Aktuální přehled ochrany polních plodin - Únor a březen 2023

15. 02. 2023 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 1214x

Mrazuvzdornost řepky znamená schopnost rostlin překonat působení mrazů bez škodlivého poškození. Není to vlastnost stálá, během vegetace a zimy se mění. S oteplováním v předjaří a na jaře mrazuvzdornost rychle klesá.

Ozimá řepka

Přezimování ozimé řepky

Mrazuvzdornost řepky znamená schopnost rostlin překonat působení mrazů bez škodlivého poškození. Není to vlastnost stálá, během vegetace a zimy se mění. S oteplováním v předjaří a na jaře mrazuvzdornost rychle klesá. Rostliny ozimé řepky v závislosti na odrůdě, růstovém a vývojovém stavu a stupni otužení snášejí mrazy -15 až -20 °C, pod sněhovou pokrývkou i větší. Většina listové plochy sice odumírá již při nižších teplotách (-7 až -15 °C), ale kořenový systém dobře vyvinutých rostlin, vegetační vrchol a krycí listy vegetačního vrcholu snesou i teploty vzduchu nižší. K holomrazům jsou o 2–4 °C citlivější nedostatečně vyvinuté slabé rostliny a porosty přehnojené dusíkem.

Vyhynutí řepky v zimním období je výsledkem působení více faktorů. Jedná se o extrémně nízké teploty, často holomrazy, působící většinou společně s vysušujícími větry. Největší škody způsobené vyzimováním nevznikají v letech s extrémně nízkými teplotami, ale v letech s častými změnami teplot v zimě, a to zejména v předjaří. Zvláště déletrvající mráz okolo -8 až -10 °C v únoru a březnu, doprovázený suchým větrem, ničí všechny slabé rostliny.

Porost řepky po sejití sněhu

Dobře přezimovaná řepka

Prořídlý porost řepky po zimě

Jarní regenerace

V předjarním období je vhodné zjistit, jak porosty ozimé řepky přezimovaly. Obzvlášť je to důležité, když během zimy klesala teplota hluboko pod bod mrazu a pole nebyla chráněna sněhovou pokrývkou nebo když během zimy docházelo k opakovaným výkyvům teplot. Střídání teplejších dnů s mrazivými je mnohdy ještě nebezpečnější než dlouhodobé mrazy. Včasné informace o životaschopnosti ozimé řepky jsou důležité pro rozhodnutí, zda takový porost ponechat a posílit oslabené rostliny vhodným přihnojením a dalším ošetřením nebo zaorat a shánět náhradní osivo.

Musíme se především soustředit na stav kořenového systému, vegetačního vrcholu, na počet životaschopných rostlin a další kritéria, jako je výskyt chorob - konkrétně fomové hniloby. Optimální počet rostlin po přezimování by měl být cca 40–60 ks/m² (minimální alespoň 15 ks/m²), při vyšší intenzitě pěstování a u hybridů je doporučován nižší počet rostlin a to optimální cca 30–40 ks/m² (minimální alespoň 20 ks/m²). Rovněž posoudíme poškození hrabošem polním, případně i úroveň zaplevelení.

Během teplé zimy kořeny řepky přijímají živiny a rostou. K tomu jim stačí 2 °C v půdě. Hmotnost kořenů se tak během zimy může zvýšit 3× i více. Naopak nadzemní biomasa stagnuje či se vlivem omrznutí mírně sníží.

Včasné obnovení jarní vegetace a nízké teploty vzduchu a dostatek vláhy podporují rychlejší růst listové plochy a poměrně pozdější přechod do generativní fáze. To jsou jedny z hlavních pozitivních výnosotvorných vlivů počasí. Naopak pozdní zahájení vegetace a nástup relativně vysokých teplot při nedostatku vláhy (a přijatelného dusíku) podstatně snižují počet plodných větví, a tím i šešulí. Na fungicidně neošetřených porostech mohou být slabé, místy až střední, výskyty fomové hniloby.

Po prohlídce porostů bude důležité včasné přihnojení dusíkem, případně i ošetření fungicidy a stimulátory růstu (na počátku dlouživého růstu) - Atonik, Agrostim Nitrofenol, Altron Silver New, Aucyt Start, Hergit, K-Fenol Mix aj. k překonání stresu a podporující regeneraci. Toto ošetření (např. v kombinaci s insekticidem proti krytonoscům nebo s kapalným hnojivem) pomůže rostlinám překonat stres a poškození po zimě, urychluje obnovení jarního růstu, podporuje větvení řepky.

Při (časně) jarním regeneračním hnojení dusíkem je třeba zvážit (podle zásobního hnojení a půdní zásoby) i doplnění dalších chybějících živin, zejména hořčíku, síry a bóru, protože základním předpokladem efektivního využití dusíku z aplikovaných dusíkatých hnojiv je vyvážená výživa řepky i všemi dalšími hlavními živinami a stopovými prvky. Stále platí, že včasná březnová dávka N je pro výnos semene rozhodující. První dávka u ozimé řepky podpoří regeneraci kořenového systému a listového aparátu. Zvláště po tuhé zimě se silným opadem listů má rychlá regenerace velký význam, protože řepka začíná regenerovat již při 1–2 °C. Pokud je předpoklad možnosti návratu zimy, je vhodné regenerační dávku rozdělit na dvě.

Celková dávka dusíku u výnosově nadějných porostů by měla na jaře být 180–220 kg N/ha u výnosového předpokladu 4–4,5 t/ha. To platí pro nadějné porosty s hustotou 30–40 rostlin/m². U hustých porostů řepky nad 60 rostlin/m² není efektivní dávku zvyšovat nad 150 kg N/ha a rovněž slabé mezerovité porosty hnojíme jenom do 130–160 kg N/ha.

Také na síru je řepka hodně náročná. Síra je přijímána rostlinami převážně jako aniont SO₄^2- z půdy. Jednou tunou výnosu řepka odčerpá z půdy průměrně 18 kg této živiny. Asi polovina z tohoto množství je v semenech. Celková dávka síry by se měla v jarním období pohybovat v rozmezí 20–60 kg/ha v závislosti od obsahu síry v půdě. Problém s dostatečným množstvím rostlinám přístupné síry se začal projevovat v souvislosti s odsířením tepelných elektráren a omezením imisí síry.

Regulace plevelů

Pokud jste nestihli odplevelit řepku na podzim nebo i přes herbicidní ošetření řepka zarostla heřmánky, chrpou polní, pcháčem aj., lze ji ještě na jaře ošetřit některým z povolených přípravků: Clap, Cyklop 334 SL, Gala 334 SL, Galera, Galeona, Chaco, Korvetto, Major 300 SL, Vivendi 600, Zorro 300 SL. Aplikaci možno provádět jakmile plevele obnoví na jaře aktivní růst a teploty po několik dnů vystoupí nad 10 °C. Je však nutno počítat s tím, že odolnější plevele (svízel, mák, penízek rolní, kakost maličký atd.) budou potlačeny jen částečně.

Na pýr, výdrol obilnin a další trávovité plevele (pokud jste to nestihli na podzim) lze aplikovat povolené graminicidy.

Vzhledem k tomu, že graminicidy, fungicidy a insekticidy jsou při doporučené aplikaci v jarním období k rostlinám řepky ozimé vysoce selektivní, tak se nepředpokládá v případě jejich kombinací fytotoxické působení.

Zaplevelená řepka na jaře po přezimování

Stonkoví krytonosci

Při nástupu jara sledujte nálet krytonosce řepkového a krytonosce čtyřzubého. Obecně začíná letová aktivita u obou krytonosců do porostů řepky (zaznamenatelná ve žlutých miskách) přibližně ve stejné době, tj. při dosažení teploty půdy 5–7 °C. Při teplotách nad 12 °C se již po hromadných náletech mohou vyskytovat i ve větším množství.

Krytonosec čtyřzubý se zpravidla vyskytuje později než krytonosec řepkový, ale v některých letech se mohou vyskytnout i současně. U krytonosce čtyřzubého je však letová aktivita obvykle výrazně delší a rozvleklejší. U obou druhů se v posledních letech doba náletu do porostů a kladení vajíček stále prodlužuje. V roce 2016 to ještě bylo od 1. 4. do 10. 5., ale v loňském roce 2022 to bylo od 15. 2. až do 5. 6. Podstatný rozdíl je v rozložení podílů letově aktivních samic a samců v průběhu letové periody. U obou druhů na začátku náletu převažují samci nad samicemi, přibližně nalétává 3/4 samců a 1/4 samic. U krytonosce čtyřzubého je rozdíl ve prospěch samců ještě výraznější a udržuje se po delší dobu.

Přímá škodlivost krytonosce čtyřzubého bývala menší, ale v posledních letech se jeho doba náletu prodlužuje. Jestliže se porost neošetří proti blýskáčkům, tak může působit větší poškození i ve dřeni stonků a může tím přispívat k šíření houbových (bakteriálních) onemocnění stonku, kdy napadené rostliny někdy nouzově dozrávají. Samičky krytonosce čtyřzubého kladou vajíčka později především do listových řapíků. U slabších rostlin mohou larvy pronikat i do stonků, kde ale působí méně výrazné poškození. V jarní řepce krytonosec čtyřzubý neškodí.

Uvádí se, že škodlivější bývá krytonosec řepkový. Prvním příznakem výskytu dospělců v porostech je dírkování v čepelích listů po úživném žíru dospělců. Později se ve stonku objevují jednotlivé otvory po kladení vajíček jako bělavě lemované vpichy o průměru asi 1 mm. Samičky krytonosce řepkového kladou vajíčka zpravidla do stonků pod vegetační vrchol. Larvy vylíhnuté z vajíček prožírají stonek směrem dolů. Při silnějším výskytu dochází k deformaci stonku řepky a zejména silné rostliny praskají (prasknout mohou i po jarních mrazech) nebo se mohou i lámat. Při velmi silném napadení larvami hlavní stonek řepky zůstává silně zdeformovaný. Po ukončení vývoje larev jsou ve stonku patrné otvory, kterými larva opustila rostlinu. Mechanicky poškozená místa na rostlině jsou často infikována původci houbových chorob nebo bakteriemi. Napadené rostliny bývají lámavé a předčasně dozrávají.

Účinná ochrana proti těmto škůdcům při vlhkém jaru podstatně snižuje napadení fomovou hnilobou i dalšími chorobami. Nejvyšší ztráty vznikají při časném přeletu škůdců na porosty řepky do výšky rostlin 20 cm a nálet brouků pokračuje ještě v červnu (jako v loňském roce 2022). Brouci přezimují v půdě a svá zimoviště opouštějí brzy na jaře, při teplotě půdy 6 °C i v období krátkého přechodného oteplení. Hromadnější přelety většinou bývají, když na pozemku teplota v poledne na slunci přesahuje několik dnů po sobě 12 °C.

Intenzitu výskytu brouků zjišťujeme 2× týdně pomocí žlutých Mörickeho misek (naplněných vodou s přídavkem smáčedla) nebo žlutých lepových desek. Misky nebo lepové desky je potřeba umístit do porostů (zejména pro sledování krytonosce řepkového) včas - již od dosažení teploty 6 °C. První výskyty bývají nejčastěji na pozemcích s jižní expozicí. Proto je jistější souběžně s monitoringem v miskách kontrolovat i napadení rostlin přímo při důkladné prohlídce porostů.

Práh škodlivosti: 3 brouci na 1 lapák (misku) za 1 den nebo 1 brouk na 40 rostlin. Tyto hodnoty jsou však spíše orientační a hlavně nás upozorní na výskyt brouků v porostu. Pro upřesnění potřeby a termínu ošetření je vhodné sledovat pářící se jedince, případně u odchycených brouků rozlišit oba druhy od sebe a zjistit počet samic se zralými vajíčky. Po vykladení samic je již ošetření málo účinné. Vizuální kontrolou a zjištění pářících se jedinců na řepce je jedním ze signálů potřeby ochrany. V oblastech intenzivního pěstování řepky, kde také každoročně zaznamenáváme napadení houbovými patogeny, bývá ošetření proti krytonosci řepkovému obecně doporučováno za 9 až 11 dní po prvním vrcholu náletu do porostu, u krytonosce čtyřzubého obvykle o 7 až 14 dní později. Předčasné aplikace jsou neúčinné, protože likvidujeme pouze nálety samců a samice nepostihujeme.

Účinnost ošetření závisí zejména na termínu zásahu a použitém přípravku. Jako termín pro signalizaci ošetření lze využít i tzv. sumy efektivních teplot. Nálet brouků a potřeba ošetření se většinou (zejména u krytonosce řepkového) fenologicky shoduje se začátkem květu zlatice prostřední (lidově zlatý déšť).

Pro ošetření lze použít přípravky ze skupiny neonikotinoidů - AcetGUARD, Aceptir 200 SE, Apis 200 SE, Alphamiprid 20 SP, Artiler 200 SE, Gazelle, Los Ovados 200 SE, Mospilan 20 SP, Yoroi.

Ze skupiny pyretroidů - Cyperkill Max, Decis Forte, Delcaps 050 CS, Dinastia, EsfenGUARD, Fury Power, Jager, Kaiso Sorbie, Karate se Zeon Technologií 5 CS, Karis Max, Kendo 5 CS, Magma, Nexide, Poleci, Rafan Max, Rapid, Sumi-Alpha 5 EW, Sumicidin, Trebon OSR, Voodo.

Do postřikové jíchy lze k insekticidu přidat dle potřeby i fungicid proti fomové hnilobě. Pro omezení vzniku a šíření rezistence bude vhodnější neonikotinoid acetamiprid aplikovat až v pozdějších fázích proti blýskáčkům a šešulovým škůdcům.

V oblastech se zjištěnou převahou krytonosce čtyřzubého (samičky obvykle nalétávají do porostů později), je možné provést první jarní ošetření až na začátku náletu blýskáčků, toto ošetření pak zasáhne najednou jak krytonosce, tak i blýskáčky. Z výsledků se zdá, že ošetření doporučované na krytonosce před začátkem náletu blýskáčků není v případě dominance krytonosce čtyřzubého příliš účinné, protože zasáhne jen samce, kteří v porostu v podstatě ještě moc neškodí. V těchto oblastech bude možné toto ošetření pravděpodobně vynechat, případně přizpůsobit ochranu podle aktuálně zjištěného stavu.

Žlutá miska pro monitoring škůdců řepky

Larva krytonosce poškozuje dřeň stonku

Ozimé obilniny

Ztráta odolnosti k přezimování

Stresové faktory zimního období se většinou uplatňují ve vzájemné kombinaci. K poškození rostlin může dojít v kterémkoliv období zimy, i když riziko výskytu podmínek vyvolávajících ztrátu odolnosti se ke konci zimy postupně zvyšuje. V předjaří nebo počátkem jara souvisí rychlá ztráta odolnosti ozimů vůči mrazu se zvyšováním teploty půdy a s obnovením rychlého růstu a vývoje rostlin.

Hodnocení mrazuvzdornosti a poškození rostlin

Největší odolnost mrazům (mrazuvzdornost) má žito ozimé (-25 až -30 °C), tritikale ozimé (až -20 °C), pšenice ozimá (-15 až -20 °C), ječmen ozimý (-12 až -15 °C). Velmi záleží na úrovni a době sněhové pokrývky, na odrůdě a na aktuálním stavu mrazuvzdornosti, který se během zimy mění.

Při větším poškození porostu je někdy nutné porost zaorat a provést náhradní osev. Orientační kritické počty rostlin podle stupně odnožení: pšenice ozimá 350–400 odnoží na 1 m2, žito 300–350 odnoží, ječmen ozimý víceřadý 350–450 odnoží, ječmen ozimý dvouřadý 400–450 odnoží, tritikale 350–400 odnoží.

Vegetační období se během posledních dvaceti let (podle oblastí) prodloužilo o 15–25 dní. Což s sebou s narůstajícími meteorologickými extrémy přináší i rostoucí riziko výskytu vegetačních mrazů i holomrazů.

Jarní regenerace

Setí ozimů na podzim loňského roku (2022) se vzhledem k poměrně příznivému počasí provádělo v doporučených agrotechnických termínech a i díky občasným přeháňkám měly i poslední seté porosty po kukuřici a cukrovkách do začátku mrazivého prosince již 2–4 listy. Pro pokračující teplé počasí v září i říjnu a plošné zamoření území zdroji infekce virové zakrslosti pšenice a ječmene, i vyšších výskytů křísků a mšic, byla u vzešlých porostů dost velká pravděpodobnost napadení virovou zakrslostí obilnin. Většina porostů byla na podzim ošetřena herbicidy, proto jenom některé porosty jsou slabě zapleveleny.

Regenerační hnojení urychluje regeneraci rostlin a zároveň je velmi účinným opatřením k nastavení optimální hustoty porostu. Naším cílem by mělo být 400–650 klasů na m² podle odrůdy a kvality našich půdních a klimatických podmínek.

Slabší porosty, které jsou po zimě ve fázi 2 až 3 listů, budou vyžadovat vyšší dávku regeneračního hnojení v ledkové (dusičnanové, nitrátové) formě (NO₃^-) na podpoření a urychlení odnožování. A ihned, jakmile to půjde, bychom měli aplikovat CCC, případně společně i s mikroprvkem manganem, na další posílení odnoží. V případech slabších, opožděných nebo poškozených porostů, kde je potřeba podpořit tvorbu jarních odnoží a zároveň regeneraci kořenové soustavy, se doporučuje aplikovat Aucyt Start, Atonik, Ligno Aktivátor, případně i jiné regulátory růstu. Mangan má význam především na půdách s vyšším pH.

Naopak pro již dostatečně odnožené rostliny se 3–4 silnými odnožemi a při počtu rostlin 250–350/m², jestliže nechceme výrazněji podpořit další odnožování, používáme hnojiva nejlépe s amidickou (močovinovou) formou dusíku (NH₂⁺ ). Dávka by měla udržet stávající stav a dále již porost nezahušťovat nadměrným množstvím jarních odnoží. Přitom je důležité, aby se dusík v amidické formě dostal až ke kořenům rostlin. Amoniakální forma dusíku (NH₄⁺ ) v porovnání s nitrátovým dusíkem (NO₃^-) je již přijatelná i při nižších teplotách a zabudování do rostlin je energeticky méně náročné.

Čím dříve začneme s regeneračním hnojením (první polovina března), tím více používáme hnojiva s amonnou a amidickou formou dusíku, zatímco při pozdějším a rychlém nástupu jara upřednostňujeme ledky. Při časném nástupu jara na pozemcích s mírně alkalickým až neutrálním pH nitrátovou formu dusíku (NO₃^-) vynecháváme.

Porost ozimé pšenice po sejití sněhu

Dobrý porost ozimé pšenice

Regulace plevelů

Zaplevelené porosty bude nutné co nejdříve (podle stavu pozemků) ošetřit vhodným herbicidem s ohledem na spektrum plevelů a možnosti použití herbicidu za nízkých teplot na bázi sulfonylmočovin, triazolpyrimidinů a substituovaných močovin aj.: Aurora 40 WG, Biplay SX, Express 50 SX, Grodyl 75 WG, Hurikane, Husar Star, Kantor Plus, Orcane, Sekator OD, Traton SX aj. Dávku herbicidu upravíme podle velikosti plevelných rostlin. U časně setých zaplevelených porostů je vhodné volit vyšší dávky i při časných aplikacích.

Porosty, kde přetrvává zaplevelení pcháčem rolním, šťovíkem kadeřavým, případně dalšími vytrvalými plevely bude vhodné ošetření některým herbicidem s účinnou látkou 2,4-D, clopyralid, MCPA aj. Maximální herbicidní účinnosti dosáhneme při aplikaci na plevele ve fázi listové růžice až do výšky 20–30 cm pcháče a při teplotách nad 12 °C. Toto ošetření můžete spojit s případným ošetřením proti listovým a klasovým chorobám.

Choroby ozimých obilnin

Na některých lokalitách s déletrvající sněhovou pokrývkou může dojít i k vážnějšímu poškození porostů ozimých obilnin sněžnou plísňovitostí obilnin (plíseň sněžná). Jedná se o chorobu, která může podstatně přispět k jejich vyzimování. Původcem je fytopatogenní houba Monographella nivalis (Fusarium nivale, anam. Microdochium nivale), která napadá obilniny a trvalé travní porosty. V předjaří se pak na listech napadených rostlin vytváří bílý až narůžovělý povlak houby, způsobený tvořícími se shluky konidií. Napadené rostliny mají slabší kořenový systém a postupně odumírají, jednotlivě, případně i celé skupiny. Důsledkem je mezerovitý a prořídlý porost. Napadení chorobou je silně podmíněno průběhem povětrnosti, zejména sněhovou pokrývkou, její výškou a zvláště nebezpečné jsou ledové krusty. Na jaře, po sněhových přívalech a nástupu teplot +4 až +6 °C, se může poměrně rychle namnožit. Více poškozeny bývají husté porosty, a také porosty na hodně utužených půdách. Houba je přenosná osivem, ale za dominantní je považován přenos půdou. Sněžná plísňovitost může být zjištěna i v pozdních růstových fázích při vlhkém počasí příznivém pro chorobu a teplotách v rozmezí +0,5 °C do 16 °C. Předpokladem zdravého porostu je kvalitně namořené zdravé osivo, využití tolerantních až rezistentních odrůd v kombinaci s podzimním fungicidním ošetřením.

Především na ozimých ječmenech bývá výskyt této choroby doprovázen i výskytem tyfulové plísňovitosti obilnin (paluška travní; Typhula incarnata). Je to další z chorob, které se mohou podílet na vyzimování porostů ozimých obilnin. Napadené rostliny se vyskytují v řádcích nebo v hnízdech. Typickým příznakem napadení jsou v listových pochvách i na kořenech vznikající sklerocia. Jsou hnědočerveně nebo hnědě zbarvená, 0,5 až 4 mm velká. Přímá ochrana neexistuje, některá mořidla vykazují vedlejší účinek i proti této chorobě. Napadení podporuje vysoká půdní vlhkost, teploty kolem 0 °C a časná a dlouhodobá sněhová pokrývka. Onemocnění se vyskytuje častěji na lehkých půdách s nízkou biologickou aktivitou. Náchylnější jsou oslabené rostliny (mráz, padlí, herbicid apod.). Nepřímou ochranou je pozdější, hustší a mělčí výsev, nezařazovat ozimý ječmen po ozimém ječmeni, zvýšená péče o oslabené porosty (lehké převláčení, přihnojení N).

Sněžná plísňovitost obilnin na ozimé pšenici

Tyfulová plísňovitost obilnin na ječmenu

Poškození porostů ozimů hrbáčem osenním

Podobná poškození porostů ozimů, jako hraboš polní, mohou způsobovat i larvy hrbáče. Ploch s poškozením tímto minoritním škůdcem rok od roku přibývá. Intenzita výskytu hrbáče osenního v jednotlivých letech kolísá, zejména v závislosti na průběhu počasí koncem léta. Kladení vajíček a vývoj larev v populaci je rozvleklé, takže přezimují larvy různého stáří v chodbičkách v půdě. Také může přezimovat část imag. Jestliže je sucho v srpnu a září, hrbáč klade málo vajíček, a také vývoj larev je zpomalen. V důsledku toho vzcházející rostliny ozimů jsou napadány poměrně málo škodlivými larvami prvního vývojového stupně, u kterých navíc vzrůstá jejich přirozená úmrtnost. Naopak, jestliže je v srpnu a v září vlhko, larvy se líhnou dříve, před vzejitím ozimů. Nejprve se živí výdrolem obilí a pýrem. Vzcházející ozimy jsou v tomto případě napadány larvami druhého a třetího vývojového stupně, které již způsobují závažnější škody. Na ozimech škodí od října až do zámrazu. Larvy v žíru pokračují v březnu a dubnu.

Škodlivé výskyty jsou časté při pěstování obilniny po obilnině, zvláště ozimu po ozimu nebo na pozemcích v sousedství travních porostů. Výskyt hrbáče osenního je významně podporován technologiemi zanechávajícími vyšší podíl nerozložené organické hmoty na povrchu půdy (tedy minimalizace bez dodání dusíku na urychlení rozložení slámy).

Zatím nejsou na hrbáče povoleny žádné přípravky. Mohly by účinkovat některé pyretroidy povolené na kohoutky.

Chybně realizovaná opatření všeobecně zvyšují škodlivost škůdců vázaných na půdní prostředí, včetně drátovců a např. i chroustů. Do budoucna je tedy velmi pravděpodobné, že se budou zemědělci setkávat s poškozením těmito škůdci častěji, obzvláště tam, kde se nepodpoří rozklad organické hmoty po sklizni.

Mák

Na lokalitách, kde na vzcházejícím máku pravidelně škodí krytonosec kořenový, je třeba věnovat tomuto škůdci zvýšenou pozornost. S nárůstem osetých ploch se také rozšířila a zvýšila škodlivost houbových chorob, zejména plísně máku a pleosporové skvrnitosti máku. Původci obou chorob se mohou přenášet i infikovaným osivem, proto je nutné používat osivo jen ze zdravých porostů.

Krytonosec kořenový

Hostitelskými rostlinami krytonosce kořenového jsou všechny druhy pěstovaného i planého máku. Brouci přezimují v půdě a nalétávají do porostů na vzcházející mák obvykle od druhé poloviny dubna. Nejvíce poškozují rostlinky do fáze 4. až 5. listu, zvláště za suchého počasí. Vajíčka kladou od poloviny května po dobu 2–2,5 měsíců do hlavního listového nervu. Larvy nejprve vyžírají krátké chodbičky v listu, poté se stěhují na kořeny, na nichž vyžírají rýhy a chodbičky. Poraněná místa jsou vstupní branou pro řadu patogenních mikroorganizmů. Na jedné rostlině může být 10 i více larev.

Krytonosec kořenový je suchomilný a teplomilný, jarní chladné a deštivé počasí a zvláště déletrvající mrazy jsou pro jeho vývoj nepříznivé. Škody způsobuje především za sucha, zvláště u pozdně setých nestejnoměrně vzcházejících porostů.

Rozsah škod lze omezit raným výsevem a všemi agrotechnickými opatřeními urychlujícími vývoj a růst rostlin (zvýšit výsevek, snížit, případně vynechat dávky kořenových herbicidů atd.). Výsev mořeného osiva zvláště u pozdějších výsevů sníží napadení. V současné době je k insekticidnímu moření máku povolen na výjimku od 2. 12. 2022 do 31. 3. 2023 přípravek Cruiser OSR.

Monitoring výskytu je v období vzcházení máku až do 4.–5. listu (BBCH 10–25). Odpočty brouků na řádcích vzcházejícího máku je vhodné provádět brzy z rána a pozdě odpoledne za pěkného počasí, kdy jsou brouci nejčilejší a přijímají potravu. V odpoledních hodinách se již zdržují v úkrytech na povrchu půdy.

Ošetření porostu se provádí po zjištění prvních příznaků napadení (asi 5 dní po začátku náletu) v době maxima výskytu brouků. Práh škodlivosti je 3 brouci na 1 běžný metr řádku při vzcházení máku. Ošetření je účinnější v nižších růstových fázích, do 2–3 pravých listů (růstová fáze BBCH 22–23), pozdější ošetření proti larvám na kořenech je již neúčinné. V současnosti jsou pro plošné ošetření povoleny pyretroidy: Fury Power, Karis Max, Nexide, Rapid.

Prořídlý porost máku poškozený krytonoscem kořenovým

Hraboš polní

Podle monitoringu ÚKZÚZ i ke konci roku 2022 se hraboš mozaikovitě vyskytoval ve většině sledovaných plodin a lokálně může způsobovat i větší škody. Vyskytoval se zejména v jetelotrávách, vojtěšce, jeteli a trvalých kulturách, včetně sadů a vinic, ale také v ozimé řepce a ozimých obilninách.

Mapy výskytu hraboše polního dle monitoringu ÚKZÚZ

Pozorovací bod (kolečko v mapě) je lokalita, na které se provádí pravidelný monitoring výskytu širokého spektra sledovaných škodlivých organizmů v aktuální plodině. Poloha pozorovacího bodu zůstává zachována v průběhu více let. Naproti tomu náhodný průzkum (trojúhelníček v mapě) je záznam výskytu škodlivého organizmu kdekoli mimo pozorovací bod podle momentální situace, která vytváří vhodné podmínky pro šíření určitého škodlivého organizmu. Na rozdíl od pozorovacího bodu se zde zpravidla nezaznamenává historie výskytu.

V zimním období vyhovují hraboši polnímu teploty kolem 0 °C a mírné sněhové přeháňky, naopak nevyhovující je pro ně vlhké počasí v kombinaci s mrazem. Z doporučených opatření, která je možné ještě v tomto období využít, se nabízí instalace berliček pro dravce do napadených porostů. Přilákaní dravci částečně napomáhají přezimující populace hrabošů regulovat. Díky gradaci z předchozích let se počet dravců v přírodě zvýšil, a tím se zvýšil i jejich predační tlak.

Stěžejní ochranná opatření v podobě výběrových aplikací rodenticidů do nor bylo již třeba realizovat v době vzcházení porostu, nyní je třeba se řádně připravit na předjaří a začít s ochranou porostů v době, kdy je aplikace účelná a proveditelná.

Pracovníci ÚKZÚZ budou i nadále celorepublikově monitorovat výskyt hraboše a informovat prostřednictvím Rostlinolékařského portálu. Aktuální informace o výskytu hraboše polního v porostech lze sledovat na Rostlinolékařském portálu v Mapách výskytu.

Prahy škodlivosti

50 užívaných nor na 1 ha na jaře;

200 užívaných nor na 1 ha po 2. seči;

400 užívaných nor na 1 ha (dvouleté a starší porosty pícnin) na podzim.

Ošetření

Při zjištění překročení prahu škodlivosti je vhodné silněji napadené porosty včas ošetřit ještě před vznikem velkých ztrát na porostu registrovanými rodenticidy. Slabší porosty plodin je vhodné ošetřit i se zjištěnými ohniskovými výskyty hraboše. Základní formou ochrany porostů je hubení hrabošů v ohniscích na jaře. Aby však bylo ošetření účinné, musíme vhodně omezit počty hrabošů i na přilehlých nezemědělských plochách, ze kterých se hraboši opět po určité době na ošetřené zemědělské plochy rozšíří.

Na omezení přemnožených hrabošů na větších plochách není (zatím) v současné době (15. 1. 2023) povolen žádný ekologicky přijatelný rodenticid, který by se dal (za stanovených podmínek) plošně aplikovat alespoň v ohniscích silného výskytu hraboše.

Na polní plodiny, trávníky, pastviny, lesní hospodářství, nezemědělská půda, veřejně přístupné plochy, vinice, okrasné rostliny, sady, zeleninu lze aplikovat do nor přípravek: Ratron GW v dávce 5 návnad/noru; (max. 2,5 kg/ha).

Na zemědělskou půdu, polní plodiny, ovocné plodiny, zeleninu, vinice, pastviny, jehličnany, listnaté dřeviny, okrasné rostliny lze aplikovat do nor přípravky: Arvalin Forte, Stutox II v dávce 2–4 pelet/noru; (max. 2 kg/ha), max. 3× za rok.

Aktivní nora hraboše polního

Před použitím přípravku si vždy přečtěte pokyny k použití a dodržujte pokyny pro používání, abyste se vyvarovali rizik pro člověka a životní prostředí.