Zhodnocení ochrany polních plodin na střední Moravě za rok 2023

29. 11. 2023 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 606x

Zemědělská prvovýroba je stále pod silným tlakem ekonomických a přírodních vlivů a je stále náročnější a složitější. Letošní vegetační rok začal poměrně dobře. Zima 2022/23 v Česku se zařadila mezi pět nejteplejších od roku 1961, ale na dešťové srážky byla velice chudá.

Zemědělská prvovýroba je stále pod silným tlakem ekonomických a přírodních vlivů a je stále náročnější a složitější

Letošní vegetační rok začal poměrně dobře. Zima 2022/23 v Česku se zařadila mezi pět nejteplejších od roku 1961, ale na dešťové srážky byla velice chudá. Porosty obilnin i řepky byly počátkem března všeobecně v dobrém stavu. Díky příznivému počasí v březnu začalo regenerační přihnojování a ošetřování ozimů a v některých oblastech i setí jařin. Někde poškodily porosty a sady také jarní mrazíky. Lokálně také intenzivní přívalové dešťové srážky s kroupami a vichrem působily velké škody a místně i nadále v jarních i letních měsících pokračovalo sucho. Nemálo zemědělců a pěstitelů bylo těmito extrémními vlivy vážněji postiženo. Přesto se dá letošní vegetační rok celkově hodnotit jako dobrý a u některých plodin v oblastech, kde meteorologické jevy nepůsobily škody, až velmi dobrý.

Sklizeň základních obilnin a řepky v ČR díky méně příznivému deštivému počasí zcela skončila až v závěru srpna.

Rostlinná produkce se neustále specializuje a transformuje podle požadavků trhu, povětšinou v neprospěch osevního sledu pěstovaných plodin. S omezováním živočišné výroby se prohloubil nedostatek statkových hnojiv pro ornou půdu, a také se silně omezily plochy jetelovin a víceletých pícnin na orné půdě. Producenti se soustřeďují i na pěstování hospodářsky ziskových technických plodin, zejména olejnin. Rozvíjí se také pěstování plodin na produkci biomasy pro bioenergetické účely. Koncentrace těchto plodin a jejich časté zařazování do osevního sledu v krátkých intervalech po sobě přináší stále větší rizika:

• vznik rezistence škodlivých organizmů k přípravkům na ochranu rostlin a následnou potřebu dalších účinných látek;
• s postupným oteplováním klimatu dochází k nárůstu intenzity a četností extrémních jevů a vysušování krajiny;
• nepředvídaný nárůst škodlivosti pro danou plodinu dříve méně významných škůdců a původců chorob nebo plevelů;
• při pěstování nových plodin musí praxe reagovat na „zcela nové“ škodlivé organizmy.

Průběh počasí

Říjen 2022 byl na střední Moravě velmi teplý a spíše suchý měsíc.

Zima 2022/23 byla v Česku nadprůměrně teplá. Může za to hlavně velmi teplý leden. Teplotní extrém jsme zažili hned na Nový rok. Ale na dešťové srážky byla zima dosti chudá.

Porosty obilnin i řepky byly počátkem března všeobecně v dobrém, na mnoha místech i v lepším stavu než na podzim. Již v únoru začalo regenerační přihnojování a ošetřování ozimů a v některých oblastech i příprava pozemků k setí jařin.

Březen 2023 byl teplotně normální. Srážkově byl také normální, ale srážky byly prostorově velmi nerovnoměrně rozloženy. Celý březen byly průměrné denní teploty rozkolísané s velkými výkyvy a ze dne na den velmi teplé dny střídaly mrazové dny.

Duben 2023 byl studený a vlhký měsíc - teplotně byl silně podnormální a srážkově byl silně nadnormální. Na Moravě bylo srážek o něco více než v Čechách. Nezvykle vysoké srážkové úhrny byly naměřeny také na jižní Moravě. Koncem měsíce dubna i začátkem května se vyskytly četné přízemní mrazíky.

I začátek května 2023 byl teplotně slabě podnormální. Aprílové počasí pokračovalo. Květen byl teplotně slabě podnormální. Srážkově byl podnormální. Srážky byly prostorově velmi nerovnoměrně rozloženy.

Červen 2023 byl teplotně normální a srážkově byl podnormální. Ale v důsledku nízkých ranních teplot a výskytu silné ranní rosy byly porosty stále v mikroklimatické situaci příhodné pro rozvoj houbových chorob.

Červenec 2023 byl teplotně nadnormální a srážkově podnormální. Z hydrologického hlediska byl měsíc červenec podprůměrným až výrazně podprůměrným měsícem. Hladina podzemní vody v mělkých vrtech a vydatnost pramenů byla v červenci celkově silně podnormální. Rovněž hladina podzemní vody v hlubokých vrtech byla celkově mimořádně podnormální.

Srpen 2023 byl na území ČR teplotně normální a srážkově silně nadnormální. Pršelo více, než je pro tento měsíc obvyklé.

Léto 2023 bylo nejteplejším v historii planety. Teplotně bylo letošní léto u nás nadprůměrné, za posledních 50 let patřilo mezi deset nejteplejších. První měsíc léta červen byl teplotně průměrný. Červenec byl potom naopak nadprůměrný. Srpen ale přinesl velké teplotní skoky. Zatímco jeho začátek byl teplotně výrazně podprůměrný, ve druhé dekádě se výrazně oteplilo a nastala vlna veder, která přinesla i teplotní rekordy. Poslední dny srpna byly opět podprůměrné a přinesly nejchladnější dny za celé léto (denní maxima mnohde zůstala pod 15 °C). Srážkově bylo letošní léto většinou průměrné. Srážky většinou spadly v několika oddělených obdobích a nedošlo tak k velkému přesycení půdy.

Září 2023 na našem území bylo nejteplejší v historii měření, překonalo i rekord z roku 1798. Letos dosažená zářijová teplota odpovídá na řadě stanic běžné teplotě v srpnu! Srážkově bylo září výrazně podprůměrné. Rekordní bylo také množství slunečního svitu.

Také první dny v říjnu 2023 překonávaly letními teplotami historické rekordy.

Sucho na jaře

Pšenice reaguje na sucho svinováním listů

Ozimé obilniny

Vegetace

Na podzim loňského roku se setí ozimů se vzhledem k poměrně příznivému počasí provádělo v doporučených agrotechnických termínech. Občasné srážky a rosy stačily na pozvolné vzcházení ozimů. Na vzešlých porostech byl slabý výskyt křísků a mšic.

Díky teplé, v nížinách skoro bezmrazé zimě, byly porosty ozimých obilnin většinou v dobrém zdravotním stavu. I poslední seté plochy obilnin již v předjaří měly 1–2 pravé listy a ozimy zaseté už v září i 1–3 odnože. Zaplevelení na plochách ošetřených na podzim herbicidy bylo většinou jen slabé, neošetřené plochy byly lokálně až středně zaplevelené. V ČR vládlo, skoro bez výjimky, na většině lokalitách sucho. Úhrny srážek byly jenom minimální, v jednotkách mm. Na některých místech se již počátkem jarní vegetace začaly projevovat příznaky sucha. Kvůli větrnému počasí měli zemědělci problémy také s aplikací přípravků na ochranu rostlin.

Ozimý ječmen i ozimé pšenice byly počátkem března všeobecně v dobrém zdravotním stavu. U některých porostů byly patrné slabé příznaky výskytu viróz. Sucho a noční mrazíky se různou měrou projevovaly na zpomalení až zastavení růstu a na některých ozimech i žloutnutím a zasycháním spodních listů. Chladnější duben a počátek května zpomalovaly vývoj vegetace, ale podpořily odnožování obilnin. Oteplení koncem května a v červnu urychlilo růst a vývoj většiny plodin velmi pozitivně.

Žňové práce začaly na jižní Moravě počátkem července sklizní ozimého ječmene a řepky. I když byl červenec teplotně nadnormální a srážkově podnormální, občasné intenzivní bouřky negativně ovlivňovaly průběh žní a zejména kvalitu sklizeného zrna. Převážná většina ploch obilnin i řepky byla sklizena do konce srpna. Celkově byly výnosy o něco lepší než loni. Na střední Moravě byly výnosy obilnin - u ozimé pšenice průměrně 5–10 t/ha a ječmene ozimého 5–8 t/ha. Podle ČSÚ byl průměrný výnos v ČR u ozimé pšenice 6,35 t/ha a ozimého ječmene 6,20 t/ha.

Projevy sucha u pšenice ozimé

Choroby ozimé pšenice

Na některých porostech časně seté ozimé pšenice byly lokálně zjišťovány ojedinělé výskyty rostlin s příznaky virové zakrslosti BYDV i WDV.

Výskyt chorob pat stébel byl, zejména u ozimé pšenice po obilninách, na jaře slabý a ošetření se provádělo jen výjimečně. Na jaře byla na spodních listech pšenice zjišťována lokálně primární infekce braničnatkou pšeničnou a padlím. Ale v důsledku suchého počasí se choroby dále moc nešířily. Citlivé neošetřené odrůdy byly slabě až středně napadeny padlím pšenice. Některé porosty byly popáleny DAMem, ale poškození rychle odrostlo. Podobně jako u všech obilnin byl rozvoj chorob na jaře tlumen vyššími teplotami a sušším průběhem počasí.

U hustších zapojených fungicidně neošetřených porostů se na většině odrůd v průběhu metání a po odkvětu rozšířilo padlí a lokálně v oblastech, kde více pršelo, také braničnatky a rzi. Na fungicidně ošetřených plochách se napadení listovými skvrnitostmi moc nerozvíjelo. Porosty ošetřené účinným fungicidem po vymetání, případně před nebo při kvetení, byly houbovými chorobami napadeny jen minimálně. Na neošetřených porostech se při dozrávání vyskytovaly fuzariózy klasů. Napadení rzí pšeničnou a plevovou se u neošetřených porostů objevilo na citlivých odrůdách až při dozrávání. Výskyt snětí v klasech byl jen minimální. Některé porosty obilnin byly po bouřkách lokálně polehlé a místy i poškozeny kroupami.

Rez plevová na pšenici

Škůdci ozimé pšenice

Slabé, lokálně až střední výskyty kohoutků a slabé až střední výskyty mšic - kyjatky osenní, mšice střemchové a třásněnek, odpovídaly průběhu počasí a většina silněji ohrožených porostů byla ošetřena alespoň pyretroidem spolu při fungicidní aplikací.

V dubnu celorepublikově došlo k významnému poklesu stavu populací hraboše polního. Průměrný počet 305 aktivních východů z nor/ha na některých honech ozimých obilnin představoval hodnotu 6,1násobku prahu škodlivosti. V krajích Olomoucký, Jihomoravský a Zlínský se však hodnoty populací pohybovaly i nad úrovní 10násobku prahu škodlivosti.

Ochrana ozimého ječmene

Regulace plevelů byla provedena většinou již na podzim.

Na některých porostech s náchylnou odrůdou byly zjištěny slabé výskyty padlí travního, síťovité a okrouhlé skvrnitosti (hnědá skvrnitost) a spály ječmene (rynchosporiová skvrnitost).

Ze škůdců byly zjištěny slabé až střední výskyty kohoutků a mšice střemchové. Na některých porostech ozimého ječmene byly lokálně zjišťovány ojedinělé výskyty rostlin s příznaky virové zakrslosti BYDV i WDV.

Larva kohoutka

Podzim letošního roku

Setí ozimů se letos vzhledem k poměrně příznivému počasí provádělo v doporučených agrotechnických termínech. Kvůli pokračujícímu teplému počasí i říjnu a plošnému zamoření území zdroji infekce virových zakrslostí pšenice a ječmene i vyšších výskytů křísků a mšic je u vzešlých porostů dosti velká pravděpodobnost napadení virovými zakrslostmi obilnin.

Jarní ječmen

Vegetace

Převládající sucho v březnu umožnilo kvalitní zasetí většiny jařin. Brzy zaseté, nezamazané porosty ještě využily dostatečnou půdní vláhu a dobře, rovnoměrně vzcházely. Avšak kvůli chladnému počasí v dubnu, byl růst pomalý.

Růst a vývoj se urychlil až po oteplení v polovině května. Vzhledem k tomu, že květen byl srážkově podnormální, a srážky byly prostorově velmi nerovnoměrně rozloženy, byly v růstu rostlin a následně i ve výnosech větší regionální rozdíly. Vliv na ně měla také expozice pozemku i druh a kvalita půdy. Těžší a hlubší půdy akumulovaly větší objem vody, písčitější a mělčí půdy vysychaly rychleji.

Výnos sklizeného zrna byl v průměru 5–7 t/ha. Na některých nepolehlých plochách zvláště v nižších polohách byly výnosy i nad 7 t/ha. Podle ČSÚ byl průměrný výnos v ČR u jarního ječmene 5,7 t/ha.

Choroby

I husté, jen jednou ošetřené porosty nebyly až do sklizně významněji napadeny chorobami ani škůdci. Pouze na některých neošetřených plochách se objevovalo napadení hnědou skvrnitostí a spálou ječmene. A naopak, časté byly výskyty tzv. nespecifických skvrn na listech. U některých, primárně takto diagnostikovaných skvrn, byl zjištěn výskyt tmavohnědé (ramulariové) skvrnitosti ječmene.

Spála ječmene - rynchosporiová skvrnitost

Hnědá skvrnitost ječmene

Škůdci

Lokálně byly neošetřené porosty slabě poškozené žírem imag dřepčíka obilního a obecně byly slabé až střední výskyty kohoutků. V závěru vegetace byly zjišťovány na některých plochách i slabé výskyty mšic.

Kukuřice

Vegetace

Výsev kukuřice probíhal již v dubnu. Sucho a přízemní mrazíky v dubnu a místy i v květnu brzdily počáteční růst kukuřice. Další průběh vegetace byl již limitován pro většinu porostů jen množstvím vláhy. Aplikace herbicidů byla prováděna většinou postemergentně.

Kukuřice se začínala sklízet v polovina října, ale občasné dešťové přeháňky přerušovaly sklizeň. Porosty nepoškozené kroupami byly v naší oblasti většinou v dobré kondici slibující dobré výnosy, ale porosty na lehčích půdách delší dobu silně trpěly suchem.

Podle ČSÚ je odhadován u kukuřice na zrno výnos 7,26 t/ha.

Choroby

V letošním roce byl zdravotní stav kukuřice dobrý, byly slabé až střední výskyty obecné snětivosti kukuřice.

Škůdci

Výskyty zavíječe kukuřičného byly většinou jen slabé, a také výskyt poškozených rostlin byl v polovině září na sledovaných plochách jen slabý. Některé plochy byly ošetřeny insekticidem. Proti líhnoucím se larvám a částečně i proti dospělcům se využívaly přípravky s kontaktním účinkem ze skupiny pyretroidů. Optimální dobou pro aplikaci je čas 7–10 dnů po zaznamenaném vrcholu náletu motýlů. V případě kukuřice se úspěšně používá i nechemický způsob ochrany, a tím je aplikace parazitické vosičky Trichogramma. Zde je doporučena optimálně dvojí aplikace s odstupem cca 10 dní.

Nálety samců bázlivce kukuřičného na feromonové lapáky byly na většině sledovaných lokalit po celé oblasti po celou dobu jeho sledování slabé.

Lokálně bylo zjišťováno i slabé až střední napadení porostů mšicemi (mšice střemchová) až do konce vegetace.

Zavíječ kukuřičný - larva ve stonku

Luskoviny

Vegetace

Většina ploch porostů hrachu byla zaseta již v březnu. Hrách se letos pěstoval na 46 954 ha. Podle odhadu se očekával výnos 2,28 t/ha. Sója se pěstovala na 26 505 ha při očekávaném výnosu 2,28 t/ha.

Choroby a škůdci

Na vzcházejících rostlinách hrachu byly místy slabé výskyty listopasů rodu Sitona. Vlivem poměrně dobrých podmínek pro vzcházení nebyly vzcházející porosty významněji poškozeny. Následný průběh počasí byl pro luskoviny již poměrně příznivý. Porosty se zjištěnými výskyty kyjatky hrachové a třásněnek byly ošetřeny.

Výskyt chorob nebyl v porostech většinou takový, aby byly ošetřovány.

Lokálně byly některé porosty hrachu a sóji zaplevelené pcháčem.

Porost hrachu zaplevelený pcháčem

Cukrovka

Vegetace

Se setím cukrovky se začalo již v březnu. Většina zasetých ploch díky vyšším teplotám a dostatečné půdní vlhkosti (lokální srážky) stejnoměrně vzešla. Porosty byly většinou dobře zapojené. Větší mezerovitost byla na honech, kde bylo osivo později zaseto do proschlé půdy. Ani dubnové ranní mrazíky většinou vzcházející rostliny nepoškodily. Vegetační období bylo pro cukrovku poměrně příznivé, rychlý růst byl zpočátku nejvíce limitován suchem. Lokálně byly některé porosty poškozeny přívalovými dešti a kroupami.

Stav cukrovky v pěstitelských oblastech je před koncem vegetace velmi slibný. Porosty jsou většinou pěkné, zapojené. Lokálně byly napadeny můrou kapustovou a některé porosty byly dle intenzity ošetření většinou slabě, místy až středně napadeny skvrnatičkou řepnou. Pokud probíhající přeháňkové počasí nezvýší sklizňové ztráty, mohou být i nadprůměrné výnosy. Při udržení listových chorob pod hranicí významnější škodlivosti je předpoklad, že i cukernatost bude dobrá

Probíhá sklizeň. U zapojených porostů byly u prvních sklizených ploch dosahovány průměrné výnosy cca 60–80 t/ha s cukernatostí 16–17,5 %. Osevní plocha cukrovky byla 58 803 ha. Podle ČSÚ se předpokládá výnos bulev 61,82 t/ha.

Plevele

Zaplevelení bylo rozdílné podle kvality ošetření a použitého herbicidu. Hubení plevelů i v letošní sezoně bylo však kvůli proměnlivému a větrnému počasí složité. Neumožňovalo vždy aplikaci herbicidů v optimálních termínech. I přes opakovaná postemergentní herbicidní ošetření byly některé porosty až středně zapleveleny merlíky, rdesny, laskavci, výdrolem řepky a místy i plevelnými řepami.

Regulace plevelů v cukrovce byla složitá

Choroby

První výskyty cerkosporové listové skvrnitosti řepy byly v porostech místy zjišťovány v červenci. Většina porostů byla preventivně ošetřena fungicidy. Výskyty cerkospory byly většinou při včasném, opakovaném fungicidním ošetření slabé.

Škůdci

Výskyty škůdců a poškození vzcházejících rostlin dřepčíky byly z důvodu insekticidního moření a dobrých podmínek pro vzcházení jen minimální. Místy byly výskyty mšice makové a napadené porosty byly včas ošetřeny. Lokálně byly zaznamenány slabé výskyty květilky řepné a poškození housenkami můr.

Požerky od můry kapustové na cukrovce

Housenka můry kapustové

Brambory

Vegetace

Výsadba brambor v nižších polohách probíhala již v dubnu a v bramborářské oblasti podle vlhkostních podmínek o něco později. Vegetační období bylo pro brambory zpočátku poměrně příznivé, ale v létě byl růst nejvíce limitován suchem. Kromě lokalit postižených krupobitím, byly u sklízených brambor dosahovány průměrné výnosy 20–30 t/ha, tj. v průměru nižší než v loňském roce. Podle ČSÚ se očekával průměrný výnos 24,93 tun. Letos zemědělci osázeli bramborami 20 947 ha.

Plevele

Rané brambory se na menších plochách většinou herbicidy vůbec neošetřovaly, proto byly tyto porosty místy i středně zaplevelené. Běžné produkční plochy byly ošetřovány půdními herbicidy, jejichž účinnost byla letos dobrá.

Choroby

Sucho bránilo významnějšímu rozvoji plísně bramboru. Její první výskyty se v porostech brambor objevily v místech s vyššími srážkami ve druhé dekádě července. Fungicidy ošetřované porosty byly prakticky až do sklizně bez napadení. Lokálně byl zjištěn slabý až střední výskyt obecné strupovitosti a vločkovitosti hlíz bramboru.

Strupovitost hlíz bramboru

Škůdci

Výskyty brouků a vajíček mandelinky bramborové byly místy pozorovány v polovině června. U drobných pěstitelů byly všeobecně střední až silné opakované výskyty. Od poloviny července byly lokálně zjišťovány střední výskyty tzv. letních brouků mandelinky.

Sadbové porosty brambor byly ohrožovány nálety mšic - vektory viróz. Na některých plochách byly při sklizni zjišťovány i požerky od drátovců (larev kovaříků).

Ozimá řepka

Vegetace

Setí ozimé řepky proběhlo ve druhé polovině srpna a v září. Ozimá řepka zasetá v polovině srpna do suché půdy, následně po přechodu bouřek s lijáky, kdy se po vyschnutí vytvořil silný škraloup, vzcházely postupně (na vícekrát) a byly mezerovité a nevyrovnané. Na některých lokalitách došlo i ke splavení rostlin z polí. Později zaseté porosty vzešly a rostly již bez problémů. Většina porostů byla ošetřena insekticidy. Porosty byly převážně v dobré kondici s převahou střední hustoty porostů.

Včas insekticidně ošetřené porosty byly poškozeny škůdci - dřepčíky převážně rodu Phyllotreta, osenicí polní, zápředníčkem polním - jen minimálně. Také byly zjištěny většinou jenom na okrajích slabé výskyty mšic. Některé pozemky byly okrajově poškozeny hrabošem a plži. Z chorob byly místy zjištěny jenom slabé výskyty fomové hniloby.

Stejně jako ozimé obilniny i řepka zimu poměrně dobře přečkala. Regenerační hnojení se většinou provádělo koncem února a v březnu. Obnovu aktivního růstu u řepky místy trochu zpomalily noční mrazy. Chladnější duben a počátek května zpomalovaly vývoj vegetace, ale podpořilo to větvení ozimé řepky. V dalším období po oteplení s dostatkem srážek se řepka optimálně větvila a prodloužila.

Podobně jako u obilnin byla na Moravě i sklizeň řepky ozimé zahájena začátkem července. Časté lokální bouřky a přeháňky sklizňové práce zpomalovaly, přesto převážná většina ploch obilnin i řepky byla sklizena do konce srpna. Letos se řepce dařilo. Podle posledního odhadu ČSÚ se sklidilo 1 274 tis. tun řepky při výnosu 3,35 t/ha. Osevní plocha řepky je 380 tis. ha.

Plevele

Herbicidní ochrana na podzim byla provedena na většině ploch, proto nebyly letos problémy se sklizní některých zaplevelených porostů.

Choroby

Výskyt houbových chorob byl střední. Proti hlízence obecné (bílá hniloba brukvovitých) bylo fungicidní ošetření provedeno na většině ploch. Většina intenzivně pěstovaných porostů byla v dobrém zdravotním stavu až do sklizně.

Bílá hniloba (hlízenka) na řepce

Škůdci

Nálety stonkových krytonosců - krytonosce čtyřzubého a krytonosce řepkového - byly v teplých oblastech zjišťovány již ve druhé dekádě března, v ostatních oblastech koncem března a počátkem dubna. Při kontrolách porostů v plném květu byly zjištěny, jenom na několika plochách, ve dřeni silnějších řapíků listů a stonků slabší výskyty larev krytonosce čtyřzubého.

Výskyty blýskáčka řepkového, bejlomorky kapustové a krytonosce šešulového byly většinou jen slabé. Mšice zelná se vyskytovala pouze na okrajích pozemků.

Podzim letošního roku (2023)

Setí ozimé řepky proběhlo ve druhé polovině srpna a v září. Kvalitně zaseté porosty vzešly a rostly bez větších problémů. Většina porostů byla ošetřena insekticidy. Porosty byly převážně v dobré kondici s převahou střední hustoty porostů. Včas insekticidně ošetřené porosty byly poškozeny škůdci jen minimálně.

Fomová hniloba na listu řepky

Hraboš polní

Většinou byly na jaře pozorovány lokálně slabé až střední výskyty dle druhu plodiny, lokality a provedené ochrany.

Stavy hrabošů v letošním podzimu (2023) byly rozdílné. Pokračující monitoring hraboše polního ukazoval opět na nárůst populací hraboše na střední Moravě. Extrémní výskyty byly pozorovány především v krmných plodinách, ale hraboši se nevyhýbali ani porostům ozimých plodin, kde mohly hodnoty lokálně přesáhnout úroveň 1 200 aktivních východů z nor/ha. Důvodem pro nárůst populací jsou refugia porostů meziplodin a porostů s podceněnou ochranou.

Ohrožené byly především okresy Jihomoravského, Olomouckého a Zlínského kraje, kde byly zaznamenány extrémní počty aktivních východů z nor, tj.  průměrné hodnoty 1 027, 1 381 a 1 661 AVN/ha. Hodnoty přesahující úroveň 2 000 AVN/ha (10násobek prahu škodlivosti) byly hojně zaznamenávány už i v porostech čerstvých osevů ozimých obilnin. Vysoké počty hrabošů byly i nadále zjišťovány v dalších oblastech mimo Moravu, např. na Lounsku, Kutnohorsku, Kolínsku nebo Ústeckoorlicku.

Na základě výše zmíněného byla po domluvě se SZIF umožněna pro zemědělce v ohrožených okresech výjimka ze závazných opatření, a to ponechat plochy v ohrožených okresech bez osetí meziplodinou, případně po vysetí meziplodiny nebo ozimu použít přípravky na ochranu rostlin. Seznam ohrožených okresů je pravidelně aktualizován na eagri.cz.

Zároveň ÚKZÚZ reagoval na vysoké stavy hraboše polního vydáním nařízení o povolení kontrolovaného použití přípravku na ochranu rostlin proti hraboši, jehož platnost je omezena na dobu od 22. září 2023 do 20. ledna 2024. Tímto nařízením je umožněno zemědělcům provádět na pozemcích s kalamitním výskytem hraboše aplikace rodenticidu Stutox II ve zvýšené dávce do 10 kg/ha při aplikaci do nor.

Aktivní nora hraboše polního

Mapa: Výskyt hraboše polního v období 4. až 11. 10. 2023 (zdroj ÚKZÚZ)

Graf: Průměrné počty aktivních východů z nor na 1 ha v letech 2019–2023 (zdroj ÚKZÚZ)