Aktuální přehled ochrany polních plodin - Duben a květen 2023

17. 04. 2023 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 2062x

Padlí pšenice (padlí travní; Blumeria graminis) je rozšířeno ve všech oblastech pěstování obilnin. Silné napadení se může projevit při teplém a relativně suchém jarním počasí. Napadení podporuje vysoká vzdušná vlhkost, ale ne déšť, dále teploty mezi 18–20 °C a střídání teplých a vlhkých dnů.

Uváděné informace by měly posloužit jako vodítko ke sledování porostů a pro práci v terénu.

Ozimá pšenice

Padlí pšenice

Padlí pšenice (padlí travní; Blumeria graminis) je rozšířeno ve všech oblastech pěstování obilnin. Silné napadení se může projevit při teplém a relativně suchém jarním počasí. Napadení podporuje vysoká vzdušná vlhkost, ale ne déšť, dále teploty mezi 18–20 °C a střídání teplých a vlhkých dnů. Kritická fáze ozimé pšenice je ve sloupkování. Vyšší škody způsobuje zejména při vyšších dávkách dusíku. V klasech vytváří padlí vstupní bránu jiným patogenním houbám (braničnatkám, fuzariím).

Padlí pšenice

Septoriová skvrnitost pšenice

Braničnatky (Septoria spp.) jsou fakultativní parazité, kteří snadněji kolonizují starší odumírající pletiva. V posledních letech zaznamenáváme vyšší škodlivost septoriové skvrnitosti pšenice (braničnatky pšeničné; Septoria tritici) a to již od období obnovení jarní vegetace ozimé pšenice. Významné zdroje infekce jsou v posklizňových zbytcích. Napadá listy, stébla i klas. Infekci podporují časté dešťové srážky během metání a používání vyšších dávek regulátorů na zkracování stébla, oddálení zrání (pozdě aplikované strobiluriny), použití vyšších dávek dusíku. Silný rozvoj napadení je často na porostech dříve mechanicky poškozených (i popálených listovými hnojivy). Stárnoucí listy jsou vždy více napadány a slouží jako zdroj infekce pro další postup epidemie směrem k praporcovému listu a klasům.

Fungicidní ochrana se provádí podle signalizace nebo při ohrožení od BBCH 37 (objevení se posledního listu) do BBCH 51(začátku metání). Prahy škodlivosti - 12 % listů s pyknidami; pšenice ve fázi 37 BBCH - listy F-5 a F-4, 43 BBCH - listy F-4 a F-3, 51 BBCH - listy F-3 a F-2. Při časném infekčním tlaku se ošetření doporučuje již od BBCH 32 (od 2. kolénka).

Septoriová skvrnitost pšenice (braničnatka pšeničná)

Pyrenoforová skvrnitost pšenice

Pyrenoforová skvrnitost pšenice (helmintosporiová skvrnitost; DTR; Pyrenophora tritici-repentis) škodí zejména v porostech ozimé pšenice a tritikale. Symptomy na listech pšenice jsou na první pohled velice podobné symptomům braničnatky pšeničné a plevové. DTR se od obou braničnatek liší tím, že nevytváří na listech pyknidy a skvrny mají typickou světle hnědou barvu s chlorotickým okrajem a s tmavě hnědým středem. Ve střední části listu se často vytváří černohnědá skvrna, na které jsou pomocí lupy identifikovatelné skupiny konidioforů. Choroba se šíří postupně od spodních listů k vrchním. Nejdříve se napadení zpravidla objeví na listech rostlin v kolejových řádcích. Masivní napadení praporcových listů nastává za dešťů v období nalévání zrna. Výskyt choroby v porostu podporuje pěstování pšenice po pšenici, mělké zapravení posklizňových zbytků, pěstování náchylných odrůd, přítomnost pýru jako hostitelské rostliny. Pravděpodobnost škodlivého výskytu zvyšuje déletrvající období dešťů koncem sloupkování.

Fungicidní ochrana musí být zahájena dle aktuálního výskytu včas na počátku šíření infekce v době tvorby konidií v růstové fázi 34–39 BBCH (na konci sloupkování), nejpozději do BBCH 61 (počátek kvetení).

Pyrenoforová skvrnitost pšenice (helmintosporiová skvrnitost, DTR)

Kohoutci

Silnější výskyty kohoutků jsou podporovány teplým počasím v době kladení vajíček a závisí do jisté míry i na přítomností různých predátorů a entomopatogenních hub. U ozimé pšenice se ve fázi BBCH 32–37 (sloupkování) orientačně zjišťuje počet vylíhlých larev. Škodlivost dospělců nebývá významná a ošetření proti dospělcům se nedoporučuje.

Ošetření pyretroidy se provádí v době, kdy je 50 % a více vylíhlých larev z vajíček, při výskytu více než 0,4–0,7 vajíček a larev na 1 stéblo (podle citlivosti odrůd). Vyšší polní odolnost před napadením kohoutky mají úzkolisté odrůdy s tuhými listy a odrůdy s vyšším počtem trichomů na jednotku plochy.

Kohoutek modrý

Kohoutek černý

Ozimý ječmen

Spála ječmene

Spála ječmene (rynchosporiová skvrnitost; Rhynchosporium secalis) napadá především ozimý ječmen, vyskytuje se však také na jarním ječmeni, žitu, tritikale a některých druzích trav. Houba přežívá ve formě trvalého mycelia na napadených posklizňových zbytcích, popřípadě je možný i přenos osivem. Obecně výskyt a šíření choroby podporují vydatnější srážky a chladnější počasí mezi 15–20 °C. Choroba se však může začít šířit již od 4 °C! K chorobě mají odrůdy různou citlivost. Infekce se šíří sporami v rozstřikujících se dešťových kapkách padajících z listu na list.

Širokospektrální fungicidy na bázi triazolů účinkují na spálu ječmene velmi dobře a hlavní časové období ošetření spadá do sloupkování až objevení se praporcového listu.

Spála ječmene (rynchosporiová skvrnitost)

Jarní ječmen

Plevele a regenerace

Ošetření proti plevelům můžete provádět většinou již od začátku odnožování, kdy účinně zničíte vzcházející plevele i nižšími doporučenými dávkami herbicidů. U ploch zaplevelených pcháčem rolním počkejte s aplikací herbicidů až na vytvoření listové růžice až prodlužování lodyhy pcháče. Opravné ošetření proveďte herbicidy na bázi 2,4-D (Darby, Dicopur D Extra), MCPA (Agritox 50 SL, Dicopur M 750, Duplosan Super), tribenuron-methyl (Aliberon, Corida, Express 50 SX, Nuance, Primma Star, Roni 75 WG, TBM 75 WG, TribenGUARD, Trimmer 500, Tristar 50 SG). Aplikaci můžete spojit s fungicidním ošetřením.

U zažloutlých, „zamazaných“ porostů podpořte rozvoj kořenů přihnojením ledkem (nejlépe vápenatým) a aplikací antistresorů: Altron Silver New, Atonik, Hergit, Sunagreen aj. i pro eliminaci stresu z nízkých nočních teplot.

Pcháč rolní v jarním ječmeni

Padlí ječmene

Padlí ječmene (Blumeria graminis) je nejčastěji se vyskytující chorobou jarního ječmene, i když míra škodlivosti v jednotlivých letech kolísá. Silné napadení padlím možno očekávat při teplém a relativně suchém jarním počasí. Napadení podporuje vysoká vlhkost (ale ne déšť!), teploty mezi 18–20 °C a střídání teplých a vlhkých dnů. Výskyt padlí poškozuje ječmen během celé vegetace, avšak největší výnosové ztráty jsou při časném napadení již v průběhu odnožování. U citlivých odrůd jarního ječmene může časná infekce silně omezit počet produktivních odnoží.

Padlí ječmene

Ošetření se obvykle provádí již od BBCH 30 (počátek sloupkování) fungicidy:

Síťovitá skvrnitost ječmene

Síťovitá skvrnitost ječmene (hnědá skvrnitost; Pyrenophora teres) je choroba přenosná osivem. Přezimuje i na posklizňových zbytcích, výdrolu a na ozimém ječmeni. Primární infekce je možná jak z nedokonale namořeného osiva, tak i z půdy (BBCH 10–30). Při klíčení v infikované obilce mycelium prorůstá do klíčku a při zasažení jeho vrcholu napadený klíček odumře. V rostlinách, které pokračují v růstu, mycelium prorůstá do spodních listů a tvoří na jejich horní straně hnědé síťovité pásky (net typ) nebo vřetenovité skvrny (spot typ). Odtud se choroba šíří konidiemi na horní listy - sekundární infekce (BBCH 31–59). Při intenzivním projevu choroby dochází k usychání listů od špiček směrem k bázi. Rozvoj choroby podporují husté porosty a bohaté srážky. Při časné epidemii může dojít k redukci počtu odnoží, při pozdním napadení horních listových pater může dojít i k významnému poklesu výnosu snížením HTS. Silnější výskyty této choroby lze očekávat v chladnějších a vlhčích letech, zejména u odrůd, které jsou odolné padlí. Také vyšší dávky dusíkatých hnojiv podporují větší napadení.

Fungicidy na bázi strobilurinů je nutno aplikovat preventivně v druhé polovině vegetační doby a triazoly při počátku napadení.

Síťovitá skvrnitost ječmene (hnědá skvrnitost)

Spála ječmene

Spála ječmene (rynchosporiová skvrnitost; Rhynchosporium secalis) napadá porosty jarního ječmene ve větší míře, zejména za chladnějšího počasí s bohatými srážkami.

Ochrana spočívá v izolační vzdálenosti ozimého a jarního ječmene, výsevem odolnějších odrůd a ošetření fungicidy. Riziko zvyšuje vysoké zastoupení ozimého ječmene v osevním postupu.

Kohoutci

Za teplého počasí mohou na jarním ječmeni ohniskově škodit i kohoutci. Ošetření se provádí v době, kdy je 50 % a více vylíhlých larev z vajíček, při výskytu více než 0,4 vajíček a larev na jednu odnož.

Larvy kohoutků

Obilniny obecně

Mšice a virové choroby

V rizikových oblastech, kde jsou obilniny napadány virem žluté zakrslosti ječmene (BYDV), věnujte zvýšenou pozornost (zejména u později setých porostů ječmene) i výskytu obilních mšic a v případě potřeby porosty včas ošetřete přípravky: Pirimor 50 WG, Transform nebo EsfenGUARD, Voodo, Cyperkill Max, Decis Forte, Dinastia, Fury Power, Karate se Zeon technologií 5 CS, Markate 50, Nexide, Rafan Max, Rapid aj.

Aktuální informace o situaci a prognóze vývoje letové aktivity mšic, jsou uváděny v Aphid Bulletinu, jenž pravidelně vydává ÚKZÚZ, referát monitoringu letu mšic Opava na internetových stránkách eagri.cz.

Mšice - kyjatky na listu obilí

Ozimá řepka

Bílá hniloba řepky

Choroba bílá hniloba řepky (hlízenka obecná; Sclerotinia sclerotiorum) působí významné výnosové ztráty předčasným nouzovým dozráváním rostlin - šešule předčasně pukají, snižuje se HTS a klesá i obsah oleje. Riziko napadení zvyšuje vysoká koncentrace řepky v osevním sledu a vlhké polohy. Intenzitu napadení zvyšuje teplé a střídavě vlhké počasí před a během květu u hustých a vyšších porostů. První příznaky choroby v porostu se objevují v období dokvétání a po odkvětu. V místě napadení je uvnitř stonku často bílé vatovité mycelium houby, ve kterém se tvoří černá sklerocia. Silně napadené stonky se lámou.

Zdrojem nákazy jsou sklerocia, která mohou být v půdě schopná infekce 7 i více let. Ze sklerocií ve vrchní vrstvě půdy (0–5 cm) může ojediněle vyrůst mycelium, které prorůstá do rostliny přes kořeny nebo přes bazální části stonků (primární infekce). Pro napadení porostů je významnější, do jaké míry se bude v jarním období časově shodovat tvorba plodniček -apothecií (produkce askospor) s obdobím květu řepky. Klíčící spora je schopna rostlinu infikovat pouze tehdy, pokud má vlhko a teplo a roste na vhodném organickém substrátu, např. na opadaných květních plátcích, které ulpěly na stonku, v úžlabí listu. Proto k infekcím dochází zejména v období opadu korunních plátků při déletrvajícím vlhkém počasí (relativní vlhkost vzduchu nad 80 %) během květu. Naopak u nižších řídkých porostů a při trvale suchém počasí během květu bude napadení jen minimální.

Chemická ochrana jako preventivní ošetření se provádí před výskytem příznaků napadení, zpravidla od počátku kvetení do konce kvetení (BBCH 60–69). Optimální termín je v první polovině kvetení, kdy je otevřeno 30 % květů na hlavním vrcholu až do počátku opadu květních plátků (BBCH 63–65). Přesný termín je závislý na vlastnostech zvoleného přípravku. K ošetření jsou přípravky:

Z hlediska antirezistentní strategie je při použití fungicidů s regulačním efektem v časném jarním období vhodnější v době květu použít přípravek s jinou účinnou látkou.

Je možno dle návodu také použít biologické přípravky: Polyversum a Serenade ASO.

Na plochách více zamořených sklerocii hlízenky možno použít biologický přípravek Lalstop Contans WG, který obsahuje spory houby Coniothyrium minitans, která v půdě parazituje na sklerociích hlízenky. Přípravek se aplikuje před setím řepky nebo po sklizni na strniště se zapravením do hloubky 5 cm. Při výsevu řepky se zapravením do půdy lze použít i přípravek Xilon obsahující mykoparazitickou houbu Trichoderma asperellum.

Fáze počátku opadu květních plátků řepky

Napadení stonků řepky bílou hnilobou řepky (hlízenka obecná)

Bejlomorka kapustová

Výskyty bejlomorky kapustové jsou značně závislé na průběhu počasí a samotná chemická ochrana není schopna tohoto škůdce trvale z porostů odstranit. Na ozimé řepce většinou škodí 1. generace, ale v příznivých letech pro její vývoj může škodit i mnohem početnější 2. generace. Ohroženy bývají zejména řidší nevyrovnané porosty a řepka, která je pěstovaná blíže než 500 m od ploch, kde byla řepka pěstována ve třech minulých letech, protože mnoho kukel přeleží v půdě dlouhou dobu (1–5 let). Teploty do 15 °C výrazně omezují škodlivost, naopak tropické teploty (okolo 30 °C) a sucho výrazně zvyšují poškození. Přirozenými nepřáteli jsou zejména blanokřídlí parazitoidi.

Omezit škodlivost bejlomorky je dosti obtížné a složité. Z agrotechnických opatření je v případě silného napadení šešulí významná hluboká orba pozemků po sklizni řepky, která řeší i přeležení kukel bejlomorek v půdě. V podnicích s větší koncentrací ozimé řepky by se neměla pěstovat jarní řepka.

Při chemické ochraně se využívá obvykle kombinací různých přípravků s rozdílným mechanizmem účinku. Larvičky bejlomorek žijí uvnitř šešulí, které se deformují a před dozráním předčasně pukají. Uvnitř šešulí mohou účinkovat pouze hloubkově nebo systémově působící insekticidy. Dospělé bejlomorky účinně zasáhnout v porostu kontaktními insekticidy (před nakladením vajíček do šešulí) je velmi obtížné. V době aplikace ráno a v podvečer se zpravidla ukrývají hluboko uvnitř porostu. Maximum jejich výskytu bývá v poledních a odpoledních hodinách za bezvětrného slunečného počasí a vzhledem k letu včel a vysokým teplotám se v tuto dobu insekticidy zpravidla nedoporučuje aplikovat.

Při pravidelném škodlivém výskytu bejlomorky v regionu se doporučuje preventivní ošetření stimulátory růstu na bázi nitrofenolátů (Agrostim Nitrofenol, Atonik, Novastim K, aj.) nejpozději na začátku květu (BBCH 61–63). Později je vhodnější kombinovat tyto látky s insekticidy. Ke konci kvetení je ošetření nitrofenoláty již neúčelné. Nitrofenoláty nejsou insekticidy, zpevní šešule během jejich růstu a znesnadňují tak kladení vajíček do šešulí, a také pozitivně ovlivňují metabolizmus rostlin.

Ošetření proti bejlomorce kapustové, případně i krytonosci šešulovému, je možno provádět podle signalizace. Práh škodlivosti je u bejlomorky 1 samička na 4 květenství od fáze žlutého poupěte do konce květu. Obtížně se zjišťuje vzhledem k možné záměně s mnoha dalšími druhy podobného hmyzu. Škůdce se zjišťuje v porostu nejlépe při teplotách nad 15 °C (v období mezi 11. až 15. hodinou v teplých slunečných a bezvětrných dnech) od fáze plného květu do konce dokvétání porostu. Mörickeho misky umístěné v zóně květů jsou atraktivní zejména pro kladoucí samičky a dávají tak lepší přehled o škodlivosti bejlomorky. Rozdíl v účinnosti v době plného květu a v době odkvétání je závislý hlavně na typu insekticidu, průběhu teplot a náletu bejlomorky.

První ošetření se provádí při začátku květu pyretroidy: Cyperkill Max, Decis Forte, Fury Power, Karate se Zeon technologií 5 CS, Karis Max, Nexide, Poleci, Rafan Max, Rapid, Sumi-Alpha 5 EW aj. a druhé ošetření při dokvétání porostu neonikotinoidy.

Při ochraně je třeba dbát na ochranu včel - aplikace přípravku spolu s jiným přípravkem nebo látkou, aniž by tato společná aplikace byla doporučena v návodu na použití, je posuzována jako aplikace přípravku nebezpečného nebo zvlášť nebezpečného pro včely! Účinnost ochrany je možno ověřit podle počtu poškozených šešulí. První generaci bejlomorky kapustové (dospělé mušky) v porostu může omezit i ošetření porostu insekticidy proti stonkovým krytonoscům a blýskáčku řepkovému.

Poškození šešulí bejlomorkou kapustovou

Mák

Plíseň máku

Plíseň máku (Peronospora arborescens) má dva zdroje infekce: oospory z rostlinných zbytků a mycelium v endospermu semen. K infekci dochází při širokém rozmezí teplot 5–26 °C a relativní vlhkosti 70–90 % po celou dobu vegetace. Chladno v době vzcházení se projeví vyšší četností infekce (například při příliš časném setí). Napadeny mohou být i vzcházející rostliny, kde vyvolává systémové infekce, zároveň však může napadat i starší rostliny v průběhu vegetace. Nižší teploty, ovlhčení, vysoká vzdušná vlhkost a hustý porost vytvářejí ideální podmínky pro napadení. Pro plíseň máku je typické, že napadené listy pouze žloutnou a dlouho zůstávají živé. Na spodní straně listů je nejprve bílý později šedofialový povlak plísně; listy postupně odumírají, rostliny zaostávají v růstu nebo uhynou. Nejnápadnějším příznakem systémové infekce je kroucení až zpětné ohýbání stonku připomínající poškození rostlin růstovými herbicidy. Infikované rostliny s projevy systémové infekce se v porostu většinou projevují jednotlivě. Naproti tomu poškození herbicidem však povětšinou zasahuje i sousední rostliny. Choroba se zejména vyskytuje ve vlhkých ročnících a na vlhkých pozemcích.

Chemická ochrana napadeného porostu není ještě plně dopracovaná. Časná aplikace fungicidů, může omezit šíření sekundárních infekcí v porostu. Pro toto ošetření jsou fungicidy: Grafite, Jade, Prosaro 250 EC, Protebo pro preventivní použití ve fázi od listové růžice až po květ máku. Biopreparát Polyversum povolen v ekologickém zemědělství.

Pozor, rostliny již napadené plísní máku i po ošetření odumírají nebo nedokončí svůj vývoj, proto se nepodílí na tvorbě výnosu!

Plíseň máku

Pleosporová skvrnitost máku

Pleosporová skvrnitost máku (helmintosporiová nekróza máku; Pleospora calvescens) u vzcházejících rostlin máku způsobuje padání klíčních rostlin a později u větších rostlin může způsobovat i hnědnutí a zaškrcování kořenového krčku. Na starších rostlinách se většinou projevuje až v průběhu kvetení, kdy se na listech tvoří tmavohnědé skvrny a na obvodu stonku jsou rozeznatelné modročerné pásky. Listy při silnějším napadení postupně uvadají a zasychají. Při teplém průběhu počasí může dojít k velice rychlému napadení a poškození porostu. Choroba také proniká do makovic, ve kterých deformuje vnitřní přepážky a vyplňuje je šedým myceliem. Napadená semena jsou malá a zprohýbaná. Na povrchu makovic se tvoří černý povlak.

Fungicidní ošetření máku lze provést na počátku kvetení přípravky: Caramba, Discus, Grafite, Jade, Metkon 60, Propulse, Prosaro 250 EC, Protebo aj.

V ekologickém zemědělství je povolen biopreparát Polyversum.

Pleosporová skvrnitost máku (helmintosporiová nekróza máku)

Slunečnice

K preventivním opatřením k omezení šíření škůdců a houbových patogenů patří setí zdravého osiva (vysévání farmařského osiva se nedoporučuje), dodržování osevního postupu - na stejném pozemku slunečnici pěstovat až za 5–7 let, hluboké zaorání posklizňových zbytků a především nepřehnojování porostů dusíkem. Pro velké ztráty způsobované ptactvem a zvěří je vhodné slunečnici pěstovat na plochách větších jak 30 ha.

Bílá hniloba slunečnice

Na plochách více zamořených sklerocii bílé hniloby slunečnice (hlízenka obecná; Sclerotinia sclerotiorum) lze ošetřit porost ve fázi 4–6 listů (BBCH 14–19) přípravky: Amistar Gold, Architect, Belanty, Grafite, Jade, Mirador Uni, Pictor, Propulse, Prosaro 250 EC, Protebo aj. Většina povolených fungicidů potlačuje i další choroby slunečnice.

Dle návodu lze použít i biologické přípravky: Polyversum, Serenade ASO a Xilon.

Kukuřice

Plevele

Ochrana proti plevelům v kukuřici, by měla být optimálně provedena od zasetí do výšky asi 20 cm (BBCH 16) kukuřice některým z široké nabídky herbicidů. Kromě kvalitního zasetí je ochrana proti plevelům jedním z nejdůležitějších agrotechnických zásahů.

Při aplikací herbicidů přednostně vycházíme ze svých zkušeností z předcházejících let - z plevelného spektra, typu půdy, omezení v důsledku ochrany vod, srážkových poměrů, ceny jednotlivých způsobů ošetření a v neposlední řadě i technických kapacit zemědělského podniku při ochraně rostlin. Nelze paušálně říci, zda je vhodnější preemergentní nebo postemergentní ošetření. Cílem musí být včasné účinné ošetření porostů kukuřice.

Aplikace postemergentních herbicidů by měla být ukončena do fáze 6. listu kukuřice. Při pozdějším ošetření jsou mladé rostliny vystaveny většímu riziku stresu, který má za následek v lepším případě na určitou dobu zpomalení či zastavení růstu, v horším dokonce nevratné poškození rostlin kukuřice.

Cílem preemergentního ošetření je zajistit čistý pozemek již od vzcházení kukuřice. Avšak rizikem je, že mnohdy vzhledem k horší předseťové přípravě půdy či horším vláhovým poměrům (neprší) po zasetí kukuřice je snížena herbicidní účinnost a musí následně docházet k opravám postemergentními herbicidy. Takový postup nejen zvyšuje náklady na herbicidní ochranu, ale současně zvyšuje i riziko poškození kukuřice stresem vyvolaným opožděnou aplikací růstových herbicidů.

Zaplevelená kukuřice ve fázi 6. listu

Bzunka ječná

S nárůstem ploch kukuřice a po dočasném zákazu používat osivo kukuřice namořené některými neonikotinoidy přibývá i poškození vzcházející kukuřice larvami 1. generace bzunky ječné. Tyto leskle černé, 2–3 mm velké mušky v přírodě snadno unikají pozornosti. Larva je apódní acephalní, 3–4 mm velká, průhledná s bělavým zabarvením. Bzunka má tři generace do roka. Přezimují larvy, které se na jaře kuklí v období, kdy se teplota pohybuje okolo 12 °C. Dospělci první generace se objevují v přírodě v dubnu a počátkem května. Samičky kladou jednotlivě 25–35 vajíček na listy vzcházejících jařin (2–4 listy), trav a později i kukuřice. Na kukuřici škodí pouze larvy 1. generace, vylíhlé z vajíček vykladených v období od začátku vzcházení do fáze 4. listu kukuřice. Larvy pronikají k vegetačnímu vrcholu a poškozují tvořící se základy listů. Poškození se projeví teprve po rozvinutí listů ve fázi 6. a 8. listu. Hlavní výhon bývá potlačen nebo i zničen. Rostliny vytváří náhradní postranní výhony a nabývají trsovitého vzhledu. Dochází k deformaci malých rostlin. Silně napadané rostliny kukuřice mohou i odumřít.

Letovou aktivitu dospělců bzunky ječné je možno monitorovat pomocí modrých lepových desek nebo modrých misek naplněných vodou se smáčedlem. Lapáky se umísťují na okrajích porostů. Vizuálně hodnotíme napadení rostlin kukuřice bzunkou ječnou podle příznaků. Práh škodlivosti je 5 % a více poškozených rostlin.

Optimální termín insekticidního ošetření vůči samicím 1. generace před vykladením vajíček je do fáze 2 listů kukuřice (od 1. do 4. listu), po zjištění maxima výskytu dospělců v modrých miskách nebo na modrých deskách. Na bzunku ječnou lze použít pyretroidy: Cyperkill Max, Jager, Kaiso Sorbie, Rafan Max aj.

Poškození kukuřice bzunkou ječnou

Poškození kukuřice bzunkou ječnou

Brambory

Plevele

Plevele v bramborách v závislosti na druhovém spektru a intenzitě výskytu mají negativní vliv na výnos i kvalitu hlíz. Na vysázených pozemcích, kde kromě mechanické kultivace plánujete i herbicidní ošetření, je vhodnější, po proorávce na slepo provést během 2–10 dnů (dle přípravku) před předpokládaným vzejitím rostlin preemergentní ošetření. Pokud je sucho, zvýšíme dávku vody nad obvyklých 400 l/ha alespoň o 200 l a aplikaci provedeme časně ráno nebo až navečer. Pozdější postemergentní aplikace na vzešlé porosty již bývají více problematické - možný stres po ošetření a oddálení sklizně, zejména u raných brambor.

Plevele konkurují bramborám

Hrách, bob

Listopasy

U vzcházejících luskovin, zejména za teplého a suchého počasí, kdy je zpomalen růst, sledujte poškození listů listopasy. Silně napadené porosty včas ošetřete některým pyretroidem: Cyperkill Max, Decis Forte, Fury Power, Karate se Zeon technologií 5 CS, Karis Max, Markate 50, Rafan Max, Scatto aj. Za vlhkého počasí není potřeba ošetřovat.

Listopas na hrachu

Kmín kořenný

Plevele

Kmín má pomalý počáteční vývoj, a proto má proti většině plevelných druhů jen velmi malou konkurenční schopnost. Je citlivý na nedostatek světla, zejména ve druhém vegetačním roce, kdy při nedostatku světla (zastínění plevely) nedostatečně vytváří generativní orgány. Proto je, zvláště při dvouletém pěstování kmínu, velmi důležité správně zvolit a vhodně načasovat herbicidní ochranu. V silně zaplevelených porostech se také vytváří vhodné mikroklimatické podmínky pro rozvoj patogenních hub a zvyšuje se tím riziko jejich namnožení a šíření i na okolní zdravé porosty kmínu.

Pozemek pro založení porostu kmínu by měl být bez vytrvalých a obtížně hubitelných plevelů (pýr, pcháč oset, šťovíky). Tyto plevele se doporučuje likvidovat již v předplodině, protože spektrum herbicidů registrovaných do porostů kmínu je dosti omezené. Při aplikaci do krycí plodiny hraje úlohu rozdílná citlivost kmínu a krycí plodiny, stejně jako koordinace termínu herbicidního zásahu z hlediska účinnosti i citlivosti k účinné látce. Herbicidy proti dvouděložným plevelům: Bandur, Butoxone 400, Laudis. Proti trávovitým plevelům lze použít GramiGUARD, Select Super, oba graminicidy - kmín mimo výživu lidí.

V herbicidní ochraně lze použít i přípravek Beloukha. Aplikace PRE na vzešlé plevele a POST meziřádková aplikace za použití krytů.

Čistý porost kmínu

Choroby a škůci kmínu

Zdravotní stav kmínu je ovlivňován celou řadou faktorů: povětrnostními podmínkami, fyziologickým stavem rostlin po přezimování, vhodně zvolenou předplodinou, kvalitou osiva, termínem výsevu, výživou apod.

Následkem měnících se klimatických podmínek se mění škodlivost i spektrum patogenů způsobujících choroby kořenů a krčků - Rhizoctonia, Pythium, Fusarium, Cylindrocarpon, Phoma, Colletotrichum, Sclerotinia; choroby stonků a listů - Mycocentrospora, Septoria, Ascochyta, Itersonilia, Erysiphe a choroby květenství a nažek - Erysiphe, Phomopsis a bakterie - Erwinia, Pseudomonas, Xanthomonas.

Nejčastěji je kmín napadán těmito škůdci - vlnovníkem kmínovým, plochuškou kmínovou a obaleči.

K preventivním opatřením k omezení šíření škůdců a houbových patogenů patří především - setí zdravého osiva (s klíčivostí min. 70 %), omezit přenos některých chorob výsevem kmínu na stejný pozemek nejdříve za 6 let, na pozemky s půdou nezamořenou sklerocii a udržovat okolí bez výskytu divoce rostoucího kmínu a dalších mrkvovitých rostlin (bolševník, kerblík, krabilice aj.) a zajistit prostorovou izolaci nově zakládaného porostu od napadených porostů zejména vlnovníkem kmínovým.

Vlnovníka kmínového lze většinou rozpoznat až ve druhém roce pěstování v období kvetení. Poškozené okolíky se zpočátku liší barevně (déle si udržují zelenou barvu) a později tím, že místo nažek se vytvoří hálky. Pro chemickou ochranu lze použít přípravek Flipper - úč. l. draselná sůl přírodních mastných kyselin. Účinkuje jako kontaktní insekticid a akaricid, kdy škůdci v postřikové kapalině dehydratují a zasychají. Dále lze použít Movento 100 SC a reziduální účinností až 1 měsíc.