BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Aktuální přehled ochrany polních plodin - Září a říjen 2023

15. 09. 2023 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 1189x

Září a říjen patří pro zemědělce k dynamickým obdobím roku. Rozhodně nelze podcenit ochranu ozimých plodin. U ozimých obilnin je nutné věnovat pozornost zaplevelení, ale nelze podcenit ani snětivosti, virové zakrslosti a jejich přenašeče. U řepky bývá kromě ostatních plevelů limitujícím faktorem výdrol obilné předplodiny. Dále je nutné věnovat pozornost regulátorům růstu, hnojení atd. Obrovské škody může napáchat kromě jiných i hraboš polní.

Proseeds

Uváděné informace by měly posloužit jako vodítko ke sledování porostů a pro práci v terénu.

Obilniny

Plevele

Výskyt a škodlivost plevelů na podzim souvisí především s druhem obilniny, termínem setí a hustotou porostů. Herbicidní ochrana je prováděna, až na malé výjimky, na všech plochách pěstování a při současné úrovni agrotechniky a vstupů nelze toto opatření v žádném případě vynechat. Nároky na kvalitu provedené ochrany se stupňují především u technologií s mělkým zpracováním půdy, kde je většina semen plevelů v optimální hloubce a při vhodné příležitosti vzchází. Úspěšné potlačení plevelů v obilninách při současné dostupnosti široké palety vysoce selektivních, dobře účinných herbicidů je především závislé na respektování doporučených dávek herbicidů, termínech aplikace, ale také na spektru plevelných rostlin a jejich vývojovém stadiu (u postemergentní aplikace). V ozimých obilninách se kromě plevelů vzcházejících na podzim vyskytuje i mnoho plevelných druhů, které škodí až v jarním období nebo v době sklizně.

Vynechat podzimní aplikaci herbicidů a spoléhat se jenom na možnost provedení časné jarní aplikace bývá často problematické, neboť doba, kdy jsou plevele ještě dostatečně citlivé k herbicidům, bývá nepříznivým vývojem počasí na jaře velmi zkrácena.

Rozumným kompromisem je dělená ochrana, kdy se nejškodlivějších a nejobtížnějších plevelů zbavíme za rozumnou cenu již na podzim a na plochách, kde nebylo odplevelení dostatečně účinné, zlikvidujeme další konkurenční plevele až na jaře.

Při výběru vhodného způsobu ošetření proti plevelům na daném pozemku je výhodné řídit se rozsahem a intenzitou jeho zaplevelení a možnostmi časového a technologického zvládnutí zvolené aplikace. Z mnoha hledisek je výhodnější postemergentní aplikace herbicidů od fáze 3 (4) listů obilniny. Ty jsou směřovány především pro regulaci chundelky metlice a citlivých dvouděložných druhů, jako jsou heřmánkovité, brukvovité, ptačinec žabinec, mák vlčí apod.

Pokud však nemáte jistotu, že v tuto dobu povětrnostní podmínky ještě ošetření umožní, můžete preemergentní aplikaci provést do 3 dnů po zasetí. Tato aplikace vyžaduje kromě dostatku vláhy především dobře připravené a urovnané pozemky, s drobtovitou strukturou tak, aby mohl být vytvořen souvislý herbicidní film. Lepšího půdního účinku je dosahováno na lehčích půdách, kde nedochází k intenzivnímu poutání herbicidu sorpční komplex, proti plevelům vzcházejícím z povrchu půdy (chundelka metlice, mák vlčí). U druhů vzcházejících z větších hloubek (např. svízel přítula) je však účinnost neuspokojivá.

U některých herbicidů možno podle specifikace provést i časně postemergentní aplikaci herbicidu. Ta se řídí zejména růstovou fází plevelů, kterou jsou optimálně děložní listy a maximálně 1. pár pravých listů. V tomto období jsou plevelné rostliny k účinným látkám herbicidů výrazně citlivější. Obvykle se toto ošetření provádí ve fázi obilniny 1–3. listu a využívá se zejména na pozemcích s pravidelným výskytem odolných plevelů - chundelky metlice, violky rolní, rozrazilů aj. Tyto podzimní aplikace se stále více osvědčují.

V časně setých porostech ozimých obilnin a zejména za příznivých podmínek pro růst plevelů (vlhkost, teplota, řídký porost) může dojít ke značnému zaplevelení již na podzim (zejména svízelem přítulou, chundelkou metlicí, heřmánky, ptačincem žabincem, rozrazilem břečťanolistým, violkami aj.). Konkurence plevelných rostlin na podzim v porostech obilnin má, kromě jiných vlivů (odebírají živiny, prostor, vodu a světlo vzcházejícím obilninám) za následek zejména snížení počtu odnoží, a tím i možné snížení výnosu. Odkládání herbicidního zásahu až na jaro, zejména při teplejším podzimu a mírnější zimě, může způsobit problémy i tím, že řada plevelů je již na jaře (kdy je možný vstup do porostu) přerostlá a přes použití maximální povolené dávky herbicidu je účinek na takto vzrostlé plevele již nedostatečný (plevelná rostlina vytvoří klíčivá semena).

Nejčastější pochybení při regulaci zaplevelení:

  • porost je ošetřován pozdě a dochází již konkurencí plevelů k poškození plodiny;
  • ošetření je provedeno na přerostlé plevele, na které již zvolené herbicidy působí nedostatečně;
  • pokud jsou dlouhodobě používány na jednom pozemku přípravky se stejnou účinnou látkou, dochází jen k potlačení části plevelného spektra, ostatní plevelné rostliny nejsou zasaženy nebo jen částečně a v dalších letech se přemnožují;
  • je nedostatečně vedena evidence plevelů na jednotlivých pozemcích, případně není vhodně využívána pro výběr přípravků;
  • nedostatečně je sledován výskyt plevelů na celém pozemku (zejména na větších honech), proto může dojít k lokálnímu ohniskovému přemnožení některých plevelů;
  • nevyužívání regulace vytrvalých plevelů v meziporostním období, kdy jsou nejlépe (levně) hubitelné;
  • nedostatečná regulace zaplevelení hlavně vytrvalými plevely v rámci střídání plodin;
  • nedořešená problematika ochranných pásů - jako zdrojů zaplevelení hlavně vytrvalými plevely.

Plevele v ozimé pšenici na podzim je třeba regulovat
Plevele v ozimé pšenici na podzim je třeba regulovat

Pozor na snětivosti!

Nepodceňujte moření osiva, zvláště v oblastech s výskytem zakrslé snětivosti pšenice. Snětivosti jsou obávané choroby, které napadají klasy a ničí obilky pšenice ozimé a dalších obilnin. Jsou schopné zničit obilky v celém klasu. Následkem je pak pokles výnosu a znehodnocení i zdravého sklizeného zrna způsobené povrchovou kontaminací sporami během sklizně. Takové zrno pak není použitelné k potravinářským ani krmným účelům.

Mazlavá snětivost pšenice (sněť mazlavá; Tilletia caries, Tilletia laevis) se u nás vyskytuje spíše v menší míře, neboť je účinně regulována všemi mořidly proti rodu Tilletia.

Zakrslá snětivost pšenice (sněť zakrslá; Tilletia controversa) se stala vážnou chorobou, která se špatně potlačuje - působí na ni jen některá povolená specifická mořidla. Na nezamořené pozemky se může přenášet kontaminovaným osivem, půdou, hnojem, větrem při sklizni a kontaminovanými kombajny. Zamořuje půdu na velmi dlouhou dobu (7 i více let), takže ani zdravé osivo nezaručuje na zamořeném pozemku zdravé rostliny. Většinou při slabém výskytu uniká pozornosti pěstitelů, a proto se může za příznivých podmínek vyskytnout i ve větší míře. Vzhledem k tomu, že se nehodnotí zdravotní stav všeho osiva, může se sněť zakrslá šířit na další hony i výsevem mořeného osiva běžnými mořidly. Ke klíčení teliospor (= chlamydospor) nutně potřebuje světlo a nižší teploty (3–5 °C) po dobu několika týdnů. Proto spory vyklíčí jen na obilkách, které jsou mělce zaseté nebo na povrchu půdy. Zakrslá snětivost pšenice způsobuje nadměrné odnožování rostlin a většinou zřetelné zkrácení stébla na 2/3–1/5 délky zdravých rostlin. Silněji napadené klasy se většinou vyskytují více na okrajích pozemků, na souvratích a hlavně tam, kde je více utužená půda omezující hlubší výsev.

K zásadám ochrany proti zakrslé snětivosti pšenice náleží:

• trvalé monitorování a evidence výskytu snětivosti na jednotlivých honech;

• používání uznaného certifikovaného osiva;

• výběr méně náchylných odrůd;

• kvalitní moření osiva účinnými mořidly: Celest Extra Formula M, Celest Trio Formula M, Difend, Difend Extra, Relenya, Vibrance Gold aj.;

• časnější výsev, kvalitní setí do doporučené hloubky;

• nezařazování pšenice po pšenici.

U ječmene hraje důležitou roli i prašná snětivost ječmene (prašná sněť; Ustilago nuda), která je však účinně kontrolována všemi povolenými mořidly.

Klas pšenice napadený mazlavou snětivostí
Klas pšenice napadený mazlavou snětivostí

Prašná snětivost ječmene
Prašná snětivost ječmene

Virové zakrslosti

Sledujte také výskyty křísků a mšic - přenašečů virových zakrslostí obilnin zvláště u časně setých porostů. Významnější škody na ozimých obilninách způsobují zejména virová žlutá zakrslost ječmene (Barley yellow dwarf virus - BYDV), která je přenášena obilními mšicemi a virová zakrslost pšenice (Wheat dwarf virus - WDV), kterou přenáší křísek polní.

Vysoké teploty přes 30 °C jsou nepříznivé pro rozmnožování mšic. Naopak teplé letní počasí podporuje rozvoj populace kříska, lokálně může mít ještě 3. generaci. V roce s teplým létem a podzimem je proto vysoké riziko plošného výskytu WDV. Při vyšších teplotách má křísek vyšší pohyblivost a dochází rovněž k vyšší intenzitě přenosu viru!

V oblastech s plošným výskytem virových zakrslostí obilnin je třeba u ozimého ječmene (ozimého žita) a časně seté ozimé pšenice věnovat virovým zakrslostem obilnin i nadále dostatečnou pozornost. Vznik infekce a šíření onemocnění je pravděpodobnější v letech s dlouhým, teplým podzimem, který umožňuje déletrvající nálety přenašečů kříska polního a mšic.

Při časné infekci a větším napadení mohou virové choroby u citlivých ozimých obilnin způsobit podstatně větší poškození než samotné napadení houbovými chorobami, zejména pokud dojde k časové shodě mezi náletem infikovaných mšic (přenašeči BYDV) nebo kříska (přenašeč WDV) a citlivým stadiem mladých rostlin obilnin k infekci, tj. v růstové fázi 3.– 4 listu. Naproti tomu ve fázi konce odnožování až začátku sloupkování a později se již prakticky případné napadení těmito patogeny na snížení výnosu projeví jen minimálně, ale i takto napadené porosty mohou být zdrojem sekundárního šíření nejen pro ozimé, ale i pro jarní obilniny.

U obou virů jsou hostitelské rostliny i příznaky velmi podobné a snadno zaměnitelné. Nejčastěji se projevují žloutnutím rostlin, u některých druhů až červenáním (pšenice, oves, kukuřice). V případě silnějšího napadení rostliny špatně nebo vůbec nevymetají a kvítky jsou sterilní. U časných podzimních infekcí dochází (většinou až na jaře) k výrazným zakrslostem až odumírání rostlin.

V oblastech s plošným výskytem viróz proto sledujte aktuální informace o situaci a prognóze vývoje letové aktivity mšic a vývoje podzimní populace kříska polního na výdrolu obilnin, kukuřici a travnatých plochách a podle potřeby operativně reagujte na případné výskyty přenašečů.

Objevení prvních mšic nebo kříska v porostu je signálem pro ošetření insekticidem. Nejkritičtější období pro nakažení mladých rostlin virovou infekcí je růstová fáze od 2. do 6. listu (BBCH 12–16), což je zhruba 6–8 týdnů od výsevu. Postřik insekticidem je třeba opakovat zejména u časných výsevů v rizikových ročnících, kdy po prvním ošetření budou nalezeny na rostlinách noví živí přenašeči.

Aktuální informace o situaci a prognóze vývoje letové aktivity mšic a dalších škodlivých organizmů jsou uváděny v Aphid Bulletinu, který pravidelně vydává ÚKZÚZ na webových stránkách Rostlinolékařského portálu

Shrnutí praktických opatření na omezení škodlivosti virových zakrslostí obilnin v nově založených ozimech v potenciálně ohrožených oblastech:

  1. Virem infikované rostliny již nelze léčit, proto je nutno veškerá ochranná opatření soustředit proti jejím přenašečům, tj. mšicím a křískům. Provádět komplex preventivních agrotechnických opatření spočívající zejména v důsledném a včasném hubení zdrojů infekce - minimálně 1–2 týdny před setím ozimů, tj. výdrolu obilnin včetně výdrolu v řepkách a plevelných trav a současně i škůdců, kteří na něm vegetují, kvalitní podmítkou nebo včasnou aplikací herbicidu. Tím přerušíme „zelený most“ a podstatně snížíme riziko přenosu virů a infekční tlak chorob a škůdců.
  2. Posunout výsev ozimů na první dekádu října, aby vzcházely až při nízké migrační aktivitě přenašečů (pod 10 °C). Opožděné setí ozimů však může být v některých oblastech rizikové z hlediska přezimování a úspěšného založení porostu (sucho, nedostatečné odnožování na podzim).
  3. Na větších honech ozimů před a při vzcházení prvních rostlin ozimů (od okrajů polí a zdrojů nákazy) ošetřujeme na širších souvratích insekticidy a menší plochy ošetříme celoplošně.
  4. V oblasti rozšíření viróz je nutné vyloučit setí ozimů po ozimech a na zamořených lokalitách je nutné omezit nebo vyloučit bezorebnou technologii přípravy půdy, která umožňuje vysokou koncentraci přenašečů i zdrojů infekce a upřednostnit výsev tolerantních odrůd.
  5. Je výhodné (pokud je to možné) provést prostorovou izolaci nově vysévaných ozimých obilnin od předchozích napadených porostů, včetně nesklizené kukuřice.
  6. Vysévat jen kvalitní namořené osivo do pečlivě připravené půdy, neboť optimálně zapojené porosty s vyváženou výživou (zejména u ozimých pšenic) jsou podstatně méně poškozovány.
  7. Při vynechání některých stěžejních agrotechnických opatření však jenom aplikace insekticidů nemůže zcela zabránit infekci!

Virová zakrslost ječmene
Virová zakrslost ječmene

Virová zakrslost pšenice
Virová zakrslost pšenice

Ozimá řepka

Výdrol obilnin

Samostatným problémem v ozimé řepce je výdrol obilnin. Za sucha vzchází výdrol postupně a po dlouhou dobu. Vzhledem k vysoké konkurenční schopnosti je nutné vzešlý výdrol odstranit včas, aby nedošlo k poškození porostu ozimé řepky. Takový porost špatně přezimuje a je i více napadán slimáky a hraboši.

Porosty řepky zakládané minimalizačními technologiemi bývají, zejména při vyšších výnosových ztrátách, výdrolem obilniny velmi intenzivně zaplevelovány. Vzhledem k rychlému počátečnímu růstu obilnin i za sucha (především ječmene), dokáže výdrol řepce velmi silně konkurovat. Proto musí být potlačení výdrolu listovými graminicidy provedeno co nejdříve. V případě časného postemergentního ošetření proti dvouděložným plevelům je vhodné spojení tohoto zásahu s ošetřením i proti výdrolu. Při velmi vysoké intenzitě zaplevelení výdrolem se doporučuje dělená aplikace graminicidu, naopak při nižší intenzitě zaplevelení výdrolem (klasické zpracování půdy) může být lepší s ošetřením 1–2 týdny vyčkat (až vyklíčí většina obilek) a provést pouze jedno ošetření.

Aplikace se provádí nezávisle na vývojové fázi ozimé řepky a obecně se řídíme fází růstu plevele - výdrolu. Nejlepší výsledky jsou dosahovány ve fázi od 2.–3. listu až do odnožování. Při časné aplikaci však mnohdy hrozí nebezpečí jeho dalšího vzcházení. Opožděné aplikace na přerostlý výdrol jsou již méně účinné a rostliny řepky jsou konkurencí výdrolu výrazně oslabeny.

Výdrol ozimé pšenice je odolnější vůči herbicidům než výdrol ječmene, ale je velkým omylem (jak se už mnozí přesvědčili) se spoléhat na vymrznutí rostlin jarního ječmene. Poškození řepky způsobená výdrolem jarního ječmene na podzim na porostu řepky jsou zpravidla nevratná. Uvolněný prostor po rostlinách ječmene v průběhu zimy potom na jaře rychle osídlí plevele.

Aplikace graminicidů proti výdrolu se provádí (při nižší intenzitě zaplevelení výdrolem) zpravidla ke konci září, kdy předpokládáme, že již všechen výdrol vzešel a ještě ozimé řepce příliš nekonkuruje. Při minimálním zpracování půdy i opakovaně s první aplikací již v srpnu. Tímto ošetřením regulujeme současně i chundelku metlici.

U pozdních výsevů ozimé řepky vzniká riziko (kromě nejistého přezimování), že výdroly obilnin bude nutno ošetřovat graminicidy již za nižších teplot, kdy účinnost většiny růstových postemergentních herbicidů je výrazně snížena. Proto v nutných případech, zejména u výdrolů ozimých obilnin, bude výhodnější aplikovat herbicid s úč. l. propyzamide (Barclay Propyz aj.), který má doporučení aplikace (i lepší účinnost) za nižších teplot. Neaplikovat však na zmrzlou půdu!

Pro účinnou regulaci pýru je nutno dávky graminicidů zvýšit. V případě suchého podzimu (nepříznivé podmínky pro masivní vzcházení pýru) je vhodnější provést ošetření proti pýru až na jaře.

Výdrol obilniny v řepce
Výdrol obilniny v řepce

Regulace růstu

U ozimé řepky je třeba také upozornit (v závislosti na dalším průběhu počasí v září a říjnu) na možné riziko přerůstání porostů (snížení zimovzdornosti). Ošetření je třeba provést (většinou ještě v září) ve fázi 4–6 listů ozimé řepky, kdy mají listy tendenci více růst na úkor kořenů. Včasná aplikace morforegulátorů ve snížených dávkách od 4. pravého listu řepky až objevení se 5. pravého listu řepky je považována za nezbytnou podporu mohutnější kořenové soustavy, přisedlého kořenového krčku s větším obvodem, tvorby rozložených listových růžic, založení většího počtu úžlabních pupenů větví a redukce vody v rostlinách.

Regulátory růstu obsahující fungicidní složku mají razantnější morforegulační účinek než chlormequat-chloride a navíc regulátory na bázi triazolů dokážou udržet porost v lepším zdravotním stavu, protože napadení kořenových krčků řepky fomovou hnilobou brukvovitých probíhá již v podzimním období.

Pro zvýšení jistoty přezimování řepky se doporučuje k tomuto postřiku přidat i mikroelementy bór a měď. Pro nejlepší účinnost zásahu je nutno provést aplikaci v počátcích možného termínu. Pro zvýšení účinnosti je vhodné přidat smáčedlo. Toto včasné ošetření rovněž podpoří „vyrovnání“ postupně vzcházejících porostů. Všechny morforegulátory mají ozeleňující účinek (green effect) tím, že se zmenší velikost listové plochy a obsah chlorofylu se koncentruje do menšího objemu. Pro zajištění dobré účinnosti aplikovaných přípravků je nutné, aby průměrná denní teplota byla nad 10 °C a trvala po dobu alespoň 10 dnů od doby aplikace.

Přerostlá řepka na podzim
Přerostlá řepka na podzim

Vyrovnaný porost řepky připravený na přezimování
Vyrovnaný porost řepky připravený na přezimování

Regulátory růstufungicidy s regulačním účinkem pro podzimní aplikaci v řepce

Účinná látka

Přípravek

Dávka na 1 ha

Termín aplikace

Poznámka

difenoconazole 250 g/l, paclobutrazol 125 g/l

Toprex

0,3 l

BBCH 14–16

• Triazoly3

chlormequat-chloride 750 g/l

Celstar 750 SL, Stabilan 750 SL

0,5–0,75 l

BBCH 14–16

• Regulátor růstu
• Řepka pro technické účely

Novacel, Retacel Extra R 68

2,0 l

BBCH 15–16

• Regulátor růstu
• Řepka pro technické účely

pyraclostrobin 100 g/l, mepiquat-chloride 150 g/l, prohexadione-calcium 25 g/l

Architect

Solo: 1,0–2,0 l, DA: 2× 1,0 l

BBCH 13–20

• Strobilurin11 + 2 růstové regulátory
• Fungicidní a regulační působení

tebuconazole 430 g/l

Bounty, TebuGUARD Plus

0,6 l

BBCH 14–18

• Triazol3

tebuconazole 250 g/l

Horizon 250 EW, Lynx, Ornament 250 EW

1,0–1,5 l

BBCH 14–18

• Triazol3

Tebucur 250 EW, TebuGUARD, Teson

1,0 l

BBCH 14–19

tebuconazole 250 g/l, difenoconazole 100 g/l

Dirigent, Magnello

0,8 l

Od BBCH 14

• Triazoly3

tebuconazole 160 g/l, prothioconazole 80 g/l

Corinth, Tilmor

1,0 l

BBCH 15–30

• Triazoly3

tebuconazole 125 g/l, prothioconazole 125 g/l

Grafite, Jade, Prosaro 250 EC, Protebo

1,0 l

BBCH 14–19

• Triazoly3

metconazole 60 g/l

Caramba, Endotor, MetcoGUARD Plus, Metfin, Metsuko, Remocco 60

1,2–1,5 l

BBCH 16–18

• Triazol3

Conatra 60 EE, Metkon 60, Plexeo 60, Sirena

1,2 l

od BBCH 14

metconazole 30 g/l, mepiquat-chloride 210 g/l

Caryx

0,7–1,0 l

BBCH 12–20

• Triazol3+ růstový regulátor
• Fungicidní a regulační působení

FRAC: 3 DMI fungicidy, 11 Qol fungicidy
Zařazeny pouze fungicidy, které mají v etiketě uvedený regulační účinek.

Podzimní regulací porostů řepky rozumíme, kromě aplikace růstových regulátorů také hnojení dusíkem. Hnojení dusíkem na podzim se používá hlavně na slabé řepky za nepříznivých podmínek (mokro, chladno - nižší mineralizace) pro podporu kořenového systému. Příliš mnoho dusíku pak vede, obzvláště u časných výsevů, k nadměrnému růstu a zahuštění porostu.

Říjnové přihnojení intenzivně pěstovaných porostů řepky je již standardem. Musíme zde však rozlišovat termín a účel aplikace, a také formu použitého hnojiva. Silné a nadějné řepky pohnojíme v druhé polovině října dusíkem. Výsledky ukazují pozitivní účinek aplikovaných dusíkatých hnojiv s inhibitory ureázy a nitrifikace na růst biomasy a výnos. Na podzim hnojené řepky jsou na jaře vitálnější a rychleji regenerují. Efektivnost podzimní aplikace dusíkatých hnojiv je závislá na délce podzimní vegetace řepky. Při pozdějším nástupu zimy význam těchto aplikací stoupá. Velmi důležitý je termín hnojení, který by měl být v druhé polovině října. Pokles teplot již neumožní přerůstání nadzemní hmoty, ale dusík je využit kořeny, které stále rostou. Pro růst kořenového systému, který potřebujeme především podpořit, je vhodnější amonná forma. Ta se sice v půdě přeměňuje na formu nitrátovou, ale přesto je část dusíku přijata kořeny i v amonném iontu. Proto je vhodné aplikovat hnojiva s amonným či amidickým dusíkem. Díky i pozvolnému působení těchto hnojiv (např. Alzon), mají kořeny stále k dispozici dostatek přijatelného dusíku. Hnojení musíme také přizpůsobit vláhovým podmínkám: za sucha hnojit UREAstabil, za extrémního sucha nehnojit vůbec.

Fomové černání stonku řepky

Fomové černání stonku řepky (Phoma lingam) je jednou z nejzávažnějších chorob, které mohou napadat porosty ozimé řepky již při vzcházení časně na podzim. Při vysoké relativní vlhkosti vzduchu a nižších teplotách (10–20 °C) napadá děložní listy řepky nebo pravé listy. Při vyšším infekčním tlaku způsobuje i padání klíčních rostlin (rostliny se v místě kořenového krčku zaškrcují a lámou).

V místech poškození se na stoncích objevují nepravidelné fialové skvrny, které časem černají. Ve fázi listové růžice řepky se na kořenovém krčku objevují zkorkovatělé, většinou podélné trhliny a rostlina získává červenavé zabarvení. Fomová hniloba negativně ovlivňuje nasazování šešulí a nouzovým dozráváním snižuje hmotnost tisíce semen a množství nasazeného semene.

Základním ochranným opatřením je výsev zdravého, uznaného, nejlépe i fungicidně mořeného osiva (Integral Pro, Scenic Gold). Na lokalitách zvýšeného výskytu choroby je vhodné první ošetření fungicidy provést již na podzim ve fázi BBCH 14–16 (4.–6. pravý list). Optimální je použít fungicidní přípravky s morforegulačními účinky. Časně jarní ošetření (na počátku dlouživého růstu) má pozitivní vliv na infekce vzniklé na jaře, zpomalí vývoj patogenu, ale nezničí již infekce, které vznikly na podzim.

Fomové černání stonku řepky - pyknidy na listech
Fomové černání stonku řepky - pyknidy na listech

Hraboš polní

Podle monitoringu ÚKZÚZ k 10. 8. 2023 se hraboš polní mozaikovitě vyskytuje ve většině sledovaných plodin a lokálně způsobuje i větší škody. Vyskytuje se zejména v jetelotrávách, vojtěšce, jeteli a trvalých kulturách, včetně sadů a vinic, ale také na strništích některých sklízených polních plodin. Mapa aktuálního výskytu je na Rostlinolékařském portálu.

Příprava půdy pro následné plodiny na honech s výskytem hrabošů by měla být provedena klasickým orebným způsobem nebo hloubkovým (dlátovým) kypřením podle půdně-klimatických podmínek s následným upěchováním půdy (nikoli válením) tak, aby došlo k co největšímu narušení nor. Toto opatření by mělo mít dostatečný efekt a snížit počet hrabošů na tolerovatelné minimum. S tímto opatřením se však pojí riziko snížené zásoby vláhy pro zakládané porosty. Orba i kypření do hloubky 20 cm má na populaci hraboše destruktivní vliv, neboť dochází k rozrušení hnízd, nor a působí ničivě i na samotné hraboše, zejména nepohyblivá mláďata. Také dochází k obnažení norových systémů, což je veliká příležitost pro predátory a také dojde k odstranění vegetace, takže hraboši nemají co konzumovat. Proto nenechávat nezaorané zbytky organické hmoty.

Lokálně lze předpokládat poškození ozimů zejména tam, kde jsou problémy s hrabošem již nyní.

Na omezení přemnožených hrabošů na větších plochách není (zatím) v současné době (10. 8. 2023) povolený žádný ekologicky přijatelný rodenticid, který by se dal (za stanovených podmínek) plošně aplikovat alespoň v ohniscích silného výskytu hraboše.

Na louky, pastviny, ovocné dřeviny, zeleninu, okrasné rostliny, polní plodiny lze aplikovat do nor přípravek Polytanol (80 g/kg fosfid vápenatý), 13 tabl./noru nebo 5 g na noru podle signalizace, max. 1× za rok.

Na polní plodiny, trávníky, pastviny, lesní hospodářství, nezemědělskou půdu, veřejně přístupné plochy, vinice, okrasné rostliny, sady, zeleninu lze aplikovat do nor přípravek Ratron GW/GL (25 g/kg fosfid zinečnatý), 5 návnad/noru (max. 2 kg/ha) nebo 100 g/jednu jedovou staničku (max. 2,5 kg/ha).

Na zemědělskou půdu, polní plodiny, ovocné plodiny, zeleninu, vinice, pastviny, jehličnany, listnaté dřeviny, okrasné rostliny lze aplikovat do nor (otvor nory nezakrývat) přípravky Arvalin Forte, Stutox II (25 g/kg fosfid zinečnatý), 2–4 pelety/noru (max. 2–10 kg/ha).

Před použitím přípravku si vždy přečtěte pokyny k použití a dodržujte pokyny pro používání, abyste se vyvarovali rizik pro člověka a životní prostředí.

Populační hustotu hraboše polního sledujeme podle počtu užívaných nor na ha kdykoliv, když potřebujeme ohodnotit početnost výskytu. Podle metodických pokynů ÚKZÚZ provádíme kontrolu početnosti hraboše polního tak, že na pozemku uskutečníme čtyři průchody o šířce 2,5 m a délce 100 m. Při průchodu sčítáme nory hraboše polního se zřetelnými výhrabky zeminy, užívané nory s trusem hlodavců u nory nebo na cestičce, s čerstvou potravou v ústí nory, okousanou vegetací kolem nory apod. Počet užívaných nor ze 4 průchodů násobíme 10, a tím obdržíme počet užívaných nor na ha.

Ošetřování proti hraboši polnímu se provádí již v případě zjištění středního výskytu a koresponduje s prahy škodlivosti hraboše polního na příslušném pozemku, viz stupnice v tabulce.

Významným faktorem v redukci hrabošů je také podpora přirozených nepřátel hraboše polního, mezi které patří nejen draví ptáci, ale také drobní savci. Kromě umisťování berliček pro dravé ptáky do ohrožených porostů, je možné též výskyt dravců podpořit tvorbou podmínek v blízkostí produkčních ploch, a to údržbou remízků a křovinných pásů, včetně stromořadí. V rámci tohoto opatření je však nutné si uvědomit, že remízky a stromořadí mohou rovněž sloužit i jako rezervoár hraboše polního.

Aktivní (obsazená) nora hraboše polního
Aktivní (obsazená) nora hraboše polního

Prahy škodlivosti hraboše polního:

200 užívaných nor na 1 ha v ozimech na podzim,

50 užívaných nor na 1 ha v ozimech na jaře,

400 užívaných nor na 1 ha (dvouleté a starší porosty) na podzim.

Související články

Biologická ochrana (1) - přehled možností

23. 04. 2024 Ing. Jiří Nermuť, Ph.D. Ochrana obecně Zobrazeno 682x

Časné jarní ošetření s osvědčenými produkty a novinkami UPL

14. 04. 2024 Ing. Petr Kabelka; UPL Czech s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 166x

Ziskové pěstování obilnin a řepky s Cortevou

12. 04. 2024 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D.; Agromanuál Ochrana obecně Zobrazeno 900x

Novinky společnosti Nufarm pro rok 2024

11. 04. 2024 Ing. Stanislav Hospůdka; Nufarm Ochrana obecně Zobrazeno 512x

Rezidua přípravků na ochranu rostlin

08. 04. 2024 Prof. RNDr. Jakub Hofman, Ph.D.; Masarykova univerzita v Brně Ochrana obecně Zobrazeno 556x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail