Nové strategie regulace plevelů v kukuřici
13. 04. 2023 Plevele Zobrazeno 990x
Strategie herbicidní regulace plevelů v porostech kukuřice byly donedávna postaveny na třech základních aplikačních termínech (preemergentní, časně-postemergentní a postemergentní), přičemž časně-postemergentní ošetření získalo v průběhu minulé dekády mezi pěstiteli největší oblibu. Důsledky klimatické změny a restrikce herbicidů však zásadním způsobem ovlivňují účinnost donedávna velmi efektivních strategií regulace plevelů v této plodině.
Velmi časté selhávání účinnosti preemergentních herbicidů
Díky relativně vysoké selektivitě kukuřice k mnoha půdním herbicidům, bylo v minulém století relativně snadné a levné zajistit bezplevelný porost této plodiny pomocí velmi vysokých dávek půdních herbicidů aplikovaných preemergentně (PRE). Používaly se především triaziny a acetamidy v takových dávkách, že bylo často nutné pěstovat kukuřici na jednom pozemku opakovaně, protože rezidua těchto látek nedovolovala zařadit na pozemek jinou plodinu. Již v 80. letech minulého století se však tato strategie ukázala jako nevhodná, neboť docházelo k vývoji rezistentních populací, zejména u laskavců a merlíků. Na konci minulého století byly do kukuřice postupně zaváděny další půdní herbicidy s odlišným mechanizmem účinku, což vedlo k postupnému ústupu triazinových herbicidů, které byly navíc postupně restringovány. Podobný osud však začal v průběhu tohoto století potkávat také další půdní herbicidy (nejen ty určené do kukuřice).
Kromě úplného zákazu používání (simazine, atrazine, prometryn, alachlor, acetochlor, trifluralin) došlo v posledních letech také k omezení dávkování „přeživších“ půdních herbicidů (terbuthylazin max. 750 g/ha) a většina z nich byla vyloučena z používání v ochranných pásmech vodních zdrojů.
Kromě těchto restriktivních opatření dochází v tomto století k výrazné klimatické změně, která se velmi výrazně projevuje zejména na jaře, kdy velmi často zaznamenáváme výrazné a často také dlouhé suché periody, které výrazně snižují účinnost všech půdních herbicidů, především těch preemergentních. Za posledních deset let byl pouze duben 2017 srážkově nadnormální (mapa 1), přičemž v letech 2018, 2019 a 2020 bylo dubnové sucho dokonce extrémní (spadlo méně než 50 % dlouhodobého normálu a průměrná dubnová teplota byla o více než 2 °C vyšší, než je dlouhodobý normál). V takovýchto podmínkách nemohou „přeživší“ PRE herbicidy vykazovat uspokojivou účinnost. Vysoké teploty (nad 20 °C) a intenzivní sluneční záření (zejména jeho UV složka) dokáží za sucha herbicid v suché půdě velmi rychle degradovat, přičemž množství reziduí, které v povrchové vrstvě půdy vydrží do zlepšení vláhových podmínek (květnové deště), již obvykle nestačí k pokrytí celého spektra plevelů. Především druhy tvořící větší semena a vzcházející z větší hloubky (ježatka kuří noha, durman obecný, svízel přítula, opletka obecná, bažanka roční, atd.) pak nebývají těmito herbicidy dostatečně potlačeny.
Pěstitelé, kteří PRE ošetření stále využívají (především ve vyšších polohách s lehčími půdami) si proto již zvykli, že v některých letech musí provádět opravné zásahy, zejména na pozemcích, které jsou zapleveleny výše uvedenými plevely (obr. 1), či plevely vytrvalými (nejčastěji pýr plazivý a pcháč rolní). Přesto může být v některých oblastech pěstování kukuřice (zejména ve vlhčích letech) tato strategie finančně výhodná, protože náklady na většinu preemergentních kukuřičných herbicidů jsou prozatím výrazně nižší než náklady na herbicidy listové.
Vzhledem k tomu, že lze do budoucna předpokládat další restrikce půdních herbicidů, větší využívaní půdoochraných technologií zpracování půdy (omezování orby) a jarní počasí bude pravděpodobně ještě extrémnější než dosud, lze předpokládat, že preemergentní termín herbicidního ošetření bude uplatňován minimálně.
Mapa 1: Intenzita sucha v povrchové vrstvě půdy v polovině dubna v posledních 6 letech (zdroj: www.intersucho.cz)
Obr. 1: Za sucha dochází u většiny půdních herbicidů k selhání účinnosti na ježatku kuří nohu
Vyšší riziko selhání časného postemergentního ošetření
Z výše uvedených důvodů, v současnosti využívají pěstitelé kukuřice půdní herbicidy obvykle až po vzejití plevelů, tedy i kukuřice. Jako časné postemergentní (CPOST) ošetření se označují aplikace herbicidů po vzejití kukuřice až do fáze 2 až 3 listů (někdy i déle). Přesný termín aplikace je dán především růstovou fází plevelů, které by měly být už vzešlé, ideálně po hlavní vlně vzcházení (obr. 2). Zatímco většinu dvouděložných plevelů je možné efektivně zasáhnout až do fáze 4–6 pravých listů, trávovité plevele jsou k půdním herbicidům citlivé pouze do fáze 2.–3. listu, nicméně některé z půdních herbicidů na vzešlé trávovité plevele nefungují nebo je jejich účinnost výrazně snížena, zejména za sucha.
Přesto v tomto aplikačním termínu bývá dosahováno lepší účinnosti než při PRE ošetření. Hlavním důvodem je zasažení vzešlých plevelů v rané růstové fázi, kdy jsou k herbicidům nejcitlivější. Většina půdních herbicidů totiž působí na plevele podobně jako kontaktní listové herbicidy.
V posledních letech však dochází k selhávání účinnosti řady půdních herbicidů či tank-mix (TM) kombinací i v případě, že je ošetření správně načasováno nebo jej ani není možné vhodně načasovat, k čemuž nejčastěji dochází za sucha při rozvleklém vzcházení plevelů, kdy část plevelů vzejde společně s kukuřicí velmi brzy po výsevu, ale většina plevelů vzejde až po CPOST aplikaci a vydatnějších červnových srážkách. V takových situacích nemusí být některé vzešlé plevele dostatečně potlačeny, neboť povrchové bariery na povrchu listů jsou natolik mohutné, že herbicid do rostliny proniká listy velmi obtížně a příjem kořeny je za sucha samozřejmě také nedostatečný. Srážky, které přijdou s několika denním, či týdenním odstupem sice většinou zpřístupní herbicid pro kořenový příjem, nicméně koncentrace herbicidu v půdě bývá degradačními procesy obvykle výrazně snížena a mohutnější rostliny plevelů (včetně kořenového systému) dokáží lépe kompenzovat poškození způsobená herbicidem.
Jak již bylo uvedeno, nejčastěji dochází k selhání účinnosti na trávovité plevele, především ježatku kuří nohu. Z dvouděložných plevelů bývají nedostatečně potlačeny opletka obecná, durman obecný, bažanka roční, či mračňák Theophrastův.
Přes výše uvedené problémy s účinností za sucha, je CPOST ošetření vysoce efektivní z pohledu eliminace konkurenčního působení plevelů na kukuřici. V našich dlouhodobých pokusech prováděných od roku 2014 jsem po CPOST aplikacích vždy zaznamenali velmi výrazný pozitivní výnosový efekt nejen oproti neošetřené kontrole (graf 1), ale v některých letech také vůči klasickému postemergentnímu ošetření, jehož účinnost bývá za sucha sice vyšší, plevele však bývají odstraněny až v době, kdy již působí na kukuřici silně konkurenčně (viz níže).
Graf 1: Vliv termínu aplikace herbicidů na výnos zrna kukuřice ve srážkově odlišných letech: suché jaro (2016), suché jaro i léto (2018 a 2022), suché léto (2014, 2019), dostatek srážek v průběhu celé vegetace (2017, 2020 a 2021)
Vhodným výběrem herbicidu (TM kombinace), adjuvantu a načasováním aplikace lze riziko selhání CPOST ošetření minimalizovat, případně snížit spektrum plevelů, které není ošetřením efektivně potlačeno. Z herbicidů založených na kombinaci acetamidu s terbuthylazinem, kterých je trhu velké množství, jsou v sušších podmínkách na jednoleté trávovité plevele efektivnější takové, které obsahující dimethenamid (Akris). Velmi dobrou účinnost vykazuje také herbicid Adengo. Obě účinné látky obsažené v tomto herbicidů (isoxaflutole + thiencarbazone) působí na trávovité plevele z velké části přes list, přičemž degradace isoxaflutolu je poměrně pomalá a dokáže si proto na srážky „počkat“. Nicméně v případě, že ježatka začne odnožovat, již nelze ani u tohoto herbicidu očekávat dodatečnou účinnost V extrémně suchých podmínkách (květen 2022) proto selhávají i tyto herbicidy.
V těchto situacích vykazovaly v našich pokusech dobrou účinnost herbicidy, resp. TM kombinace obsahující mesotrionem, přičemž mezi přípravky, které obsahují tuto účinnou látku, existují velmi výrazné rozdíly v účinnosti za sucha. Tyto rozdíly jsou způsobeny zejména formulačním složením jednotlivých herbicidů, které výrazně ovlivňuje listový příjem u trávovitých plevelů. Velmi efektivní jsou především herbicidy formulované jako suspenzní koncentráty s obsahem účinné látky 100 g/l (Callisto 100 SC, Osorno, Border, atd.), jejichž účinnost na ježatku kuří nohu je i za sucha poměrně spolehlivá do 3–4 listů.
Další možností, jak zvýšit kontaktní účinnost půdních herbicidů za sucha, je jejich použití s vhodným adjuvantem. Velmi efektivní jsou především olejové adjuvanty používané v dávkách 1,0 l/ha a vyšších, přičemž v extrémně suchých podmínkách se nám osvědčily dávky až 2,0 l/ha. V případě že je půda dostatečně vlhká je použití olejových adjuvantů zbytečné, naopak mohou snižovat selektivitu méně selektivních herbicidů.
V případě výraznějšího snížení dávkování výše uvedených půdních herbicidů bude zajištění dostatečné účinnosti CPOST ošetření prakticky nemožné, neboť reziduální působení bude schopné zamezovat vzcházení plevelů v řádech dnů, při vhodných vláhových podmínkách jednotkách týdnů.
Obr. 2: Optimální termín časného postemergentního ošetření
Klasické postemergentní ošetření (POST)
Tento aplikační termín je velmi rozšířený v aridnějších regionech Evropy, zejména na Slovensku či v Maďarsku, kde půdní herbicidy selhávají tak často, že se nevyplatí je používat. Rovněž v ČR se tento aplikační termín stává stále více oblíbeným. Jedná se o aplikace herbicidu v období mezi 4. a 6. listem kukuřice, kdy je již většina plevelů vzešlá. V případě, že po POST aplikaci vzejdou další plevele (nejčastěji ježatka kuří noha, durman obecný a laskavce), nedokáží se v dobře zapojených porostech kukuřice již obvykle uplatnit, přičemž jejich vliv na výnos je minimální podobně jako jejich reprodukční schopnost. Daleko větší konkurenční vliv na porost kukuřice mají plevele, které sice bývají POST ošetřením z porostu odstraněny, ale před tím dokáží z půdy odčerpat velké množství vody, který se pak nedostává kukuřici, zejména za sucha. Zejména červnový srážkový deficit bývá v tomto ohledu zásadní a může vést u POST ošetřených porostů ke snížení výnosu kukuřice i o více než 1 t/ha (graf 1 a 2).
Graf 2: Vliv termínu aplikace herbicidů na výnos zrna kukuřice
Nejčastěji se v tomto aplikačním termínu využívá sulfonylmočovinových herbicidů, případně jejich kombinaci s růstovými herbicidy. Takovéto herbicidy obvykle působí poměrně pomalu. Za sucha dochází k naprosté eliminaci plevelů až po 3–4 týdnech, přičemž během tohoto období jsou plevele fyziologicky aktivní a spotřebovávají půdní vláhu (obr. 3). Opožděné ošetření (po 6. listu kukuřice) může navíc za nevhodných povětrnostních podmínek či u citlivějších hybridů způsobovat poškození kukuřice, čímž se výnosový deficit ještě prohlubuje.
Obr. 3: Pozvolné působení sulfonylmočovinového herbicidu na plevele může za sucha způsobit snížení výnosů kukuřice
Výše uvedený negativní dopad na výnos kukuřice lze eliminovat časnější aplikaci sulfonylmočovinových herbicidů, tedy nejčastěji ve fázi 3–4 listů kukuřice. Oproti běžnému termínu POST ošetření se jedna o zhruba týdenní předstih. Plevele jsou v takovém případě zasaženy v ranější růstové fázi, kdy jsou k herbicidům citlivější. Lze tedy zasáhnout širší spektrum plevelů (tedy i odolnější druhy) nebo snížit dávku herbicidů, neboť plná dávka je obvykle kalkulována na větší plevele. Kromě toho jsou plevele z porostu kukuřice odstraněny včas, tedy před jejich možným konkurenčním působení. Rovněž riziko fytotoxicity je v takovém případě výrazně nižší. Jelikož většina sulfonylmočovinových herbicidů vykazuje jen minimální reziduální působení na nově vzcházející plevele, je obvykle třeba kombinovat tyto herbicidy s herbicidy půdními, jejichž dávku však lze výrazně snížit. Půdní herbicidy obsahující terbuthylazin navíc výrazně urychlují účinnost takovýchto kombinací (tzv. knock out efekt).
Kromě sulfonylomočovinových herbicidů lze časněji ošetřovat také herbicidem Laudis (obr. 4), jehož působení je oproti sulfonylmočovinám sice rychlejší (cca o 5–10 dní), ale příliš pozdní aplikace tohoto herbicidu může za sucha také způsobit mírné snížení výnosu kukuřice v důsledku konkurenčního působení plevelů. Také u tohoto herbicidu lze dosáhnout drobného zrychlení účinnosti, pokud je kombinován s půdním herbicidem obsahující terbuthylazin (doporučován je Aspect Pro).
Obr. 4: Působení herbicidu Laudis na plevele je poměrně rychlé, zejména pokud se použije v kombinaci s terbuthylizonovým herbicidem (Aspect Pro)
Dvě herbicidní ošetření nebo dělená aplikace
Jak již bylo uvedeno, každé herbicidní ošetření může za určitých okolností selhat nebo nemusí potlačit plevele včas.
V posledních letech proto začínají být doporučovány strategie dvou ošetření, kdy po PRE nebo CPOST ošetření je předem plánováno POST ošetření ve fázi 6 listů kukuřice. K prvnímu ošetření se nejčastěji použije půdní herbicid obvykle ve snížené dávce. O termínu ošetření obvykle rozhodují vláhové podmínky (za sucha je vhodnější CPOST ošetření). Následné POST ošetření má za úkol dočistit porost od regenerujících a nově vzešlých plevelů, včetně plevelů vytrvalých. K dočistění se nejčastěji používají sulfonylmočovinové herbicidy, především ty s dobrou účinností na trávovité plevele, včetně pýru plazivého, pokud se na pozemku vyskytuje (obr. 5). V případě absence vytrvalých plevelů, lze dávku POST herbicidů snížit. Celkové náklady na dvojí herbicidní ošetření kukuřice tak mohou být srovnatelné s jedním ošetřením v plné dávce, přičemž riziko selhání je v tomto případě minimální.
Stejných benefitů využívá také dělená aplikace POST herbicidů, především sulfonylmočovin, které v plných dávkách mohou poškozovat kukuřici. S ohledem na pomalé působení sulfonylmočovin a rozvleklé vzcházení plevelů, může být výhodné rozdělit maximální povolenou dávku na dvě snížené dávky. Celková účinnost dělených aplikací většiny POST herbicidů je obvykle vyšší, což může vykompenzovat organizační náročnost spojenou s dvěma aplikacemi. První ošetření se provádí po první vlně vzejití plevelů, které by však neměly být přerostlé. Kukuřice mívá v době aplikace nejčastěji 3–4 listy. Druhé ošetření se provádí za 10–14 dní, kdy kukuřice mívá okolo 6 listů.
Obr. 5: V případě zaplevelení pýrem plazivým je vhodné proti němu zasáhnout dříve, než se projeví jeho alelopatické působení na kukuřici
Plečkování
Další možností, jak potlačit plevele v porostech kukuřice je plečkování. Kromě eliminace plevelů mezi řádky kukuřice dochází k prokypření půdy, čímž se podpoří růst kukuřice, která pak rychleji zapojí porost. Plevele rostoucí v řádku však nemohou být plečkováním zasaženy, a proto je obvykle nutná nějaká forma herbicidního zásahu. Existují dva základní přístupy, jak herbicidy při plečkování využít.
Technologicky jednoduší je plošná aplikace herbicidu před plečkováním v takovém termínu, aby byly zasažené plevele v době plečkování výrazně poškozené (uschlé), přičemž vzcházení nových plevelů nemusí být zásadní problém, pokud není příliš masové. Obvykle se proto používá reziduální herbicid.
Druhou možností je pásová aplikace herbicidu pouze na úzký pás v ose řádku o šířce 15–30 cm, což však vyžaduje speciální postřikovače osazené vhodnými tryskami. Touto aplikační technikou lze dosáhnout velmi výrazné redukce spotřeby herbicidu, což má pozitivní environmentální i ekonomický dopad. Plečkování je však v takovém případě třeba provést alespoň dvakrát, přičemž šířka plečkovaného meziřádku musí minimálně o 5 cm přesahovat pás ošetřený herbicidem. První plečkování by mělo byt provedeno před tím, než plevele mohou kukuřici konkurovat (obvykle do fáze 4 listů kukuřice). Následné druhé plečkování se provádí s 3 až 3 týdenním odstupem na nově vzcházející plevele. V případě, že se prvním plečkováním nepodaří všechny plevele dostatečně potlačit (problémy bývají s vytrvalými plevely či s ježatkou kuří nohou), je vhodné druhé ošetření provést dříve a pokud to jde nastavit větší hloubku plečkování (obr. 6).
Obr. 6: Regenerace plevelů po plečkování, které bylo provedeno pozdě (přerostlé plevele)
Článek vznikl za podpory projektu SGS FAPPZ.
Další články v kategorii Plevele
RSS
RSS