Limagrain
Limagrain
Limagrain

Chemap Agro s.r.o.

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - květen a červen 2021

15. 05. 2021 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 1882x

Na ovocných stromech, zvláště na citlivých odrůdách jádrovin, v tomto období zejména škodí padlí jabloně a strupovitost jabloně a hrušně. Ze škůdců mohou při přemnožení působit škody obaleči pupenoví - na koncích letorostů sbalené listy; svilušky a různé druhy mšic.

Proseeds

Uváděné informace by měly posloužit jako vodítko ke sledování porostů a pro práci v terénu.

Jádroviny

Choroby a škůdci

Na ovocných stromech, zvláště na citlivých odrůdách jádrovin, v tomto období zejména škodí padlí jabloněstrupovitost jabloně a hrušně.

Ze škůdců mohou při přemnožení působit škody obaleči pupenoví - na koncích letorostů sbalené listy; svilušky a různé druhy mšic. Na hrušních může také škodit rzivost hrušně a místy i mera skvrnitámera hrušňová. V oblastech, kde mladé plůdky jabloní po odkvětu pravidelně poškozují pilatka jablečná a zobonosky, nejčastěji zobonoska jabloňováovocná, nutno při dokvétání věnovat pozornost i těmto škůdcům. U zobonosek se potřeba ošetření zjišťuje pomoci sklepávání imag z větví, podobně jako u květopasa jabloňového. Na stromech s menší násadou plodů je potřeba sledovat ve feromonových lapačích již i nálety první generace obaleče jablečného a včas proti tomuto škůdci zasáhnout. Obdobně to platí i u obaleče švestkového na slivoních. Pozor na ochrannou lhůtu u raných odrůd. Kromě jiných insekticidů jsou proti obalečům povoleny neonikotinoidy: Gazelle, Mospilan 20 SP a další přípravky: Coragen 20 SC, Exirel, Harpun, NeemAzal T/S, Spintor, Steward, Voliam Targo aj.

Obaleč jablečný

Obaleč jablečný je nejčastějším původcem „červivosti“ jablek. Napadá příležitostně i další ovocné druhy (hrušně, meruňky) a ořešák královský. Škodí housenka, která žije v plodech a svojí aktivitou je znehodnocuje. Napadené plody dozrávají předčasně. Pokud dojde k časnému poškození nebo pokud je poškozena větší část jádřince, plody opadávají. Snižuje se výnos i kvalita plodů. Housenky znehodnocují plody vzhledově i chuťově a přispívají k rozvoji skládkových chorob.

Přezimuje housenka. Na jaře se kuklí a motýlci se líhnou zhruba v polovině května. Motýli létají za soumraku při teplotách nad 12 °C. Samičky kladou vajíčka jednotlivě na listy nebo na malé plody. Vajíčko je mléčné barvy asi 1 mm velké, téměř okrouhlé, ploché, přilepené na list nebo plod. Vylíhlé housenky nejprve ožírají čepel listů (škody jsou však téměř neviditelné) a postupně se vžírají dovnitř plodů. Chodba v jablku vede většinou přímo do jádřince a je vyplněná trusem housenky. Dospívá za 3–5 týdnů a poté se kuklí. V teplejších oblastech se objevuje v červenci až září ještě letní generace škůdce. Ve vyšších polohách (nad 250 m n. m.) se první generace vyvíjí velmi rozvlekle během května až července. Druhá generace, která bývá ve vyšších polohách jen částečně škodlivá, se vyskytuje v srpnu a září.

Ztráty na výnosu a kvalitě úrody způsobené tímto škůdcem mohou být podle stupně napadení velmi vysoké. Uvádí se, že každoročně může poškodit až 25–50 % úrody (při 2 generacích škůdce až 80 %), při menší násadě plodů mohou být škody ještě vyšší. Obaleč jablečný má mnoho přirozených nepřátel, avšak ne v intenzivně ošetřovaných sadech, kde musíte jeho škodlivost omezovat cílenou chemickou ochranou.

Pro sledování jeho populace se s úspěchem používají feromonové lapače, které napomáhají snižovat škody způsobené tímto škůdcem s minimálním počtem ošetření. Ve výsadbách, v nichž se sleduje nálet samců do feromonových lapáků, se ochranný zásah provede vždy po vyvrcholení výrazné letové vlny, pokud trvají vhodné podmínky pro kladení vajíček, tj. pokud večerní teploty ve 21 hod. (SEČ) dosahují alespoň 17 °C. Termín ošetření záleží na typu použitého přípravku. Kontaktní přípravky se aplikují zpravidla do 3 dnů a systémové přípravky do 8 dní po vrcholu letové vlny.

Na jabloních škodí i někteří další obaleči (tzv. pupenoví, slupkoví), zejména obaleč pupenovýobaleč zimolezový.

Obaleči a feromony

V systémech integrované a biologické produkce se proti obalečům stále častěji využívají feromony nejen k signalizaci, ale i k přímé ochraně produkčních ploch sadů a zejména vinic před škodami způsobovanými housenkami obalečů. Feromony jsou látky, které umožňují hmyzu vyhledávat na velkou vzdálenost partnery připravené k páření. Tento jev je již poměrně dlouho běžně využíván u tzv. feromonových lapáků, které slouží k signalizaci náletu hmyzu nebo k jeho hubení.

Nyní se používá metoda tzv. matení - dezorientace samců (mating disruption), která spočívá v zamoření (nasycení) celého chráněného porostu takovým množstvím samičího feromonu, že samci následně nemohou skutečné samičky najít, nedojde k páření, samičky kladou neoplodněná vajíčka a nedojde k poškození plodů housenkami. Aby bylo matení samců dostatečně účinné, musí být prováděno zkušenými odborníky tak, aby došlo k zohlednění specifické situace každého jednotlivého sadu či vinice. Tato metoda je použitelná jenom pro větší pravidelné plochy - doporučuje se u švestek nad 5 ha a jabloní nad 10 ha.

K matení - dezorientaci samců jsou povoleny tyto pomocné prostředky: do jabloní, hrušní - Isomate C plus, Isomate C LR, RAK 3 + 4; do révy vinné - Isonet L plus, Isonet LE, RAK 1 + 2 M a do slivoní - Isomate OFM rosso.

Po obvodu sadu je vhodné doplnit metodu matení samců použitím biologických přípravků na bázi Bacillus thuringiensis (Lepinox Plus) či na bázi viroidů Madex TOP. Jde o přípravky povolené i pro ekologické zemědělství. Ošetření podle signalizace, první aplikace před líhnutím housenek, další aplikace v intervalu 6–14 dnů.

Obaleč jablečný - motýli na lapáku
Obaleč jablečný - motýli na lapáku

Obaleč jablečný - housenka
Obaleč jablečný - housenka

Slivoně

Obaleč švestkový

Housenky obaleče švestkového způsobují červivost švestek a slív. V místě, kde housenka vnikla do plodu, bývá na povrchu zaschlá kapička čiré klovatiny. Housenky první generace působí opad plodů (obdobně jako housenice pilatek), housenky druhé generace způsobují červivost plodů. Obaleč švestkový je jedním z nejdůležitějších škůdců slivoní. Ochrana proti housenkám první generace se provádí jenom při nižší násadě plodů. Vážnější škody způsobují housenky druhé generace znehodnocováním plodů. U obaleče švestkového přezimují dorostlé housenky. Na jaře se kuklí. Motýli první generace se objevují zpravidla v květnu. Plody napadené housenkami první generace zasychají a opadávají. Z opadaných plodů vylézají housenky ven a kuklí se v půdě. Motýli druhé generace létají zpravidla koncem července až do září. Samičky kladou ve večerních hodinách vajíčka na plody, vylíhlé housenky se po několik minut pohybují po povrchu plodů a pak se dovnitř nich vžírají. Více jsou napadány pozdnější odrůdy švestek.

Do sadu je možné použít feromonové lapáky. Nálety motýlů mohou být vysoké i v době květu. Ošetření se signalizuje podle náletu imag do feromonových lapačů a doporučuje se zhruba týden po vrcholu výrazné letové vlny obdobně jako u obaleče jablečného. Oproti obaleči jablečnému však samečci obaleče švestkového nalétávají do feromonových lapačů podstatně více i za chladnějšího počasí. Letové vlny se většinou překrývají a vrcholy jednotlivých letových vln nebývají tak zřetelné.

Obaleč švestkový - motýli na lapáku
Obaleč švestkový - motýli na lapáku

Obaleč švestkový - housenka
Obaleč švestkový - housenka

Meruňky

Hnědnutí listů meruňky

Již začátkem května za vlhkého a teplého počasí sledujte v rizikových oblastech napadení chorobou hnědnutí listů meruňky (gnomonie, Apiognomonia erythrostoma).

Fungicidní ochrana se doporučuje 2–3 týdny po odkvětu a při vlhkém a teplém počasí 2–3× opakovat v 10–14denních intervalech přípravky: Luna Privilege, Talent a Zato 50 WG aj. Na lokalitách s pravidelným a silným výskytem choroby v minulém roce se doporučuje provést preventivní chemické ošetření již po odkvětu meruněk ve fázi tvorby listů. Významným preventivním opatřením je také likvidace napadených opadlých listů, které jsou jediným primárním zdrojem infekce.

Strupovitost peckovin

Na některých lokalitách se při vlhkém počasí mohou počátkem června objevit na meruňkách, především na plodech blízko stopky, šedohnědé skvrny. Způsobuje to houbová choroba strupovitost peckovin (Venturia carpophila). Choroba napadá zejména plody, ale také listy a letorosty. Nejčastěji bývají poškozeny plody v zahuštěných výsadbách a ve spodních částech severní strany koruny. Nejvíce jsou napadány plody meruněk, ale i broskvoní a mandloní, ojediněle i slivoní. Na plodech se vytvářejí,nejčastěji až ve stadiu dozrávání, drobné (2–5 mm), okrouhlé, šedé až šedočerné skvrny často s tmavším lemem. Počet skvrn se postupně zvětšuje, skvrny tmavnou, korkovatějí a při větším počtu se spojují v nepravidelné plochy. Skvrny jsou většinou lokalizovány v blízkosti stopky (na horní části plodů). Napadené plody nerostou, jsou deformované a často praskají a následně jsou napadány moniliovou hnilobou. Onemocnění se šíří především za deštivého a teplého počasí (optimum 25–30 °C). K infekcím dochází již 4.–6. týden po odkvětu, obvykle však až za deštivého počasí v průběhu června a července (meruňky) nebo července a srpna (broskve). Jednotlivé odrůdy jsou různě náchylné (z broskvoní především pozdní odrůdy). Napadení listů strupovitostí peckovin je jenom málo významné. Středy skvrn na listech hnědnou a usychají.

Základem ochrany je prevence, především volba lokality (nevysazovat citlivé odrůdy na uzavřená vlhká stanoviště) a zajištění vzdušnosti porostu a koruny stromů.

Proti strupovitosti broskvoně a meruňky není v současné době povolen žádný fungicid. Využít lze vedlejší účinnosti přípravků proti jiným houbovým chorobám broskvoně a meruňky: Luna Privilege, Talent, VitiSan aj. K omezení výskytu choroby většinou postačuje ošetření v době zjištění prvních výskytů choroby. Při silném infekčním tlaku je vhodné při dodržení ochranné lhůty ošetření za 7–14 dnů zopakovat.

Hnědnutí listů meruňky
Hnědnutí listů meruňky

Strupovitost peckovin - meruňka
Strupovitost peckovin - meruňka

Broskvoň

Padlí broskvoně

Na broskvoních (a zvláště na některých odrůdách nektarinek) se v teplých letech škodlivě projevuje padlí broskvoně (Podosphaera pannosa) nejen na listech, ale hlavně na osluněné straně plodů světlými skvrnami. Ty postupně překryjí většinu povrchu plodu. Při časném napadení plody špatně rostou a mohou i praskat a zasychat. Mladé plody jsou nejnáchylnější do velikosti 2,5–3 centimetrů.

Na lokalitách s pravidelným výskytem této choroby se první ošetření doporučuje měsíc po odkvětu, nejpozději však při prvních příznacích. Ošetření je většinou potřeba několikrát opakovat v závislosti na klimatických podmínkách a náchylnosti pěstované odrůdy přípravky: Kumulus WG, Luna Privilege, Talent, Thiovit Jet, VitiSan, Zato 50 WG aj.

Padlí broskvoně na listu
Padlí broskvoně na listu

Třešeň

Vrtule třešňová

Na počátku květu černého bezu (obvykle počátkem června) je aktuální vyvěsit žluté (nebo i bílé) lepové desky na signalizaci letu vrtule třešňové, která každoročně způsobuje červivost plodů třešní a višní. Je to malá, pestře zbarvená moucha, která ve stadiu kukly přezimuje v půdě. Obvykle v době květu černého bezu se líhnou z kukel mouchy, které po páření kladou vajíčka na plody třešní a višní.

Ošetření proveďte v případě zvýšeného náletu much vrtule na lepové desky insekticidy: Exirel, Mospilan 20 SP, Movento 100 SC, SpinTor aj. Ošetřujeme jen polorané a pozdní odrůdy.

Mšice třešňová

V oblastech, kde v loňském roce i v plodných výsadbách silněji škodila mšice třešňová, sledujte její výskyty a v případě potřeby (po odkvětu alespoň 5 kolonií na 100 letorostech) ošetřete výše uvedenými přípravky.

Mšice třešňová - poškození listů
Mšice třešňová - poškození listů

Višeň

Skvrnitost listů višně

V rizikových polohách ošetřujeme proti skvrnitosti listů (Blumeriella jaapii), za vhodných podmínek pro šíření patogenu poprvé zpravidla 3–4 týdny po odkvětu a podruhé za 1–2 týdny přípravky: Delan 700 WDG, Dithane DG Neotec, Luna Experience, VitiSan aj.

Skvrnitosti listů višně
Skvrnitost listů višně

Jahodník

Šedá hniloba jahod

Zvláště na uzavřených zavlažovaných plochách je předpoklad hniloby plodů způsobené šedou hnilobou jahod (plíseň šedá; Botrytis cinerea). Nejcitlivější k infekci jsou květy 2–3 dny po rozkvětu. Z napadených květních částí proniká mycelium do plodu. Přímé infekce plodů jsou již méně významné.

Kromě řádné agrotechniky (odplevelování, vyrovnané hnojení, vhodné mulčování) se u náchylných odrůd neobejdete bez včasného (na počátku kvetení) a účinného chemického ošetření, které dle potřeby po 7 dnech opakujte přípravky: Kenja, Luna Sensation, Minos Forte, Mythos 30 SC, Prolectus, Signum, Switch, Teldor 500 SC aj. a případně biopreparáty: Polyversum a Serenade ASO. Dávka aplikované jíchy je minimálně 1 000 l/ha.

Šedá hniloba jahod
Šedá hniloba jahod

Réva vinná

Sledujte signalizaci a dle potřeby ošetřete révu proti plísni révy, padlí révy a případně také proti sviluškám a obalečům. Proti první generaci obalečů - obalečík jednopásnýobaleč mramorovaný - se ošetřují jen významně ohrožené porosty (pravidelný silný výskyt). Zpravidla stačí jedno ošetření podle signalizace.

Prognostické zprávy pro rok 2021 se vydávají od 1. 5. 2021:

www.ekovin.cz/sekce-pro-cleny/

Plíseň révy

V ohrožených oblastech (na náchylných odrůdách) k ošetření proti plísni révy (Plasmopara viticola) v období před květem (počátek období zvýšené vnímavosti k napadení) je vhodné, zejména za příznivějších podmínek pro patogen, použít preventivně a kontaktně působící, především měďnaté přípravky, případně i přípravky s účinnou látkou fosetyl-Al (Cassiopee 79 WG, Profiler aj.), které mají dlouhodobější účinnost a dobrou ochranu nově narůstajících částí (systemické působení).

Padlí révy

Za suchého a teplého počasí je nutno v ohrožených oblastech ošetřit citlivé odrůdy i proti padlí révy (Erysiphe necator). K prvnímu ošetření je vhodné při teplotách nad 16 °C upřednostnit sirnaté přípravky: Flosul, Kumulus WG, Sulfonac 80 WG, Sulfurus, Thiovit Jet aj. účinkující rovněž i na roztoče hálčivce a vlnovníka révového.

Plíseň révy na listu
Plíseň révy na listu

Padlí révy na listu
Padlí révy na listu

Ořešák vlašský (královský)

Hnědnutí listů ořešáku

Citlivé odrůdy vlašských ořešáků, zejména v uzavřených polohách, mohou být i silně napadeny hnědnutím listů ořešáků (antraknóza ořešáku; Gnomonia leptostyla), projevující se hnědými skvrnami na listech i plodech. Nákaza při časné infekci plodu často proniká mladou skořápkou až do jádra. U starších plodů se choroba zastaví na skořápce a na tvorbu jádra již nemá větší negativní vliv. Při silném napadení se skvrny spojují, napadené listy se deformují, zasychají a již koncem léta předčasně opadávají. V důsledku předčasného opadu listů hůře vyzrávají dřevní části a je zvýšené riziko poškození mrazy.

Pro omezení napadení jsou významná především preventivní opatření, která omezují podmínky pro šíření patogena. Na riziková stanoviště nevysazovat náchylné odrůdy (většina roubovaných odrůd). Tak jako u jabloní udržovat vzdušnost koruny a porostu vhodným řezem (kdykoli za vegetace, když již neteče míza - od konce května), zejména převislé větve sahající k zemi. Protože původce této choroby přezimuje ve spadaných napadených listech a oplodí, spolehlivou ochranou je i důkladná likvidace těchto napadených a opadlých částí. Nejvhodnější je to udělat ještě na podzim, nejpozději však do začátku května. Na kyselých půdách můžeme zvýšit odolnost ořešáků přihnojením draselným hnojivem i důkladným povápněním.

Chemická ochrana se provádí zejména ve školkách a mladých výsadbách. Ošetření provedeme (jako u jabloní proti strupovitosti) 1× před květem a podle infekčního tlaku ještě po odkvětu 2–3× v intervalu 7–14 dní ošetření opakujeme měďnatýmI přípravky: Airone SG, Champion 50 WP, Kuprikol 50 aj. U vzrostlých stromů provedeme podle technických možností alespoň ošetření spodní části koruny. Toto ošetření je také účinné proti bakteriální skvrnitosti ořešáku (Xanthomonas juglandis), která škodí obdobně a má podobné příznaky (za vlhka tvoří na slupce napadených plodů bakteriální sliz).

Vlnovníci

Někteří pěstitelé zaměňují tyto choroby s hálkami, které se v hojné míře na ořešácích také vyskytují. Způsobují je malí (spíše drobnohlední) roztoči - vlnovník ořešákovývlnovník puchýřovitý. První způsobuje plstnatost listů, druhý hrotnatou bradavičnatost na listech a vzácně i na rubině mladých plodů - na líci listů se během vegetace objevují vypouklé hálky až bradavičnaté útvary. Hálky jsou ze spodní strany vyplněny hustou spletí trichomů (plstí) a uvnitř žijí roztoči. Mají několik překrývajících se generací v roce. Přezimují pod šupinami pupenů, nikoli na listech, proto likvidace napadeného listí zde moc nepomůže. Roztoči (pokud se pravidelně silně nepřemnožují) však výraznější škody nezpůsobují.

Proti vlnovníkům je u nás zatím povolen ochranný přípravek jenom do révy vinné Kumulus WG a případně také můžeme „nasadit“ biologický přípravek Typhlodromus pyri obsahující dravé roztoče Typhlodromus pyri.

Hnědnutí listů ořešáku
Hnědnutí listů ořešáku

Listy napadené vlnovníkem ořešákovým
Listy napadené vlnovníkem ořešákovým

Listy poškozené vlnovníkem puchýřovitým
Listy poškozené vlnovníkem puchýřovitým

Líska obecná

Nosatec lískový

Lískové oříšky bývají pravidelně poškozovány larvami brouka nosatce lískového. V době přemnožení a nižší násadě může tento škůdce způsobit až 100% poškození lískových oříšků. Nosatec lískový je 6–9 mm dlouhý a díky zbarvení těla (tmavě olivově hnědý, nepravidelně světle skvrnitý) velmi nenápadný brouk. Má dlouhý, silněji prohnutý nosec se světlými zalomenými tykadly. Larvy, které se živí vyžíráním jader, jsou rohlíčkovité, beznohé, 10 mm dlouhé, mléčně bílé s hnědou hlavou. Nosatec lískový má jednu generaci v roce. Přezimují larvy škůdce v půdě pod lískami v hloubce 10–25 cm. Na jaře se kuklí, ale některé larvy „přelehávají“ a ke kuklení dochází až za 2–3 roky. Brouci se většinou líhnou během května. Na lískách pak žijí v červnu a 2. polovině července. Při úživném žíru a později, zejména v době kladení vajíček, vykusují chodbičky do mladých lískových oříšků. Takto poraněné lískové oříšky jsou poté za vlhka druhotně napadány houbami, nejčastěji moniliovou hnilobou (Monilia laxa). Napadené plůdky se přestávají vyvíjet, černají a opadávají. Brouci jsou za slunečních dnů velmi pohybliví, rychle a poměrně daleko létají. Při vyrušení, třeba jen po lehkém zatřesení větvemi, ihned padají k zemi (jako většina nosatců). Zde na nějakou dobu znehybní a předstírají, že jsou mrtví. To můžeme využít k jejich signalizaci a odchytu. Kladení vajíček probíhá (podle fenologické fáze v dané nadmořské výšce) na přelomu června–července. V této době není osemení plodů ještě dřevnaté a začíná se vyvíjet jádro. Samičky v něm vykusují chodbičku a na její dno kladou do každého plodu po jednom vajíčku, ze kterého se za 8–10 dnů líhnou larvy. Dospělé larvy během září opouštějí vykousaným otvorem oříšky a padají k zemi. Zavrtávají se do půdy, kde si vytvářejí hliněné komůrky, ve kterých přezimují.

Ochrana před nosatcem lískovým je díky rozvleklému výskytu brouků velice obtížná. Nepřímou ochranou proti tomuto škůdci je na podzim prokypření půdy okolo keřů, čímž zničíme značnou část populace larev. Doporučuje se také během května–června při „rojení“ brouků jejich sklepávání a následné ničení. Z dalších uváděných možností je hubení larev a brouků slepicemi, hlavně během května, kdy vylézají brouci ze země a v době, kdy larvy opouštějí oříšky, tedy asi od konce srpna–září. Při využití slepic jako predátorů bylo zjištěno, že účinnost hejna se až o 30 % zvyšuje, pokud jsou s kohoutem, který slepice cíleně vodí, neboť červi patří mezi jeho oblíbené pochoutky. Účinnost výše uvedených biologických opatření však může snižovat nálet brouků z okolí, kde se ochrana neprovádí.

Chemická ochrana se běžně proti nosatci lískovému neprovádí a ani nejsou proti tomuto škůdci povoleny žádné přípravky. Na lokalitách, kde pravidelně škodí, můžeme lísky ošetřit v době „rojení“ dospělých brouků (květen, červen) ještě před kladením samiček běžnými insekticidy, např. proti květopasu či obaleči jablečnému. Ošetření je třeba při silném výskytu alespoň 2× zopakovat ve 14denních intervalech. Termín 1. ošetření si můžeme určit sklepáváním nosatců z korun lísek ve 3denních intervalech na rozprostřené plachty. Kladení samiček většinou probíhá v teplotně normálních letech v nadmořské výšce okolo 300 m n.m. převážně v poslední dekádě června a v první dekádě července. V této době oříšky již téměř dorostly do konečné velikosti, ale jsou ještě bez jádra. Protože však brouci kladou vajíčka postupně, vyplatí se přikročit za 14 dnů k opakování postřiku. Fenologicky se jedná o dobu, kdy uvnitř oříšků jsou již patrná 3–5 mm velká jádra. V nižších nadmořských výškách, pod 300 m n.m., je vhodnou dobou pro 1. ošetření termín v období od 15.–20. června, druhé ošetření pak mezi 1.–5. červencem. V ostatních nadmořských výškách je vhodné „načasovat“ ošetření na základě výskytu nosatců a sledování vývojové fáze oříšků. Nosatec lískový však bývá proti insekticidům poměrně dost odolný. V případě použití přípravku škodlivého pro včely je nutné chránit kvetoucí rostliny pod keři a v okolí keřů.

Nosatec lískový - larva
Nosatec lískový - larva

Dřevokazní škůdci

V posledních letech (vlivem oteplování a lokálního sucha) jsou stále více zaznamenány případy většího poškození mladých stromků kůrovci v nových výsadbách i ovocných a okrasných školkách. Dalším nebezpečím je jejich škodlivé působení na stromech pěstovaných na zakrslých podnožích. Největší škody však stále působí ve starších ovocných sadech.

Bělokazi a drtníci

V sadech patří k největším škůdcům bělokazi - bělokaz švestkový a bělokaz ovocný, kteří žijí pod kůrou ovocných stromů. Další dva jsou drtníci - drtník ovocný a drtník všežravý, kteří žijí přímo ve dřevě. U všech škodí larvy i dospělci. Většina druhů má během roku jediné pokolení, při němž přezimují buď mladí brouci nebo larvy.

Za závažnější škůdce jsou považovány oba druhy rodu bělokaz. Jsou oligofágy, tzn. jsou výživou omezení jen na druhy čeledi růžovité - Rosaceae (z ovocných druhů to jsou zejména jádroviny a peckoviny) a poškozují vodivá pletiva - lýko. Jejich larvy se živí jenom pletivy živných rostlin. Škodlivější je bělokaz švestkový, který napadá i silnější větve a kmeny stromů. Jeho výskyt na ovocných dřevinách je častější u kmenných tvarů. Bělokaz ovocný si vystačí i s tenčími větvemi. Bělokazi svým žírem dokážou strom postupně i úplně zničit (pokud ho napadnou oba druhy), zvláště pokud se ještě přidají krasci, tesaříci a dřevokazné houby.

Méně nebezpečné jsou do jisté míry druhy rodu drtník. Ti se živí, díky své strategii, kromě vyhlodaného dřeva i symbiotickou ambrosiovou houbou, jejíž spory si nosí s sebou a naočkují je do vyhlodaných chodbiček. Jejich larvy se zcela živí podhoubím těchto hub, které samičky „pěstují“ v komůrkách ve dřevě. Tím relativně dřevinu méně poškozují. Jednak nezasahují příliš do vodivých cest dřeviny, a také jejich požerky jsou výrazně menší než u bělokazů. Dalším faktorem je i to, že jde o polyfágní (všežravé) druhy mnohých listnáčů - duby, buky, habry, olše, javory, jabloně, hrušně, švestky a meruňky, ale mohou škodit i na bříze, jasanu, kaštanovníku, ořešáku, lípě, topolu, vrbě, platanu, akátu, jeřábu, lísce, střemše, bezu, břečťanu, zimostrázu, kdouli, révě vinné, višni, třešni aj. To znamená, že danou dřevinu nepotřebují ani tak kvůli látkám v ní obsažených, ale spíše pro její vhodnou polohu, stáří nebo poškození.

Více škodlivý bývá drtník ovocný (drobný, válcovitý, 3–3,5 mm velký brouk), který napadá především oslabené keře, ale může škodit i ve školkách a mladých výsadbách. U stromků na zakrslých podnoží, které více trpí suchem, se již může vyskytovat častěji, protože stromky na těchto podnožích mají menší kořenový systém a slabší tok asimilátů (mízy). Drtník ovocný zimuje ve stadiu mladých (letošních) brouků v matečných chodbách. Samičky se rojí obvykle ve 2. polovině dubna a květnu. Nalétávají na oslabené, poškozené, odumírající a čerstvě odumřelé dřeviny, do kterých se „zavrtávají“. Drtník všežravý (1,5–2,4 mm dlouhý) je již podle názvu extrémně polyfágní, což v praxi znamená, že ovocné dřeviny napadá jen vzácně. Přítomnost drtníka ovocného ve dřevě signalizují závrtové otvory o průměru kolem 1,7 mm (drtník všežravý je má jen o průměru kolem 1 mm) a z nich vypadávající práškovité drtinky, podle nichž byl drtník v češtině pojmenován. Okolí závrtů na některých dřevinách (např. na dubu, jabloni aj.) mohou tmavnout vlivem výronu mízy.

To, že pod kůrou nebo ve dřevě stromu naleznete nějakého škůdce ještě nemusí znamenat, že je prvotní příčinou odumírání stromu. Podkorní hmyz (kůrovci) většinou napadá jen nějak oslabený nebo poškozený strom, případně odumírající větev. Kůrovci jsou druhy, které se živí lýkem a dřevem stromu. V napadeném zdravém stromě musí odolat ochranným opatřením stromu - ten totiž intenzivně produkuje nejrůznější chemické látky, aby kůrovce co nejdříve zahubil. Zdravé, dobře rostoucí stromy mohou být proto napadeny opravdu jenom výjimečně při silném přemnožení škůdce.

Problém proto spíše hledejte v pěstební péči o vysazené stromy - vysoká hladina spodní vody, těžká půda, hluboko zasazený stromek, přehnojení dusíkem, mrazová kotlina, nevhodně zvolená podnož a odrůda a v současné době horko a sucho zejména v letních měsících.

Největší preventivní význam má volba vhodného stanoviště, správný způsob výsadby a soustavná pěstební péče o dobrý zdravotní stav dřevin. Pravidelně je prořezávat (u starších stromů odstraňovat usychající větve), přiměřeně hnojit a zejména v době sucha mladé stromky a stromky na zakrslých podnožích zalévat. A pokud máte stále dostatek vody, tak se vyplatí zalít i ostatní strádající stromy. Dřeviny ve školkách lze před náletem chránit i postřikem insekticidy (např. pyretroidy). K odchytu rojících se samiček lze doporučit i lapáky (ořezané větve ovocných či jiných listnatých stromů), které se po náletu brouků na jaře spálí či důkladně naštěpkují. Ovocné dřeviny slabě napadené v korunách lze ozdravit pečlivým vyřezáním a následnou likvidací napadených větví. Částečně můžeme napadení také zabránit nabílením kmenů a kosterních větví (pokud jsou ještě zdravé) vápenným mlékem.

Zelenina

Sledujte výskyty mšic a při náletu prvních jedinců porosty ošetřete. Signalizace je na eagri.cz.

Za vlhkého teplého počasí silně narůstá škodlivost plísní ve sklenících i na venkovních kulturách, sledujte signalizaci na eagri.cz

Plži

Na vlhčích lokalitách pozor na poškození porostů slimáčky, slimáky a plzáky. Pro ideální podmínky, které jsou v zahradnických kulturách, je škodlivost plžů trvalá po celé vegetační období. Poškození často bývá vstupní branou pro houbové a bakteriální choroby.

Možno aplikovat návnadové moluskocidní přípravky: Clartex Neo, Metarex Inov, Ferramol, Ferrex, Sluxx HP aj. Ošetření se provádí na počátku napadení rovnoměrným posypem mezi pěstované plodiny - ve sklenících na cestičky, pod pěstební stoly. Přípravek nesmí přijít do styku s ošetřovanou zeleninou.

Z biologických přípravků možno využít - Nemaslug, Phasmarhabditis-System aj. na bázi parazitických hlístic. Aplikují se zálivkou na ošetřované plochy suspenzí s bioagens, preventivně nebo i kurativně dle návodu. Teplota substrátu nesmí klesnout pod 5 oC, optimum je při 15–20 oC, po dobu působení musí být půda nebo substrát optimálně vlhký.

Cibule

Plíseň česnekovitých

Ve druhé polovině května sledujte signalizaci plísně česnekovitých (Peronospora destructor) a v rizikových polohách, kde byly zjištěny první výskyty choroby, aplikujte přípravky: Ortiva, Acrobat MZ WG, Dithane DG Neotec, Mastana, Ridomil Gold MZ Pepite aj., případně i měďnaté přípravky: Champion 50 WP, Flowbrix aj.s přídavkem smáčedla. Za deštivého počasí pokračujte v ošetření v intervalu 10–14 dnů. Možno aplikovat biopreparát Polyversum.

Plíseň česnekovitých na cibuli
Plíseň česnekovitých na cibuli

Pór

Vrtalka pórová

Mezi významné škůdce póru a cibule patří vrtalka pórová. Jarní generace (duben–začátek května) poškozuje především cibuli ze sazečky, česnek, popřípadě přezimující pór. Podzimní generace (nalétává koncem srpna–začátkem října) poškozuje především pór a letní výsevy cibule. Při napadení česneku slupky praskají a „palička“ se otvírá. Napadená cibule má deformované listy, které se kroutí. Při deštivém počasí dochází k zahnívání cibule a uvnitř se nachází larvy škůdce. Provrtané rostliny póru s larvami a puparii jsou znehodnocené, nepoužitelné a při skladování následně zahnívají. Vrtalka přezimuje jako kukla v pupariu. Mouchy se líhnou v průběhu dubna–začátkem května. Samičky kladou vajíčka do bazální části listů pod pokožku. Zpočátku larvy minují v pletivech listů a nebo kořenového krčku. Mohou postoupit i do podzemní části. Má dvě generace v roce. Důležité je pěstovat cibulovou zeleninu v co největší vzdálenosti od loňských pozemků.

Ošetřuje se v době hromadného rojení imag do začátku líhnutí larev škůdce přípravky: Decis Mega, Decis Protech.

Vrtalka pórová - puparia
Vrtalka pórová - puparia

Cibulová zelenina

Molík česnekový

Lokálně může také škodit molík česnekový. Molík patří mezi nepříjemné škůdce cibulovin. V letech, kdy dojde k jeho přemnožení, mohou být zejména na menších plochách škody dosti citelné. V květnu kladou samičky vajíčka jednotlivě na spodní stranu listů cibule, česneku, póru a pažitky. Nejdříve vylíhlé housenky minují na listech, později se do nich vžírají a pokračují v žíru zevnitř a jejich požerky jsou na povrchu listů patrné jako podélné světlé proužky. Napadené listy následně od špičky odumírají a mohou se také lámat. Typické pro toto napadení je drť v listech po žíru housenek. Housenky se kuklí na vnější straně listů. Motýlci 2. generace se vyskytují v červenci, 3. generace v září.

Preventivní ochranou proti napadení molíkem je pěstovat cibuloviny co možná nejdále od loňských ploch, což na zahradách a menších plochách zpravidla není možné.

Ošetřuje se insekticidy v době letu dospělců, kterou je možno signalizovat pomocí feromonových lapačů. Do cibule na molíka a mšice lze aplikovat: Hunter SPU, Scatto a na třásněnku zahradní: Benevia, Movento 100 SC, SpinTor aj., které dobře účinkují i na housenky motýlů.

Molík česnekový - požerky na povrchu
Molík česnekový - požerky na povrchu

Brukvovitá (košťálová) zelenina

Molice vlašťovičníková

Na košťálovinách škodí kromě mšice zelné, dřepčíků a květilky zelné také molice vlaštovičníková. Molice vlašťovičníková nejvíce škodí na růžičkové kapustě, brokolici a na kadeřávku, květilka zelná zejména na květáku a dřepčíci především na druzích, které nemají vosk na listech (ředkve, ředkvičky a pekingské zelí). Porosty ošetřete při zjištění prvních výskytů škůdce a ošetření dle potřeby zopakujte.

Můry

Na všech brukvovitých kromě housenek běláska zelného a běláska řepového způsobují velké škody housenky můry zelné a můry kapustové, ktré žijí skrytě a provrtávají hlávky, které následně zahnívají.

Porost ošetřete dokud se housenky nezavrtají do hlávek. Ochrana provedená později je již prakticky neúčinná. Na tyto škůdce aplikujte přípravky s přídavkem smáčedla: Benevia, SpinTor, Steward; na housenky můry zelné a housenky motýlů případně některý z pyretroidů: Alfametrin ME, Buldock 25 EC, Decis Mega, Karate se Zeon technologií 5 CS, Karis 10 SC, Scatto aj. Na mšice jsou přípravky: Gondola, Movento 150 OD, NeemAzal T/S, Pirimor 50 WG aj. s přídavkem smáčedla. Obdobně mohou vyvinuté hlávky poškodit chodbami i slimáci a slimáčci.

Vyslepnutí (bezsrdéčkovitost) košťálovin

Vyslepnutí košťálovin, zejména u květáku a kedluben může být způsobováno více faktory. Nejčastěji je to způsobováno růstovým šokem u předpěstované sadby - náhlé změny, mráz, sucho aj. U květáku může být také hlavní příčinou nedostatek přijatelného molybdenu, případně i bóru. Lokálně způsobují vyslepnutí svými požerky také larvy krytonosce čtyřzubého nebo larvy plodomorky zelné. Toto poškození může také způsobit silné napadení mladých rostlin mšicí zelnou.

V polohách s pravidelným výskytem těchto škůdců pěstujte zeleninu (pokud je to možné) pod netkanou textilií. K chemickému ošetření lze preventivně použít některý z výše uvedených přípravků. Účinnou preventivní ochranou proti plodomorce zelné je pěstování brukvovité zeleniny na sušších a zejména větrnějších stanovištích, kterým se plodomorka zelná vyhýbá. Brukvovitou zeleninu pěstujte v dostatečné vzdálenosti od loňských porostů brukvovitých (včetně řepky) a včas likvidujte na pozemku i v okolí brukvovité plevele. U citlivějších druhů a odrůd brukvovitých podle potřeby přidejte do postřiku i listové hnojivo s mikroelementy molybdenem (Mo) a bórem (B).

Květilky

Na košťálovinách narůstá škodlivost květilek. Nejškodlivějším druhem je květilka zelná, která způsobuje hospodářsky významné škody na všech druzích brukvovité zeleniny. Škodlivost květilky zelné na brukvovité zelenině vzrůstá v důsledku namnožení na ozimé řepce. Dále škodí květilka všežravá zejména na kedlubnu, kadeřávku, brokolici a ředkvi. Ke škodám působeným předchozími dvěma druhy se někdy připojují škody způsobené květilkou ředkvovou a květilkou kořenovou. Při teplém podzimu vzrůstají škody působené květilkami, zejména na čínském zelí a růžičkové kapustě.

Larvy první generace květilky zelné způsobují poškození košťálovin, zvláště vysazeného květáku. Hostitelskými rostlinami jsou četné druhy čeledi brukvovitých. Napadené rostliny mohou být zakrnělé a poškozená místa jsou vstupním místem pro houbové infekce. Odumírání rostlin způsobují až 7 mm dlouhé bílé larvy, které ožírají kořínky a u ředkviček provrtávají bulvičky. Mouchy květilky kladou vajíčka koncem dubna–začátkem května na půdu k rostlinám. K signalizaci náletu imag můžete umístit do porostu bílé lepové desky pod úhlem 45°, na které se nalétávající mouchy přilepí. Larvy druhé a třetí generace pak většinou vyžírají chodbičky v košťálech a na bázích hlavních žeber listů (u hlávkového a pekingského zelí, hlávkové kapusty, květáku). Takto poškozená pletiva velmi často, především za vlhkého nebo deštivého počasí, podléhají druhotným bakteriálním hnilobám. Poškozovány jsou však i zdužnatělé kořeny (např. u japonských ředkví) nebo bulvičky a bulvy (ředkvička, vodnice, tuřín). Suché a teplé počasí výskyt květilek omezuje.

Nepřímá ochrana spočívá v pěstování brukvovité zeleniny na větrných otevřených polohách, co nejdále od loňských porostů brukvovitých plodin. Střídání brukvovitých plodin s jinými plodinami a ihned po sklizni odstranit z pole všechny košťály a jiné zbytky brukvovitých plodin. Poškození rostlin můžete také omezit pokrytím vysázených záhonů „netkanou textilií“, která kromě přirychlení, kvalitně přikryté kultury ochrání (okraje fólie pečlivě nahrnout zeminou) proti všem nalétávajícím škůdcům i proti mírnějším ranním mrazíkům. Toto opatření můžete použít i proti dřepčíkům.

Chemická ochrana proti květilkám zahrnuje insekticidní moření, aplikaci granulátů při výsadbě nebo aplikaci insekticidů zálivkou. Optimální termín ošetření je v době maxima líhnutí larev z vajíček, tj. přibližně za 5–10 dnů po prvním hromadném výskytu dospělců ve žlutých miskách. Pro ochranu lze použít: Belem 0,8 MG, Benevia, Buldock 25 EC, NeemAzal T/S, SpinTor.

Molice vlaštovičníková na košťálovinách
Molice vlaštovičníková na košťálovinách

Housenky můr
Housenky můr

Housenka běláska zelného
Housenka běláska zelného

Housenka běláska řepového
Housenka běláska řepového

Květilka zelná - larvy
Květilka zelná - larvy

Mrkev

Pochmurnatka mrkvová

Kromě sporadických výskytů merule mrkvové, mšice mrkvové a mšice hlohové - ta škodí i na kořenech mrkve, je jedním z nebezpečných škůdců mrkve pochmurnatka mrkvová. Způsobuje známé nepravidelné chodbičky pod povrchem kořenů. Může poškozovat rovněž celer, pastinák i petržel. Škůdce má dvě generace za rok. První generace se objevuje ve druhé polovině května. Druhá generace nalétává od konce července–konce srpna. Přednostně jsou napadány husté porosty a vlhčí, uzavřená před větrem chráněná stanoviště.

Preventivní ochranou je dobrá agrotechnika, hluboká orba, odstraňování posklizňových zbytků po sklizni. Pochmurnatka mrkvová je špatným letcem. Do porostů naletuje z loňských ploch s porosty kořenové zeleniny. Pěstování v místech s větším prouděním vzduchu na hrůbkách (jako brambory), nehnojit chlévskou mrvou či močůvkou.

Chemická ochrana je pro dlouhodobé kladení vajíček problematická. Na pochmurnatku jsou přípravky: Benevia, Coragen 20 SC, NeemAzal T/S, Scatto a na mšice přípravky: Movento 100 SC, Pirimor 50 WG a Scatto.

Pochmurnatka mrkvová - poškození kořenů
Pochmurnatka mrkvová - poškození kořenů

Kosatce

Květilka kosatcová

Kosatce poškozuje květilka kosatcová. Je to moucha, jejíž 8–9 mm dlouhé larvy se vyvíjejí v květních poupatech kosatců. Napadená poupata nevykvetou, zasychají a případně ve vlhčích podmínkách zahnívají. Za rok mívá jednu generaci a přezimuje ve stadiu kukly. Z kukel se ve druhé polovině dubna líhnou mouchy a samičky po páření začnou klást vajíčka do vyvíjejících se květních poupat.

První ošetření bychom měli provést, když se objeví první květní poupata, druhé ošetření těsně před kvetením rostlin přípravky: Decis Mega, Karate se Zeon technologií 5 CS, Mospilan 20 SP aj. viz tabulka insekticidů do okrasných rostlin. Do postřikové kapaliny je vhodné přidat smáčedlo.

Skvrnitost listů kosatce

Nebezpečnou chorobou kosatců je skvrnitost listů kosatce (Davidiella macrospora, anam. Heterosporium gracile). Za vysoce vnímavé jsou považovány Iris barbata a I. germanica, odolně se jeví I. sibirica a jeho hybridy. Hostiteli patogenu jsou i další druhy okrasných rostlin, např. Hemerocalis, Fresia, Narcissus a Gladiolus. Na jaře se objevují na listech drobné, prosvítající skvrnky s červeným okrajem. Později se skvrnky zvětšují a dostávají zřetelný tmavohnědý okraj. Skvrny se vyskytují hlavně na horní polovině listových čepelí. Za vlhka bývají pokryty černavým povlakem výtrusů. Při silném napadení listy se skvrnami postupně odumírají.

Pro výsadby jsou vhodná slunná stanoviště, výskyt onemocnění podporuje deštivé počasí a závlaha rosiči. Napadení snižuje likvidace všech starých napadených listů, pravidelné přesazování rostlin (nejpozději po 3–4 letech), výsadba v dostatečné vzdálenosti umožňující rychlé osychání povrchu rostlin, pH >6 a dostatečná zásoba živin, zejména fosforu a vápníku.

Při výskytu skvrnitosti během vegetace se provádí fungicidní ošetření od prvních symptomů. Ošetření opakujeme v intervalu 7–10 dnů, častěji za deštivého počasí. Při každoročním výskytu se rostliny ošetřují od počátku vegetace od výšky cca 15–20 cm opakovaně v 10–14denních intervalech. K ošetření lze použít fungicidy určené proti původcům listových skvrnitostí okrasných rostlin, např.: Discus, Dithane DG Neotec, Horizon 250 EW, Merpan 80 WG, Ortiva, Score 250 EC, Talent aj. K přípravkům je vhodné přidat smáčedlo a občas je střídat.

Květilka kosatcová - poškození květů
Květilka kosatcová - poškození květů

Růže

Škůdci

Na růžích sledujte výskyty pilatky růžové - poškozuje mladé výhony a její modrozelené housenice okusují listy a pilatěnky drobné - žírem larev se vytváří svinuté lístky. První ošetření bývá v poslední dekádě dubna při rašení prvních listů a po 14 dnech ještě 2× opakovat. Dále sledujte pidikříska šípkového - způsobuje žlutobíle kropenaté listy a mšice. Při prvních výskytech ošetřete např.: Decis Mega, Karate se zeon tech. 5 SC, Multirose, Mospilan 20 SP, případně i dalšími insekticidy.

Choroby

Sledujte také výskyty chorob u růží - černou skvrnitost listů růže (Diplocarpon rosae), padlí růže (Sphaerotheca pannosa) a rzivost růže (Phragmidium mucronatum). Podle potřeby je včas ošetřete např. přípravky: Discus, Folicur koncentrát/AL, Magnicur Fungimat, Multirose, Ortiva, Saprol - Proti houbovým chorobám růží, Talent, Zato 50 aj.

Pilatěnka drobná - svinování listů
Pilatěnka drobná - svinování listů

Pidikřísek šípkový - posáté listy
Pidikřísek šípkový - posáté listy

Černá skvrnitost listů růže
Černá skvrnitost listů růže

Padlí růže
Padlí růže

Rzivost růže
Rzivost růže

Jehličnany

Škůdci

Zvláště na slunných suchých stanovištích sledujte výskyty korovnic, štíteneksvilušky. V případě prvních výskytů ošetřete přípravky: Decis Mega, Fast M, Karate se Zeon technologií 5 CS, Samuraj, Mospilan 20 SP; proti sviluškám akaricidy: Nissorun 10 WP či Vertimec 1.8. EC.

Štítenky na jalovci
Štítenky na jalovci

Všeobecné doporučení

Ze škůdců hlavně sledujte první výskyty mšic, třásněnek, svilušek, housenek motýlů a rovněž i různých ploštic. Pozor na šíření houbových chorob na bramborách, rajčatech, okurkách, cibuli, jádrovinách, révě vinné a dalších citlivých plodinách. Při ošetření je vhodné u speciálních kultur přidat k pesticidu i listové hnojivo, aby se vyrovnaly případné výkyvy v příjmu živin kořeny. U směsí (TM) neuvedených na etiketě přípravků pozor u porostů navštěvovaných včelami. Aplikované přípravky musí být vždy používány v souladu s platným návodem na použití - etiketou a dodržení ochranných lhůt.

Registrované insekticidy použitelné pro ochranu okrasných rostlin - malobalení (stav k 18. 4. 2021)

Přípravek

Název účinné látky

Způsob účinku

Toxicita člověk, včely

Kultura

Škodlivý organizmus

Aplaud 25 SC

buprofezin

K

Xn, PR

okrasné rostliny

molice skleníková a bavlníková

Decis Al, Decis Protech, Fast M

deltamethrin

K

Xn, J

okrasné rostliny

saví škůdci, žraví škůdci

Multirose

 

deltamethrin, tebuconazole

K

Xn, J

okrasné rostliny

mšice, housenky, padlí, černá skvrnitost růže, rzi

Floramite 240 SC

bifenazate

K

Xi, -

okrasné rostliny

svilušky

Karate se Zeon technologií 5 CS, Samuraj

lambda-cyhalothrin

K

Xn, -

okrasné rostliny

mšice, třásněnky, housenky, brouci, ploštice

Mospilan 20 SP, Substral Careo Ultra

Mšice - Molice STOP, Gazelle

acetamiprid

S

Xn, PR

okrasné rostliny

mšice, třásněnky, molice skleníková, červci, křísi, vrtalky, pilatky, lalokonosci rodu Otiorhynchus

Neudosan AF

draselná sůl přírodních mastných kyselin

K

-, -

okrasné rostliny ,  okrasné dřeviny

mšice, svilušky, molice

NeemAzal T/S

azadirachtin

K

-, -

okrasné rostliny

smutnice, saví, žraví škůdci

Nissorun 10 WP, Sviluška STOP

hexythiazox

K

Xn, PR

okrasné rostliny ,  okrasné dřeviny

svilušky

Pirimor 50 WG

pirimicarb

K, F

T, PR

okrasné rostliny

mšice

Kopřiva

kopřiva

K

-, -

 

mšice

Raptol, Spruzit

pyrethriny, olej řepkový

K

-, -

okrasné rostliny

molice, třásněnky, mšice, svilušky, červci, puklice

Rock Effect

olej z Pongamia pinnata

K

-, -

okrasné rostliny

mšice, molice, svilušky, třásněnky, červci

Sanium Stick/AL

 

flupyradifurone

K

Xn, PR

okrasné rostliny  hrnkové

mšice, molice

SpinTor

spinosad

K

–, –

okrasné rostliny

brouci, květilky, mery, housenky, třásněnky, vrtalky

Vertimec 1.8 EC

abamectin

K

Xn, Š

okrasné rostliny

svilušky, třásněnky

Způsob účinku: K - kontaktní, F - fumigační, H - hloubkový, LS - lokálně systémový, S - systémový

Klasifikace přípravků dle toxicity na člověka: Xn - zdraví škodlivý, T- toxický, Xi - dráždivý účinek, C - žíravina

Toxicita na včely: J - zvlášť nebezpečný pro včely (dříve jedovatý či toxický pro včely), Š - nebezpečný pro včely (dříve škodlivý pro včely), PR - riziko vyplývající z použití přípravku je při dodržení návodu na použití a správné aplikaci pro včely přijatelné, - přípravek není klasifikován

Související články

Co ještě udělat, než přijde zima na zahradu

26. 11. 2021 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 900x

Zhodnocení ochrany rostlin na střední Moravě za rok 2021

23. 11. 2021 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 165x

Zhodnocení ochrany rostlin na střední Moravě za rok 2021

15. 11. 2021 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 260x

Choroby a škůdci dobromysli

08. 11. 2021 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Ochrana obecně Zobrazeno 234x

Uplatňování systému integrované ochrany rostlin v souvislosti se změnou legislativy (49): Regulace reziduí pesticidů v zelenině a v ovoci III. – model degradace reziduí pesticidů

03. 11. 2021 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.; Ing. Jitka Stará, Ph.D., Ing. Tereza Horská, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Praha-Ruzyně Ochrana obecně Zobrazeno 253x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail