Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - Březen a duben 2023

16. 03. 2023 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 1892x

Nejpozději během předjarního řezu musíme ze stromů odstranit zdroje infekce - mumifikované zbytky plodů jádrovin a peckovin napadených moniliovou hnilobou plodů, dále odstranit letorosty, případně konce letorostů u jabloní a angreštu napadených padlím.

Uváděné informace by měly posloužit jako vodítko ke sledování porostů a pro práci v terénu.

Ovocné stromy

Nejpozději během předjarního řezu musíme ze stromů odstranit zdroje infekce - mumifikované zbytky plodů jádrovin a peckovin napadených moniliovou hnilobou plodů, dále odstranit letorosty, případně konce letorostů u jabloní a angreštu napadených padlím. Již samotný kvalitní předjarní řez slouží nejen k regulaci růstu a násady plodů, ale i k omezení výskytu a šíření houbových chorob. Je to dáno tím, že řezem zajistíme dostatečnou vzdušnost a prosvětlení korun stromů, a tím podstatně omezíme příhodné podmínky (dobu ovlhčení) pro vznik a šíření infekce.

V integrovaném systému pěstování ovoce se využívají ekologicky a ekonomicky přijatelná opatření, která pozitivně usměrňují produkci a kvalitu ovoce se zaměřením na omezení negativních vlivů na životní prostředí a minimalizaci obsahu cizorodých látek v plodech. Významným předpokladem pro uplatnění integrované produkce je výběr vhodných stanovišť, odrůd a technologických pěstitelských postupů. Základem integrovaných systémů pěstování ovoce je integrovaná ochrana rostlin, při které se využívají všechny ekonomicky, ekologicky a toxikologicky přijatelné metody pro udržení škodlivých činitelů pod hladinou prahu škodlivosti s přednostním záměrným využitím přirozených omezujících faktorů (rezistentní odrůdy, biologické a nechemické způsoby ochrany) viz.: http://www.ovocnarska-unie.cz/sispo/.

Mumifikované plody odstraňujeme, jsou zdrojem infekce

Přezimující škůdci

Při integrovaném způsobu ochrany je nutno každoročně vyhodnocovat množství přezimujících škůdců. Pokud výskyt některého škůdce nepřekročí kritické číslo - ekonomický práh škodlivosti (EPŠ), ošetření se neprovádí a sleduje se další vývoj škůdců. Slabý (neškodný) výskyt nepřesahující EPŠ přezimujících škůdců je vhodné tolerovat. Tím nejen snížíte náklady, ale zachováte i dostatek přirozené potravy pro užitečné organizmy (slunéčka, pestřenky, dravé ploštice, roztoče, ptáky ad.), které jsou pak při dostatečném množství schopny udržovat výskyt mnohých škodlivých činitelů v podprahovém množství.

Výhodou případné jarní ochrany ovocných stromů je také jen minimální riziko případného zamoření ovoce rezidui (zbytky) použitého přípravku a nižší úroveň poškození užitečných živočichů, kteří se většinou do výsadeb soustřeďují z okolí až po odkvětu ovocných stromů.

Mnozí sadaři hodnotí napadení chorobami či škůdci až v období, kdy je většina přezimujících škůdců vylíhnutá a při prohlídce dobře patrná. U jádrovin prohlížíme květní nebo listové růžice.

Orientační kritická čísla (EPŠ) jsou stanovena na 100 květních nebo listových růžic: v případě výskytu mšic - 10 jedinců na 100 květních (listových) růžic před květem anebo 10 kolonií na 100 květních (listových) růžic); 100 a více larev mery jabloňové; 4 a více housenek píďalek; 3 a více listožravých housenek (pupenových obalečů - růžička listů je sbalena a opředena).

Při překročení kritického čísla (EPŠ) proveďte ošetření proti přezimujícím škůdcům. Nejlépe až jsou stromy dostatečně vyrašeny (podle použitého přípravku) až do fáze zeleného až růžového poupěte, nejpozději do počátku květu, na líhnoucí se nebo vylíhlé škůdce, přípravky: Gazelle, Mospilan 20 SP, Movento 100 SC aj., případně i pyretroidy: Decis Mega tank-mix s Adigorem, Bioolem, Ekolem. V případě většího výskytu vajíček svilušek (nad 1 000 ks) použijte i vhodný akaricid: Kanemite 15 SC, Milbeknock, Nissorun 10 WP, Ortus 5 SC aj. Také můžete aplikovat přípravky na přírodní bázi: Flipper, NeemAzal-T/S, Neudosan, Rock Effect aj. Použít je možno i samotné přípravky na bázi řepkového oleje: Ekol, Biool. Teplota při ošetření má být vyšší než 5–7 °C (optimálně nad 10 °C). Čím později (do počátku květu) přípravek použijeme, tím lepší bude i jeho dusivý efekt a celková účinnost. Nepoužívat za mrazu ani v době očekávaných mrazů, zvláště u přípravků obsahujících olej, které nebezpečí poškození mrazem zvyšují.

Vajíčka přezimujících mšic

Choroby jádrovin

Za deštivého počasí, zvláště v době kvetení a po odkvětu, se může projevit silný nárůst chorob - strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis), strupovitosti hrušně (V. pyrina) i padlí jabloně (Podosphaera leucotricha), proti kterým můžeme i preventivně aplikovat fungicidy - proti padlí jabloně: Americké padlí STOP, Belanty, Bellis, Dagonis, Discus, Domark 10 EC, Flosul, Fontelis, Kumulus WG, Luna Experience, Sercadis, Sulfolac 80 WG, Sulfurus, Tercel, Thiovit Jet, Topas 100 EC, Zato 50 WG aj. A biologický přípravek Sonata; proti strupovitosti: Atos, Batalion 450 SC, Belanty, Bellis, Captan 50 WP, Dagonis, Delan Pro, Faban, Chorus 75 WG, Luna Experience, Merpan 80 WG, Minos Forte, Mytos 30 SC, Polyram WG, Pyrus 400 SC, Scala, Score 250 EC, Sercadis, Strupovitost a padlí jádrovin STOP, Tercel aj.

V oblastech s výskytem rzivosti hrušně (Gymnosporangium sabinae) se hrušně ošetřují i proti této chorobě např. přípravky účinkujícími na rzi: Polyram WG, Delan Pro, Score 250 EC aj. Aplikované fungicidy možno kombinovat podle návodu i s výše uvedenými insekticidními přípravky.

Květopas jabloňový

Prahy škodlivosti květopasa jabloňového se hodnotí v závislosti na násadě květů na 2–3letých větvích. Při průměrné násadě 1–3 květní pupeny je prahem škodlivosti odchyt 1 brouka (na 30 oklepaných větví), při násadě 4–8 květních pupenů představuje práh škodlivosti odchyt 5 brouků a při násadě větší než 9 pupenů je prahem škodlivosti odchyt 10 dospělců.

Květy poškozené květopasem jabloňovým

Pilatky a zobonosky

V oblastech, kde pravidelně škodí pilatka jablečná a zobonosky - nejčastěji zobonoska jablečná a ovocná, je nutné při dokvétání věnovat pozornost i těmto škůdcům.

U zobonosek se potřeba ošetření zjišťuje sklepáváním brouků z větví podobně jako u květopasa jabloňového.

Zobonoska ovocná

Poškození plůdků pilatkou jablečnou a zobonoskou ovocnou

Poškození jablek pilatkou jablečnou

Mera skvrnitá

Jestliže v minulém roce v sadu škodila na hrušních mera skvrnitá, je třeba zahájit ochranu proti ní již v březnu. Mera skvrnitá je u nás jedním hlavních škůdců intenzivních výsadeb hrušní a má 3–4 generace v roce. Kromě ní se na hrušních mohou na našem území vyskytovat ještě další dva druhy mer - mera ovocná, která je méně významným škůdcem a mera hrušňová, která je u nás vzácným druhem vyskytujícím se zejména na jižní Moravě. Mera skvrnitá přezimuje v dospělém stadiu v trhlinách kůry kmenů a větví často i ve výsadbě hrušní. Začíná být aktivní od konce února a v průběhu března. Mery jsou v tomto období v hrušňových sadech dominantním druhem a jejich přítomnost lze snadno zjistit i pomocí sklepávadla. Při teplotách nad 9 °C (již v únoru) kladou samičky vajíčka na kůru větviček a na šupiny pupenů. Vrchol kladení vajíček bývá v dubnu a květnu. Larvy se líhnou již před květem a sají na rašících listech i květních pupenech. V průběhu května se líhnou okřídlení jedinci. Samičky kladou skupiny vajíček výhradně na zelené části větví. Listy (mladé výhony) napadených hrušní jsou ulepené medovicí, deformované, později hnědě až černě zbarvené, postupně i nekrotizují. Při silném napadení snižuje výnosy a oslabuje stromy. Podzimní hnědočervená forma s velkými černými skvrnami je velká 3–4 mm. V listopadu se uchylují do zimních úkrytů. K přemnožení dochází hlavně při suchém a teplém počasí a po nadměrném používání neselektivních insekticidů, a tím dojde k vyhubení přirozených nepřátel. Mery přenáší fytoplazmy způsobující odumírání hrušní (pear decline).

Práh škodlivosti před květem je 0,4 vajíček na 1 m délky větvičky, anebo 20 a více dospělců na 100 větví zjištěných pomocí sklepávadla. Práh škodlivosti po odkvětu je 10 vajíček a nymf na 100 listů (nebo 40 vajíček a nymf na 100 růžic).

Na mnoha lokalitách již byly zjištěny rezistentní populace mery vůči pyretroidům. Na těchto lokalitách je nezbytné aplikovat již v předjaří řepkový olej (Ekol, Biool) s kaolinem a 2–3× po 7–10 dnech opakovat. Toto ošetření omezí pohyb, dezorientuje a omezuje kladení přezimujících samiček. Na zjištěné nymfy aplikujte Sivanto Prime a na pozdější ošetření proti dospělcům použijte: Harpun, Pozitron, Safran, Sivanto prime, Vargas, Vertimec 1.8 EC, Voliam Targo. Ošetření proveďte proti první generaci již před květem a proti druhé generaci v polovině května. Jestliže bude účinnost použitých selektivních přípravků dostatečná, nejsou další ošetření obvykle již potřebná, protože v letním období jsou populace mer již regulovány přirozenými nepřáteli - pavouci, dravé ploštice, škvoři, slunéčka, pestřenky aj. (pokud jste je nezahubili neselektivními insekticidy!).

Mera skvrnitá

Poškození hrušně merou skvrnitou

Štítenka zhoubná

Štítenka zhoubná je závažným škůdcem jabloní, hrušní, broskvoní a dalších druhů ovocných dřevin. Zvýšený výskyt v sadech zjistí pěstitel často až podle příznaků napadení na plodech při sklizni, které se objeví náhle z roku na rok. Při silnějším výskytu dochází k odumírání napadených částí, a nakonec i celých stromů. Plodnost stromů se snižuje a stromy předčasně odumírají. Při sání na plodech se v okolí vpichu objevují purpurové diskolorace nepravidelně rozmístěné po povrchu. Po časném napadení plodů zůstávají plody malé a deformované. Napadené plody mají výrazně sníženou skladovatelnost!

Štítenka zhoubná má v našich podmínkách jednu až dvě generace ročně. Příchod zimy zastihne štítenku zhoubnou ve všech vývojových stadiích. Vývoj přezimující generace je ukončen v závislosti na teplotních podmínkách koncem dubna až v druhé polovině května. Samci jsou okřídlení, dlouzí 0,85 až 1 mm a po vylíhnutí vylézají zpod štítků a letem vyhledávají samice. Samice jsou trvale ukryty pod štítky, jsou 1,3 mm dlouhé a 1,1 mm široké. Samice uvolňují sexuální atraktant, kterým samce lákají.

Ošetření je nezbytné provést při poškození plodů zjištěném v předchozím roce nebo při výskytu více než 10 živých nymf na 1 m větví v ohniscích výskytu nymf při zimní kontrole. Postřik doporučujeme aplikovat až po výskytu teplot nad 10 °C, kdy již dochází k rozlézání nymf první generace, na začátku fáze růžového poupěte, přípravky: Mospilan 20 SP, Movento 100 SC tank-mix s Ekolem.

Štítenka zhoubná na jablku

Moniliniová spála

Všeobecně peckoviny, zejména meruňky a višně, jsou napadány v květu houbou Moniliina laxa, způsobující moniliniovou spálu. Při silném infekčním tlaku může být zničeno až 100 % květů a houba může následně poškozovat i letorosty a prorůstat i do kosterních větví. Jednotlivé květy, plodné větévky nebo i celé větve hnědnou a zasychají, jsou jakoby spálené a uschlé zůstávají v korunách stromů až do konce vegetace. Při silnější infekci se na postižených letorostech často tvoří klejotok a rakovinné ranky, které jsou vstupní branou pro další dřevokazné mikroorganizmy. Vznik infekce a vývoj moniliové spály je závislý na průběhu počasí v době kvetení stromů. Příznivé podmínky pro vznik onemocnění vytvářejí dešťové srážky nebo jen vysoká vzdušná vlhkost ve spojení s nižší průměrnou denní teplotou (pod 12 °C).

Základem ochrany je včasné, důsledné odstraňování a likvidace napadených (mumifikovaných) plodů - hlavního zdroje infekce a napadených větviček. Fungicidní ošetření je účinné v době začátku kvetení a pokud trvá deštivé a chladné počasí (souvislé ovlhčení listů je delší než 15 hodin, případně relativní vzdušná vlhkost je vyšší než 80 %), opakujeme ošetření při dokvétání přípravky: Belanty, Flint, Luna Experience, Magnicur Quick, Moniliová spála STOP, Prolectus, Teldor 500 SC, Signum, Zato 50 WG, aj. a biopřípravkem Serenade ASO.

Moniliniová spála - meruňka

Moniliniová spála - švestka

Suchá skvrnitost listů peckovin

Suchá skvrnitost listů peckovin (Stigmina carpophila) se v oblastech bohatých srážkami může vyskytovat na všech peckovinách, zvláště však na třešni, broskvoni, slivoních a na dalších dřevinách rodu Prunus i střemchy a jeřábu obecném. Choroba způsobuje na listech zejména dírkovitost listů. Silně napadené listy opadávají. Patogen vedle listů může napadat i další rostlinné části - výhony, pupeny, případně i plody. Na infikovaných výhonech se objevují, obyčejně hned pod pupeny, tmavofialové, později hnědnoucí nekrotizující skvrny. Houba může v případě teplých a deštivých období v průběhu podzimu a v předjaří způsobovat i infekce pupenů a napadené dormantní pupeny neprorůstají. K napadení plodů dochází v období po odkvětu. Rozvoj a šíření infekce významně podporují dešťové srážky. Napadené plody nejsou konzumně využitelné.

Ochrana - broskvoně a nektarinky je vhodné ošetřit po opadu listů. Ochrana slivoní a třešní se provádí při rašení pupenů a po odkvětu. V průběhu deštivého počasí ošetření dle potřeby v cca 10–14denním intervalu opakovat. Pro podzimní a jarní postřik jsou doporučeny měďnaté fungicidy: Cobran, Cuprozin Progress, Defender, Funguran progress aj. Během vegetace se používají organické fungicidy: Luna Experience, Luna Privilege aj. Nejsou však na tuto chorobu všechny registrovány do slivoní! Napadení pupenů je možno omezit ošetřením měďnatým fungicidem v období opadu listů, případně za velmi teplých period v průběhu zimy a v předjaří. Proti chorobě zpravidla postačí i aplikace fungicidů použitých k ošetření proti kadeřavosti broskvoně. Vhodné je shrabání a spálení napadeného listí. Snižovat vlhkost v koruně pomůže i pravidelný řez.

Suchá skvrnitost listů peckovin - slivoň

Suchá skvrnitost listů peckovin - broskvoň

Pilatky na slivoních

Zejména časně kvetoucí odrůdy, jsou lokálně až silně poškozovány, pilatkou švestkovou a pilatkou žlutou. Napadení pilatkami může být také jednou z příčin slabé násady plodů. Drobné vosičky se líhnou v době kvetení slivoní, na nichž se živí nektarem a pylem. Při dokvétání kladou vajíčka jednotlivě do květních kalichů. Vylíhlé bělavé housenice pak vyžírají tvořící se plůdky, které opadnou. Postupně housenice opouští zavadající plůdek a vžírá se do dalšího plůdku a může poškodit i 3–4 plody. Typické projevy napadení po odkvětu jsou na opadlých plůdcích černé tečky, u větších plůdků (do velikosti 1 cm) i zřetelné černé otvory s trusem housenic. Rozdrcená larva i poškozený plod mají zvláštní nepříjemný zápach po štěnicích.

Prahová hodnota pro ošetření bývá překročena, pokud se na konci květu slivoní v kontrolované výsadbě v náhodně odebraném vzorku 100 nejvyvinutějších odkvetlých kvítcích, na nejdříve kvetoucí odrůdě zjistí nejméně:

• při slabší až střední násadě plodů je prahem škodlivosti výskyt 5 plůdků s vajíčky na 100 kontrolovaných plodů;
• při silnější násadě je to 10 plůdků s vajíčky pilatek na 100 plodů;
• případně 10 dospělců pilatek na 1 lepovou desku za 2 dny. Letová aktivita dospělců je sledována pomocí bílých lepových desek, které se vyvěšují týden před květem slivoní.

Na zahradách lze poškození plůdků tímto škůdcem podstatně snížit včasným vyvěšením bílých lepových desek. Desky se vyvěšují před květem raných odrůd, alespoň čtyři kusy na strom z jeho jižní strany.

Chemická ochrana se optimálně provádí při dokvétání slivoní, v době opadu cca 80–90 % květních plátků. Povoleny jsou pouze pyretroidy: Decis Mega, Dinastia (Upozornění - použití pyretroidů v ovocných dřevinách se, především z důvodu vysoké toxicity pro užitečné členovce, během vegetace nedoporučuje! Z těchto důvodů je aplikujte jenom na počátku vegetace.)

Poškození plůdků pilatkou švestkovou

Hnědé padlí angreštu

Citlivé odrůdy angreštu se ošetřují proti hnědému padlí angreštu (Podosphaera mors-uvae) při rašení (před květem) a opakovaně 2–3× po odkvětu v intervalech 5–10 dní (dodržet ochranou lhůtu) přípravky: Americké padlí STOP, Discus, Flint, Topas100 EC, Zato 50 WG a sirnatými přípravky: Kumulus WG, Sulfolac 80 WG, Sulfurus, Thiovit Jet nebo bio přípravky: Kumar, Lecitiny, Rock Effect, Serenade ASO, VitiSan aj. podle návodu, nejlépe preventivně počátkem kvetení a nejpozději po odkvětu. Tzv. rezistentní (odolné) odrůdy je vhodné také ošetřit alespoň preventivně, optimálně počátkem kvetení. K aplikovaným přípravkům se doporučuje přidat i vhodné smáčedlo.

Účinný je také postřik keřů po sklizni. Ohrožené výsadby černého a bílého rybízu se ošetřují výjimečně 1× před sklizní (dodržet ochrannou lhůtu) a 1× po sklizni.

Výskyt onemocnění můžete také omezit vhodnou agrotechnikou - výsadba na otevřenou polohu, udržovat menší vzdušnou vlhkost s vyrovnanou výživou (nepřehnojovat dusíkem) a provádět hlubší řez, tj. mít vzdušnou korunkou stromků či keřů. Důsledně odstraňovat a likvidovat napadené části keřů. Na rizikových lokalitách upřednostnit odrůdy odolné této chorobě.

Hnědé padlí angreštu

Rez ostružinová

S rozšířením pěstování beztrnných ostružin a v důsledku mírných zim se v některých oblastech silně rozšířila rez ostružinová (Kuehneola albida). Přezimuje v infikovaných výhonech, na nichž se na jaře objevují fialovočervené zduřeniny. V těchto místech pokožka větve praská a uvolňují se žluté spory, infikující spodní strany listů ostružiníků. Za deštivého počasí se rez může na listech rychle rozšířit. Silně napadené listy předčasně opadávají, což může mít negativní vliv na úrodu.

Mechanicky můžeme silné napadení omezit včasným (již při rašení) odstraněním všech napadených výhonů. Pokud možno i pěstitelé v okolí.

S preventivními postřiky ohrožených ostružiníků je nutné začít krátce po vyrašení rostlin a ošetření aspoň 2× v 10denních intervalech opakovat přípravkem Amistar, Score 250 EC. Na jiné choroby s vedlejší účinností na rzi je do maliníku a ostružiníku povolen přípravek Signum.

Rez ostružinová

Réva vinná

Kadeřavost a plstnatost listů révy vinné

Kadeřavost a plstnatost listů révy vinné způsobují drobní roztoči z čeledi vlnovníkovitých hálčivec révový a vlnovník révový.

Hálčivec révový způsobuje - kadeřavost - největší škody na počátku vegetace, v období po vyrašení, kdy napadá rašící očka a mladé letorosty. Silně napadené letorosty kadeřavostí jsou výrazně zpomaleny v růstu, dochází k deformacím listů: kadeření (děravé, potrhané) až hnědnutí (nekrózám) části listů a ke sprchání až zasychání květenství. V průběhu vegetace roztoči postupně přecházejí na horní listová patra.

Škodlivost vlnovníka révového - plstnatost - je poměrně malá. Na napadených listech vznikají velice nápadné vyvýšené puchýře na rubu vyplněny hustou plstí, v níž se roztoči zdržují. K významnějšímu poškození dochází jen při velmi silném napadení listů doprovázeném zmenšením a svinováním čepelí, a při napadení květenství.

Oba dva druhy těchto drobných mikroskopických roztočů (jen 0,15 mm dlouzí) přezimují ve stadiu dospělců v puklinách kůry nebo pod šupinami pupenů.

Ochrana: Réva se ošetřuje jen v místech, kde byly v předcházejícím vegetačním období zaznamenány příznaky kadeřavosti nebo plstnatosti. Sirnaté přípravky Kumulus WG a u vinic do stáří 4 let Ortus 5 SC se aplikují při rašení nebo těsně po vyrašení révy. Lze předpokládat, že proti vlnovníkům je také účinný i znovu nabízené přípravky (hnojiva) Sulka, Sulka-K, Sulka Extra aplikované před vyrašením.

Jako biologická ochrana proti fytofágním roztočům (sviluškám a vlnovníkům) se s úspěchem používá uměle vysazovaný dravý roztoč Typhlodromus pyri, který ve vinicích přezimuje. Díky těmto vlastnostem je schopen potlačovat výskyt škodlivých roztočů i dlouhodobě, ale pouze za předpokladu, že se také dlouhodobě používají jen přípravky selektivní k dravému roztoči. Nejvyšší riziko představuje použití insekticidů na bázi syntetických pyretroidů. Obecně platí, že je nutné řídit se doporučeními dodavatele konkrétní populace dravého roztoče. Toto platí i v ostatních ovocných výsadbách.

Plstnatost listů révy vinné

Kadeřavost listů révy vinné

Různorožec trnkový

Housenky (šedohnědé píďalky 1–3 cm dlouhé) přezimují na kmíncích, sloupcích vedení a v půdě, škodí na jaře při rašení révy vykusováním pupenů a mladých listů. Na lokalitách s výskytem tohoto škůdce doporučujeme keře révy vinné při rašení chemicky ošetřit. Lze použít přípravky povolené na obaleče a píďalku podzimní dle metodiky, např.: Afirm, Přípravek na housenky, SpinTor a případně i některý pyretroid: Decis Mega, Karate se Zeon technologií 5 CS, aj.

Zelenina

Nejenom ovocné stromy jsou na jaře napadány a poškozovány chorobami a škůdci, ale také musíme věnovat patřičnou pozornost zelenině.

Plži

V uzavřených pěstebních prostorách a ve vlhčích lokalitách pozor i na poškození porostů slimáčky. Pro ideální podmínky, které jsou v zahradnických kulturách, je škodlivost plžů trvalá po celé vegetační období. Poškození často bývá vstupní branou pro houbové a bakteriální choroby.

Proti plžům jsou povoleny návnadové přípravky s účinnou látkou metaldehyd: Axela, Desimo Duo, Clartex Neo, Lima Oro, Medal, Metarex Inov/M, Slimax aj. nebo fosforečnanem železitým: Ferramol, Natria, Sluxx HP aj. Ošetření se provádí na počátku napadení rovnoměrným posypem mezi pěstované plodiny, cestičky, pod pěstební stoly. Nesmí přijít do styku s ošetřovanou zeleninou.

Z biologických přípravků lze použít: Nemaslug, Phasmarhabditis-System na bázi parazitických hlístic (Phasmarhabditis hermaphrodita). Přípravek se aplikuje zálivkou ošetřované plochy suspenzí s bioagens dle návodu. Teplota substrátu nesmí klesnout pod 5 °C, optimum je při 15–20 °C, po dobu působení musí být půda nebo substrát optimálně vlhký. Tento přípravek je účinný zejména proti slimáčku síťkovanému a slimáčku polnímu a na plzáky z rodu Arion účinkuje jen na mladé jedince.

Vajíčka plžů

Slimáček polní a síťkovaný

Dřepčíci

Dřepčíci poškozují hlavně ředkvičky a košťáloviny. Největší škody způsobují na chráněných, výhřevných plochách. Ředkvičky ošetřujeme např. pyretroidy: Decis Mega, Karate se Zeon technologií 5 CS a Scatto. U košťálovin můžete použít i některý z dalších: Buldock 25 EC, NeemAzal-T/S aj.

Dřepčíci na ředkvičkách

Mšice

Sledujte výskyty mšic a při náletu prvních mšic porosty ošetřete. Na mšice jsou registrovány také další přípravky Gondola, Movento, Pirimor 50 WG aj.

Vyslepnutí košťálovin

Vyslepnutí (bezsrdéčkovitost) košťálovin, zejména u květáku a kedluben, může být způsobováno více faktory. Nejčastěji je to způsobováno růstovým šokem u předpěstované sadby - náhlé změny, mráz, sucho aj. U květáku může být také hlavní příčinou nedostatek přijatelného molybdenu. Lokálně způsobují vyslepnutí svými požerky také larvy krytonosce čtyřzubého nebo plodomorky zelné. Toto poškození může také způsobit napadení mladých rostlin dřepčíky nebo mšicí zelnou.

V polohách s pravidelným výskytem těchto škůdců pěstujte zeleninu (pokud je to možné) pod netkanou textilií. U chemického ošetření lze použít některý z přípravků povolených proti dřepčíkům.

Vyslepnutí košťálovin

Trávník

Růžová sněžná plísňovitost (plíseň sněžná)

Jedná se o chorobu, která ohrožuje porosty během zimy i v časném jaru a může podstatně přispět k jejich vyzimování. Původcem této choroby je fytopatogenní houba Monographella nivalis, která napadá obilniny a trvalé travní porosty. Po sejití sněhu na jaře se mohou (na citlivých druzích trav - jílek vytrvalý, psinečky, lipnici roční aj.) objevovat bílošedé až narůžovělé skvrny, povlaky, které působením slunce většinou zmizí bez většího poškození trávníku. Této chorobě se daří při vyšší vlhkosti, napadne-li sníh na nezmrzlou půdu, přehnojením dusíkem, větším množství zelené hmoty (neposečený trávník), ale i stařiny, vyšším pH a na zamokřeném pozemku. Na jaře je používání fungicidů již zbytečné. Většinou postačí napadené místo vyhrabat, provzdušnit (skarifikovat), odstranit odumřelou hmotu a nechat vyschnout. Případně přihnojit a prázdná místa doset odolnějšími druhy trav (kostřava aj.).

Růžová sněžná plísňovitost (plíseň sněžná) na trávníku

Plevele v trávníku

Po oteplení na jaře nebo po 1. seči, když plevele vytvoří dostatečnou listovou plochu, je vhodné ošetřit zaplevelený trávník vhodným herbicidem.

Jednoleté dvouděložné plevele (lebedy, merlíky, kokoška, penízek a řada dalších) jsou typické pro nově založené trávníky, pravidelným kosením rychle ustupují a většinou nevyžadují radikální zásah v podobě herbicidního ošetření. Ve starších zapojených trávnících se již zpravidla neobjevují.

Poněkud větší problém představují vytrvalé dvouděložné plevele (smetánka lékařská, jitrocele, bodláky, šťovíky, jetel plazivý, popenec břečťanolistý apod.). Tyto druhy se přizpůsobí pravidelnému režimu kosení a v trávníku se dále rozšiřují. Účinnou ochranou je použití herbicidních přípravků: Banvel 480 S, Bofix, Cliophar 300 SL, Dicotex, Lontrel 300, Progazon; Starane Forte, Tomahawk, Travin aj. Vhodným termínem ošetření je druhá polovina dubna a měsíc květen, kdy mají plevele již dostatečně vyvinutou listovou plochu, ale ještě se plně nerozvinuly. Ošetření je možné provést i v dalších měsících, je však potřeba počítat s poněkud vyššími aplikačními dávkami. Vhodná teplota vzduchu pro ošetření se pohybuje v rozmezí 12–20 °C.

Na nežádoucí (náletové) dřeviny a odolné dvouděložné plevele (křídlatka, šťovík, bršlici kozí nohu, bolševník aj.) je k lokální aplikaci povolen Garlon New, Nežádoucí dřeviny STOP.

Upozornění: První seč trávníku po aplikaci herbicidních přípravků s účinnou látkou klopyralid: Bofix, Cliophar 300 SL, Garlon New, Lontrel 300, Travin aj. nepoužívejte jako mulč ani pro kompostování. Na zahradě možno maximálně využít jeho delší herbicidní účinnost jako herbicidní mulč k jádrovinám, případně k dalším odolným dřevinám. Další 3 seče mohou být použity pro mulčování odolných rostlin. Tento materiál může obsahovat rezidua, která by mohla poškodit citlivé rostliny (mnohdy na daném pozemku i v následujících letech), zejména hrách, fazol, bob, lupinu, jeteloviny a ostatní luskoviny; mrkev, petržel, pastinák a další miříkovité rostliny; brambory, papriky, rajčata a další lilkovité, hlávkový salát, čekanku a další hvězdnicovité včetně okrasných rostlin a plodiny pěstované v chráněných prostorách!

Přehled vybraných povolených pesticidů pro ochranu jádrovin

Přehled vybraných povolených pesticidů pro ochranu peckovin