BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - Duben a květen 2023

18. 04. 2023 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 3371x

Na jádrovinách škodí v tomto období zejména padlí jabloně, strupovitost jabloně a strupovitost hrušně, ze škůdců svilušky a různé druhy mšic, dále obaleči pupenoví - na koncích letorostů jsou sbalené listy, mladé plůdky jabloní po odkvětu poškozují pilatka jablečná, pilatka hrušková a zobonosky. Na hrušních škodí také rzivost hrušně a mera skvrnitá.

Proseeds

Uváděné informace by měly posloužit jako vodítko ke sledování porostů a pro práci v terénu.

Ovocné stromy

Na jádrovinách škodí v tomto období zejména padlí jabloně, strupovitost jabloně a strupovitost hrušně, ze škůdců svilušky a různé druhy mšic, dále obaleči pupenoví - na koncích letorostů jsou sbalené listy, mladé plůdky jabloní po odkvětu poškozují pilatka jablečná, pilatka hrušková a zobonosky. Na hrušních škodí také rzivost hrušně a mera skvrnitá.

Na stromech s menší násadou plodů je potřeba sledovat ve feromonových lapačích již i nálety první generace obaleče jablečného a včas proti tomuto škůdci zasáhnout. Obdobně to platí i u obaleče švestkového na slivoních.

S postupujícím oteplováním narůstají v posledních letech výskyty i škodlivost roztočů na ovocných i okrasných výsadbách. Nejedná se jenom o svilušky, ale také o různé vlnovníky a hálčivce.

Hálčivec jabloňový

Hálčivec jabloňový je škůdcem zejména mladých a intenzivních výsadeb jabloní, hrušní a kdouloní na slabě rostoucích podnožích. Může způsobovat závažné škody i v ovocných školkách. Ke škodlivým výskytům hálčivců dochází zejména v důsledku vyhubení dravých roztočů neselektivními insekticidy (zejména pyretroidy).

Poškození začíná být zjevné od začátku až poloviny června. V suchých létech jsou listy bez lesku, horní strana listů se zbarvuje dohněda a lžícovitě se prohýbá a roluje. Stromy mají stříbřitý nádech. Při silnějším výskytu dochází i k opadu listů a k zasychání vrcholků letorostů. Pokud se přemnoží již v době květu může poškodit odrůdy náchylné ke rzivosti: Golden Delicious, Elstar, Idared aj. Plody jsou na povrchu rzivé a slupka je drsná. Hálčivec má i 10–12 překrývajících se generací za rok. Maximální populační hustota je v srpnu.

Ve výsadbách jabloní se však běžně vyskytují přirození nepřátelé hálčivce jabloňového (Zetzilica mali, Euseius finlandicus, Typhlodromus pebibis, Amblyseius andersonii). Pokud si je nezredukujete nevhodnou chemickou ochranou (zejména pyretroidy), počet přezimujících hálčivců běžně nebývá velký a během vegetace se příliš nepřemnoží.

Hálčivec a vlnovník na hrušni

Hálčivec hrušňový při jarním přemnožení napadá rašící listy i květy a škodí i na plůdcích. Červené puchýře na zakrnělých listech a květech postupně hnědnou až černají a roztoči se stěhují na letorosty. V Polabí byl tento roztoč zjištěn i na jabloních.

Na hrušních se také silně přemnožili vlnovníci, zejména vlnovník hruškový způsobující bradavičnatost listů hrušní a spolu s ním již zmiňovaný hálčivec jabloňový. Všichni uvedení roztoči patří do příbuzenstva eriophyidních roztočů způsobujících známou plstnatost a kadeřavost listů révy vinné. Vyskytují se většinou na starších hrušních, ale občas se najdou i na mladých výpěstcích v ovocných školkách, protože z mateřských stromů se lehce přenesou napadenými očky při očkování nebo roubování. Oplodněné samičky škůdce přezimují v pupenech nebo v prasklinách kůry.

Chemické ošetření slabě napadených hrušní nebývá nutné. Obvykle stačí větvičky s poškozenými listy odřezat a spálit. Přípravky na hálčivce nejsou v ČR do jádrovin povoleny, ale lze předpokládat účinnost akaricidů používaných proti sviluškám. Při silnějším napadení v předcházejícím roce můžeme stromy ošetřit (obdobně jako révu vinnou) na jaře po vyrašení a za 10–14 dnů opakovaně sirnatými přípravky: např. Kumulus WG, Sulfolac, Sulfurus, Thiovit Jet aj. Toto ošetření omezí i případné výskyty svilušky chmelovéovocné. V integrované ochraně možno k regulaci využít i dravé roztoče Typhlodromus pyri.

Hálčivec hrušňový
Hálčivec hrušňový

Vlnovník hruškový
Vlnovník hruškový

Vlnovník hruškový
Vlnovník hruškový

Zobonosky na ovocných dřevinách

Zobonosky jsou typičtí nosatcovití brouci, kteří mají charakteristický dlouhý nosec. Jsou 4,5–7,5 mm dlouzí, různě leskle kovově zbarvení - purpuroví, bronzoví, fialoví a často zlatozelení.

Nejčastěji se vyskytuje zobonoska jablečná a zobonoska ovocná. Oba druhy z jara škodí na pupenech, květech a listech a později vykusují drobné jamky v mladých plůdcích, nejčastěji jabloní, ale i hrušní, třešní, višní, slivoní, meruněk, broskvoní i trnek a hlohu. Poškozené plody se následkem žíru příznačně deformují. Plody, do kterých jsou nakladena vajíčka, mají samičkami nakousnuté stopky a opadávají. Podobné škody způsobuje i zobonoska třešňová. Zobonoska prýtová klade vajíčka do mladých letorostů jabloní, hrušní, třešní, višní a slivoní a zobonoska jabloňová do řapíků jednotlivých listů jabloní. Napadené letorosty pak zasychají a visí dolů. Zobonoska révová nakusuje řapíky listů hrušní a révy vinné a zavadající listy pak stáčí do typických „doutníků“. Obdobné smotky na lísce způsobuje zobonoska lísková.

Larvy se vyvíjejí ve spadlých plodech, nakousnutých prýtech a listech. Dorostlé larvy se zavrtávají do půdy. Buď přezimují nebo se z nich ještě na podzim v témže roce vyvinou dospělci, kteří vyžírají pupeny ovocných dřevin a přezimují v půdě, ve spadaném listí nebo jiných úkrytech.

Výskyt brouků lze monitorovat navázáním pásů vlnité lepenky na kmeny stromů. Pásy se navazují koncem srpna. Na zahradách lze brouky likvidovat v pásech z vlnité lepenky nebo setřásat do plachty a ničit, případně sbírat opadané plody s larvami.

Při silnějším napadení, které se nejlépe určuje sklepáváním brouků z větví nebo prohlížením mladých plůdků nebo letorostů, je vhodné po odkvětu provést ošetření přípravky: Mospilan, Spintor aj.

Zobonoska ovocná
Zobonoska ovocná

Zobonoska révová
Zobonoska révová

Poškození plodů zobonoskami
Poškození plodů zobonoskami

Poškození plodů zobonoskami
Poškození plodů zobonoskami

Poškození plodů zobonoskami
Poškození plodů zobonoskami

Svinování listů zobonoskou révovou
Svinování listů zobonoskou révovou

Mera skvrnitá

Mera skvrnitá je u nás jedním z hlavních škůdců intenzivních výsadeb hrušní. Na rozdíl od mery jabloňové, jenž přezimuje ve stadiu vajíček, přezimuje v dospělém stadiu v trhlinách kůry kmenů a větví. Již od konce února při teplotách nad 9 °C, kladou samičky vajíčka na kůru větviček a na šupiny pupenů. Vrchol kladení vajíček bývá v dubnu a květnu. Larvy se líhnou již před květem a sají na rašících listech i květních pupenech. Po třetím svlékání na líci listů a později i na letorostech a plůdcích. V průběhu května se líhnou okřídlení jedinci. Samičky kladou skupiny vajíček výhradně na zelené části větví.

Listy (mladé výhony) napadených hrušní jsou ulepené medovicí, deformované, později hnědě až černě zbarvené, postupně i nekrotizují. Při silném napadení snižuje výnosy a oslabuje stromy. Má 3 až 4 generace ročně.

Práh škodlivosti po odkvětu je 10 vajíček a nymf na 100 listů (nebo 40 vajíček a nymf na 100 růžic). Práh škodlivosti v době maximálního výskytu dospělců v průběhu celé vegetace je 20 a více dospělců na 100 větví zjištěných pomocí sklepávala (platí pro všechny následující generace).

Mezi preventivní opatření náleží podpora přirozených nepřátel, mezi které patří drobné dravé ploštice z čeledi Anthocoridae (rody AnthocorisOrius aj.), slunéčka, především dvoutečné či čtrnáctitečné a momentálně nejvíce rozšířené invazivní slunéčko Harmonia axyridis. Významnou roli také hrají parazitoidi, např. Trechnites psyllae, dále škvor obecný, zlatoočka, pavouci a další živočichové. Nepřehnojovat rostliny dusíkem. Omezení používání širokospektrálních insekticidů.

Na mnoha lokalitách již byly zjištěny rezistentní populace mery vůči pyretroidům. Zde je doporučeno aplikovat již v předjaří řepkový olej (Ekol, Biool) s kaolinem a 2–3× po 7–10 dnech opakovat. Toto ošetření omezí pohyb, dezorientuje a omezuje kladení přezimujících samiček.

Ošetření proveďte proti první generaci již před květem a proti druhé generaci v polovině května. Na zjištěné nymfy aplikujte Sivanto Prime, SpinTor a na pozdější ošetření proti dospělcům Harpun, Pozitron, Safran, Sivanto prime, Vargas, Vertimec 1.8 EC, Voliam Targo. Jestliže bude účinnost použitých selektivních přípravků dostatečná, nejsou další ošetření obvykle již potřebná, protože v letním období jsou populace mery již regulovány přirozenými nepřáteli.

Mera skvrnitá
Mera skvrnitá

Rzivost hrušně

Tato nápadná houbová choroba (Gymnosporangium sabinae) postihuje zejména listy hrušní. Jednotlivé odrůdy hrušní jsou k chorobě různě náchylné. Při silnější infekci dochází k redukci nárůstu letorostů, velikosti listů i plodů. Jedná se o dvoubytnou rez, jejímž mezihostitelem (sekundárním hostitelem) je rod hrušeň a hlavním (primárním) hostitelem některé druhy jalovce - především jalovec čínský a zvláště jeho některé kultivary - jalovec prostřední. Někdy uváděný jalovec klášterský je napadán jen ojediněle. Hostiteli rzi hrušňové nejsou příbuzné rody cypřišek, zerav a zeravec. Rzivost hrušně je škodlivé onemocnění jak pro hrušeň, tak pro hostitelské druhy jehličnanů. Napadené jalovce mají světlejší zabarvení, slabší růst, někdy zasychají větvičky a pro hrušně zůstávají trvalým zdrojem infekce.

Základem ochrany je dostatečná prostorová izolace mezi oběma hostiteli (min. 150–200 m) a výběr nehostitelských druhů jehličnanů a méně náchylných odrůd.

Lze využít i chemickou ochranu, která by měla být preventivní, tj. před vznikem infekce. Většina přípravků účinkujících proti strupovitosti jádrovin tlumí i výskyty rzivostí, pokud se použijí v době před květem a krátce po odkvětu hrušní. Jde např. o přípravky: Difol, Difcor 250 EC, Score 250 EC,Alcoban, Luna Experience, Belanty aj.

Rzivost hrušně
Rzivost hrušně

Rzivost hrušně
Rzivost hrušně

Příznaky na primárním hostiteli rzi - jalovci
Příznaky na primárním hostiteli rzi - jalovci

Strupovitosti

Strupovitost jabloně (Venturia inaequalis) a strupovitost hrušně (Ventura pyri) jsou si v bionomii podobné, fenologicky se však ve vývoji liší. Plodnice (pseudoperithecia) i askopory jsou si morfologicky velmi podobné. Choroba poškozuje listy, plody i květy. Na listech způsobuje sazovité skvrny, které nekrotizují a silně napadené listy opadávají. Opadávají i silněji napadené květy a mladé plůdky. Větší plody jsou typicky strupovité, často se deformují a někdy i praskají. Pozdní infekce se mohou projevit i na naskladněných plodech. Houba přezimuje ve formě plodniček (pseudoperithecií) v napadených spadaných listech, kde začátkem vegetace ve vřeckách dozrávají dvoubuněčné výtrusy (askospory). Askospory působí primární infekci. Nebezpečí vzniku primárních infekcí končí až po úplném rozkladu loňských listů, což bývá v našich podmínkách přibližně koncem června. V suchém roce i déle. Hlavní období primární infekce je zpravidla u jabloní od fáze růžového poupěte do období 2 týdnů po odkvětu, kdy se z plodnic uvolňuje nejvíce askospor. U hrušní napadá choroba i letorosty, ve kterých může přezimovat. Při šíření strupovitosti hrušně proto mají velký význam i primární konidiové infekce, které se uvolňují z konidioforů na napadených letorostech.

Základem úspěšné ochrany je zvládnutí primárních infekcí (duben až červen) pomocí kvalitní (preventivní i kurativní) chemické ochrany, prováděné na základě sledování průběhu počasí v intervalu 7–14 dní některým z přípravků: Belis, Chorus 50 WG, Atos, Difcor 250 EC, Score 250 EC, Delan Pro, Tercel, Faban, Luna Experience, Merpan 80 WG, Belanty, Polyram WG, Fontelis, Gladius 450 SC, Minos Forte, Mythos 30 SC, Domark 10 EC aj. Pro ekologickou produkci lze použít: Defender, Kumar, Sulfolac 80WG, Sulfurus, Thiovit Jet, Vitisan, Vrbová kůra aj.

Strupovitost jabloně
Strupovitost jabloně

Silný výskyt strupovitosti hrušně
Silný výskyt strupovitosti hrušně

Diplokarponová skvrnitost jabloně

Diplokarponová skvrnitost jabloně (Diplocarpon mali) je nově zavlečená choroba, která se u nás rychle rozšiřuje. Některé odrůdy jabloní jsou k napadení náchylnější než ostatní, jako jsou např.: ‘Topaz’, ‘Gala’, ‘Jonagold’, ‘Golden Delicious’, ‘Luna’ aj. Choroba se nejčastěji začne šířit po déle trvajících deštích v polovině léta, kdy se na vrchní straně listů objevují šedočerné difuzní skvrny, které následně splývají do větších chlorotických a následně odumírajících, červenofialově ohraničených oblastí. Při větší početnosti skvrn listy žloutnou a předčasně opadávají. Opad listů zpravidla začíná 2 týdny po objevení prvních příznaků. V případě velice silné infekce pak dochází k předčasnému odlistění stromů. Na stromech zůstanou jen holé větve s malými plody, které již dále nerostou a mohou být na nich malé, černé skvrnky. Defoliace může kromě malých jablíček negativně ovlivnit i tvorbu květních pupenů na podzim, což vede k redukci násady plodů v dalším roce.

Choroba přezimuje na spadaném listí. Na jaře se na nich uvolňují askospory, které způsobují primární infekci. V průběhu vegetace se vytvářejí konidie způsobující sekundární infekci. K propuknutí choroby je zapotřebí relativně dlouhotrvající povrchové ovlhčení listů a teploty okolo 20–25 °C.

V současné době není v ČR proti této chorobě registrován žádný přípravek. Doporučuje se aplikace po odkvětu jabloní některým z přípravků na ochranu proti strupovitosti jabloně, které by mohly působit v rámci jeho reziduální účinnosti.

Padlí jabloně

Padlí jabloně (Podosphaera leucotricha) vytváří bělavé povlaky na listech, květech, letorostech a mladých plodech. Silněji napadené části hnědnou a zasychají. Na plodech je kromě toho i příčinou mramorovité korkovitosti (rzivosti). Při silnějším napadení dochází k tvorbě malých listů, redukci přírůstků až k zasychání silně napadených letorostů a následné zmenšení velikosti plodů. Přezimuje myceliem v pupenech, ze kterých se v následujícím roce šíří. Infekce většinou začíná od období 7–10 dnů před květem a končí v červenci. Optimální pro rozvoj infekce je vyšší teplota a vyšší nebo kolísavá vzdušná vlhkost.

Ochrana je nezbytná především u náchylných odrůd a v lokalitách s pravidelným výskytem padlí (slunné, suché polohy). Poprvé se ošetřuje již v období 1 až 2 týdny před květem a dále podle potřeby v intervalu 7–14 dnů až do července v závislosti na infekčním tlaku přípravky: Belis, Cyflamid 50 EW, Tercel, Luna Experience, Belanty, Topas 100 EC, Fontelis, Domark 10 EC aj. Pro ekologickou produkci lze použít: Kumulus WG, Lecitiny, Sulfonac 80WG, Sulfurus, Thiovit Jet, Vrbová kůra aj.

Padlí jabloně
Padlí jabloně

Antirezistentní strategie v ochraně proti houbovým chorobám

Z důvodu zabránění nebo alespoň oddálení nástupu rezistencí se doporučuje dodržovat tyto zásady antirezistentní strategie:

  • nepoužívat sólo aplikace strobilurinových (triazolových) fungicidů, ale kombinovat je s kontaktními fungicidy (dithianon, kaptan, metiram, aj.);
  • používat plné dávky strobilurinů (triazolů) ve směsi;
  • nepoužívat blokové aplikace stejných látek (skupin);
  • v případě potvrzení rezistence je nutné vyřazení přípravku ze systému ochrany.

Mšice na jabloních

Na jabloních škodí monocyklická (má jen jeden okruh hostitelských rostlin) mšice jabloňová. Přezimují vajíčka v blízkosti květních a listových pupenů na kůře větví a na jabloňových letorostech. V dubnu se líhnou larvy. Mšice sají na spodní straně listů. Okřídlené samičky se rozlétají a zakládají kolonie na dalších jabloních. Je často přehlížena, protože je žlutozelená a nemění barvu poškozených listů a letorostů. Při silnějších výskytech, kromě poškození mladých letorostů, které zasychají, poškozuje také plody. Napadené plody podle stupně poškození, buď opadnou nebo zůstanou drobné, nahloučené, zelené, deformované bez chuti až do sklizně. Tato mšice škodí na jabloních celoročně.

Nápadnější poškození způsobuje dicyklická mšice jitrocelová. Napadené listy se zkrucují a zbarvují do červena. Již koncem května a v červnu přelétají tyto mšice z jabloní na jitrocele. Na jabloně se opět vracejí až v září.

Lokálně se může škodlivě přemnožit rovněž i mšice vlnatka krvavá. V létě tvoří na větvích a na starém dřevě jabloní husté bílé vločkovité (voskové) povlaky pokrývající kolonie mšic. Po rozmáčknutí tvoří červenou kaši. Na větvích a kořenech způsobuje nádorky, později infikované různými houbami.

Mšice jabloňová a poškození plůdků
Mšice jabloňová a poškození plůdků

Mšice jabloňová a poškození plůdků
Mšice jabloňová a poškození plůdků

Mšice jitrocelová - poškození listů
Mšice jitrocelová - poškození listů

Kolonie mšice vlnatky krvavé
Kolonie mšice vlnatky krvavé

Mšice na peckovinách

Broskvoně jsou kromě kadeřavosti také poškozovány mšicí broskvoňovoumšicí hnízdotvornou. Její poškození bývá mnohdy zaměňováno s kadeřavostí.

Na slivoních také škodí různé druhy mšic. Mšice kromě poškození listů a mladých letorostů přenášejí virové choroby, u slivoní zejména virové neštovice slivoně (virovou šarku švestek - Plum pox virus).

V oblastech, kde v loňském roce i v plodných výsadbách třešní silněji škodila mšice třešňová, sledujte její výskyty a v případě potřeby (po odkvětu alespoň 5 kolonií na 100 letorostech) ošetřete.

Mšice broskvoňová
Mšice broskvoňová

Poškození listů mšicí hnízdotvornou
Poškození listů mšicí hnízdotvornou

Mšice třešňová a poškození listů
Mšice třešňová a poškození listů

Mšice třešňová a poškození listů
Mšice třešňová a poškození listů

Mšice na bobulovinách

Na červeném rybízu škodí především mšice rybízová projevující se červenofialovými „puchýři“ na listech a na vrcholcích výhonků mšice srstková.

Mšice rybízová na červeném rybízu
Mšice rybízová na červeném rybízu

Mšice rybízová na černém rybízu
Mšice rybízová na černém rybízu

Mšice rybízová na bílém rybízu
Mšice rybízová na bílém rybízu

Mšice srstková na rybízu
Mšice srstková na rybízu

Ochrana proti mšicím

Účinná ochrana je po odkvětu při zjištění prvního výskytu, nejpozději však do konce června. Většinu ovocných dřevin začínají dicyklické mšice opouštět již koncem května.

K ošetření mšic možno použít přípravky: Mospilan 20 SP, NeemAzal-T/S), Teppeki, Sanium Al, Sianto prime, Pirimor 25 WG, Movento aj.

Výskyty mšic redukují jejich přirození nepřátelé - slunéčka a jejich larvy, larvy pestřenek, larvy zlatooček, ploštice, škvoři, pavouci a někteří draví roztoči. Proto k ošetření vždy upřednostňovat jen takové přípravky, které tyto hmyzí predátory šetří a neničí.

Skvrnitosti listů peckovin

V rizikových polohách ošetřujeme višně proti skvrnitosti listů višně (Blumeriella jaapii) a meruňky proti hnědnutí listů meruňky (Apiognomonia erythrostoma) přípravky: Delan 700 WDG, Luna Experience, Merpan 80 WG, Zato 50 WG aj.

Skvrnitost listů višně
Skvrnitost listů višně

Pilatky na slivoních

Švestky a renklódy (zejména raně kvetoucí odrůdy) jsou lokálně až silně poškozovány pilatkou švestkovoupilatkou žlutou. Napadení pilatkami může být také jednou z příčin slabé násady plodů. Drobné vosičky se líhnou v době kvetení slivoní, na nichž se živí nektarem a pylem. Při dokvétání kladou vajíčka jednotlivě do květních kalichů. Vylíhlé bělavé housenice pak vyžírají tvořící se plůdky, které opadnou. Postupně housenice opouští zavadající plůdek a vžírá se do dalšího plůdku a může poškodit i 3–4 plody. Dospělé housenice opouštějí plody a přezimují v zámotcích v půdě. Mají jednu generaci ročně. Typické projevy napadení po odkvětu jsou na opadlých plůdcích černé tečky, u větších plůdků (do velikosti 1 cm) i zřetelné černé otvory s trusem housenic. Rozdrcená larva i poškozený plod mají zvláštní nepříjemný zápach po štěnicích.

Na zahradách lze poškození plůdků tímto škůdcem podstatně snížit i včasným vyvěšením bílých lepových desek - před květem raných odrůd, alespoň 4 kusy na strom z jeho jižní strany.

Prahová hodnota pro ošetření bývá překročena, pokud se na konci květu slivoní v kontrolované výsadbě v náhodně odebraném vzorku 100 nejvyvinutějších odkvetlých kvítcích, na nejdříve kvetoucí odrůdě zjistí nejméně:

  • při slabší až střední násadě plodů je prahem škodlivosti výskyt 5 plůdků s vajíčky na 100 plodů;
  • při silnější násadě je to 10 plůdků s vajíčky pilatek na 100 plodů;
  • případně 10 dospělců pilatek na 1 lepovou desku za 2 dny. Letová aktivita dospělců je sledována pomocí bílých lepových desek, které se vyvěšují týden před květem slivoní.

Chemická ochrana se optimálně provádí při dokvétání slivoní, v době opadu cca 80–90 % květních plátků. Povoleny jsou pouze pyretroidy: Decis Mega, Dinastia. Avšak použití pyretroidů v ovocných dřevinách se, především z důvodu vysoké toxicity pro užitečné členovce, během vegetace nedoporučuje! Z těchto důvodů je aplikujte jenom na počátku vegetace.

Poškození pilatkou švestkovou
Poškození pilatkou švestkovou

Vlnovníci na slivoních

Pěstitelům švestek také již více let (zejména v nových výsadbách) dělá starost vlnovník višňový způsobující kadeření, zakrňování a odumírání listů a vzrostných vrcholů na letorostech, v jehož důsledku se letorost mění na „koště“ a u silněji napadených stromů rovněž způsobuje i kornatění slupky na plodech, které kvůli tomu během růstu praskají a trpí klejotokem. Vlnovník višňový je především známý jako významný škůdce slivoní (meruněk i broskvoní) ve školkách. Při silném napadení slivoní ve školkách dochází k poškození terminálních vrcholů letorostů a následnému nežádoucímu větvení letorostů - metlovitosti.

Na jaře, na počátku rašení, nejlépe v době, kdy dochází k nalévání pupenů slivoní, porosty ošetříme oleji nebo ještě lépe sirnými přípravky, např.: Kumulus WG, které vlnovníka silně zredukují. Velmi dobré zkušenosti jsou s přípravky, např.: Sulka-K, Sulka New, Sulka Extra aj.). Matečnice i očkovanci se při rašení mohou ošetřit i akaricidem Milbeknock. Pokud bylo napadení silné, je vhodné ošetření za 10–14 dní opakovat. Při silném napadení je vhodné ošetření opakovat i v průběhu vegetace - koncem léta tak, aby se zabránilo samicím v jejich přesunu a osídlení pro ně vhodných míst k přezimování. V integrované ochraně možno k jeho regulaci využít i dravé roztoče Typhlodromus pyri.

Na neošetřovaných starších stromech slivoní se také, zejména na spodních větvích a ve vlhčích lokalitách i na celých stromech mohou vyskytovat na listech 1–3 mm výrůstky (hálky), které vytvářejí roztoči vlnovník trnkový, případně i hálčivec švestkový. Jejich škodlivost je však minimální, a proto se ochrana zpravidla nedělá. Většinou postačí prořezat koruny stromů. V případě nějakého mimořádného přemnožení ošetřete stromy při rašení podobně jako u vlnovníka višňového.

Při silnějším výskytu štítenek a puklic, je vhodné po vyrašení v době hromadného rozlézání nymf aplikovat oleopřípravky, případně i Mospilan 20 SP, Movento 100 SC.

Poškození plodů vlnovníkem višňovým
Poškození plodů vlnovníkem višňovým

Vlnovník trnkový na listu
Vlnovník trnkový na listu

Hnědé padlí angreštu

Citlivé odrůdy angreštu se ošetřují proti hnědému padlí angreštu (Podosphaera mors-uvae) při rašení (před květem) a opakovaně 2–3× po odkvětu v intervalech 5–10 dní (dodržet ochranou lhůtu) přípravky: Americké padlí STOP, Discus, Flint, Topas100 EC, Zato 50 WG a sirnatými přípravky: Kumulus WG, Sulfolac 80 WG, Sulfurus, Thiovit Jet nebo bio přípravky: Kumar, Lecitiny, Rock Effect, Serenade ASO, VitiSan aj. podle návodu k použití, nejlépe preventivně počátkem kvetení a nejpozději po odkvětu.

Tzv. rezistentní (odolné) odrůdy je vhodné také ošetřit alespoň preventivně, optimálně počátkem kvetení. K aplikovaným přípravkům se doporučuje přidat i vhodné smáčedlo.

Antraknózová skvrnitost jahodníku

Na jaře kulturu jahod očistíme od starých listů a zahušťujících odnoží, přihnojíme a dle potřeby ošetříme proti roztočíku jahodníkovému a případně, zejména u stáleplodících odrůd i proti antraknózové skvrnitosti jahodníku (Colletotrichum acutatum) přípravky: Amistar, Luna Privilege, Merpan 80 WG, Zato 50 WG.

Roztočík jahodníkový

Roztočík jahodníkový je mikroskopický roztoč (pouhým okem neviditelný), způsobující sáním kadeření a pomalý růst mladých (srdéčkových) listů napadených rostlin. Při silnějším napadení listy hnědnou a zasychají. Napadené rostliny jsou zakrnělé, téměř nerostou a nevytváří šlahouny. V následujícím roce nasazují podstatně méně květních poupat a plody se špatně vyvíjejí, jsou drobné, nekvalitní. Škůdce se nejvíce se množí v dubnu a na vrcholu léta. Jeho výskyt a šíření podporuje zapojený porost. Pasivně se šíří větrem a zejména vysazením napadené sadby.

Vysazujeme jenom zdravou uznanou sadbu na místo, kde se roztočík nejméně 3 roky nevyskytoval. Pomáhá přerušení souvislého porostu, a tím omezení přelézání škůdce na další rostliny. Zakrnělé silně napadené rostliny odstraníme.

Ošetření je třeba provádět zblízka, větším objemem postřikové jíchy a pod vysokým tlakem, směřujícím především do středu trsů (srdéček rostlin). První ošetření se doporučuje na jaře v době rašení. Ošetření je nutné 2–3x opakovat v intervalu 3–5 dnů a skončit nejpozději před začátkem tvorby poupat. Další ošetření je možné provádět až po sklizni plodů. Po sklizni je před ošetřením vhodné předem u porostu odstranit listy (cca 5cm nad zemí). K ošetření jsou přípravky: Movento 100 EC, Nealta, Vertimec 1.8 EC. Tato ošetření účinkují i proti svilušce chmelové.

Roztočík jahodníkový - poškození srdéčkových listů
Roztočík jahodníkový - poškození srdéčkových listů

Květopas jahodníkový

V ohrožených porostech se před květem jahodníku také provádí ochrana proti květopasu jahodníkovému, který je schopen zničit až 80 % sklizně. Jsou to 2–4 mm dlouzí, tmaví až černí nosatci, kteří nakusují stopky květních poupat, do kterých kladou vajíčka. Poupata vadnou, zasychají a opadávají. Na jahodnících brouci začínají úživný žír obvykle ve druhé polovině dubna až počátkem května v době, kdy začínají kvést jabloně. Hlavní doba kladení vajíček se shoduje s dobou plného květu jabloní a trvá potud, pokud jsou k dispozici nerozkvetlá poupata jahodníků. Poté se brouci stěhují na později kvetoucí růžokvěté rostliny (maliník, ostružiník). Larvy se vyvíjejí a kuklí ve spadlých zaschlých poupatech. Do roka se vyvine jedna generace.

Prahová hodnota pro ošetření je, pokud se prohlídkou 10 rostlin zjistí více než 10 % poškozených poupat (nakouslé květní stopky, zavadlá poupata).

Chemická ochrana se provádí při zjištění prvních brouků na jahodnících (cca v polovině dubna) přípravky: Benevia, SpinTor a před květem jahodníku pyretroidy: Decis Mega, Fast M, Karate se Zeon technologií 5 CS aj.

Šedá hniloba jahod

Zvláště na uzavřených zavlažovaných plochách je předpoklad výskytu šedé hniloby jahod (plíseň šedá; Botrytis cinerea). Choroba se šíří především za deštivého a teplejšího počasí. Šedá hniloba napadá čepele a řapíky listů, stopky květů, květy, nezralé plody a především zrající a zralé plody. Na řapících a stopkách květů vytváří šedohnědé ohraničené, protáhlé skvrny. Postižené květy hnědnou a zasychají. Napadené nezralé plody hnědnou, zrající a zralé plody měknou a hnijí. Napadené části za vlhka porůstají nápadné šedé porosty konidioforů a konidií. O napadení rozhoduje především počasí a dále mikroklima lokality, stav porostu a náchylnost odrůdy. Odolnější odrůdy jsou např.: ´Honeoye´, ´Darselect´, ´Kimberly´, ´Florence´, ´Tenira´, ´Symphony´, ´Elkat´, ´Induka´, ´Korona´, ´Polka´ aj.

Nejcitlivější k infekci jsou květy 2 až 3 dny po rozkvětu. Z napadených květních částí proniká mycelium do plodu. Pozdější přímé infekce plodů jsou již méně významné.

Kromě řádné agrotechniky (odplevelování, vyrovnané hnojení, vhodné mulčování) se u náchylných odrůd neobejdete bez včasného (na počátku kvetení) a účinného chemického ošetření, které dle potřeby po sedmi dnech zopakujte přípravky: Moniliová spála STOP, Signum, Switch, Teldor 500 SC, Prolectus, Luna Sensation, Kenja, Minos, Mythos 30 SC aj. a biopreparáty: Green Doctor, Kenja, Polyversum, Serenade ASO aj. Dávka aplikační kapaliny je minimálně 1 000 l/ha.

Šedá hniloba jahod (plíseň šedá)
Šedá hniloba jahod (plíseň šedá)

Réva vinná

Kadeřavost a plstnatost révy

Na více lokalitách byly zaznamenány významné výskyty roztočů. Při silnějším napadení, zejména kadeřavostí, jsou poškozena i květenství. Sledujte poškození a doporučuje se označit ohniska silného napadení k ošetření na počátku rašení v příštím roce.

Hálčivec révový způsobuje kadeřavost (akarinózu). Největší škody působí na počátku vegetace, v období po vyrašení, kdy napadá rašící očka a mladé letorosty. Silně napadené letorosty kadeřavostí jsou výrazně zpomaleny v růstu, dochází k deformacím listů: kadeření (děravé, potrhané) až hnědnutí (nekrózám) části listů a ke sprchání až zasychání květenství. V průběhu vegetace roztoči postupně přecházejí na horní listová patra. Celkový výnos a kvalita hroznů silně napadených keřů je nízká. Dřevo špatně vyzrává a v zimě snadno vymrzá.

Škodlivost vlnovníka révového způsobujícího plstnatost je poměrně malá. Na napadených listech vznikají velice nápadné vyvýšené puchýře na rubu vyplněny hustou plstí, v níž se roztoči zdržují. K významnějšímu poškození dochází jen při velmi silném napadení listů doprovázeném zmenšením a svinováním čepelí, a při napadení květenství.

Réva se ošetřuje jen v místech, kde byly v předcházejícím vegetačním období zaznamenány výskyty kadeřavosti nebo plstnatosti. Sirnatý přípravek Kumulus WG a u vinic do stáří 4 let Ortus 5 SC se aplikují při rašení nebo těsně po vyrašení révy. Proti vlnovníkům by mohl být také účinný i znovu nabízené přípravky (hnojiva) s polysulfidickou sírou: Sulka, Sulka-K, Sulka Extra s aplikací před vyrašením.

Přirozenými nepřáteli fytofágních roztočů (svilušek, hálčivců a vlnovníků) jsou draví roztoči. Jako biologická ochrana proti fytofágním roztočům (sviluškám a vlnovníkům) se s úspěchem používá uměle vysazovaný dravý roztoč Typhlodromus pyri pod obchodním názvem Typhlodromus pyri. Dravý roztoč nikdy populaci škůdce nevyhubí úplně, ale udržuje přirozenou rovnováhu, která vyhovuje i rostlinám. Dravý roztoč je schopný živit se též pylem rostlin, případně může i krátkodobě hladovět, proto přežívá i v době, kdy se fytofágní roztoči v lokalitě nevyskytují. Typhlodromus pyri ve vinicích přezimuje. Díky těmto vlastnostem je schopen potlačovat výskyt škodlivých roztočů i dlouhodobě, ale pouze za předpokladu, že se také dlouhodobě používají jen přípravky selektivní k dravému roztoči. Vůbec nejvyšší riziko představuje použití insekticidů na bázi syntetických pyretroidů. Tyto látky hubí dravé roztoče již v neuvěřitelně nízkých koncentracích! Obecně platí, že je nutné řídit se doporučeními dodavatele konkrétní populace dravého roztoče. Toto platí i v ostatních ovocných výsadbách.

Hálčivec révový - kadeřavost
Hálčivec révový - kadeřavost

Vlnovník révový - plstnatost
Vlnovník révový - plstnatost

Obaleči

Podle signalizace ošetřujeme proti první generaci obalečů - obalečíku jednopásémuobaleči mramorovanému. Ošetřují se jen významně ohrožené porosty (pravidelný silný výskyt).

Zelenina

Na skleníkových kulturách sledujte padání vzcházejících rostlin a případné výskyty třásněnek, mšic, molic či svilušek.

Plži

Ve vlhčích lokalitách pozor na poškození porostů slimáčkyplzáky. Pro ideální podmínky, které jsou v zahradnických kulturách, je škodlivost plžů trvalá po celé vegetační období. Poškození často bývá vstupní branou pro houbové a bakteriální choroby.

Proti plžům jsou tyto návnadové přípravky na bázi metaldehydu: Axela, Desimo Duo, Clartex Neo, Lima Oro, Medal, Metarex Inov/M, Slimax nebo fosforečnanu železitého: Ferramol, Natria, Sluxx HP aj. Ošetření se provádí na počátku napadení rovnoměrným posypem mezi pěstované plodiny, cestičky, pod pěstební stoly. Nesmí přijít do styku s ošetřovanou zeleninou. Fosforečnan železitý je požerový jed, snižuje žravost a následně způsobuje smrt. Uhynulí slimáci nejsou tolik vidět, jako po otravě metaldehydem. Použití v biozemědělství je podmínečně přípustné; jedná se o nejméně toxický moluskocid (pro člověka a necílové organizmy). Metaldehyd je požerový a dotykový jed, účinkuje rychle, navíc vyvolává nadměrnou sekreci slizu, a tím dehydrataci. Pro včely je neškodný. Doporučuje se aplikovat spíše za suššího počasí.

Z biologických přípravků lze použít Nemaslug, Phasmarhabditis-System na bázi parazitických hlístic. Přípravek se aplikuje zálivkou na ošetřované plochy suspenzí s bioagens dle návodu. Teplota substrátu nesmí klesnout pod 5 °C, optimum je při 15–20 °C, po dobu působení musí být půda nebo substrát optimálně vlhký. Jsou účinné zejména proti slimáčku síťkovanému a slimáčku polnímu a na plzáky z rodu Arion účinkuje pouze na mladé jedince.

Slimáček na salátu
Slimáček na salátu

Dřepčíci

Dřepčíci poškozují hlavně ředkvičky a košťáloviny. Největší škody způsobují na chráněných výhřevných plochách. Ředkvičky ošetřujeme např. pyretroidem Decis Mega. U košťálovin můžete použít i některý z dalších přípravků: Karate se Zeon technologií 5 CS, Scatto, NeemAzal-T/S, SpinTor aj.

Dřepčíci na ředkvičce
Dřepčíci na ředkvičce

Mšice

Sledujte výskyty mšic a při náletu porosty ošetřete. Signalizaci můžete sledovat i na eagri.cz. Proti mšicím jsou kromě pyretroidů i další přípravky: Gondola, Movento, Pirimor 50 WG aj. Do postřikové kapaliny je vhodné přidat i smáčedlo.

Mšice na salátu
Mšice na salátu

Mšice na paprice
Mšice na paprice

Vyslepnutí (bezsrdéčkovitost) košťálovin

Vyskytu je se zejména u květáku a kedluben a nejčastěji je způsobováno růstovým stresem (šokem) u předpěstované sadby - náhlé změny, mráz, sucho aj.

U květáku může být také hlavní příčinou nedostatek přijatelného molybdenu, případně i bóru.

Ze škůdců mohou vyslepnutí způsobit svými požerky na vegetačním vrcholu (srdéčku) mladých rostlin také larvy plodomorky zelné a krytonosce čtyřzubého. Toto poškození může také způsobit napadení mladých rostlin dřepčíky nebo mšicí zelnou.

K chemickému ošetření lze použít některý z přípravků povolených proti dřepčíkůmmšicím. Účinnou preventivní ochranou proti plodomorce zelné je pěstování brukvovité zeleniny na sušších a zejména větrnějších stanovištích, kterým se plodomorka zelná vyhýbá. Brukvovitou zeleninu pěstujte v dostatečné vzdálenosti od loňských porostů brukvovitých (včetně řepky) a včas likvidujte na pozemku i v okolí brukvovité plevele. U citlivějších druhů a odrůd brukvovitých podle potřeby přidejte do postřiku i listové hnojivo s mikroelementy molybdenem a bórem. V polohách s pravidelným výskytem těchto škůdců pěstujte zeleninu (pokud je to možné) pod netkanou textilií.

Vyslepnutí (bezsrdéčkovitost) košťálovin
Vyslepnutí (bezsrdéčkovitost) košťálovin

Květilky

Na pěstovaných košťálovinách narůstá škodlivost květilek. Nejškodlivějším druhem je květilka zelná, která způsobuje hospodářsky významné škody na všech druzích brukvovité zeleniny. Dále škodí květilka všežravá zejména na kedlubnu, kadeřávku, brokolici a ředkvi. Ke škodám působeným předchozími dvěma druhy se někdy připojují škody způsobené květilkou ředkvovou a květilkou kořenovou. Při teplém podzimu vzrůstají škody působené květilkami zejména na čínském zelí a růžičkové kapustě.

Larvy první generace květilky zelné způsobují poškození košťálovin, zvláště vysazeného květáku. Odumírání rostlin způsobují až 7 mm dlouhé bílé larvy, které ožírají kořínky a u ředkviček provrtávají bulvičky. Mouchy květilky kladou vajíčka koncem dubna až začátkem května na půdu k rostlinám. K signalizaci náletu imag můžete umístit do porostu bílé lepové desky pod úhlem 45°, na které se nalétávající mouchy přilepí. Larvy druhé a třetí generace pak většinou vyžírají chodbičky v košťálech a na bázích hlavních žeber listů (u hlávkového a pekingského zelí, hlávkové kapusty, květáku). Takto poškozená pletiva velmi často, především za vlhkého nebo deštivého počasí, podléhají druhotným bakteriálním hnilobám. Poškozovány jsou však i zdužnatělé kořeny (např. u japonských ředkví) nebo bulvičky a bulvy (ředkvička, vodnice, tuřín). Obdobné škody jako květilka zelná způsobuje i vzácnější květilka všežravá. Suché a teplé počasí výskyt květilek omezuje.

Nepřímá ochrana spočívá v pěstování brukvovité zeleniny na větrných otevřených polohách, co nejdále od loňských porostů brukvovitých plodin. Střídání brukvovitých plodin s jinými plodinami a ihned po sklizni odstranit z pole všechny košťály a jiné zbytky brukvovitých plodin. Poškození rostlin můžete také omezit pokrytím vysázených záhonů „netkanou textilií“, která kromě přirychlení, kvalitně přikryté kultury ochrání (okraje fólie pečlivě nahrnout zeminou) proti všem nalétavajícím škůdcům i proti mírnějším ranním mrazíkům. Toto opatření můžete použít i proti dřepčíkům.

Chemická ochrana proti květilkám zahrnuje insekticidní moření, aplikace granulátů při výsadbě nebo aplikaci insekticidů zálivkou. Optimální termín ošetření je v době maxima líhnutí larev z vajíček, tj. přibližně za 5–10 dnů po prvním hromadném výskytu dospělců ve žlutých miskách. Pro ochranu lze použít některé přípravky proti žravým škůdcům do brukvovité zeleniny: Benevia, NeemAzal-T/S, Spintor aj. Pro aplikaci do půdy při výsevu/výsadbě lze aplikovat proti drátovcům a květilkám Belem 0,8 MG.

Ředkvička poškozená květilkou zelnou
Ředkvička poškozená květilkou zelnou

Okrasné rostliny

Na skleníkových kulturách sledujte padání vzcházejících rostlin a případné výskyty třásněnek, mšic, molic či svilušek.

Škůdci jehličnanů

Zvláště na slunných suchých stanovištích sledujte výskyty korovnic, štítenek a svilušek. V případě prvních výskytů ošetřete přípravky: Decis Mega, Fast M, Karate se Zeon technologií 5 CS, Samuraj, Scatto případně i Mospilan 20 SP, Sanium System aj. a proti sviluškám akaricidy: Floramite 240 SC, Milbeknock, Nissorun 10 WP, Vertimec 1.8 EC aj.

Korovnice

Následkem sání larev korovnice smrkové nebo korovnice zelené vznikají na větvičkách smrků šiškovité hálky. Jsou to mšice specializované na jehličnaté dřeviny. Oba druhy napadají především stromy vysazené na sušších slunných stanovištích, kde se smrkům moc nedaří. Přezimují ve stadiu larev v paždí pupenů nebo v puklinách kůry smrků. Zpravidla v dubnu larvy přelézají na mladé výhonky a začínají sát, následkem čehož vznikají hálky. Mšice je opouštějí v polovině července, korovnice zelená přelétá na modřín, korovnice smrková na další smrky. Koncem léta se korovnice zelená vrací zpět na smrk, kde nakladou vajíčka.

Ochrana proti korovnicím spočívá především v pěstování smrků na vhodných stanovištích. Odstřiháním vytvořených hálek ještě před jejich otevřením omezíme množství korovnic v následujícím roce. Tvorbě hálek zabráníme, pokud smrky po vyrašení ošetříme přípravky: Mospilan 20 SP, Pirimor 50 WG, Scatto, Sivanto prime aj.

Hálky způsobení mšicemi - korovnicemi
Hálky způsobení mšicemi - korovnicemi

Mečíky

Neopomeňte před výsadbou ošetřit hlízy fungicidem proti houbovým chorobám a případně i insekticidem proti třásněnce mečíkové, která přezimuje na hlízách.

Související články

Biologická ochrana (1) - přehled možností

23. 04. 2024 Ing. Jiří Nermuť, Ph.D. Ochrana obecně Zobrazeno 682x

Časné jarní ošetření s osvědčenými produkty a novinkami UPL

14. 04. 2024 Ing. Petr Kabelka; UPL Czech s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 166x

Ziskové pěstování obilnin a řepky s Cortevou

12. 04. 2024 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D.; Agromanuál Ochrana obecně Zobrazeno 900x

Novinky společnosti Nufarm pro rok 2024

11. 04. 2024 Ing. Stanislav Hospůdka; Nufarm Ochrana obecně Zobrazeno 512x

Rezidua přípravků na ochranu rostlin

08. 04. 2024 Prof. RNDr. Jakub Hofman, Ph.D.; Masarykova univerzita v Brně Ochrana obecně Zobrazeno 556x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail