Limagrain
Limagrain
Limagrain

Chemap Agro s.r.o.

Zhodnocení ochrany rostlin na střední Moravě za rok 2022

15. 11. 2022 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 188x

Hospodaření v zemědělské prvovýrobě je pod silným tlakem ekonomických a přírodních vlivů a je čím dál tím náročnější a složitější. Letošní vegetační rok začal poměrně dobře. Uplynulá zima 2021/22 se zařadila v Česku mezi pět nejteplejších od roku 1961, ale na dešťové srážky byla velice chudá. Porosty obilnin i řepky byly počátkem března všeobecně v dobrém, na mnoha místech i v lepším stavu než na podzim.

Proseeds

Pro příznivé počasí již také v březnu začalo regenerační přihnojování a ošetřování ozimů a v některých oblastech i setí jařin. V některých oblastech poškodily porosty a sady také noční mrazíky. Lokálně také intenzivní přívalové dešťové srážky s kroupami a vichrem působily škody a v mnoha oblastech i nadále v jarních i letních měsících pokračovalo sucho. Nemálo zemědělců a pěstitelů bylo těmito extrémními vlivy počasí vážněji postiženo. Přesto se dá letošní vegetační rok hodnotit jako dobrý a u některých plodin v oblastech, kde meteorologické jevy nepůsobily škody, až velmi dobrý. Sklizeň základních obilnin a řepky v ČR díky příznivému počasí skončila již koncem srpna.

Sklizně

Podle odhadu sklizně k 15. září 2022 byla úroda obilovin po započítání kukuřice téměř na stejné úrovni jako v loňském roce (-0,6 %). Meziročně více se sklidilo řepky (+12,7 %), sóji (+27,9 %) a slunečnice (+8,9 %), naproti tomu je odhad sklizně máku téměř o třetinu nižší (-30,8 %). Také očekávaná úroda brambor a cukrovky je nižší (-8,6 %, resp. -11,2 %) a méně se sklidí i kukuřice na zeleno a siláž (-9,3 %).

Na základě zjišťování k 15. září 2022 odhaduje Český statistický úřad sklizeň obilovin ve výši 8 167 tis. tun při průměrném výnosu 5,92 t/ha. Proti skutečnosti roku 2021 to znamená snížení hektarového výnosu o 0,22 tun a snížení produkce o 46 tis. tun. Odhadovaná sklizeň kukuřice na zrno ve výši 604 tis. tun je ve srovnání s loňskou úrovní nižší o 384 tis. tun, tj. o 38,9 %. Hektarový výnos řepky 3,36 tun se v porovnání se skutečností v roce 2021 zvýšil o 0,37 tun na 1 ha, tj. o 12,2 %. Celková produkce řepky se očekává ve výši 1 156 tis. tun, tj. o 131 tis. tun (o 12,7 %) více než skutečnost v roce 2021. Sklizeň kukuřice na zeleno a siláž při očekávaném hektarovém výnosu 36,05 tun dosáhne 7 646 tis. tun, tj. o 786 tis. tun méně než loni. Hektarový výnos 36,05 tun je o 2,80 tun (tj. o 7,2 %) nižší než v loňském roce. Očekávaná produkce brambor celkem (při započítání výsledků raných brambor odhadovaných v červenci) dosáhne 614 tis. tun (index 91,4 %) při průměrném výnosu 28,32 t/ha (loni 29,44 t/ha), z toho brambor ostatních 534 tis. tun (výnos 29,49 t/ha; loni 30,58 t/ha). Odhad produkce cukrovky technické dosahuje 3 682 tis. tun, tj. v porovnání s minulým rokem o 463 tis. tun (o 11,2 %) méně. Hektarový výnos se očekává ve výši 63,22 tun a je o 4,47 t/ha nižší než v roce minulém.

Výskyt škodlivých činitelů a průběh ochrany

Rostlinná produkce se v České republice neustále transformuje podle požadavků trhu, většinou v neprospěch osevního sledu pěstovaných plodin. S omezováním živočišné výroby se prohloubil nedostatek statkových hnojiv pro ornou půdu, a také se silně omezily plochy jetelovin a víceletých pícnin na orné půdě. Kromě rozšíření ploch obilnin a kukuřice se producenti soustřeďují i na pěstování hospodářsky ziskových technických plodin, zejména olejnin. Rozvíjí se také pěstování plodin na produkci biomasy pro bioenergetické účely.

Koncentrace těchto plodin a jejich časté zařazování do osevního sledu v krátkých intervalech po sobě přináší stále větší rizika:

  • vznik rezistence škodlivých organizmů vůči přípravkům na ochranu rostlin a následnou potřebu registrace dalších účinných látek do těchto plodin;
  • postupné oteplování klimatu s nárůstem intenzity a četností extrémních jevů a vysušování krajiny;
  • nepředvídaný nárůst škodlivosti pro danou plodinu dříve méně významných škůdců a původců chorob nebo plevelů;
  • při pěstování nových plodin musí praxe reagovat na „zcela nové“ škodlivé organizmy, pro které je třeba vyvinout a zavést účinné metody ochrany.

Průběh počasí

V září 2021 byla na střední Moravě odchylka teploty vzduchu +1,1 °C a kraj byl hodnocen jako teplotně nadnormální. Relativně slunečné a teplé období panovalo od 3. září až do poloviny měsíce, kdy naše území ovlivnila tlaková níže a s ní spojená zvlněná studená fronta. Nad 20 °C se denní maxima dostala ještě ke konci měsíce 26.–28. září. Nejnižší minimální teploty a četné přízemní mrazíky byly 21. září. Z hlediska měsíčního úhrnu srážek byl měsíc září, v porovnání s normálem 1981–2010, ve všech hodnocených krajích srážkově podnormální. V průměru spadlo méně než 50 % dlouhodobého průměru srážek. Stanice v Oderských vrchách zaznamenaly dokonce i méně než 30 % d. p. srážek. Průměrná délka slunečního svitu byla tento měsíc 175 hodin, což činí 114 % normálu.

V říjnu 2021 jsme se teplotně pohybovali přesně na normálu s průměrnou teplotou 8,5 °C, republikový průměr maximálních teplot byl 14,3 °C a republikový průměr minimálních teplot činil 3,6 °C. Ale srážky byly výrazně pod normálem, s republikovým průměrem 21,4 mm, a to bylo pouze 48 % dlouhodobého normálu. Slunce naopak svítilo nadnormálně, s republikovým průměrem 165 h, a to bylo 153 % dlouhodobého normálu. Tak jako v září však často i v říjnu foukal poměrně silný vítr, který negativní účinky sucha na vegetaci ještě zvyšoval.

Podzim loňského roku (2021) byl pro setí ozimů vzhledem k podnormálním dešťovým srážkám v září celkem bezproblémový. I to málo srážek a rosy u kvalitně zasetých porostů stačilo na postupné vzcházení. Až počátkem listopadu konečně začalo trochu více pršet. To zlepšilo a urychlilo vzcházení zasetých ozimů, které na mnoha plochách vzcházely nestejnoměrně a mezerovitě. I v listopadu pokračovala sklizeň kukuřice, cukrovky a souběžně s tím na uvolněných plochách pokračovalo i setí ozimů. Další zimní počasí bylo pro porosty ozimů již příznivější.

Meteorologická zima 2021/22 (1. 12.–28. 2.) byla v Česku pátou nejteplejší zimou za uplynulých 30 let. Nezvykle teplý byl především letošní únor. Množství srážek, které v Česku spadlo, bylo letos v zimě mírně nižší, než je obvyklé. Nejchladnějším měsícem meteorologické zimy byl prosinec s průměrnou teplotou 0,8 °C a s odchylkou +0,5 °C. Tento měsíc se zařadil k měsícům teplotně normálním. První velmi významné oteplení jsme zaznamenali v posledním prosincovém dnu a v průběhu celého ledna. Lednová teplota překročila normál o +2,3 °C a s průměrnou teplotou 1,5 °C charakterizujeme tento měsíc jako teplý. Ještě teplejší počasí panovalo v únoru, který patřil s průměrnou teplotou 4,4 °C a odchylkou od normálu +3,6 °C k měsícům silně teplým. Teplotu však snižovaly časté velmi silné větry, které vanuly od západu a vysušovaly již tak suchý povrch půdy. Velké vegetační období s průměrnými denními teplotami nad 5 °C bylo ukončeno 10. listopadu. V průběhu meteorologické zimy však teplota tuto hranici překračovala i vícekrát.

Na dešťové srážky byla letošní zima velice chudá a velká část srážek v letošní zimě byla bohužel ve formě deště a ne sněhu. Trochu sněhu napadlo koncem listopadu a na začátku prosince, ale ten vždy po několika dnech roztál. Během letošní meteorologické zimy naměřila meteorologická stanice v Kroměříži 56,5 mm srážek, to je 71 % normálu, přitom většina srážek spadla v měsíci prosinci (32 mm, to je 104 % normálu) převážně ve formě sněhové. V lednu spadlo jen 15,1 mm srážek, to je 61 % normálu, ve formě slabého deště nebo sněžení. V únoru slabě pršelo a celkový měsíční úhrn jsme zaznamenali 9,4 mm (38 % normálu). Oba tyto měsíce patřily k suchým. Po suchém podzimu, kdy suma srážek dosáhla v Kroměříži necelých 78 mm, to je pouze 56 % normálu, a především ve svrchní vrstvě půdy se projevuje půdní sucho, které se i v nadcházejících březnových dnech nadále zhoršovalo. Zima 2021/22 byla také velmi větrná. Maximální rychlost větru 52 m/s, tedy zhruba 187 km/h, byla zaznamenána 18. února na Sněžce. Jak již bylo uvedeno v úvodu, za vysušený povrch půdy může i větrné počasí, které panovalo po většinu února.

Během zimy bylo v Kroměříži pouze 6 ledových dnů s maximální teplotou pod bodem mrazu (průměrný počet ledových dní za roky 1991–2020 je v Kroměříži 26). Tato hodnota je třetí nejnižší během uplynulých 60 let. Nejnižší minimální teplota letošní zimy v byla Kroměříži -9,9 °C 23. ledna, přízemní minimum dosáhlo v tento den -12,4 °C.

S nástupem meteorologického jara (1. března) se silně ochladilo. Začalo mrznout, i když maximální teploty byly nad nulou, minimální teplota dosahovala od -1 do -6,5 °C a přízemní minimum kleslo k -11 °C.

Porosty obilnin i řepky byly počátkem března všeobecně v dobrém zdravotním stavu. I poslední oseté plochy obilnin po cukrovce již měly v předjaří 1–2 pravé listy a ozimé obilniny zaseté v září 1–2 odnože. Začalo regenerační přihnojování a ošetřování ozimů a v některých oblastech i příprava pozemků k setí jařin.

Měsíc březen byl na střední Moravě celkově klasifikován jako teplotně normální měsíc. Avšak v 1. polovině března k nám proudil po okraji tlakové výše nad severovýchodní Evropou suchý poměrně studený vzduch. Tento suchý vzduch přinesl velké rozdíly mezi ranními a odpoledními teplotami. Denní amplitudy teplot se v první polovině druhé dekády pohybovaly od 14 do 17 °C. V polovině měsíce se silně oteplilo, teplota stoupla o 10 °C a od západu přes naše území přecházela fronta spojená se slabými srážkami (3–11 mm).

Měsíc duben byl na střední Moravě celkově klasifikován jako teplotně silně podnormální měsíc. Srážek spadlo v kraji průměrně 40,0 mm, to je 93 % normálu. Zásoby vody v půdě byly nerovnoměrné, byly i lokality s dostatkem vláhy, ale na mnoha místech se počátkem vegetace začaly projevovat, zejména na lehčích půdách, příznaky sucha. Ještě do neděle 24. dubna byl všude na polích více - méně setrvalý stav. Stále pokračovalo období s minimálními srážkami, s vysušujícími větry i nočními mrazíky. U ozimých obilnin se to lokálně projevovalo, podle druhu půdy a intenzity agrotechniky, zasycháním spodních listů. Dobře zapojené porosty na hlubších půdách pokračovaly v pomalém růstu. Napadení padlím a braničnatkami bylo jen minimální. Ozimá řepka byla většinou nízká, nevětvila a ani moc nerostla. Ale v noci z 24. na 25. 4. přešla fronta a místy napršelo 20 mm a v bouřkách i s kroupami až 50 mm srážek. Další dny se to všechno na polích zazelenalo a poskočilo. Celkově byl duben na střední Moravě s průměrnou měsíční teplotou vzduchu 6,3 °C o 2,2 °C chladnější než krajový normál.

Koncem dubna ozimé obilniny již většinou měly jedno kolénko a později seté začaly i sloupkovat. Až na ojedinělé slabé výskyty padlí v ozimé pšenici na citlivých odrůdách nebyly na listech patrné žádné příznaky chorob. Ozimá řepka byla těsně před květem, blýskáčci se prakticky v porostech nevyskytovali. Jarní ječmen a jarní pšenice měly většinou 2–3 listy, ale některé brzo zaseté porosty již odnožovaly.

Až v květnu, při přechodu jednotlivých front s malými přestávkami, jsme se konečně dočkali i vydatnějších srážek. Srážky byly častější (některý týden byly skoro každý den) a srážkové úhrny byly značně prostorově nerovnoměrné. Teploty byly dosti proměnlivé. Při vyjasnění ranní teploty na některých místech klesaly i pod nulu a odpolední maxima kolísala od 15 do 25 °C. Měsíc květen byl na střední Moravě celkově klasifikován jako teplotně normální místy až teplý měsíc. Srážek spadlo v kraji průměrně 58,1 mm, to je 78 % normálu. Květen byl srážkově normálním, místy až suchým měsícem. Jarní ječmen měl 2–4 listy a až 4 odnože. Na lehčích půdách se projevovalo sucho. Choroby a škůdci se prakticky nevyskytovali. Ozimá řepka začínala kvést. Blýskáčci se prakticky nevyskytovali. Květnové dešťové přeháňky a ochlazení se projevilo na růstu a vývoji většiny plodin velmi pozitivně. Chladný a deštivý průběh května také způsobil pozdější nástup škůdců do porostu (týká se to především mšic), ale deštivé počasí místy urychlilo infekce chorobami. V dubnu i květnu 2022 byly časté i silné větry, které lokálně znesnadňovaly až znemožňovaly aplikaci pesticidů (zejména herbicidů). Vzhledem k tomu, že nepršelo všude stejně a déšť přišel do suché krajiny, byly někde ve výnosech i větší regionální rozdíly. Vliv na výnosy měla expozice pozemku i druh a kvalita půdy. Těžší a hlubší půdy naakumulovaly větší objem vody, písčitější a mělčí půdy vysychaly rychleji.

Meteorologické jaro (1. března–31. května 2022) bylo na území ČR jako celek hodnoceno teplotně normální a suché.

Měsíc červen byl na střední Moravě hodnocen jako teplotně silně nadnormální a srážkově většinou jako normální. Srážek spadlo průměrně 74,8 mm, to je 89 % normálu. V první červnové dekádě převládalo polojasné až oblačné počasí s častými nočními srážkami. Teploty se pohybovaly kolem normálu, v závěru dekády se oteplilo a maximální teploty vystoupaly i nad 25 °C. Srážky se vyskytovaly opět jen lokálně a v různé intenzitě. To způsobovalo v úhrnu srážek značné prostorové rozdíly. Po přechodu srážkového období v druhé dekádě června byl konec tohoto měsíce charakterizován extrémně vysokými teplotami a dlouhou dobou intenzivního slunečního svitu. Celý červen byl mimořádně teplý a na mnoha místech jen s minimem srážek se začaly na plodinách projevovat (zejména na lehčích půdách) příznaky sucha. Na místech, kde přešly silné (až velmi silné) bouřky, byly mnohé porosty různou měrou poškozeny kroupami.

U pšenice se z listových chorob významně (ve srovnání s minulými roky) snížila četnost výskytu rzi pšeničné. Z listových skvrnitostí byl významný, především četnější výskyt hnědé skvrnitosti - DTR - Drechslera tritici-repentis. Padlí Microdochium nivale, listové skvrnitosti způsobené Septoria tritici a Septoria nodorum byly zaznamenány jen ojediněle. Klasová fuzária byla také na nízké úrovni výskytu, ale postupně narůstala a více ohroženy byly zejména pozdní odrůdy. Některé vyšší porosty byly po bouřkách polehlé. Lokálně se začalo projevovat horko a sucho usycháním porostů a nuceným dozráváním.

U jarního ječmene bylo v letošním roce jen nízké napadení původci listových skvrnitostí Pyrenophora teresRhynchosporium secalis a také napadení rzí ječnou (Puccinia hordei) bylo jen minimální. Naopak velmi často se vyskytovaly zdánlivě nespecifické skvrny na listech. U některých, primárně takto diagnostikovaných skvrn, byl zjištěn pozitivní výskyt ramuláriové skvrnitosti ječmene (Ramularia collo-cygni).

Kukuřice po oteplení a občasných srážkách doháněly zpoždění v růstu.

Ozimá řepka byla jen minimálně napadená chorobami. Na souvratích byla místy slabě napadená bejlomorkou.

Mák, pokud byl včas herbicidně ošetřen a ochráněn proti škůdcům a chorobám, byl většinou v poměrně dobré kondici.

Brambory se nacházely v plném květu. Všeobecně byly opakované výskyty mandelinky bramborové. Napadení plísní brambor bylo jen minimální a začalo se více lokálně projevovat až po vydatnějších srážkách.

Cukrovka většinou měla pěkné zapojené porosty, ale na mnoha místech trpěla horkem a suchem. Lokálně byly některé porosty poškozeny kroupami.

Červenec byl na střední Moravě s průměrnou měsíční teplotou vzduchu 18,6 °C o 0,3 °C teplejší než krajový normál a byl hodnocen jako teplotně normální měsíc. Srážek spadlo průměrně 80,6 mm, to je 85 % normálu - srážkově normální měsíc. Počátek července byl srážkově bohatý a teplotně se vrátil k normálu až podprůměrným teplotám. Ale ve 3. dekádě nás zasáhl příliv velmi teplého vzduchu s teplotami vzduchu i přes 30 °C, s malým výskytem srážek bouřkového charakteru. Na mnoha místech vůbec nepršelo a pokračoval rozvoj půdního sucha, lokálně bylo až extrémní sucho. Slunce svítilo v kraji průměrně 255 hodin.

Srpen, poslední letní měsíc léta, byl na střední Moravě s průměrnou měsíční teplotou vzduchu 19,3 °C klasifikován jako teplotně nadnormální měsíc. Srážek spadlo průměrně 94,8 mm, to je 128 % normálu - srážkově nadnormální měsíc.

Letošní léto v ČR (období červen–srpen) bylo velmi teplé. Průměrná teplota na území ČR 18,8 °C byla o 1,2 °C vyšší než normál. Léto bylo šestým nejteplejším od roku 1961. Průměrná letní teplota na území Čech (18,6 °C) byla o 0,6 °C nižší než na území Moravy a Slezska (19,2 °C). Červen 2022 byl na území ČR hodnocen jako teplotně silně nadnormální. Průměrná měsíční teplota vzduchu 18,7 °C byla o 2,2 °C vyšší než normál. Červenec byl s průměrnou teplotou 18,6 °C hodnocen jako teplotně normální, odchylka od normálu byla 0,3 °C. Srpen s průměrnou teplotou 19,1 °C a odchylkou od normálu 1,2 °C byl hodnocen jako teplotně nadnormální. Celé letošní léto bylo na území Moravy a Slezska teplejší než na území Čech. V letním období spadlo na území ČR 254 mm srážek, což představuje 102 % normálu. Léto se tak řadí srážkově mezi průměrné. Nejvíce srážek spadlo v červnu a nejméně pak v červenci. V červnu to bylo 101 mm a 123 % normálu, v červenci 63 mm a 71 % normálu a v srpnu 90 mm a 115 % normálu. Červen byl srážkově nadnormální, červenec a srpen byly hodnoceny jako srážkově normální. Nejdeštivější léto nastalo v roce 1966, kdy v průměru na území ČR spadlo 386 mm srážek. Nejméně srážek spadlo v létě v roce 1962, a to 146 mm.

Září na střední Moravě s průměrnou měsíční teplotou vzduchu 11,9 °C bylo o 1,2 °C klasifikováno jako teplotně podnormální, chladnější než krajový normál. V první polovině měsíce převládalo počasí s průměrnými teplotami kolem normálu. Druhá polovina září byla však velmi chladná. Průměrné denní teploty byly o 3 až téměř 6 °C nižší než normál. Srážek spadlo průměrně 71,7 mm, to je 104 % normálu (srážkově normální, místy i nadnormální měsíc). Slunce svítilo v kraji průměrně 125,6 hodin.

Říjen byl na střední Moravě teplý a spíše suchý měsíc. Většina zasetých ozimých obilnin vzcházela. Na vzešlých porostech byl slabý výskyt křískůmšic - je zde nebezpečí přenosu viróz.

Choroby a škůdci polních plodin

Vegetace ozimých obilnin

Díky teplé, v nížinách skoro bezmrazé zimě, byly porosty většinou v dobrém zdravotním stavu. I poslední oseté plochy obilnin již v předjaří měly 1–2 pravé listy a ozimy zaseté počátkem září 1–3 odnože. Zaplevelení na plochách ošetřených na podzim herbicidy bylo většinou jen slabé, neošetřené plochy byly lokálně až středně zaplevelené. V ČR vládlo, skoro bez výjimky, na všech lokalitách nebývalé sucho. Úhrny srážek byly jenom minimální, v jednotkách mm. Porosty trpěly nejen suchem, ale také významnými teplotními rozdíly mezi dnem a nocí, kdy docházelo k tzv. vytahování rostlin. Na některých místech se již počátkem vegetace začaly projevovat příznaky sucha. Velké problémy měli zemědělci kvůli větrnému počasí také s aplikací pesticidů.

Ozimy byly počátkem března všeobecně v dobrém zdravotním stavu. Na některých porostech byly patrné slabé příznaky výskytu viróz. Sucho a noční mrazíky se různou měrou projevovaly na zpomalení až zastavení růstu a na ozimech i žloutnutím a zasycháním spodních listů, místy i odnoží. Včas a dostatečně přihnojené porosty ozimých obilnin na těžších a středních půdách tolik suchem netrpěly a pokračovaly v pomalém růstu. Koncem dubna ozimé obilniny již většinou měly jedno kolénko a později seté začaly sloupkovat. Květnové dešťové přeháňky a ochlazení se projevilo na růstu a vývoji většiny plodin velmi pozitivně. Až na ojedinělé slabé výskyty padlí v ozimé pšenici na citlivých odrůdách nebyly na listech patrné žádné příznaky chorob.

Jarní sucho urychlilo vývoj veškeré vegetace v ČR, a tak žňové práce začaly na jižní Moravě sklizní ozimého ječmene a řepky, zhruba již koncem června. I když stav porostů obilnin a řepky byl silně lokálně poznamenán nadprůměrným úhrnem srážek a místně padaly i kroupy. Porosty obilnin i řepky rychle dozrávaly i vlivem střídání vysokých a nízkých teplot. Žňové práce občas přibrzdilo proměnlivé počasí s častými přeháňkami a bouřkami, přesto převážná většina ploch obilnin i řepky (95 %) byla sklizen do poloviny srpna.

Počasí se sice na některých plodinách nepříznivě podepsalo zejména tam, kde kvůli vydatným dešťům obilí polehlo, nebo je „vymlátily“ kroupy. Celkově byly výnosy jen o něco málo nižší jako loni. U některých plodin byly v některých oblastech dosahovány i hodně nadprůměrné výnosy. Sucho v jarních měsících na některých plochách sice způsobilo snížení počtu odnoží, ale následující vlhčí a chladnější období umožnilo vytvoření větší objemové hmotnosti (HTS) zrna. V naší oblasti byly výnosy ozimé pšenice v rozmezí 5–10 t/ha, ječmene ozimého v rozsahu 5–8 t/ha. Podle MZe byl průměrný výnos v ČR u ozimé pšenice 6,15 t/ha, což je meziroční snížení o 0,32 t/ha a ozimého ječmene 6,09 t/ha, což je meziroční zvýšení o 0,22 t/ha.

Choroby ozimé pšenice

Výskyt chorob pat stébel byl, zejména u ozimé pšenice a ozimého ječmene po obilninách, na jaře slabý a ošetření se provádělo jen výjimečně. Na jaře byla na spodních listech pšenice lokálně primární infekce braničnatky pšeničné. Ale v důsledku suchého a větrného počasí napadené listy zaschly a choroba se dále nešířila. Citlivé, neošetřené odrůdy byly slabě až středně napadeny padlím pšenice. Některé porosty byly popáleny DAMem, ale poškození rychle odrostlo. Podobně jako u všech obilnin byl rozvoj chorob na jaře tlumen vyššími teplotami (zaschnutím napadených listů) a zejména srážkově podprůměrným průběhem počasí.

U hustších zapojených fungicidně neošetřených porostů se na většině odrůd v průběhu metání a po odkvětu rozšířilo padlí a lokálně v oblastech, kde více pršelo, také braničnatky. Na fungicidně ošetřených plochách se napadení listovými skvrnitostmi moc nerozvíjelo. Porosty ošetřené účinným fungicidem po vymetání, případně před nebo při kvetení, byly houbovými chorobami napadeny jen minimálně.

Na neošetřených porostech se při dozrávání vyskytovaly fuzariózy klasů. Napadení rzí pšeničnouplevovou se u neošetřených porostů objevilo na citlivých odrůdách až při dozrávání. Výskyt snětí v klasech byl jen minimální.

Některé porosty obilnin byly po bouřkách lokálně polehlé a místy i poškozeny kroupami.

Padlí pšenice
Padlí pšenice

Braničnatka pšeničná na listech
Braničnatka pšeničná na listech

Braničnatka pšeničná na klasech
Braničnatka pšeničná na klasech

Škůdci ozimé pšenice

Pozorovány byly slabé, lokálně až střední výskyty kohoutků a slabé až střední výskyty mšic - kyjatky osenní, mšice střemchovétřásněnek. Výskyt odpovídal průběhu počasí a většina silněji ohrožených porostů byla ošetřena alespoň pyretroidem při aplikaci fungicidu.

Larvy kohoutků
Larvy kohoutků

Ochrana ozimého ječmene

Regulace plevelů byla provedena většinou již na podzim.

Na některých porostech (odrůdová citlivost) byly zjištěny slabé výskyty padlí travního, síťovité a okrouhlé skvrnitosti (hnědá skvrnitost) a spály ječmene (rynchosporiová skvrnitost).

Ze škůdců byly zjištěny slabé až střední výskyty kohoutků a mšice střemchové. Na některých porostech ozimého ječmene a časně setých porostech ozimé pšenice byly lokálně zjišťovány ojedinělé výskyty rostlin s příznaky virové zakrslosti BYDV i WDV.

Ozimé obilniny na podzim letošního roku

Setí ozimů se letos vzhledem k poměrně příznivému počasí provádělo v doporučených agrotechnických termínech. Pro pokračující teplé počasí i v říjnu a plošné zamoření území zdroji infekce virové zakrslosti pšenice a ječmene, i vyšších výskytů křískůmšic, je u vzešlých porostů dost velká pravděpodobnost napadení virovou zakrslostí obilnin.

Vegetace jarního ječmene

Převládající sucho v březnu umožnilo kvalitní zasetí většiny jařin. Brzy zaseté, „nezamazané“ porosty ještě využily dostatečnou půdní vláhu a dobře, rovnoměrně vzcházely. Avšak kvůli suchu a chladnému počasí v dubnu byl růst pomalý. Až po oteplení v květnu, při přechodu jednotlivých front, jsme se konečně dočkali i vydatnějších srážek. Srážky byly častější (některý týden byly skoro každý den), ale srážkové úhrny byly značně plošně nerovnoměrné. Vzhledem k tomu, že nepršelo všude stejně a déšť přišel do suché krajiny, byly v růstu rostlin a následně i ve výnosech větší regionální rozdíly. Vliv na ně měla expozice pozemku i druh a kvalita půdy. Těžší a hlubší půdy akumulovaly větší objem vody, písčitější a mělčí půdy vysychaly rychleji.

Výnosy sklizeného zrna se pohybovaly v průměru 5–7 t/ha. Na některých nepolehlých plochách, zvláště v nižších polohách byly výnosy i nad 7 t/ha. Podle MZe byl průměrný výnos v ČR u jarního ječmene 5,30 t/ha, což je meziroční zvýšení o 2,4 %.

Zamazaný porost ječmene
Zamazaný porost ječmene

Choroby jarního ječmene

I husté a jen jednou ošetřené porosty nebyly až do sklizně významněji napadeny chorobami ani škůdci.

Pouze na některých neošetřených plochách se objevovalo napadení infekcí hnědou skvrnitostí a spálou ječmene. A naopak, velmi časté byly výskyty tzv. nespecifických skvrn na listech. U některých takto diagnostikovaných skvrn byl zjištěn i výskyt původce tmavohnědé skvrnitosti ječmene houby Ramularia collo-cygni.

Hnědá skvrnitost ječmene
Hnědá skvrnitost ječmene

Škůdci jarního ječmene

Lokálně byly neošetřené porosty slabě poškozené žírem imag dřepčíka obilního a obecně byly slabé až střední výskyty kohoutků. V závěru vegetace byly zjišťovány na některých plochách i slabé výskyty mšic.

Vegetace kukuřice

Výsev probíhal již v dubnu. Sucho a přízemní mrazíky v dubnu a místy i v květnu brzdily počáteční růst kukuřice. Další průběh vegetace byl již limitován jen dostatkem vláhy. Aplikace herbicidů byla prováděna většinou postemergentně. Pro silné větry a časté přeháňky však nemohly být všechny plochy včas herbicidně ošetřeny, proto mnohé porosty byly ještě zaplevelené i ve fázi 6–8 listů. Obecně byly kukuřice většinou v dobré kondici slibující vysoké výnosy, ale na lehčích půdách delší dobu trpěly suchem.

Občasné říjnové přeháňky přerušovaly sklizeň. Odhadovaná sklizeň kukuřice na zrno ve výši 604 tis. tun při očekávaném hektarovém výnosu 7,53 t je ve srovnání s loňskou úrovní snížena o 384 tis. tun, tj. 38,9 %. Odhadovaná sklizeň kukuřice na zeleno a siláž v množství 8 432 tis. tun je nižší než v loňském roce o 9,3 %.

Choroby kukuřice

V letošním roce byl zdravotní stav kukuřice dobrý, byly jen slabé výskyty obecné snětivosti kukuřice.

Škůdci kukuřice

Nálety imag zavíječe kukuřičného do světelného lapače (Olomouc, Luková) byly letos zjišťovány již od 6. června a s menšími přestávkami trvaly až do 24. července. Intenzita náletu na feromonové lapače byla po dobu sledování většinou slabá. Některé plochy byly ošetřeny insekticidem. Proti líhnoucím se larvám a částečně i proti dospělcům se využívají přípravky s kontaktním účinkem ze skupiny pyretroidů. Optimální dobou pro aplikaci je 7–10 dnů po zaznamenaném vrcholu náletu motýlů. V případě kukuřice se úspěšně používá i nechemický způsob ochrany, a tím je aplikace parazitické vosičky Trichogramma. Zde je doporučena optimálně dvojí aplikace s odstupem cca 10 dní. Výskyt poškozených rostlin byl v polovině září na sledovaných plochách jen slabý.

Nálety samců bázlivce kukuřičného na feromonové lapáky byly na většině sledovaných lokalit po celé oblasti po celou dobu jeho sledování slabé. Lokálně bylo zjišťováno i slabé až střední napadení porostů mšicemi (mšice střemchová) až do konce vegetace.

Zavíječ kukuřičný
Zavíječ kukuřičný

Housenka zavíječe kukuřičného
Housenka zavíječe kukuřičného

Bázlivec kukuřičný na feromonovém lapáku
Bázlivec kukuřičný na feromonovém lapáku

Požerky na listu kukuřice od bázlivce
Požerky na listu kukuřice od bázlivce

Vegetace luskovin

Většina ploch porostů hrachu byla zaseta již v březnu. Následný průběh počasí byl pro luskoviny již poměrně příznivý. Lokálně byly některé porosty hrachu a sóji zaplevelené pcháčem.

Letošní produkce hrachu na zrno ve výši 119 tis. tun je meziročně o 13,8 % vyšší. Na meziročním nárůstu úrody se podílí zejména rozšíření osevní plochy na 41 tis. ha (+5,5 %), ale i vyšší hektarový výnos 2,92 t/ha (+7,9 %). Odhad produkce hrachu je výrazně vyšší i při porovnání s pětiletým průměrem (sklizeň +43,3 %; osevní plocha +24,0 %; hektarový výnos +15,5 %).

Sója se letos díky rozšíření osevní plochy na 29 tisíc hektarů (+45,0 %) stala po řepce druhou nejrozšířenější olejninou. Podle odhadu se sklidí 66 tis. tun sóji, to je o 27,9 % více než v loňském roce. Hektarový výnos 2,31 t/ha meziročně poklesl o 11,8 %. Ve srovnání s pětiletým průměrem je odhadovaná sklizeň sóji zejména díky rekordní osevní ploše o 88,5 % vyšší (osevní plocha +86,2 %; hektarový výnos +1,2 %).

Hrách zaplevelený pcháčem
Hrách zaplevelený pcháčem

Zaplevelený porost sóji
Zaplevelený porost sóji

Škůdci luskovin

Na vzcházejících rostlinách byly místy slabé výskyty listopasů rodu Sitona. Vlivem poměrně dobrých podmínek pro vzcházení nebyly vzcházející porosty významněji poškozeny.

Porosty se zjištěnými výskyty kyjatky hrachovétřásněnek byly ošetřeny.

Výskyt chorob není v porostech většinou takový, aby byly ošetřovány.

Kyjatka hrachová
Kyjatka hrachová

Vegetace cukrovky

Se setím se začalo již v březnu. Většina zasetých ploch díky vyšším teplotám a s dostatečnou půdní vlhkostí (lokální srážky) stejnoměrně vzešla. Porosty byly většinou dobře zapojené. Větší mezerovitost byla na honech, kde bylo osivo později zaseto do proschlé půdy. Ani dubnové ranní mrazíky většinou vzcházející rostliny nepoškodily. Vegetační období bylo pro cukrovku poměrně příznivé, rychlý růst byl zpočátku nejvíce limitován suchem. Lokálně byly některé porosty poškozeny přívalovým deštěm a kroupami.

Stav cukrovky v pěstitelských oblastech byl před koncem vegetace velmi slibný. Porosty byly většinou pěkné, zapojené. Lokálně byly napadeny můrou kapustovou a některé porosty byly dle intenzity ošetření většinou slabě, místy až středně napadeny skvrnatičkou řepnou. Pokud probíhající přeháňkové počasí nezvýšilo sklizňové ztráty, mohly by být i nadprůměrné výnosy. Při udržení listových chorob pod hranicí významnější škodlivosti je předpoklad, že i cukeratost bude dobrá

U zapojených porostů byly u prvních sklizených ploch dosahovány průměrné výnosy cca 60–80 t/ha s cukernatostí 16–17,5 %. Podle ČSÚ předpokládaná sklizeň cukrovky ve výši 3 682 tis. tun je meziročně o 11,2 % nižší kvůli poklesu odhadovaného hektarového výnosu na 63,22 t/ha (-6,6 %) i snížení osevní plochy na 58 tis. ha (-4,9 %). Osevní plocha cukrovky se ve srovnání s rokem 2017, kdy skončil systém produkčních kvót na cukr, zmenšila o 8 tisíc ha. Letošní předpokládaná sklizeň cukrovky je o 6,1 % nižší ve srovnání s průměrem sklizní za posledních pět let (osevní plocha -6,4 %; hektarový výnos +0,3 %).

Plevele cukrovky

Zaplevelení bylo rozdílné podle kvality ošetření a použitého herbicidu. Hubení plevelů i v letošní sezoně bylo však pro proměnlivé a větrné počasí složité. Neumožňovalo vždy aplikaci herbicidů v optimálních termínech. I přes opakovaná postemergentní herbicidní ošetření byly některé porosty až středně zapleveleny merlíky, rdesny, laskavci, výdrolem řepky a místy i plevelnými řepami.

Zaplevelená cukrovka
Zaplevelená cukrovka

Choroby cukrovky

První výskyty cerkosporové listové skvrnitosti řepy byly v porostech místy zjišťovány již koncem června. Většina porostů byla preventivně ošetřena fungicidy. Výskyty cerkospóry byly většinou při včasném opakovaném fungicidním ošetření slabé až střední.

Škůdci cukrovky

Výskyty škůdců a poškození vzcházejících rostlin dřepčíky byly z důvodu insekticidního moření a dobrých podmínek pro vzcházení jen minimální. Místy byly výskyty mšice makové a napadené porosty byly včas ošetřeny. Lokálně byly zaznamenány střední výskyty květilky řepné a poškození housenkami můr.

Vegetace brambor

Výsadba v nižších lokalitách probíhala již v dubnu a v bramborářské oblasti podle vlhkostních podmínek o něco později. Kromě lokalit postižených krupobitím byly u sklízených brambor dosahovány průměrné výnosy 25–30 t/ha, v průměru jsou o něco nižší jako v loňském roce. Letošní sklizeň brambor místy komplikovalo deštivé počasí.

Podle ČSÚ očekávaná sklizeň brambor 614 tis. tun je meziročně o 8,6 % nižší. Letos zemědělci osázeli bramborami 22 tis. ha, to je přibližně o tisíc ha méně než v loňském roce (-5,0 %). Zájem o pěstování brambor se dlouhodobě snižuje a letošní plochy jsou nejnižší v celé historii jejich pěstování. Z hektaru se sklízelo průměrně 28,32 tun brambor (-3,8 %). Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní odhadovaná úroda brambor o 5,9 % nižší (osázená plocha -6,5 %; hektarový výnos +0,6 %).

Plevele brambor

Rané brambory se na menších plochách většinou herbicidy vůbec neošetřovaly, proto byly tyto porosty místy i středně zaplevelené. Běžné produkční plochy byly ošetřovány půdními herbicidy, jejichž účinnost byla letos dobrá.

Choroby brambor

Sucho bránilo významnějšímu rozvoji plísně bramboru. Její první výskyty se v porostech brambor objevily na místech s vyššími srážkami ve druhé dekádě července. Fungicidy ošetřované porosty byly prakticky až do sklizně bez napadení.

Lokálně byl zjištěn slabý až střední výskyt vločkovitosti hlíz bramboru.

Škůdci brambor

Výskyty brouků a vajíček mandelinky bramborové byly místy pozorovány v polovině června. U drobných pěstitelů byly všeobecně střední až silné opakované výskyty. Od poloviny července byly lokálně zjišťovány střední výskyty tzv. letních brouků mandelinky.

Sadbové porosty brambor byly ohrožovány nálety mšic - vektory viróz. Na některých plochách byly při sklizni zjišťovány i požerky od drátovců (larev kovaříků).

Vegetace ozimé řepky

Podzim loňského roku byl pro setí vzhledem k podnormálním dešťovým srážkám celkem bezproblémový. I to málo srážek a rosy u kvalitně zasetých porostů stačilo na postupné vzcházení. Stejně jako ozimé obilniny i řepka zimu poměrně dobře přečkala. Některé plochy byly na podzim slabě napadeny mšicemiplži. Regenerační hnojení se většinou provádělo koncem února a v březnu. Obnova aktivního růstu u řepky byla pro sucho a noční mrazy pomalejší. Následkem toho byly rostliny nízké a málo se větvily. V dalším období po oteplení s dostatkem srážek se řepka celkově vyrovnala i prodloužila.

Podobně jako u obilnin byla na jižní Moravě i sklizeň řepky ozimé zahájena zhruba již koncem června. Časté lokální bouřky a přeháňky sklizňové práce zpomalovaly, přesto převážná většina ploch obilnin i řepky (95 %) byla sklizen do poloviny srpna. Letos se řepce dařilo, podle posledního odhadu ČSÚ se sklidilo 1 156 tis. tun řepky, o 131 tis. tun více než vloni (+12,7 %), a to díky příznivému hektarovému výnosu 3,36 t/ha (+12,2 %). Osevní plocha 344 tis. ha zůstala na téměř stejné úrovni (+0,5 %). Přesto je letošní odhad sklizně řepky o 3,5 % nižší ve srovnání s průměrem za posledních pět let (osevní plocha -9,3 %; hektarový výnos +6,5 %).

Plevele řepky

Herbicidní ochrana na podzim 2021 byla provedena na většině ploch, proto nebyly letos takové problémy se sklizní některých porostů jako loni.

Zaplevelená řepka
Zaplevelená řepka

Škůdci řepky

Nálety stonkových krytonosců - krytonosce čtyřzubéhokrytonosce řepkového byly v teplých oblastech zjišťovány již ve 3. dekádě března, v ostatních oblastech počátkem dubna. Při kontrolách porostů v plném květu bylo zjištěno, že jenom na několika plochách ve dřeni silnějších řapíků listů a stoncích řepek byly slabší výskyty larev krytonosce čtyřzubého.

Výskyty blýskáčka řepkového, bejlomorky kapustovékrytonosce šešulového byly většinou jen slabé. Mšice zelná se vyskytovala pouze na okrajích pozemků.

Choroby řepky

Výskyt houbových chorob byl slabý. Proti hlízence obecné (bílá hniloba brukvovitých) bylo fungicidní ošetření provedeno jenom na části ploch. Většina intenzivně pěstovaných porostů byla v dobrém zdravotním stavu až do sklizně.

Řepka na podzim letošního roku

Setí ozimé řepky probíhalo ve 2. polovině srpna a v září. Ozimé řepky zaseté v polovině srpna do suché půdy, následně po přechodu bouřek s lijáky, kdy se po vyschnutí vytvořil silný škraloup, vzcházely postupně (na vícekrát) a byly mezerovité a nevyrovnané. Na některých lokalitách došlo i ke splavení rostlin z polí. Později zaseté porosty vzešly a rostly již bez problémů. Většina porostů byla ošetřena insekticidy. Porosty byly převážně v dobré kondici s převahou střední hustoty porostů. Včas insekticidně ošetřené porosty byly poškozené škůdci - dřepčíky převážně rodu Phyllotreta, osenicí polní, zápředníčkem polním - jen minimálně. Také byly zjištěny většinou jenom na okrajích slabé výskyty mšic. Některé pozemky byly okrajově poškozeny hrabošemplži. Z chorob byly místy zjištěny jenom slabé výskyty fomové hniloby.

Poškození řepky dřepčíky
Poškození řepky dřepčíky

Vegetace máku

Na většině ploch byly dobře zapojené porosty. Na některých honech, kvůli suchu po zasetí, vzcházel mák postupně a aplikace herbicidů v optimálních termínech byla i v této sezoně kvůli větrnému počasí obtížnější. Pokud byly porosty včas ošetřeny i proti škůdcům a chorobám, byl mák většinou v dobré kondici.

U některých porostů byly dosahovány výnosy až 1,4 t/ha, průměrně 0,7–0,8 t/ha. Podle posledního odhadu ČSÚ je očekávaná produkce máku 21 tis. t a je meziročně o třetinu nižší (-30,8 %) kvůli propadu osevní plochy o 40,4 % na 26 tis. ha. Odhadovaný hektarový výnos 0,79 t/ha je o 16,3 % vyšší. Letošní odhad sklizně máku je ve srovnání s pětiletým průměrem o 11,2 % nižší (osevní plocha -27,1 %; hektarový výnos +21,8 %).

Zaplevelený mák
Zaplevelený mák

Choroby máku

Výskyt plísně máku byl většinou slabý. S postupným sekundárním zaplevelením a přeháňkovým počasím lokálně narůstalo i napadení pleosporovou hnědou skvrnitostí máku.

Škůdci máku

Vzcházející porosty máku byly krytonoscem kořenovým poškozeny jen minimálně. Lokálně byly středně napadeny mšicí makovou a při květu místy i krytonoscem makovicovým. Většina napadených ploch byla včas ošetřena insekticidy i fungicidy.

Mšice maková
Mšice maková

Vegetace ovocných dřevin

Letos (i v loňském roce) byly na některých místech ovocné stromy poškozeny nočními mrazy. Mrazy zasáhly některé pěstitelské oblasti v první dekádě dubna. Sady mrazům většinou odolaly, protože stromy kvetly později. Proto škody mrazem byly letos jen lokální. Některé sady byly poškozeny i krupobitím a mnohé stromy nebyly opyleny, protože v důsledku velmi chladného deštivého počasí v době květu nemohli létat opylovači.

Letos místy i v intenzívně pěstovaných sadech převládaly střední až silné výskyty škodlivých organizmů, nejenom na neošetřovaných stromech sadů a stromořadí.

Letošní úroda ovoce by měla být nejlepší za poslední čtyři roky. Všechny hlavní druhy ovoce vykazují mírně nadprůměrnou úrodu. Mrazovým poškozením utrpěly pouze některé odrůdy teplomilného ovoce na jihu Moravy. Více se urodilo i třešní a švestek. V dalším vegetačním období úrodu také místy negativně ovlivnilo sucho, a to zejména u výsadeb, které nejsou pod umělou závlahou. Sucho se pak projevilo na kvalitě ovoce, především na velikosti plodů. Některým podnikům nadělalo větší škody i krupobití. V oblastech poškozených kroupami byla úroda tržních plodů jen minimální.

Choroby a škůdci jabloně a hrušně

Průběh počasí zpočátku jara podpořil infekci padlím (z vyrašených pupenů infikovaných v loňském létě) a později i strupovitostí a dalšími skvrnitostmi listů. Na většině nedokonale ošetřovaných stromech na náchylných odrůdách byly střední až silné výskyty padlí jabloňového a někde i strupovitosti. Byly také zaznamenány střední až silné výskyty moniliniové hniloby plodů - podle odrůdy a intenzity ochrany. Na vlhčích lokalitách byly plody před sklizní „ušpiněny“ sazovitostímušincovitostí.

Výskyty rzivosti hrušně na hrušních byly většinou slabé až střední.

Na některých lokalitách byly až silné výskyty mšic a místy i štítenky zhoubné. Průběh počasí přispíval i k většímu poškození plodů živočišnými škůdci - zobonoskami, obalečem jablečným a lokálně pupenovými a slupkovými obaleči - obalečem jabloňovým, pupenovým, zimolezovým, podkopníčky aj.

Třešně, višně

Úroda byla většinou dobrá, místy i nadprůměrná. Výskyt vrtule třešňové byl střední. Byly také pozorovány slabé až silné výskyty mšice třešňové.

Slivoně

Intenzivní sady byly ošetřeny proti pilatkám a mšicím na konci květu, takže poškození a propad plůdků po pilatkách byl většinou malý. Také byly lokálně, zvláště na neošetřených stromech, střední místy až silné výskyty svilušek, puklic a štítenek. Na mladších výsadbách byly střední výskyty hálčivce višňového. Již od vyvěšení feromonových lapačů byly střední místy až silné nálety obaleče švestkového ve více překrývajících se letových vlnách až do sklizně plodů. Napadení plodů v intenzivních výsadbách bylo (po ošetření) u raných odrůd jen minimální, u pozdních odrůd bylo napadení do 2 %.

Byly také zaznamenány až silné výskyty moniliové hniloby plodů - podle odrůdy a intenzity ochrany.

Výnosy většiny odrůd byly dobré, místy i nadprůměrné. Výskyty mšic byly letos velmi silné.

Meruňky

Také úroda meruněk byla na střední Moravě po poškození ranními mrazy většinou malá. V některých lokalitách byly stromy i silně poškozeny moniliovou spálou.

Broskvoně

Rovněž u broskvoní byly raně kvetoucí odrůdy poškozeny mrazy.

I na ošetřených stromech bylo střední až silné napadení infekcí kadeřavosti broskvoní. Lokálně byly některé odrůdy napadeny padlím broskvoní. Takto napadené plody byly následně poškozeny moniliniovou hnilobou peckovin.

Byly zjištěny střední výskyty mšice broskvoňové, mšice hnízdotvornémšice slívové na listech a makadlovky broskvoňové v prýtech i plodech.

Většinou byla jen nízká úroda.

Rybíz, angrešt

Násada plodů byla letos malá.

Byly zjištěny střední až silné výskyty mšic, lokálně až střední výskyty hnědého padlí angreštu a rzi sloupečkové.

Réva vinná

Na révě vinné byly místy silnější opakované výskyty roztočů - kadeřavost a plstnatost révy vinné. Letošní přeháňkový průběh počasí podporoval infekci padlím révy a místy i plísní révy.

Na více lokalitách vinic byly zjištěny, především v porostech náchylných odrůd, výskyty chřadnutí a odumírání révy (ESCA), které způsobuje monofágní Phaeomoniella chlamydospora a z dalších široce polyfágních původců především Fomitiporia punctata Stereum hirsutum. Houby napadají zejména kmen révy vinné. Týká se to hlavně starších stresovaných keřů. Ochrana spočívá v prevenci, především je třeba zajistit plnou vitalitu keřů a omezit stresové situace. V zimním období neřezat za teplého a deštivého počasí (4 dny po dešti), upřednostnit řez v předjaří, omezit velká poranění, řezné rány na starším dřevě ošetřit přípravky k ošetření ran. Odstraňovat a likvidovat zdroje infekce (chřadnoucí a odumřelé keře) ve vinici a v okolí vinice. Drtit jen réví a dvouleté dřevo, starší dřevo vynést z vinice a spálit.

Sklizeň vinné révy se rozběhla na většině míst v polovině až konce září. Hrozny byly letos zdravé a celkové množství úrody bylo lehce nad průměrem. Přestože jde z dlouhodobého hlediska o obvyklý termín, průběh roku ke standardním rozhodně nepatřil. Deště z druhé poloviny srpna na jihu Moravy ovlivnily kvalitu hroznů u raných odrůd révy vinné, jejich cukernatost byla nižší než obvykle. Kvalitu hroznů ovlivnilo také letošní suché léto. Průběh vegetace ročníku 2022 byl kvůli suchu a letním vedrům mnohde pro révu stresující. Z meteorologických údajů dokonce vyplývá, že rok 2022 byl druhým nejsušším za posledních dvaadvacet let. Hrozny se, i přes dobrou násadu, nevyvíjely optimálně. Byly řidší, s menšími bobulemi, než je běžné. O to větší však byla koncentrace cukru v bobulích. Vliv sucha byl většinou v mnoha vinicích z pohledu zdravotního stavu hroznů i pozitivní. Zabraňoval totiž rozvoji houbových chorob. Letos byly velké regionální rozdíly. Například - výborně se dařilo vinicím na Znojemsku a Mikulovsku. Naopak v Bzenci 60 % úrody zničily kroupy a nejhorší byla situace na Pavlově, kde byla réva vystavena extrémnímu suchu. Na druhé straně se většině vinic letos vyhnuly jarní mrazy.

Hraboš polní

Většinou byly na jaře pozorovány lokálně slabé výskyty dle plodiny, lokality a provedené ochrany. Stavy hrabošů v letošním podzimu jsou rozdílné podle lokalit. Pokračující monitoring ukazuje na nárůst populací v okresech Moravy (mapa). Lokálně se začínají hraboši objevovat i na Lounsku. Extrémní výskyty jsou pozorovány především v krmných plodinách, ale nevyhýbají se ani porostům ozimých plodin, kde mohou hodnoty lokálně přesáhnout úroveň 1 200 AVN/ha. Problémy jsou patrné především na Kroměřížsku, Prostějovsku a Olomoucku, dále na Břeclavsku a Znojemsku. Důvodem pro nárůst populací hraboše polního jsou refugia porostů meziplodin a porostů s podceněnou ochranou.

Mapa: Výskyt hraboše polního k 23. 10. 2022 (zdroj: eagri.cz)
Mapa: Výskyt hraboše polního k 23. 10. 2022 (zdroj: eagri.cz)

Aktivní nora hraboše polního na podzim
Aktivní nora hraboše polního na podzim

Související články

Ochrana hlavních plodin ve vegetačním roce 2021/22 v Čechách a výhled na jaro 2023

01. 12. 2022 Ing. Milena Bernardová; Zkušební stanice Kluky Ochrana obecně Zobrazeno 103x

Co ještě udělat, než přijde zima

12. 11. 2022 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 330x

Invazní škůdci a původci chorob v Česku

01. 11. 2022 Ing. Michal Hnízdil a kolektiv sekce osiv, sadby a zdraví rostlin; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Ochrana obecně Zobrazeno 708x

Regulace růstu řepky olejky před zimou

11. 10. 2022 Ing. Eva Plachká, Ph.D. a kol. Ochrana obecně Zobrazeno 525x

Prezentace výzkumu na české a slovenské konferenci o ochraně rostlin

03. 10. 2022 Ing. Vít Langmaier; Agromanuál Ochrana obecně Zobrazeno 268x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail