Aktuální přehled ochrany polních plodin - Červenec a srpen 2023

14. 07. 2023 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 1025x

Při přeháňkovém průběhu počasí pokračuje šíření plísně bramboru (Phytophthora infestans) a někde i alternariové skvrnitosti listů (Alternaria alternata, A. solani) ve všech porostech. U raných odrůd a na lokalitách se škodlivým výskytem plísně (nad 25 %) je vhodné provést likvidaci natě, aby nedošlo k napadení hlíz. U poloraných a polopozdních odrůd při zjištění výskytu plísně v oblasti (v porostu) pokračujte v ošetření povolenými přípravky. Na závěrečné ošetření je vhodné použít přípravky se schopností ochrany proti infekci na hlízách.

Brambory

Při přeháňkovém průběhu počasí pokračuje šíření plísně bramboru (Phytophthora infestans) a někde i alternariové skvrnitosti listů (Alternaria alternata, A. solani) ve všech porostech.

Plíseň bramboru

U raných odrůd a na lokalitách se škodlivým výskytem plísně (nad 25 %) je vhodné provést likvidaci natě, aby nedošlo k napadení hlíz. U poloraných a polopozdních odrůd při zjištění výskytu plísně v oblasti (v porostu) pokračujte v ošetření povolenými přípravky. Na závěrečné ošetření je vhodné použít přípravky se schopností ochrany proti infekci na hlízách. Měďnaté fungicidy použijeme v druhé polovině postřikové sezony a v systémech ekologického zemědělství. Měďnaté fungicidy mohou prodlužovat vegetaci.

Četnost ošetření a druh přípravku se řídí stupněm ohrožení (podle dešťových srážek). Prognóza výskytu je na eagri.cz a je možno se informovat i na místně příslušných pracovištích ÚKZÚZ.

Za deštivého počasí se ošetřuje v 7denních intervalech, za sucha postačí preventivní ošetření po 14 dnech. Aby bylo ošetření dostatečně účinné, nesmí se šetřit vodou a musí se ošetřit také spodní části rostlin, protože zde jsou pro vývoj choroby podstatně lepší vlhkostní podmínky než na povrchu rostlin. Přitom čím je infekční tlak větší, tím kratší dobu chrání fungicidní látka rostlinu před napadením. Při silnějším napadení porostu je velká pravděpodobnost, že mohou být také napadeny hlízy, což významně ovlivní i výnosy a následné ztráty při skladování hlíz.

Významnou roli v prevenci proti plísni bramboru hraje také mechanické odstranění natě, případně desikace natě, která by se měla uskutečnit zhruba 3 až 4 týdny před plánovanou sklizní. Během tohoto období ztrácejí spory infekční potenciál, takže při sklizni není potřeba se obávat nové infekce. Předčasným ukončením vegetace se mimo jiné zlepšuje vyzrálost hlíz, zpevňuje se slupka, snižuje se mechanické poškození, a tím se zlepšuje skladovatelnost a odolnost vůči skládkovým chorobám. Proto věnujte bramborám zvýšenou pozornost i při sklizni, tj. sklizeň by měla proběhnout s minimálním poškozením hlíz a je potřeba vyvarovat se sklizně za deštivého počasí. Porosty s hlízami napadenými plísní bramboru sklízejte jako poslední. Při naskladňování by měly být zajištěny podmínky pro hojení poranění (teplota okolo 15 °C). K preventivním opatřením rovněž patří i dokonalé mechanické vyčistění skladů před naskladněním a jejich následná desinfekce.

Plíseň bramboru na hlízách

Mšice

U sadbových porostů sledujte nálety vektorů viróz - mšic v Aphid Bulletinu na Rostlinolékařském portálu a porosty včas ošetřete povolenými přípravky.

Mandelinka bramborová

Nepodceňujte ani ošetření (optimálně v době maxima líhnutí larev) proti pozdnímu výskytu druhé generace mandelinky bramborové, abyste co nejvíce redukovali počet přezimujících brouků tohoto škůdce. Často stačí ošetřit pouze ohniska výskytu mandelinky bramborové či okraje pole, kde se škůdce vyskytuje. Při plošném ošetření je vhodné spojit tento zásah s ošetřením proti plísni bramboru. Je třeba dodržovat ochrannou lhůtu mezi posledním ošetřením a sklizní brambor.

Mandelinka bramborová - larvy

Slunečnice

Mšice

Sledujte podle signalizace výskyt mšic - mšice slívové (Brachycaudus helichrysi) a mšice makové (Aphis fabae). Práh škodlivosti je do fáze začátku květu (59 BBCH) 50 mšic na rostlinu. Letovou aktivitu mšic můžete také sledovat v Aphid Bulletinu na Rostlinolékařském portálu

Silné napadení mšicemi také zvyšuje výskyt houbových chorob. Proti mšicím je možno v případě potřeby aplikovat přípravky: Decis Forte, Karate se Zeon technologií 5 CS, Kendo 5 CS či Pirimor 50 WG. Lze použít i pomocné prostředky Fix-IT, Sufy.

Ještě v plném květu lze aplikovat fungicidy

Cukrovka

Cerkosporová listová skvrnitost řepy

Pozor na cerkosporovou listovou skvrnitost řepy (skvrnatička řepná; Cercospora beticola), zvláště ve vlhčích, závětrných polohách, kde při silnějším napadení touto chorobou v rozhodující fázi nárůstu bulev a cukernatosti mohou zaschnout i celé listy a rostlina pak nouzově vytváří stále nové listy. Při vyšších teplotách se na skvrnách vytvoří konidie, které přenáší vítr nebo dešťové kapky. Důležité je včas rozpoznat první příznaky choroby. První cerkosporové skvrny se objevují na starších listech, jsou kulaté, 2–3 mm v průměru s tmavším okrajem. Možno je zaměnit s hospodářsky méně významnými chorobami. V případě výskytu ramuláriové listové skvrnitosti řepy (větevnatka řepná; Ramularia beticola) bývají skvrny větší a nemají tmavý okraj. U bakteriálních skvrnitostí jsou skvrny nepravidelného tvaru, odumřelé pletivo později vypadává a list je jakoby děrovaný po kroupách. Pro přesné určení prvních výskytů cerkosporové skvrnitosti listů řepy je vhodné laboratorní ověření daného vzorku. Počátek napadení lze u citlivých odrůd očekávat nejdříve za 5 týdnů po uzavření řádků. První prahová hodnota je míra napadení, kdy je na 5 listech ze 100 utržených z různých rostlin v porostu alespoň 1 skvrna (asi do 10. srpna). Tato hodnota odpovídá 5% napadení porostu, což je nejvyšší akceptovatelná míra napadení. Druhá prahová hodnota je potom 40–50 listů ze 100 odebraných zjištěná po 15. srpnu. Pokud jsou tyto hodnoty dosaženy, je potřeba aplikovat fungicid.

Na základě vyhodnocení modelů založených na sledování příznivých podmínek pro rozvoj patogenu (např. Cer99) je vydána signalizace, pokud se vyskytnou 2 po sobě jdoucí příznivé dny. Pokud bylo provedeno první ošetření v polovině července, je vhodné v případě trvajícího ohrožení porostu (vlhko, teplo - optimální teplota pro vývoj je asi 20–27 °C) ošetření po 2 týdnech opakovat. V praxi se doporučuje provést ošetření za 5 až 8 dní po zjištění prvního výskytu, anebo do 4 dnů po větším dešti (srážky větší než 10 mm během 2 až 4 dnů), kdy jsou příznivé podmínky pro šíření choroby. Přípravky doporučené proti cerkosporové skvrnitosti listů řepy většinou účinkují i na ramuláriovou listovou skvrnitost řepy, která bývá přítomná ve smíšených infekcích obou chorob. Silněji napadené listy jsou zvadlé a hnědé, zatímco u cerkosporové skvrnitosti listů řepy jsou pergamenovité. Houba větevnatka řepná je chladnomilnější (optimum pro vývoj je 17 °C) než skvrnatička řepná. Obě houby vyžadují vysokou vlhkost pro infekci (relativní vzdušná vlhkost v porostu nad 98 %) a přežívají na napadených listech.

Směsná infekce cerkosporovou a ramuláriovou skvrnitostí listů cukrovky

Padlí řepy

Při sušším průběhu počasí s vyššími teplotami se může v porostech cukrovky rovněž škodlivě projevit padlí řepy (Erysiphe betae). Houba vytváří na obou stranách listů bělavé až šedobílé moučnaté povlaky houbového mycelia. Nejprve napadá starší listy, postupně v období silných ranních ros se povlak šíří na celou rostlinu. V porostech přetrvává až do sklizně. Padlí se častěji vyskytuje v sušších oblastech od měsíce srpna. Větší škody způsobuje zejména při časném výskytu (červenec) a trvajícím vhodném počasí pro šíření. V oblastech s pravidelnými škodlivými výskyty a předpokládané pozdní sklizni je vhodné udělat ošetření povolenými přípravky.

FRAC: ³ - DMI fungicidy, ⁵ - aminy, ⁷ - SDHI fungicidy, ¹¹ - Qol fungicidy,
^M02 - anorganické fungicidy, ⁴⁴ - bakterie produkující lipopeptidy

Padlí řepy

Plevelná řepa

Průběžně využívejte všechny možnosti k omezení jejich výskytu. Na plochách, kde z různých důvodů dojde k opožděné likvidaci plevelných řep se zralým semenem, musíme počítat s dalším zamořením půdy klíčivými semeny, které nám budou komplikovat pěstování cukrovky na mnoho dalších let. Proto je nutno tyto hony náležitě evidovat a před novým výsevem cukrovky na těchto honech „regulovaným zpracováním půdy“ omezit následné zaplevelení na možné minimum. Z agrotechnických opatření je to především mělké zpracování půdy, aby se semena po dozrání a vypadnutí na půdu nedostala do celého orničního profilu, ale zůstala při povrchu a byla kdykoli vyprovokována za příznivých podmínek ke vzcházení. Při osevu následných plodin je pak možno tuto řepu likvidovat mechanicky nebo chemicky.

Plevelné řepy je třeba odstraňovat

Kukuřice

Zavíječ kukuřičný

Sledujte napadení porostů zavíječem kukuřičným. Zvýšení lámavosti stébel zvyšuje napadení chorobami a sklizňové ztráty. Škůdce snižuje výnosy i kvalitu zrna. Aktuální nálet motýlů do světelných lapačů je na eagri.cz.

Mezi jednotlivými roky je značně proměnlivý kalendářní termín jak pro počátek, tak pro vrchol letu. Pro indikaci ošetření nejsou zatím plně ověřená kritéria. Orientační práh škodlivosti pro zavíječe kukuřičného je 5 a více snůšek na 10 rostlin. Vzhledem k tomu, že se snůšky vajíček v porostu špatně hledají a v rámci větších pozemků mají značně nerovnoměrný výskyt, je vhodnější rozhodovat o strategii ochrany vůči zavíječi podle stupně poškození porostů v podniku nebo v regionu v předchozím roce. Je třeba zohlednit pravidelnost a intenzitu výskytu, náchylnost odrůd, vzdálenost porostů od loňských kukuřic, agrotechniku a osevní postup.

Zavíječ kukuřičný - housenka

Bázlivec kukuřičný

Brouci bázlivce kukuřičného (Diabrotica virgifera) se mohou líhnout od počátku července až do srpna, letová aktivita a kladení vajíček může přetrvávat až do konce září. Larvy poškozují kořeny kukuřice a při 50 % poškození kořenového systému dochází k polehnutí rostlin. Tyto rostliny se snaží znovu napřimovat, a proto mají tvar označený termínem „husí krky“. Dospělci škodí žírem na květech a zrnech v mléčné zralosti i žírem na listech, v nichž způsobují tzv. okénkování nebo čárkovitý žír. Hromadný žír brouků na klasech zabraňuje vývoji zrn v klasu (nepravidelná hluchost klasu).

Na bázlivce možno aplikovat některý z povolených insekticidů ze skupiny pyretroidů.

Bázlivcem kukuřičným způsobené tzv. husí krky

Lesknáček čtyřskvrnný

V některých regionech byly na dozrávajících palicích kukuřice pravidelně zjišťovány škody žírem ptáků a v některých lokalitách i dospělci lesknáčka čtyřskvrnného (Glischrochilus quadrisignatus), zejména na pozdějších hybridech. Jde o 4–8 mm dlouhého broučka s černými krovkami, na kterých jsou na každé krovce dvě nápadně žlutooranžové skvrny. Larvy se živí rostlinným materiálem v půdě. Dospělci se líhnou na přelomu června a července. Na kukuřici mohou dospělci vyžírat měkká zrna a žír začíná většinou ve vrcholové části palice. Ptáci i brouci preferují rostliny na okrajích polí. V ČR není zatím registrován žádný insekticid na ochranu proti lesknáčkovi. Vzhledem k tomu, že je škůdce přitahován látkami, které vylučují poraněné rostliny, je třeba provádět důslednou ochranu proti zavíječi kukuřičnému.

Lesknáček čtyřskvrnný

Řepka ozimá

Hlavním předpokladem dobrého a rychlého vzcházení ozimé řepky a dobré účinnosti aplikovaných půdních herbicidů, kromě dalších faktorů, je jemně drobtovitá, stejnoměrně připravená a dobře ulehlá půda. Příliš kypré či hrudovité (kamenité) půdy je třeba před aplikací herbicidů uválet. Účinnost i velmi kvalitního půdního herbicidu na hrudovitých a kamenitých půdách je nedostatečná, protože semena plevelů z pod hrud či kamenů vyklíčí, aniž by se dostala do styku s účinnou látkou půdního herbicidu. V těchto případech je vhodnější vyčkat s aplikací herbicidů až na vzešlé plevele.

Plevele

Vzhledem k časnému setí je řepka vystavena konkurenci plevelů již při vzcházení a dlouhá doba růstu a „redukce“ olistění rostlin přes zimní období poskytují prostor a čas pro rozvoj plevelů klíčících již na podzim. Jedná se hlavně o vzrůstné plevele, tj. heřmánkovec přímořský, svízel přítulu, pýr plazivý a v podzimním období také výdrol obilnin. K přímé škodlivosti plevelů (odběr živin, vody, zastínění atd.) je nutno připočítat i následné komplikace při sklizni zaplevelených ploch. Na většinu plevelů dobře působí doporučené půdní herbicidy. V případě většího výskytu heřmánkovitých plevelů, výdrolu obilnin a pýru plazivého možno použít i postemergentní aplikaci povolenými herbicidy.

Plevele v řepce na podzim je nutno odstranit

Výdrol obilnin

Nejjednodušším opatřením proti výdrolu obilnin je snížit sklizňové ztráty obilniny na minimum a provést včasnou podmítku, aby výdrol vzešel a byl zničen předseťovou přípravou půdy.

Aplikace graminicidů proti výdrolu se provádí zpravidla ke konci září, při minimálním zpracování půdy i opakovaně s první aplikací již v srpnu. Tímto ošetřením hubíme současně i chundelku metlici. Na hubení pýru je však nutno použít vyšší dávky graminicidů.

Výdrol obilnin je pro řepku konkurencí

Plži

Na lokalitách s většími srážkami, kde byl loni škodlivý výskyt slimáků, slimáčků a plzáků , je potřeba věnovat pozornost i těmto škůdcům. Největší škody způsobují slimáci na vzcházející řepce vyžíráním klíčků. Vylíhlí slimáčci se v prvních fázích vývoje živí řasami. Ty rostou hlavně na vlhčích (zastíněných) a kyselejších lokalitách. Pokud musíte na těchto lokalitách řepku zaset, tak pole předem podle půdního rozboru povápněte. Optimální životní podmínky a především nutný úkryt před vyschnutím a predátory slimákům poskytují: intenzivní pěstování řepky, časnější termíny setí ozimů, pěstování meziplodin, zaorávání slámy a chrástu cukrovky i minimální zpracování půdy. Kultivací počet slimáků klesá. Aktivitu slimáků také silně ovlivňuje půdní struktura. Hrudkovitá struktura usnadňuje jejich pohyb, neboť je v ní dostatek prostoru mezi jednotlivými hrudkami. Proto je výhodné hrudkovitou půdu po zasetí uválet.

Pro chemickou ochranu proti slimákům a plzákům v polních kulturách lze použít:

Granulované návnadové přípravky se doporučuje aplikovat do porostu či na osetou plochu ve večerních hodinách rozmetáním na široko. Na ohrožených pozemcích s pravidelným výskytem plžů je velmi důležité i preventivní ošetření okrajů pozemků o šířce přibližně 10 m - hlavně kolem příkopů, polních cest a remízků. Dodávané návnadové přípravky jsou po určitou dobu odolné proti vlhkosti, takže toto opatření bezprostředně po zasetí je asi 1 týden účinné i po slabších dešťových srážkách. Případně podle monitoringu výskytu plžů - pro slimáčky Deroceras spp.: při zjištění 3 jedinců na 1 past 50×50 cm za 1 den ošetřete pozemek celoplošně těsně (2–3 dny) před vzcházením ozimé řepky. Podrobnější metodika včetně provádění monitoringu bývá uváděna na etiketě přípravků. Nejúčinnější ochranou proti těmto škůdcům je však kvalitní agrotechnika.

Řepka poškozená žírem slimáčků

Hmyzí škůdci

V oblastech s pravidelným škodlivým výskytem dřepčíků rodu Phyllotreta, dřepčíka olejkového a krytonosce zelného doporučuje vysévat pouze osivo namořené vhodným insekticidem (pokud bude povolen přípravek). Na dřepčíky rodu Psylliodes a Phyllotreta a fomovou hnilobu brukvovitých účinkuje i biologické mořidlo Integral Pro.

V některých oblastech také lokálně způsobuje v některých letech během září a října poškození vzcházejících porostů řepek třetí generace pilatky řepkové.

Kvůli nepoužívání mořidel s insekticidní složkou se v některých oblastech zvýšila škodlivost i dalších škůdců - osenice polní, zápředníčka polního a mšice broskvoňové. Mšice broskvoňová je, kromě přímé škodlivosti, intenzivním přenašečem viróz. Škodlivost lehkých viróz lze u řepky do určité míry cílenými zásahy snížit.

V případě zjištění silnějšího výskytu těchto škůdců proveďte ihned insekticidní ochranu některým z povolených přípravků. Proti mšici broskvoňové je v podzimním období důležité provést rychle insekticidní ochranu i při malém výskytu mšic v porostu a podle potřeby ošetření opakovat. V některých oblastech se u mšice broskvoňové projevila vůči pyretroidům rezistence a cílená ošetření byla často nedostatečně účinná.

Dřepčík olejkový a jím způsobené požerky na listu

Nádorovitost kořenů brukvovitých

Lokálně byla zjištěna i nádorovitost kořenů brukvovitých (Plasmodiophora brassicae). Patogen napadá všechny rostliny z čeledi brukvovité i některé rostliny z jiných čeledí. Výskyt choroby v ČR je lokální, na zamořených lokalitách často ohniskový. Choroba je na zamořených lokalitách nejčastěji evidována v porostech z výdrolu a v porostech setých před agronomickým termínem pro danou oblast. Existuje více ras patogenu, znalosti o výskytu jednotlivých ras v ČR nejsou zatím k dispozici.

Je nutno preventivně zabránit zamoření dosud zdravých pozemků - zamezit šíření spor prostřednictvím zemědělské techniky. Udržovat optimální pH 6,5 až 7 na lokalitě výskytu, bezprostředně před pěstováním brukvovité plodiny provést vápnění půdy, a to nejlépe páleným vápnem. Přerušit osevní sled brukvovitých minimálně na 6 let. Vyloučit pěstování brukvovitých meziplodin. Dodržet agronomický termín setí pro danou lokalitu, neset ozimou řepku předčasně - pod 15 °C jsou rostliny méně napadány. Využít odolných hostitelských rostlin, které donutí vyklíčit trvalé spory, ale neproběhne na nich celý vývojový cyklus. Na zamořených plochách volit odrůdy s vyšší odolností vůči nádorovitosti kořenů brukvovitých.

Nádorovitost kořenů brukvovitých

Uváděné informace by měly posloužit jako vodítko ke sledování porostů a pro práci v terénu.