny.

Larvy se vyvíjejí uvnitř makovic, kde vyžírají tvořící se semena a přepážky a podle jejich početnosti může dojít až k úplnému zničení vnitřku makovice. Po ukončení svého vývoje, který trvá v průměru 3–4 týdny, si larvy skrz stěnu makovice prokoušou otvor, padají k zemi a následně se kuklí v půdě. Brouci se obvykle líhnou na přelomu srpna a září. Neopouštějí kokony a přezimují v půdě. Otvory v makovicích bývají často vstupní branou pro některé houbové patogeny, např. Helminthosporium papaveris.

Společně s jedinci krytonosce makovicového jsou v období kladení zaznamenáni na makovicích i jedinci užitečného hmyzu (jedinci z čeledi Braconidae), kteří kladou vajíčka dovnitř makovic a parazitují uvnitř se vyvíjející larvy.

Dospělci krytonosce makovicového
Obr. 5: Dospělci krytonosce makovicového

Krytonosec makovicový škodí i na ozimém máku
Obr. 6: Krytonosec makovicový škodí i na ozimém máku

Larva krytonosce makovicového
Obr. 7: Larva krytonosce makovicového

Bejlomorka maková

Druhým škůdcem je bejlomorka maková. Jedná se o 2 mm dlouhého komárka, hnědavé barvy s načervenalým zadečkem. Samičky kladou vajíčka ve skupinách přímo do makovic. Mohou přitom využívat otvorů způsobených krytonoscem makovicovým, ale podle našich sledování to vždy neplatí.

Larvy jsou oranžově žluté až oranžově červené barvy, beznohé, zahnuté o velikosti 1 mm (obr. 8). V průběhu svého vývoje vysávají pletiva vnitřních stěn přepážek makovic. Ty houbovitě zduří a semena se vyvíjejí jako neplnohodnotná (zdeformovaná). Dorostlé larvy se následně kuklí v řídkém zámotku uvnitř makovic. Bejlomorka maková má do roka jednu generaci. Larvy mohou být také parazitovány některými druhy chalcidek.

Procento napadených makovic bejlomorkou makovou se na základě dlouhodobého pozorování pohybuje většinou kolem 6 %. Přibývá makovic, kde se vyskytuje velké množství larev a vnitřek je velmi silně destruován jejich sáním společně s výskytem různých plísní uvnitř makovic. Zároveň se objevují makovice, kde je sledován výskyt pouze larev bejlomorky a zároveň nevykazují tyto makovice vizuálně žádné vnější poškození od dospělců krytonosce makovicového.

Larvy bejlomorky makové
Obr. 8: Larvy bejlomorky makové

Zásady ochrany proti makovicovým škůdcům

Pro stanovení optimálního termínu ošetření je nutná vizuální kontrola porostu v období háčkování až objevení se prvních květů a nejmladších makovic. V této vývojové fázi dochází k úživnému žíru brouků ve vrcholových částech stonku máku a na prvních mladých makovicích. Dochází k páření s následným kladením prvních vajíček dovnitř makovic skrz porušená rostlinná pletiva, která způsobují samičky svým noscem. Monitoring výskytu se provádí v období od počátku háčkování až prvních rozkvetlých květů. Kontroluje se 50 květů, tj. prohlédne se 10 míst x 5 květů rostoucích v řádku za sebou.

Prahy škodlivosti pro krytonosce makovicového jsou stanoveny při zjištění 1 dospělce na 10 kvetoucích rostlin máku.

Signalizace pro ošetření proti bejlomorce makové je stejná jako v případě krytonosce makovicového, ošetření se provádí ve stejném termínu jako ošetření proti krytonosci makovicovému a registrované přípravky mají účinnost na oba tyto makovicové škůdce.

Ošetření by se u obou výše uvedených škůdců mělo provést v případě jejich výskytu v porostu a zároveň před kladením vajíček do makovic. Nakladená vajíčka uvnitř makovic již žádným způsobem nelze účinně redukovat.

V registru přípravků jsou pro rok 2024 proti krytonosci makovicovému k dispozici pyretroidní přípravky Rapid, Karis Max, Fury Power a Nexide (gamma-cyhalothrin) v dávce 0,08 l/ha. Lze využít i přípravek s ú. l. deltamethrin - Decis Mega v dávce 0,15 l/ha. Dále lze využít přípravek Flipper (draselná sůl přírodních mastných kyselin) v dávce 3,0–5,0 l/ha. Všechny výše uvedené přípravky by měly být aplikovány po ukončení denního letu včel. Dále je registrován neonikotinoidní přípravek Mospilan MIZU 120 SL (acetamiprid) v dávce 0,25 l/ha.

Proti bejlomorce makové je možné použít přípravky Decis MegaMospilan MIZU 120 SL.

Závěr

Vyskytující se hmyzí škůdci v máku mohou způsobovat škody v průběhu celé vegetace. Při opomenutí či zanedbání minimalizace (potlačení) jejich početnosti pod stanovené prahy škodlivosti může dojít k významnému snížení kvality i kvantity výnosu. Přehodnocováním účinných látek dochází k významnému úbytku efektivní chemické ochrany a potenciál jejich náhrady je v posledních letech tristní. U některých hmyzích škůdců již není prakticky možné dodržet antirezistentní strategie, která je nedílnou součástí integrované ochrany rostlin. Problémy v ochraně se dále budou spíše prohlubovat a opakované aplikace stále stejných insekticidů (účinných látek) nejenom v máku se stanou novou součástí IOR.

Výsledek vznikl s institucionální podporou Ministerstva zemědělství ČR v rámci Dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace Zemědělský výzkum spol. s r.o. Troubsko

Související články

Ochrana proti škůdcům cukrovky po ukončení moření osiva neonikotinoidy

10. 06. 2024 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.; Ing. Jaromír Chochola, CSc. Škůdci Zobrazeno 196x

Užitečné organizmy (52): Microgastrinae (II)

31. 05. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 242x

Začátek škodlivosti expandující kněžice zeleninové

24. 05. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 383x

Regulace drátovců v bramborech

13. 05. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 701x

Další články v kategorii Škůdci

detail